Chcete opravdu nahlásit tento příspěvek?
Autor: Astral
Text: Je mi jasné, že po tolika měsících už se k tomuhle tématu nejspíš nikdo nevrátí (čtu Brahmínu jen občas a nechci o nic přijít, takže čtu \"odzadu\" a jsem tak nějak o pár měsíců aktuálek zpátky:-), ale stejně mi to nedá...
Henry Thorn:
Ale jak já říkám, pokud se alesponˇjednomu tvé dílo líbí, nebylo zbytečné ho udělat. A za tím si stojím.
Nevidím tady nikoho, ani v aktuálce ani na fóru, což mě donutilo tohle napsat - i když si to nejspíš nikdo už nepřečte. Takže: Tady by se ten \"jeden\" našel. Pokud to Henry bere takhle a ten \"jeden\" mu stačí, tak práce zbytečná nebyla...
Je to přitom strašně zvláštní a ani já to moc nechápu. Souhlasím totiž téměř se vší kritikou, která na tu povídku padla od všech recenzentů, hlavně co se formy týče. Naštěstí já mám schopnost špatnou formu přestat vnímat a soustředit se jen na obsah a vnitřní vizualizaci situace, kterou čtu...možná tím by se to vysvětlilo, ale určitě ne úplně.
Sám totiž nechápu, jak je možný, že jsem ten povídkoromán nejen přečetl celý, ale dokonce \"v jednom tahu\", proč jsem nikde nenašel pasáž, která by mě z atmosféry vytrhla, která by mě donutila \"znechuceně\" od toho odejít s pocitem že to je škvár a dočtu to jindy nebo nikdy, a hlavně proč sakra ten konec na mě tak hodně zapůsobil...hlavně tam kde se nakonec popisovala ta motivace snipera, to považuju za opravdu bomba nápad, ten se mnou opravdu zacloumal hodně, je to určitě s přehledem nejsilnější citová část celé povídky, dobře to myslím shrnul Chekotay ve své recenzi a u mě tohle nějak zapůsobilo opravdu strašně moc.
Fakt nevím, sám jsem z toho teď po dočtení opravdu zmaten, ale jako celek se mi to prostě dost líbilo a někde bych s kritikou dokonce polemizoval, konkrétně tyhle dvě věci:
1. Rozdělení na časové linie - ano, je to psané chaoticky. Parádně chaoticky. Já jsem chaotik. Nevadí mi to, v chaosu se umím orientovat, umím se v něm neztratit, naopak to považuji za hodně dobře napsané, nikde se mi nestalo, že bych ztratil nit nadobro, vždy maximálně po první straně nové kapitoly jsem si domyslel, \"kde\" a \"kdy\" se nacházím. Mně se takovéto časové i prostorové přesuny a skoky líbí, rád skládám takovéhle mozaiky a neztrácím se v nich. Je to věc vkusu, uznávám, vyložených chaotiků, kteří si v chaosu tohoto typu libují, určitě moc nebude. Ale mně se tenhle styl prostě zamlouval. Dokonce sám píšu stejně, včetně toho slovíčka \"intermezzo\" - prostě tohle je styl se kterým se plně ztotožňuji.
2. VATS - tohle považuju za opravdu geniální vtípek. Souhlasím s kritikou pouze tehdy, pokud to autor myslel vážně. Jinak je to geniální ironie a setření toho šíleného systému z F3. To, že se o ironii opravdu jedná, myslím potvrzuje i obdobný případ - stimpak a několikeré narážky na jeho absurditu (po vpíchnutí se hrdinovi do pár vteřin \"zázračně\" vyléčí všechna zranění). Myslím, že tady si autor spíš geniálně vystřelil z některých absurdit (nejen) F3 a recenzenti asi tohle moc neprohlédli. Anebo to autor myslel vážně a já jsem za blbce. Buď jak buď, faktem je, že jak u VATS, tak u stimpaků jsem se dost nasmál a považuji to za vtipnou věc a rozhodně klad povídky, ne za zápor jako všichni recenzenti i výše diskutující.
A teď od povídky k těm horším věcem...bohužel jsem si taky přečetl některé reakce Henryho Thorna v této i předchozích diskuzích, a jeho poněkud \"frackovité\" a \"ufňukané\" vyjadřování mi opravdu nesedí (VELMI mírně řečeno). Souhlas s tím žákem ZŠ, asi to tak bude, a rozhodně tam cítím vliv puberty - \"já vím nejlíp, jak to udělat, a vy všichni jste blbci, nerozumíte tomu a nevíte co je pěkný\". Aby nedošlo k mýlce - nepovažuju za špatné, že Henry si to dělá svým stylem a nekouká moc na kritiku ostatních. Sám nejsem moc jiný, mám tu pár věcí v šuplíku, na rozdíl od Henryho si uvědomuju jejich nedostatky a nikdy je ven nedám, na druhou stranu jsem rád, že Henry to ven dal. Podle mě není špatné jít si svou cestou a mít sám radost ze psaní, prožívat to, jak on psal, naopak, dělám totéž, kašlu na konvence, píšu si jak já chci, a vím jak je to pěkné ten příběh během psaní prožívat. Špatné na Henrym podle mě je jeho styl a způsob vyjadřování, možná bych spíš řekl dokonce vykřikování a fňukání jako reakce na kritiku...tenhle charakter člověka mi prostě absolutně nesedí a ani v žádné poučení pro příště v tomto případě moc nedoufám. A tudíž resumé k téhle povídce musím říci trochu jinak, než bych snad i chtěl: Nechápu moc, jak člověk s takovým charakterem, jako má Henry Thorn (soudě dle jeho příspěvků v diskuzi), může napsat tak dobrý příběh (atmosférou, obsahem a poselstvím, nikoliv formou). Evidentně se to ale nevylučuje, takže i když to nechápu, tak pokud je pokračování, těším se na něj. Třeba tu už někde je, kdoví, jak jsem říkal, jsem pár měsíců aktuálek pozadu a budu to časem dohánět:-)
Normálně nikam nepíšu a je to asi můj první a poslední příspěvek na Brahmíně, navíc si asi stejně tohle už nikdo nikdy nepřečte (proto jsem si taky dovolil to natáhnout na román:-), ale bůh ví proč jsem to napsat musel, snad kdyby se někdo po mnoha letech hrabal archivem, tak aby věděl, že ten jeden člověk kterému se Touha líbila (i když on sám moc neví proč vlastně a s kritikou víceméně souhlasí), tady přece jen byl...