Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Novinky ve vaultu 22.09. Překlad FOnline: Parareal do češtiny 10.03. Bayraktar Song CZ Madbrahmin Edice 21.12. Zemřel Ssyx 18.10. Překlad Fallout Nevada do češtiny 09.10. Překlad Fallout et tu do češtiny hot... Očekávané kulturní události |
 |
|
Brahmíní vemeno: Čtvrtá příčkaAutor: Chekotay | Komentuj novinku (19) | Tagy: Komunita Povídky Soutěže Brahmíní vemeno | Sdílet na Facebooku Rovnou se omlouvám všem, kteří se ztrácejí v tom, na kterém místě se umístila jaká povídka. Ono je to trochu složité, už proto, že směrodatné jsou pro mě získané body a ne nějaké pozice. Prosím o shovívavost.  Tak tedy dnes dvě povídky, které těsně nevyhrály, obě se 44 body, první od Sofa, druhá od Carlose, Danas nie najbolje... a Všechno nejlepší.
Příspěvek #05 [DOC]
Aranelka: Margaret byla dobrá :) ANORatman: Za svým NE z prvního kola si stojím. Stravitelnost této povídky se blíží nule, balkán mi není ani trochu blízký a děj je těžkopádný. Pro mě jedna z nejhorších povídek v soutěži vůbec. Jooo... a klidně mě za ten názor kamenujte. dawen Autor tuto povídku doslova zabil. Jeho poznámka na začátek mi připomněla nechutnou a velmi smutnou aféru s autocenzurou na fóru. Už tímto povídka ztratila mnoho bodů, když tomu přidám některé nesmysly v ději (předání zbraně recepčnímu, ztracený papírek…), zasazení děje do pro mě velmi neatraktivního prostředí, autorova až nezdravá fascinace Balkánem, nesympatický hlavní hrdina a podivný britský konvoj (ochrankáři s pistolemi? Na Balkán?!), dostává se povídka na dno. Nezachrání to ani krásné ztvárnění Margaret a vybombardování celého Balkánu. A to mě mrzí, protože napsané je to dobře a použití citátů se mi moc líbilo, snad příště. Viky Jeden z mých favoritů, povídka, kterou jsem si užila - politické thrillery a detektivky mám ráda a tohle je jim docela blízké. Prostředí tu narozdíl od řeckého děsu funguje a tvoří nedílnou kulisu děje, vykresluje a dokresluje atmosféru tisíciletých krevních mstí, blbých náhod a fatálních nedorozumění. Do tohoto konceptu perfektně zapadá i konec a epilog, který by byl působivější, kdyby v něm byla pouze fiktivní citace z novin a nic navíc a který je fatalistickým završením tisícileté historie tohoto koutu země. V této povídce mi kulturně-historický úvod nevadí, autor v něm čtenáře zapojuje do tkaniva svého příběhu a ukazuje zde sled nevyhnutelných chyb a rozhodnutí vedoucích až k situaci, ve které se ocitá hlavní hrdina. Ten mi mnoho k srdci nepřirostl, ale tak nějak mi k mé představě absurdního Balkánu sedí a zapadá. Autorovu poznámku na začátku jsem raději ignorovala stejně jako podobně zbytečné poznámky v jiných povídkách (stejně tak jako poznámka na konci o pravopisné kontrole). A že to není kanonické postapo mi je vcelku jedno, narozdíl od většiny ostatních povídek jsem se u tohoto bavila. Mám snad jen jednu poznámku - že by na tom byla britská diplomacie tak špatně, že by do služby povolala 85letou dámu? Chekotay Já myslím, že ta povídka hraje na moje stereotypy, které jsem si o Balkánu vytvořil z četby historické literatury - všichni tam jsou blázni, všichni mají kvéry a každý chce zabít každého. V zásadě mi v té povídce chybí už jen šňupání koksu z krucifixu a prasata žeroucí trabant. V tomhle koutě Evropy je to zabité odjakživa, takže sem drsný příběh prostě zapasoval - tímhle světem už apokalypsa prošla, stačí popsat současný stav. Samotná kvalita psaní je horší a taky bych rád na stupních vítězů viděl něco víc falloutovějšího, ale i tak