Chcete opravdu nahlásit tento příspěvek?
Autor: chekotay
Text: Vlákna jsem ještě neviděl, protože všichni říkají, jaká to je hrozná síla, na druhou stranu, díky mému koníčku v historii druhé světové války jsem už prožil kde co, takže... no, třeba budu mít někdy čas dívat se na filmy. Nicméně nečekám, že by jakkoliv realistický film mohl trumfnout reálné záběry holocaustu.
Tvoje otázka je hodně filozofická. Ale ano, beru ji. Dá se vším počítat? Je možno postavit naprosto bezpečnou elektrárnu? Představ si, že bys chtěl navrhnout naprosto bezpečné auto. Co když narazí do svodidel? Musí mít silný rám. Ale co když narazí na trubku a ta projde rámem? Musí mít silný celistvý pancíř. Ale co když spadne kámen na sklo a prorazí ho? Hm, tak to musí mít neprůstřelné sklo. A co když auto přede mnou vybuchne? Tak to moje auto musí být nehořlavé. Ale co když narazím do betonu? Tak to abych měl auto vyplněné vatou. Kdybys pokračoval tímto způsobem, ve výsledku bys měl doknale bezpečné auto, které by vážilo bambilión tun. bylo by vyrobené z betonu, titanu a já nevím čeho a nemohlo by se ani hnout, protože motor by byl tak složitý a tak výkonný, že jeho spuštění by bylo rizikové - rizikovější než jízda papundeklovým trabantem. Ano, asi by bylo možno postavit dost dobře bezpečnou elektrárnu, která by vydržela i přímý dopad asteroidu. Musela by na tom ale pracovat celá Země po jedno nebo dvě století a konstrukce by zabírala polovinu Afriky (to je nejstabilnější kontinent).
Naše společnost je postavena na tom, čemu se říká přijatelné riziko. Kdyby spadl asteroid na Temelín, tak to reaktor nevydrží. Není na to stavěný. Ale jaká je šance, že na nás spadne asteroid? Opravdu dost malá. Sem tam se to stane, za 4 000 000 000 let asi třikrát. Při stavbě jaderných elektráren se množství opravdu chytrých lidí opravdu důkladně zamyslí a sepíšou si rizika: že přijdou povodně, že zaútočí mimozemšťané, že začne hořet, že spadne letadlo, že pukne kontinent... sepíše se co všechno je možné, pak se k tomu řpipíše i to co možné není a zjistí se, jak tomu předejít a kolik to bude stát. A pak se někde udělá hranice - to, čemu se dá zabránit, se zabrání, a to, co by bylo příliš složité, příliš drahé a přitom je to příliš málo pravděpodobné, se prostě riskne.
Dnes je ještě příliš brzy soudit, zda Japonští inženýři podcenili riziko, nebo se na něj připravili nedostatečně. Kdyby ses mě před týdnem zeptal, jaké největší zemětřesení může postihnout Japonsko, hádal bych tak 8,5 s tím, že pak by už žádné Japonsko nebylo. Dostali devítku a stále se drží, za to mají můj veliký obdiv. Co by se mohlo stát horšího - třeba že zemětřesení roztrhne reaktor a tsunami roznese radioaktivní záplavu po celém ostrově, kde nezbyde nikdo, kdo by zachraňoval - ale jak se chceš na něco takového připravit? Navíc čím složitější máš systém, tím větší šance, že se nakonec sám položí. Například Temelín upustil obláček radioaktivní páry loni na podzim poté, co nouzový diagnostický systém záložního čerpadla chyboval - kdyby tam nebyla složitá záloha zálohy, tak by nedošlo k nehodě. Systém připravený a počítající se všemi vnějšími eventualitami by se zhroutil sám od sebe vlastní složitostí.
A navíc se ukazuje, že za největší katastrofy může nějaký aktivní blbec - třeba zrovna Černobyl. A před blbcem není ochrana.
Mimochodem, jaderné elektrárny nejsou neprůstřelné. Vydrží hodně, ale všichni spoléháme na dodržování konvence o neútočení na jaderná zařízení. A to je jen záležitost víry v kus papíru.