• 23.11.2014 . . . Stříbrná medaile
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (8) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
| Sdílet na Facebooku
Boj o první příčku byl nelítostný a do poslední chvíle vyrovnaný. Tína simulovala záchvat, aby si mohla vzít volno v práci a měla tak více času na to nejdůkladnější zhodnocení. Dawen se musel hrozně opít, aby to mohl rozseknout. Na Viky je vidět, jakému hroznému psychickému vypětí byla vystavena. Já, ač unaven na smrt, nemohu spát. Prostě všichni jsme nanejvýš zralí na ukončení soutěže. Tohle je zkrátka psycho.
A tohle je Psychotic:
Šest
Tína: 1
Viky: 2
Cheky: 2
Dawen: 2
Aranelka: 2
Ssyx: 3
Tína:
Povídka se mi líbila, a přestože je pro mě současně povídkou, která
patrně nemá vyšší umělecké ambice (na rozdíl od povídky vítězné), ale
jejímž cílem je především pobavit, byla jednou z mála, které jsem si s
chutí přečetla podruhé. A jediná, kterou jsem si stále s chutí přečetla i
potřetí. Proto ji možná hodnotím výš než ostatní - opravdu mě bavila. I
ona samozřejmě obsahuje pár gramatických a stylistických chyb, jako
ostatně asi každá povídka zaslaná do soutěže (a nejenom do té naší, sama
jsem nikdy nesoutěžila s povídkou bez chyb a někdy, při opětovném
čtení, jsem byla přesvědčená, že jsem všechny ty patvary snad ani
nemohla napsat já) - občas malé písmeno na začátku věty, absence čárky v
souvětí, případně ne zcela obratná formulace nebo použití příliš
spisovného slova v jinak hovorovém dialogu, které na mě působilo rušivě
(„Ty jsi tomu také nepomohl,“ poznamenal Adam.). Sem tam možná autor v
souvětí zapomněl, čím vlastně začal, a jak by rád pokračoval
("Samozřejmě byla historka, se kterou Pětka s tím novým přišli, se
realitě blížila jen v hrubých obrysech."), což znamená, že by povídce,
jako většině zaslaných, prospěla důkladnější (auto)korektura. Na povídce
oceňuji především to, že byla svižná a zábavná, a hlavní hrdina mi
přišel zajímavý, i když rozhodně nebyl tak-docela-kladný-a-sympatický.
Myslím si, že autor příběh ukončil v pravou chvíli, i když někomu možná
bude vadit, že povídka působí jako úvod k "dobrodružstvím na druhé
straně" - podle mě už ale není v tomto rozsahu nic dalšího nutné,
pokračovat dál by mi přišlo zbytečné. I kdyby autor místo, kam se hlavní
hrdina dostal, dokázal popsat dobře (nebo dokonce originálně), lepší je
ponechat ho na představivosti čtenáře (některé naznačené zápletky by si
ovšem rozvést zasloužily, např. "Hloupá náhoda. Nebo ne? Že by sem
přišel jen proto, aby se mi mohl pomstít?" - to podezření mi přišlo s
jedním poměrně bezzubým výstupem dotyčného a jeho smrtí poněkud
proplýtváno.). Možná se autor k tomu, co bylo dál, vrátí v budoucnu
(ostatně jedna Svačinka už přece bránou prošla, takže jejich případná
konfrontace by mohla povídce dodat úplně nový rozměr), tady by to ale
mohlo působit jako příliš nastavovaná kaše. Od autora bych si v budoucnu
rozhodně ráda přečetla něco dalšího.
Viky:
Povídka se mi velmi líbila a už se těším na příští praktika z.. Eh..
Pardon. Hm. Jeden z favoritů. Rychlá, úderná, s velmi dobrým nápadem a
sice očekávatelnou, přesto příjemně nečekanou pointou (až do poslední
chvíle jsem si nebyla jistá, jestli to udělá). Chci na rozdíl od
některých hodnotících autora pochválit za skvělé vystihnutí, kdy s
povídkou skončit. Kdy už bylo řečeno vše, co je pro vyznění příběhu a
pointy třeba a kdy už by další pokračování příběh už jen sráželo. Během
čtení jsem si zapsala jen, že od 10. stránky přibylo překlepů z
nepozornosti. Za jedna.
EDIT:
Revize
Chekotay:
Třináct stran (zase Arial) vyprávění v minulém čase z pohledu první osoby s prostřihy, řekněme, snů hlavního hrdiny. Vyprávění je plynulé a neodvratně směřuje k dobře připravené pointě.
Velmi se mi líbí už jméno povídky, je krátké, vystižné, neodhaluje nic z pointy, dobře se pamatuje. „Šest,“ řekne si člověk. „Šest, šest.“ a jde si pustit písničku. Jenže příběh se rozjíždí a záhy je jasné, že se bude hrát trochu svižnější žánr.
Autor předvádí schopnost popisovat charakter světa i hlavního hrdiny jen tak mimochodem, nenásilně, a přitom jde o svět originální. Některé pasáže jsou jen nastíněny, jiné – ty, které čtenář potřebuje znát – rozepisuje dopodrobna. Oba aspekty jsou vyvážené.
