Po povídkovém půstu nám do redakce (hurá!) přišla belevenova tvorba- povídka, nesoucí název
Prázdno (
P V). Leč nastaly nějaké problémy s ímejly a došlo i na časový press, dostal jsem se konečně k práci od Belevena po té době já. (Výstraha pro ostatní: pokud jste nám náhodou něco posílali, nebo se chystáte, a ono NIC, opakujte své snažení a posílejte raději na redakce@madbrahmin.cz a ne jednotlivým
RM VM!) No, nyní ale již k povídce;
Leč si Beleven zprvu nemyslel- a to nám i napsal, že je jeho povídka zrovna pos- apokalyptická a moc si nevěřil, bylo nakonec dobře, že ji poslal. Zhruba 11-ti stránkové vyprávění sice nelíčí tak typický život v pustině či přímo děj motající se kolem Falloutu, přesto povídka dokáže zaujmout a to i díky apokalyptickému prostředí, jež bych okrajově mohl přirovnat třeba k atmosféře (myšleno té postapo) filmu Matrix...
O co jde...Ústřední postava žije- vlastně přežívá- jako naprostá většina lidstva zcela v kybernetickém světě; veškeré činnosti jsou vykonávány plně automatickým stroji, vetšinou roboty, kteří se vlastně o lidi starají. Ti samostatně žijí ve svých podzemních bytech, odkud vykonávají svoji práci, své koníčky a jiné životní aktivity; když se něco pokazí, robot to dá do kupy.
Konec lidstva však není způsoben právě technologiemi- či snad jejich nadvládou-, jež jsou všude kolem a dokáží si i bez pomoci člověka poradit; je zapříčiněn samotným vývojem, kdy lidstvo přenechá veškerou činnost na strojích a vlastně zapomíná na vlastní smysl života...
K obratu však dochází, když si jeden človíček uvědomí, co že se vlastně děje. Neznámou cestou se vydává opět na mlhou zahalený povrch, jež pamatuje ještě z dob, kdy po něm kráčely davy lidí. Co má však očekávat v tomto vylidněném světě...? A co teprve, když objeví část města, kde ani stroje nefungují a vše jakoby se začalo vyvíjet opět správným směrem...
Těch několik minut, které jsou většinou k přečtení potřeba, vřele doporučuji obětovat. Nehodnotím povídku sice stupněm nejvyšším (TIP!)- něco malinko tomu chybí, celkově vzato se však jedná o práci poctivě a dobře odvedenou. Chyb najdete opravdu jen poskrovnu, ani výjimečně zapomenuté písmenko však nemůže povídku jakkoliv poškodit. Toto je příklad, jaké úrovně by měli práce na Brahmíně dosahovat.