• 2.11.2010 . . . Brahmíní vemeno: Nejasná zpráva o konci světa
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (18) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
| Sdílet na Facebooku
Takže na dnešní den připadla povídka, která, jak věřím, bude důstojnou tečkou za povídkami vyřazenými v prvním kole soutěže. Ano, je to tak - díla, která nebyla zveřejněna dodnes, proklouzla do druhého kola. Netěšte se, i z této dávky jich ještě jedenáct musí vypadnout, aby vítězná čtveřice mohla stanout na výsluní o to úžasnějším. Povídky, které budou uvěřejněny v nadcházejících dnech, pokládáme za podstatně výživnější, než ty uveřejněné doposud. S recenzemi to ale asi bude horší, protože Viky a Tína onemocněly záhadnou nemoci, díky které jim vyskákaly takové pupínky na... eh... prostě... a taky přišly o hlas a jsou celkově malátné a na zdechnutí, takže se jim moc nechce psát. Smejki odlétá o víkendu do Brazílie, patrně na celý zbytek života a já si za stejným účelem letuji dohromady miniponorku ze dvou na sebe přiklopených van. Ceny pro vítěze bude předávat Ratman, teda pokud ho žena pustí do hospody.
No ale zpátky k povídkám - dneska to tedy je opus magna Váhy, který sepsal Jan Podlesný - Awarr.
Příspěvek #24 [DOC]
Aranelka: Bylo to divné, NE.
Bodkin: NE!
Dawen: Aštara Šerana NE!
Chekotay:
Dovolím si citovat Mgr. P. Javora, PhD, CSc. z Frýdecké teologické
fakulty: "Katány jsou teplé!" Takže ne. Ne. NE!!! (SHIT!)
Tína: Rozhodně ne!
Viky: Ne. Znechucené ne.
Ratman: NE - co to kurva bylo?
Hodnocení: SHIT
Chekotay:
K
tomuto opusu je těžké vypsat nějakou kritiku, protože je na něm špatné
prakticky všechno. Balistický přístup k interpunkci a problémy s přímou
řečí korespondují s divokou frazeologií. Na první stránce vytýkám tyto
tři chyby: z hlediska slohu není čtenáři vůbec k ničemu informace o
vlastnostech feny a jejích rodičů, tento popis je tedy nadbytečný. Z
hlediska fyziky děje je průlet obrovského hořícího tělesa napříč celou
oblohou v tak krátké době jen velmi obtížně představitelný a spíš
zmatečný (vede to pak čtenáře k pokusům s pomerančem a oříškem a
tečnami a podobně). A z hlediska použítí frází může člověk do svého
domova buďto zamířit neomylně, nebo tam zamířit metodou pokus-omyl,
kterýžto případ poukazuje na vážnou mozkovou dysfunkci.
Na druhé
stránce se opět dostáváme k trajektorii, která, aby obsáhla Maryland,
Island, Švédsko a Portugalsko, musí mít docela divokou podobu. Na
straně třetí hapruje fyzika - zásah o rozloze celého Pyrenejského
poloostrova by této planetě nadělal závažnější problémy, než je vlna
tsunami. Podle mého názoru by bylo lidstvo ukončeno prakticky okamžitě.
Až dosud je povídka prostě jenom špatná. Je tam moc málo
smysluplného děje na příliš hodně balastu. Jenže teď na scénu vstoupí
anděl a zadrmolí nesrozumitelnou frázi, načež příběh začne připomínat
bloudění mladého rabína-gelomolovce z Jakuba Vandrovce. Dotyčný rabín
(nebo co to je) nalezne díky božímu vnuknutí "rodné cvičiště" hlavního
hrdiny a vydá se z ním. Finální scéna by se dala popsat také jako
"Setkání dvou nadšených kynologů a několika dalších postav, které
nejsou důležité". Vše se točí kolem psů, kteří jsou popsáni podrobněji
než cokoliv jiného. Smrtící temnotu sršící z očí nemohu ohodnotit
jinak, než jako žvást. Je to horší myšlenkový konstrukt než
samonabíjecí francouzská hůl s laserovým zaměřovačem. Má dlouhá
filozofická úvaha na téma "Vše, co si představíme, někde ve vesmíru
existuje, protože kdyby ne, nedal by nám Bůh schopnost si to
představit" je touto povídkou vyřešena, neboť věci, které si zde autor
vymyslel, existovat nemohou, nesmí, jsou nepřípustné. Navíc se tady
objevuje katana, což evokuje blížící se homosexuální scénu...
...která
se ovšem nekoná, protože na další stránce povídka končí. Naneštěstí
ještě před svou smrtí, v posledním záchvěvu, stihne vyplodit další
blábol, kterým zasadí smrtící ránu čtenářovu vkusu.
V zásadě můžu
říct, že už jsem podobné věci četl, a to dokonce i knižně. Bratr se
nyní rozplývá nad teenage-upírskou sérií Dhampir, která se tomuto velmi
blíží. Ale abych o téhle věci já prohlásil něco jiného, než že to je
absolutní nula tohoto roku, to by tam musela být aspoň jedna zmutovaná
lesba na motorce.
V posledních větách povídky se dozvíme detaily z
autorova intimního života a také informaci o tom, že budou následovat
další díly. To vítám. Jsem perverzní masochista a mám v úmyslu tuto
povídku na vaultu vyvěsit trvale v očekávání dalších dílů, které snad
budou držet nastolenou linii a postaví se hrdě po bok tvorbě Artemisově, Jeskyňákově a Astrově.
