.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. galerie .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..
Chcete opravdu nahlásit tento příspěvek?
Autor: Ratman
Text: Rád bych na tomto místě přidal k zmíněnému článku i svůj komentář, neb mojí vinou k jeho zveřejnění vůbec došlo.
Rád bych sice hájil svoji soudnost tím, že jsem si článek pořádně nepřečetl a zveřejnil jsem ho v dobré víře, že tak dlouhý text musí být zákonitě dobrý, ale pak bych lhal. Přečetl.
Před několika týdny, kdy k nám do vaultí schránky toto dílo dorazilo, jsem si dal tu námahu, text vytiskl a přelouskal cestou do práce. Tehdy jsem si řekl, že já osobně do zveřejnění rozhodně nepůjdu. Důvodem nebyl jen styl(popravdě řečeno - čas od času mám možnost hodnotit vysokoškolské práce dnešních studentů a toto dílko bych mezi tím vším, co jsem zatím viděl zařadil do lepšího průměru... taková je bohužel dnes realita), ale také fakt, že nejsem zrovna v otázkách civilní ochrany moc kovaný.
Jak ale říká jedno staré přísloví, čas a prd nezastavíš, takže když na hlavní stránce stále nepřibývalo nic nového, začal jsem být poněkud nervózní. Přecejen, za těch 11 let jsme tak nějak dospěli a přehodnotili svoje priority. Četnost aktualizací začala klesat, chuť a vůle udržovat tyto stránky také. Že by se i ostatní dostali do stejného vegetativního stavu, jako jsem já už léta? To už se opravdu blíží konec?
Inu, co dodat... zkrátka jsem se rozhodl jednat a použít alespoň ten jediný (smysluplnější) příspěvek, který jsem v madbrahminí schránce měl. Doufal jsem, že to málo alespoň trošku umenší ten mrtvolný dojem, co kolem panoval. Vyždyť se tu neobjevil ani tradiční apríl, ani oslavný text k 11. výročí založení stránek. Na čerstvou, pracovitou krev jsme nenarazili už celá léta a pokud ano, bylo to vždy jen na chvíli. Co nám tedy zbylo? Jen pár stárnoucích matadorů, jejichž životní priority jsou již dávno někde jinde.
Ale vidíte... život se sem zase vrátil, i když zrovna ne způsobem, v jaký jsem doufal :-) a asi ani ne dlouhodobě, ale za pokus to stálo.
Nuže, omlouvám se tedy všem nebohým duším, pro které čtení činilo duševní újmu. Zároveň se omlouvám i autorovi, že jsem k jeho příspěvku neodeslal soukromý komentář ušetřil mu tím tuhle ostudu.
Doufám jen, že ho tohle všechno spíše nakopne tím správným směrem a příští dílo (třeba i pod jiným pseudonymem a úplně někde jinde) bude patřit ke skvostům, které si v paměti uchováme na dlouhé časy.
Kontaktní údaje