Chcete opravdu nahlásit tento příspěvek?
Autor: smejki
Text: budovy WTC byly dimenzované na náraz letadla, ne na to, že tam bude hodinu hořet kerosin. Uvažme:
- hlavním konstrukčním prvkem byla konstrukční ocel. třídu sice neznám, ale nehádám tomu víc 500MPa na mezi pevnosti. Ocel 11 500 už není žádné ořezávátko a není z nejlevnějších, takže předpokládám nižší hodnoty někde 350-400MPa (ocel 11 373 - konstrukční, vhodná ke svařování)
- teplota hoření kerosinu je nějakých 800°C, bůhví co tam hořelo ještě.... a ono když to dobře větrá (v 90.+- patře je dost fičák), tak umějí teploty "výhně" jít dost nahoru, klidně i přes 1000°C. Kritická hodnota nosných ocelových konstrukcí se podle ČSN pohybuje kolem 350°C.
- lze s úspěchem uvažovat, že při nárazu bylo poškozeno několik ocelových sloupů.
- ocelové konstrukční prvky mají obklady, které mj. brání rychlému prostupu tepla při požáru
Tak a teď se zamysleme - při teplotě 800°C dosahuje pevnost oceli cca 30% normální hodnoty. Klíčovou hodnotou je ale mez kluzu. V ten moment se ocel "tahá jako žvejka", není potřeba zvyšovat napětí, aby docházelo k deformaci. V případě WTC je ale konstrukce pod zátěží neustále, páč nese patra nad sebou... proto je kluz významnější než pevnost. jakmile se to totiž pod zátěží hne v kluzu, ocitá se nesené břemeno prakticky ve volném pádu). Mez kluzu představuje asi 60% meze pevnosti. To už jsme i u optimistické pětistovky a optimistické teploty na 100MPa "efektivní pevnosti" oceli. Jakmile se dostaneš na mez kluzu, je úplně jedno, kolik ocelových sloupů tam nasereš, protože se deformují pod sebemenší diferenci zatížení příslušné mezi kluzu na dané teplotě. Zasažená patra obou věží nesla nějakých 20 dalších pater.... jestliže pak došlo k náhlému povolení (dosažení meze kluzu) kritického množství sloupů, těch dvacet pater se prakticky dostalo do volného pádu. Tisícinu vteřina na to řachl i ten zbytek prvků, které nemohly být u výškové budovy nosné, byť odolají vyšším teplotám (beton). Proto to padlo kolmo.
Abych ti to ilustroval... představ si, že si postavíš model mrakodrapu tímto stylem - co patro, to jednolitá deska, třeba ze dřeva. Těch desek tam takhle bude 110. A náhle ti zkapalní deska devadesátá. Co se stane s deskami 91-110? padnou kolmo na desku 89. Pokud by sis představil, že takový ráz nemůžou desky 1-89 vydržet, pak ti to řachne všechno kolmo dolů.
Kouknout na pád WTC a prohlásit bohorovně, že takhle padají budovy jen při odstřelu, může jen debil. Běžně se odstřelují budovy tak kolem 30 pater max, nebo komíny. jenže tam figurují úplně jiné síly než u 110 poschoďové krávy. Dochází k odstřelu minimálně kritického množství nosných prvků naráz. Přesně k tomu došlo u WTC při dosažení meze kluzu u ocelové konstrukce. Kdyby zbytek budovy (1-89. patro), ustály pád pater 91-110, tato patra by ti taky padla kolmo. Jenže já neznám (krom Země) konstrukci, která unese náraz několikatísícitunového (je to napsané správně?) kolosu. Takový kolos navíc (pokud už jednou dosáhne nějakého zrychlení - ono to čistých 9,81m.s-2 nebude) se dost blbě vychyluje během dvou vteřin z dráhy. I kdybychom uvážili, že by se do kluzu dostala jen jedna půlka budovy, tak by sice patra 90-110 padla našikmo, ale pořád kolmo, protože v ten okamžik by řachl i zbytek "nekluzové" konstrukce