Představení týmu je hezké, jsou tam ti, co mají jména (=jsou důležití, zapamatuji si je a oblíbím) a ti, co jména nemají (=kanonenfuter). Autor neponechal nic náhodě a zajistil si další kladné body osmapadesátkou, to zabere vždy.
Plížící scéna je právě taková, aby člověka napnula, akční scéna je právě taková, aby rozpumpovala krev a – bum ho! Krásný závěr, v němž se obě linie spojí a všechny dílky skládačky zapadnou do sebe. Takhle se to má dělat. Jak říkával strejda Dolfi: Jedna povídka – jeden úvod – jeden závěr!
Dobře, tak proč tahle věc není na prvním místě?
Závěr na mne fungoval jenom poprvé, při druhém čtení už se objevily pochybnosti: I kdyby skočili do krytu a bomby se deaktivovaly, pořád by seděli v krytu hned vedle brány a hromady démonů. Takže by stejně byli v pasti. Takže Martin nebyl ďáblův spratek, ale racionálně uvažující odsouzenec k smrti, který si mezi jistým zánikem a neznámem vybral neznámo.
Linka pomsty Pětky na Martinovi je možná naznačena až příliš silně na to, že není dále rozvedena. Stejně jako u jiných podobných otázek (Kdo je Vůdce? Odkud se bere všechna ta technika?) mi to ale nevadilo. Povídce by pomohlo vychytat pár drobných chybiček, spíše stylistických, než gramatických, a možná ji zkusit ještě víc zhustit, z třinácti stran na, řekněme, deset. Přitom ovšem zachovat rychlost vyprávění. To není nic snadného a ani délku nemohu považovat za vyloženou chybu nebo negativum. Tím hlavním, co u mne rozhodlo v posunutí povídky na druhé místo, bylo totiž už samotné téma, které není mým šálkem čaje. Ta povídka je dobrá, bavilo mě číst ji poprvé, ale podruhé už bych ji nečetl, kdybych nemusel, protože tenhle typ děl prostě neupřednostňuji; s tím ovšem autor jen těžko něco udělá.
Ech, už se zase hnípu v drobnostech, tedy zkráceně: Povídka mě nepřiměla představit si, jak bych se zachoval na místě hrdiny já, což ovšem není vina autora, vyplývá to ze syžetu. Povídka, která této velmi ostře konkurovala, to ovšem uměla udělat, a proto skončila na prvním místě a odsunula Šest na druhou pozici. Srovnání se nabízí více, nechám si je však do hodnocení zlaté příčky.
Dawen:
Tady už snad ani není co vytýkat. Velmi mě potěšilo, že se někdo z
autorů odvážil podívat na apokalypsu tradičnějším způsobem a vynechal
atomovky a tak. Zkrátka staré dobré peklo na zemi. Autor perfektně
vyvážil délku povídky a dávkování akce. Podařilo se mu mě až do poslední
chvíle držet v nejistotě, jak povídka dopadne. Konec přišel v pravou
chvíli a velmi se mi líbí způsob závěrečného střihu. Musím přiznat, že
bych si velmi rád přečetl něco dalšího z tohoto univerza, byť bych asi
navzdory zvědavosti dal přednost příběhu jinému, než pohledu na to se
skrývá za branou. Styl povídky by se dal přirovnat ke tvorbě Kulhánka a
Kopřivy. Velmi podobná je povídka úvodní části Kulhánkova Stroncia, což
rozhodně není na škodu. Chyb je v povídce pomálu a člověk je v zápalu
četby s chutí odpustí. Velmi dobře, jen tak dál.
Ssyx:
Skupinka trestanců na sebevražedné misi je velice zajímavé téma a
schopný tahoun příběhu. Už při prvním čtení mě povídka zaujala řemeslně
poměrně dobrým zpracováním, kryjícím drobné gramatické chybky, které
vynořily až při druhém, mnohem pečlivějším a kritičtějším čtení. Povídce
škodí z mého úhlu pohledu hlavně přebytek trojteček a neuvedení jmen
Pětky a Šestky. Celkově mi styl psaní připomíná knížky od Kopřivy a
Kulhánka, což přispělo jako klad k hodnocení. Dlouho jsem se rozmýšlel,
která povídka by měla v soutěži obsadit první místo, ale autor bohužel
ubral pár kritických bodů svému dílku tím, že nechal otevřený konec.
Autore, apeluji na tvůj smysl pro čest a napiš pokračování za branou a
konečný konec.
... ARCHIV ...
Vault šílené brahmíny vytvářejí a spravují vaultmasteři JaW, Ratman, chekotay a smejki za přispění návštěvníků.
© JaW & Ratman & petruschka & Chekotay & Jay Kowalski & Daemon & Harley & Ještěr & Deimos & smejki 2001-2077
V grafickém zpracování jsou použity materiály z her: Fallout, Fallout 2 a Fallout Tactics © Interplay, Fallout 3 © Bethesda,
Přebírání materiálů z těchto stránek bez souhlasu autora je výslovně zakázáno
a trestáno celoživotně se vracejícími záchvaty úzkosti a provinilosti!
|