Tato
povídka nesplnila podmínky soutěže - není postapo, není zoufalá
(vlastně je, ale to není autorův záměr) ani vtipná, není ani dokončená.
Přesto jsem ji nevyřadil a nyní ji zde uvěřejňuji. Je to memento: Važte
si dobrých příběhů!
Viky:
Kdybych
se chtěla dozvědět nějaké ty zbytečné informace o psích plemenech, tak
si vezmu atlas psů a ne tuhle rádobyakční příručku mladého kynologa,
která čtenáře seznámí se 3 plemeny a celé to obalí nějakou nesmyslnou
vatou. K této povídce se vztahuje jeden zveřejněný hlod ze společného
čtení povídek: "Uo? Co? What? Krr... ČO?!".
Pojmu-li tuto povídku
tak, jak se jeví, pak bych autorovi vytkla kynologické nejasnosti,
nepozornosti nebo snad i chyby, spočívající ve spojení dvou smeček
tažných severských psů (sežrali by se navzájem), přivazování kavkazana
na masivní ocelový řetěz a zároveň jeho představení jakožto osobního
psa (tak buď je tak divoký, že musí být na řetězu, aby nehlídkoval v
širokém okolí a "nehlídal stádo", nebo je tak vycvičený, že je potlačen
jeho ovčácký instinkt a je s ním možno cestovat a mít ho jako svého
osobního psa) a v neposlední řadě chronická nepozornost, co se jména
feny hlavního hrdiny týká (Eiko vs. Aikonetta, tak buď je na začátku E
nebo A, chtělo by to se rozhodnout).
Pojmu-li tuto povídku tak, jak
asi autor zamýšlel, je to odpad, hnus a slátanina nejhoršího kalibru.
Prosím autora, aby se už nikdy nepokoušel psát povídky (odborný styl by
mu třeba šel lépe.. nebo žádný styl, když už jsme u toho), a prosím
jeho korektorku a betačtenáře, aby tyto služby už nikomu nenabízeli a
nebo aby je začali dělat pořádně (zejména ta korektorka, její práci bez
jakýchkoli problémů zastane automatická kontrola pravopisu, která neumí
opravovat čárky ve větách stejně jako ona).
Tak jako u všech česky
psaných povídek, i zde mohu autorovi navrhnout korekturní opravy. Pokud
by měl zájem, nechť mne kontaktuje na fóru v příslušném topiku nebo
přes PMku.
Tína:
Tina se překonala a během oblékání se na odpolední
směnu vyplodila alespoň toto: Che s Viky ví, že ačkoliv jsem většinu
povídek četla dvakrát (obvykle jsem si teprve za polovinou uvědomila,
že už je znám, a protože mi to trvalo tak dlouho, byla mi hanba je
nedočíst a spolehnout se jenom na ANO/NE obšlehnuté od Bodkina),
málokterou jsem si zapamatovala lépe než jenom jako Tu temnotu, Tu
blitku, případně Takovou tu... však víte... jak tam je to... ne? Lidská
mysl snese jenom omezené množství děsu, proto o letošním Vemeni nevím v
současnosti skoro nic. Vinu na tom nesou i mnohé názvy, pro které je
jakákoliv korespondence s obsahem povídek pravděpodobně nadstandardem
schovávaným pro Cenu Karla Čapka (pro příklad netřeba chodit daleko, je
ovšem možné, že jsem na přítomnost Vah zde zapomněla, nebo se objeví až
v druhém, případně některém následujícím dílu). Já bych nebyla tak
kritická jako Che a Viky, souhlasím ovšem s tím, aby korektorku, pokud
to nebyla Eiko nebo Google, pohltila absolutní neprohlédnutelná
temnota. Chyb tam bylo víc než vesmírných lidí, a to je smutné. Smutné
je i to, že (a lynč za toto prohlášení ustojím) ten člověk dost možná
UMÍ psát, jenom nemá co. Poslat do soutěže povídku s otevřeným koncem
je klamavá reklama, použít katánu je gaykonské a zakončit příběh, který
by ve své podstatě nemusel být nutně špatný, slovním spojením
ELDURIANSKÁ BYTOST, je na Dej si facku. Prokládání textu odbornými
perličkami se mi sice líbilo, mám na to jednoduše fetiš, ale v tomto
případě byly kynologické informace pokud ne velmi, velmi nadbytečné,
potom aspoň nevhodně umístěné. Této povídce dávám Rozhodně ne především
za promarněnou šanci, protože - klidně se se mnou hádejte - ona měla
našlápnuto na něco lepšího. Ne dobrého. Ale lepšího určitě.
... ARCHIV ...
Vault šílené brahmíny vytvářejí a spravují vaultmasteři JaW, Ratman, chekotay a smejki za přispění návštěvníků.
© JaW & Ratman & petruschka & Chekotay & Jay Kowalski & Daemon & Harley & Ještěr & Deimos & smejki 2001-2077
V grafickém zpracování jsou použity materiály z her: Fallout, Fallout 2 a Fallout Tactics © Interplay, Fallout 3 © Bethesda,
Přebírání materiálů z těchto stránek bez souhlasu autora je výslovně zakázáno
a trestáno celoživotně se vracejícími záchvaty úzkosti a provinilosti!
|