• 4.11.2009 . . . Soutěž: Jak recenzujeme? VI. díl
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (4) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Madbrahmin
| Sdílet na Facebooku
Než řeknu cokoliv jiného, jedna základní, nejdůležitější rada, která musí jít sem dopředu a ne až na konec: Píšete-li v textovém procesoru, vždy používejte automatickou kontrolu jazyka! Je strašné, jak málo lidí tohle dělá... Teď už ale k mému článku:
Minule jsem rozváděl cosi o tom, že autor by měl psát tak, aby mu jeho čtenáři porozuměli, a rozepsal jsem tam problematiku volby témat a zacílení děje. Dneska se podívám na přízemnější záležitost - na porozumění mezi národy, na dělníky slova v potu tváře se mačkající v linkách - ano, na samotný jazyk.
Napsat povídku v jazyce, kterému čtenář nerozumí je věc, která se málokdy odpouští. Ve škole se učíme spisovný jazyk a ten bychom měli používat vždy, když píšeme pro obecenstvo. Když totiž napíšu "Po hokně hodím sicnu na Oltecu, valím augle na koc... Splách sem tři plnotučné a voprůboval betálné bresty," tak asi pardáli z Blekfíldu ví, o čem točím, ale zbytek je zralé na šaškec. Kdybych svá opilecky-erotická vyjádření napsal spisovně česky, tak mi porozumí každý od Aše po Jablunkov. A nejen to. Rozuměli by mi před sto lety a za sto let. Pokud někdo napíše "hey nygga drsnou powydku" ve slangu, který se používá jen letos a jen v oblasti garáží za panelákama, tak ji nemá co posílat na web provozovaný pro čechoslováky a s nechutně velkou životností. Okořenit povídku slangem může být zajímavé a někdy se to i podaří, ale obvykle to autor zkoní - buď použije slang, kterému nikdo nerozumí, nebo naopak použije slang, kterému rozumí mnozí, ale použije ho špatně. Poslední postava, která mluvila slangem a u které to ani moc nevadilo, byl Yarpen Zigrin.
Mimochodem, spousta lidí nadává na náš vstup do EU a lomí rukama nad úpadkem české kultury a přílivem cizinců, ale jen málokdo je ochoten na oltář milované vlasti položit svou pohodlnost a psát spisovně.
Teď si spolu užijeme kopec srandy, protože já, čtyřkař, se pokusím vysvětlit vám něco o tom, kde se ve větě píšou čárky. Na fóru se teď objevil krásný citát: "Ano, Senile L je pověstný svým balistickým přístupem k interpunkci... "Švihnu tu, čárku kam mě, napadne." Čárky jsou, v pořádku nenech se tím, rozhodit Sentinele naši, čtenáři jsou hni, dopichové" Balistický přístup autorovi při hodnocení povídky nepřidá, to je jasné. Pro začátek by autor měl prohlédnout celé své dílo a zkontrolovat, zda jsou čárky před každou spojkou (vyjma "a" a "i"). Následně nechť smaže čárky před "a" a "i". Tento jednoduchý krok zvýší úroveň mnoha povídek dvojnásobně. Celá záležitost je samozřejmě složitější, kdo se cítí na druhý krok, tomu poradím prostou skutečnost, že čárkami se od sebe oddělují odlišné myšlenky. Kdo neví, jaké myšlenky vlastně svým psaním vyjadřuje, tomu nezbyde než počítat slovesa a provádět větné rozbory, neboť dle Viky má každé sloveso stát samo, obklopeno toliko suitou svých přátel, ale odděleno od ostatních sloves čárkou. Tímto druhým krokem se již povznesete nad většinu autorů píšících na madbrahminku, ale pokud vám nestačí ani to, pak vám nezbyde, než zadat do Googlu heslo "Jak psát čárky?" a přečíst si příslušné obsáhlé návody. Například tento a tento, popřípadě henten.
