Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Novinky ve vaultu 22.09. Překlad FOnline: Parareal do češtiny 10.03. Bayraktar Song CZ Madbrahmin Edice 21.12. Zemřel Ssyx 18.10. Překlad Fallout Nevada do češtiny 09.10. Překlad Fallout et tu do češtiny hot... Očekávané kulturní události |
 |
|
Víkendová úroda informací o Fukušimské haváriiAutor: Chekotay | Komentuj novinku (9) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima | Sdílet na Facebooku Bombardování šílených diktátorů obvykle v žebříčcích sledovanosti vede, ale Japonci se rozhodli to trumfnout. Dnes ráno jsem zaznamenal na Lidovkách článek s tak velkou hromádkou nul, že jsem usoudil, že Japonské ostrovy již neexistují (vzpomeňte na mapku z Blesku o výbuchu na Sachalinu) a šel s klidnou myslí přesazovat rajčata. Později odpoledne se pak nuly ubraly. Projeďme si jednotlivé články: Novinky.cz uvádějí, že původně naměřená hodnota byla 1 000 mSv/hod. Slovy tisíc milisievertů za hodinu. Pracovník s měřičem, vida vysoká čísla, raději utekl. Nelze se mu divit. Co ale toto číslo znamená? Podle tabulky předpon je 1 000 mSv rovno 1 Sv, což je hraniční jednotka pro akutní nemoc z ozáření. Samozřejmy by tam ten člověk musel stát hodinu, aby ji dostal, leč není každý chladnokrevným hrdinou ze sovětských románů pro mládež. Opakované měření ukázalo stokrát nižší dávkový příkon. Nicméně článek (a nejen tento) neustále operuje se slovy "více než je norma", aniž by zmínil, kolik je norma. Jaký je normální ekvivalentní dávkový příkon v Japonsku? A je "norma" totéž, co "obvykle"? Lidovky.cz říkají prakticky totéž. IHned.cz je tak narvaný reklamami, že to neúnosně zpomaluje můj zastaralý počítač, a tak ho budu ignorovat, konečně v minulých dnech neprokázal mnoho kvalit. Co tedy praví Japan Times (kromě toho, že japonský kůň vyhrál nejdražší závody světa)? Tak v první řadě píše o těhotných ženách opouštějících provincie postižené tsunami a potenciálně ohrožené Fukušimou. Zamoření sice není nebezpečné (teď), ale média dávají tak rozporuplné zprávy, že několik nastávajících matek to prostě nevydrželo s nervy a odjelo do prefektury Ósaka. Zatím jich je 149, ale očekává se, že by jich mohlo být až 10 000. Podle starosty Ósaky není problém takové množství návštěvnic ubytovat (!!!), ovšem mohlo by být málo porodníků. Nedivím se těm matkám, také bych jel (být matkou v očekávání), i kdyby jen proto, aby měl prcek jedou co vyprávět. ("Pak přiletěl obrovský zářící mrak a tak máma nasedla na godzzilu a uháněla přes zátarasy bráněné samuraji...") Článek obsahuje také: Radiation readings in both Tokyo and around the Fukushima plant are well below what experts consider dangerous to human health.K tomu, co experti považují za nebezpečné se ještě vrátím. Další zpráva se naváží do premiéra Kana. Ten si zatím mohl gratulovat, neboť katastrofa a následná jaderná havárie oddálily jeho výslech před parlamentní komisí; hrozil mu vyhazov. Nevyznám se v japonské vnitřní politice, ale podle některých komentářů mám dojem, že by jej zachránilo už jenom kdyby vlastnoručně opravil všechny čtyři fukušimské reaktory a ve slaměném klobouku odnosil veškerou radioaktivní vodu. Teď se navíc zdá, že jeho inspekční cesta z 12. března opozdila nouzová opatření. Na jeho místě bych si začal shánět slaměný klobouk. S další zprávou mám trochu problém, bojím se, že když řeknu, že ilegální přistěhovalec v Japonsku žebrá o návrat do vlasti, nabije si Knecht revolver a odjede do Dukovan. Čtvrtý článek informuje o radioaktivním jodu v mořské vodě. Pozor - obsahuje také přesné číslo, kolik je norma. Hurá! If a person drank 500 ml of water containing the newly detected level of contamination, it would be the equivalent of 1 millisievert of radiation, or the average dosage one is exposed to annually, the NISA said.K tomu mohu dodat snad jen tolik, že osoba, která vypije půl litru mořské vody, se podle mých zkušeností vyzvrací z podoby. Ale možná jsou Japonci otrlejší. Článek dále tlumočí stížnost vlády, že jí TEPCO sděluje zásadní informace příliš pomalu. Ve svém závěru se vrací k osudu tří pracovníků, kteří si namočili nohy v silně zamořené vodě. Ukázalo se, že jim nikdo neřekl, do čeho to šlapou. Pravda, ta voda neměla být radioaktivní, ale byla a někdo z dozimetrické služby to změřil před tím, než tam opravářské družstvo nakráčelo. Dva pracovníci (ti, jak praví Novinky.cz, "zvyklí chodit bez bot") dostali dávku od 2 do 6 Sievertů do nohou. Jejich celková ekvivalentní dávka je maximálně 180 miliSv (přičemž norma pro Japonské záchranáře je 250 miliSv). Léčeni budou jako na normální popáleniny a chodit prý zvládají bez pomoci. Toto je velmi důležité - uvědomte si prosím, jak moc velký je rozdíl v