Jak to vypadá s Brahmíním vemenem?

Nuže, a nyní k naší literární soutěži. Autoři posílali povídky na poslední chvíli, i po ní, když jsem dal ještě pár dní čas do tvrdého deadlinu, tak jej využili, a pak i překročili a já jsem takový benevolentní pravdoláskář, že jsem jim to povolil. Nakonec dorazilo 21 děl (to jsou tři baterie po sedmi). Jeden autor zaslal tři povídky, jedna povídka byla napsána dvěma autory. Věk, pohlaví, vyznání, národnost... jsem nezjišťoval. Pár autorů jsou staré firmy, pár autorů vidím prvně a jen tak od pohledu a velmi osobně si myslím, že rozložení kvality je mezi oběma skupinami rovnoměrné. Což je dobře. 

Já jsem již všechny povídky přečetl a mám celkem jasno alespoň v prvním kole, co bych chtěl vidět ve druhém, a co bych raději nechtěl vidět vůbec, aby tak řekl. Bohužel jsem podcenil ostatní sudí, respektive náročnost jejich zaměstnání před Vánoci. A naše dvě maminky, které by teoreticky mohly mít nějaký volný čas (he, he... ehm) zase pro změnu ochořely a nemají mnoho pochopení pro hodnocení. Zdá se mi, že celý prosinec je takový nějaký šílený měsíc, ačkoliv by člověk čekal, že po svatém Martinu se všechno uklidní a nastanou ony pověstné a plodné dlouhé zimní večery (v opozici k vlahým letním nocím plodné hlavně po literární stránce). Nu, co se dá dělat, snad jenom poprosit vás o trochu té trpělivosti.