Psaní měkkého a tvrdého i je také strašlivý kámen úrazu, který v první řadě svědčí o tom, že autoři nečtou, a hlavně - že nepřemýšlí. Tak polovina do očí bijících problémů je případ jevu, jenž se tuším nazývá "shoda přísudku s podmětem". Vezměme si třeba větu "Muži ráno ulovili geckona, stáhli z něj kůži, naporcovali a vyudili maso, a večer je vítězoslavně donesli do vsi." Průmerný autor™ napíše takovu větu, a přijde mu divné, že tam je mockrát "i" a málo "y", a proto se rozhodne to poopravit. Vznikne něco jako "Muži ráno ulovily geckona, stáhli z něj kůži, naporcovaly a vyudily maso, a večer je vítězoslavně donesli do vsi." Přitom si stačí uvědomit, kdo ulovil, kdo stáhl, kdo porcoval... atd. Vždy to byli ti samí muži. Ti muži ulovili, ti muži stáhli kůži, ti muži naporcovali maso... ti muži se vrátili do vsi. Čeština je krásně sexuální jazyk, čehož doceníte při psaní milostné poezie formou SMSky - v angličtině nikdy nenapíšete nic tak pěkného, jako v češtině. Pamatujte tedy, že koncovka slovesa se řídí rodem podmětu, ke kterému se sloveso (přísudek) váže. Když jde výhradně o ženy, tak slovesa končí na "y". Když jsou popisováni výhradně muži, jde o "i". Když jde o skupinku žen a mužů, nebo o skupinku bez určení rodu (pohlaví), pak pište pro sichr jen "i". Nedávno jsem četl nějakou PA povídku, která popisovala zážitky jakési skupinky lidí, kde byli zástupci obého pohlaví, a v jednu chvíli přišel čas na erotickou scénu, kde se o sebe dva lidé "vášnivě třely". Bez bližšího udání pohlaví je jasné, že se jednalo o sex lesbický. Autor sklidil posměch, protože tato scéna obrátila jeho značně machistické dílko zcela naruby a z horroru udělala satiru.
Psaní i/y v rámci slova tvoří menší část problému, setkávám se s ním zejména tam, kde autoři zkoušejí napsat slovo, které běžně nepoužívají. Zdá se, že drill vyjmenovaných slov zanechal jakousi stopu. Dokonce i háčky a čárky nad měkkými a dlouhými písmeny fungují docela dobře (pokud se je ovšem autor vůbec naučí psát), snad si autoři konečně uvědomili, že tahle vychytávka je krásná a hlavně užitečná.
Poslední skupina problémů je představována snahou autorů použít nové, nezvyklé slovo, či snad psát nějakým jiným jazykem, než jaký ovládají. Protože se jedná o velice vykutálené špeky, seznámím vás s nimi přímo u konkrétních povídek. Obdobný případ jsou přechodníky, trošku archaický jev, který je velmi malebný, velmi poetický a velmi obtížný. Ukusujíce kokosovou margotku přemýšlím, jak vám jej vysvětlit, leč nic mne nenapadá. Proto svůj článek zakončím tou nejlepší radou, jakou vám dát mohou - když nevíte, jak se co píše, tak to nepište. I tento článek byl několikrát přepisován tak, abych vyházel všechna sporná i/y a vyhnul se slovům a jevům, která sice čeština zná, leč mezi námi imigranty se bežně nevyskytují. A pokud nevíte o psaní vůbec nic, tak prosím, nepište vůbec. Raději čtěte. Hodně a kvalitní literaturu. Nenechte se svést na zcestí Máchou, Haškem nebo Škvoreckým a raději sáhněte po kvalitní češtině Neomillnerové, Rečkové, Nesvadby a Součka. Čeština je jeden z nejlepších jazyků Evropy - a je škoda jezdit po okreskách, když máte Lamborghini Diablo, ne?
Smejki: K mým milovaným přechodníků zde. Jasně z toho vyplývá, že chekotay ten svůj jediný zkonil
V jeho případě připadá v úvahu jen ukusuje, nebo ukusovav (minulý tvar), nebo třeba přikusuje.
... ARCHIV ...
Vault šílené brahmíny vytvářejí a spravují vaultmasteři JaW, Ratman, chekotay a smejki za přispění návštěvníků.
© JaW & Ratman & petruschka & Chekotay & Jay Kowalski & Daemon & Harley & Ještěr & Deimos & smejki 2001-2077
V grafickém zpracování jsou použity materiály z her: Fallout, Fallout 2 a Fallout Tactics © Interplay, Fallout 3 © Bethesda,
Přebírání materiálů z těchto stránek bez souhlasu autora je výslovně zakázáno
a trestáno celoživotně se vracejícími záchvaty úzkosti a provinilosti!
|