Chcete opravdu nahlásit tento příspěvek?
Autor: Justy
Text: Jindrův článek sází na efekt, když nerozlišuje mezi limitem DIL, stanoveným FDA pro komerčně distribuované potraviny na 4770 pCi/l (při jehož překročení by došlo k zastavení distribuce) a limitem MCL pro I-131v pitné vodě, který stanovuje pro změnu EPA na 3 pCi/l, a který je posazený extrémně nízko. To má částečně svou logiku, pokud předpokládáme, že vodu budeš pít každý den svého života po litrech zhruba sedmdesát, osmdesát let, ale zároveň logiky až tak moc nemá, když si uvědomíš, že (jak už bylo milionkrát řečeno), poločas rozpadu I-131je osm dní, takže se těžko dá mluvit o jakémkoli kumulativním efektu. Hodnoty v mléce navíc před konzumací klesnou ještě níž a v pitné vodě se zakrátko vrátí k normálu (ze současných děsivých maximálních hodnot 0,63 pCi/l naměřených na jednom jediném místě ve Státech, a představujících zhruba 20 % MCL pro pitnou vodu a 0,01% DIL pro potraviny). To, že dešťová voda kdesi v Idahu je na 390 pCi/l I-131, zní opravdu zle, až na to, že to pořád není ani 10% DIL, z kaluží moc lidí nepije a poločas rozpadu je opět osm dní, takže než se koloběhem tahle kvanta a kvanta smrtícího jódu dostanou do libovolných potravin, zase už to bude nula nic.