biologických účincích pronikavého záření. Kdyby dostali 6 Sv do hlavy, zemřou. Ale dostali je jen do nohou. Nebude to příjemné - asi jako když tančíte naboso v hořícím ohništi a můžete mi věřit, že to opravdu není příjemné - ale dá se to přežít bez následků. Pátý článek přináší informace o onom špatném měření. Zde se píše, že chybně změřený údaj uváděl hodnotu 10 000 000 krát vyšší, než bývá známa z normálních jaderných reaktorů. Další informace hovoří o tom, že všechny síly jsou napřeny k vyčerpání vody z místností, aby mohly být obnoveny práce na zprovoznění chladících systémů. Ty stále nefungují, stále se chladí zvenčí nouzově. Vysoká úroveň zamoření ve vodě může pocházet z reaktorů nebo z chladících ("vymíracích") bazénů, anebo z trubek a rozvodů, což je asi nejpravděpodobnější, neboť jak reaktory, tak kontejmenty se zdají být neporušené. Také se zde hovoří o vysokých hodnotách (chybí přesný údaj) zamoření v příbřežních vodách. Patrně déšť vyplavil zamořenou vodu do svodu a ta tudy vtéká do moře. Toto znečištění je nepříjemné, nicméně moře má schopnost je rozředit a izotop jodu 131 má poločas rozpadu jen 8 dní. Zajímavější a důležitější budou hodnoty zamoření plutoniem, které chce TEPCO v následujících dnech zveřejnit. Mimochodem, k měření zamoření plutoniem se odhodlala společnost sama ve chvíli, kdy na to všichni ostatní, zdá se, zapomněli. No a poslední článek je z kategorie "Já to říkal!" Profesor z univerzity v Kóbe již v roce 2005 ohlásil, že by Japonsko mohlo být postiženo strašlivějším zemětřesením, než jaké si umí představit. Nebylo by to poprvé - něco podobného se prý stalo již v roce 869. Článek dále probírá další možná velmi silná zemětřesení v blízkosti jaderných elektráren a jejich úroveň ochrany. Je to zajímavé čtení. Mimo jiné naráží na skutečnost, která je velmi palčivá i pro Evropu - většina jaderných elektráren byla postavena v 60. a 70. letech. Jenže za takřka půl století se úroveň věd o Zemi prudce zvýšila. Také politická situace se změnila. Uměl si někdo v 60. letech představit bandu potrhlých fanatiků, jak unese dvě letadla a zaútočí postupně na jeden cíl? Toto je silný argument pro postavení série nových elektráren, podle nových kritérií a nejnovější poznatků, a pro odstavení elektráren starých. Dnes stavěné elektrárny jsou takzvané "III+." generace, ale hovoří se o možnosti udělat další velký vědeckotechnický krok vpřed a začít stavět elektrárny IV. generace. Výkonnější, bezpečnější. Tak jako vždy, když vědeckotechnický pokrok posune hranice, zvětší se základní riziko (bude se operovat s vyšším výkonem), ale současně se mnohem víc zvětší zisk a reálné riziko se řadově zmenší. To znamená, že pokud u modernější elektrárny dojde k nehodě, bude to horší nehoda, než u elektrárny starší. Ale šance, že k nehodě dojde, bude u nových konstrukcí mnohem nižší než u starých. Zpátky k novinkám. O stavu reaktorů a bazénů hlásí SÚJB prakticky setrvalý stav. Letmý pohled na tabulku SÚRO ukazuje snad mírný pokles hodnot, které se stále pohybují na úrovni banánů. Co ještě je důležité vzít si z dnešní dávky informací: Všímat si rozdílů mezi izotopy prvků. Na Lidovkách si s tím hlavu nelámou a srovnávají tam záření I 131 a I 134. Různé radioaktivní izotopy se používají ve zdravotnictví (v Brně si je Nemocnice u svaté Anny připravuje ve vlastním malém urychovači), jiné vznikají "bezúčelně". Izotop jodu s nukleonovým číslem 131 má poločas rozpadu 8 dní a jestli správně chápu uvedené údaje, rozpadá se beta-zářením (konkrétně uvolňuje elektrony) za uvolnění devíti set sedmdesáti kiloelektronvoltů energie. Izotop jodu s nukleonovým číslem 134 má poločas rozpadu 52 minut, také se rozpadá beta zářením a uvolní přitom skoro čtyřikrát více energie. (Pokud mám v této úvaze chybu, prosím případného fyzika o opravu!) Pokud tedy v okolí elektrárny nachází dozimetrická služba jod 131, tak to může pocházet z páry upouštěné z reaktoru. Pokud tam však nachází velká množství jodu 134, pak to znamená, že se tam musí dostávat odněkud, kde je ho velmi, velmi mnoho - aby bylo možno naměřit vysoké hodnoty i po tolika poločasech rozpadu. Je jen jedno takové místo, a to jsou palivové proutky, buďto v reaktorech, nebo v bazénech. To není dobré. Vysoká radioaktivita navíc ztěžuje opravárenské práce. Na druhou stranu, jod 134 se rychle vyzáří a rozpadne a jeho aktivita bude prudce klesat. Za dobu, než jsem napsal tento článek, aktivita jodu 134 ve Fukušimě poklesla na čtvrtinu. Což ovšem ještě pořád může být zatraceně hodně. Nuže, uvidíme, co nám přinese nový týden. Paní V zásobě mám ještě jeden blogísek z města, jehož hradby se v prach řítí a tento shrnující článek o celé havárii. Nu a na samotný závěr ještě jeden vtípek.
|