skutečnost, že při třech NE se povídka vyšplhala na páté místo o něčem svědčí. Příspěvek #29 [ODT], [PDF] Aranelka:ANO!Chekotay Pozvolný rozjezd je dost nežný na to, aby se čtenářem nekvedlal v kabině, ale současně je cítit, že pod kapotou je ukryto pěkných pár koní. Zvolený jazyk udeří do očí a čtenáři chvíli trvá, než se jej naučí a než si na něj zvykne, po chvilce ale pozná, že autor jen vypadá jako dabér TV NOVA a že ovládá slovotepectví ve zvoleném stylu. Na štěstí je zde dlouhý pojezd, takže čtenář se může dobře vcítit. Na prahu vzletové dráhy už je čtenáři jasné, jaký druh povídky to zrovna osedlal a začíná se těšit na zombíky a onanujícího petruschku. Někde něco drhne, ale to se snad poddá. Start je prudký a nesmlouvavý, vtiskne čtenáře do pancéřové sedačky a už jej táhne do oblak rozstříknuté krve! Chvilka odpočinku, pak přichází prvky základní pilotáže a pomalu se vytváří zápletka. Vykreslení základních postav je čisté jako bojový obrat na Fowlerových klapkách a plynule přechází v prvky vyšší pilotáže. Zápletka je utvořená a je skvělá. A pak se začne střílet. Trasírky lížou kokpit a čtenář je spocený i na padáku. Vzduch je linkován čarami spalin PLŘS, sonický třesk přehluší mohutná exploze (někde něco povlává, ale snad to nebude vadit), povídka se souvratem vyhoupává nad mraky - a - poslední stránka - došel benzín. Nezbývá mi, než abych autorovi otloukl o hlavu poučku RAF: Bojový let končí přistáním a vypnutím motoru. Ne dřív. Pak by si také měl autor opravit drhnoucí časovou souslednost: Dva roky po čemkoliv s výjimkou příchodu doby ledové nebude na mrtvole žádné maso. Stačilo by zaměnit slovo "roky" za "týdny" a už by to nedrhlo. Takhle autor vypadá, jako by nikdy doma neměl mrtvolu. A, ano, také by se hodilo dát si pozor na povlávající rozdíly mezi municí a náboji (předposlední stránka dole). Celkem vzato je toto velmi dobrá povídka, ale absence závěru ji ničí. Připomíná mi to toho pilota Me-262, jenž rozprášil box Fortressů, čtyři poslal k zemi a pak už myslel jen na horkou vanu a ani si nevšiml těch dvou Tempestů, kteři ho přepadli už s podvozkem venku. Prostě - trapas. Ratman Pro mne bezkonkurenčně druhá nejlepší povídka v soutěži i když jak mnozí ostatní tvrdí, "inspiruje" se z několika filmů dohromady. Tak proč ji sakra nedávám na lepší místo? Důvod je nasnadě hned z prvních pasáží- tohle téma je trošku mimo. Ač jsem četl jedním dechem a musím uznale pokývat hlavou, za zombie téma se mi cenu dát nechce. Raději bych ji viděl v rukou člověka, který se snažil alespoň "z rychlíku" držet zadání bez nemrtvých a hnijícího masa. Nicméně autorovi děkuji za příjemný i když místy nechutný zážitek. Těhule pozor! Tina Ač recenzentka, zrovna dvakrát nechápu pořadí, ve kterém nám Chekotay sype povídky na hlavu (vinen nemusí být nutně Chekotay, vemení povídky mi prokazatelně snížily inteligenci z 25 na 10, není divu, že nechápu ani jednoduché povely, jako například NAPIŠ K TÉTO POVÍDCE HODNOCENÍ!), ale hádám, pravděpodobně špatně, že první vypadlou druhého kola je tahle. Já jí dala ANO bez zaváhání. Jednak mám ráda zombie cokoliv, jednak se mi líbilo, jak lehce a současně od podlahy byla napsaná. Hlavní hrdina byl mně kupodivu sympatický povaleč (přitom takové kelleroidní postavy nemusím, mám ráda Sama Křepelku, který pro svého pána i přes plot skočí, a podobné z prstu vycucané, patetické, melodramatické altruisty), rekonkvista byla úžasný nápad, ačkoliv toho její příslušníci moc nevydrželi (škoda, ten kněz byl druhý nejpřitažlivější muž letošního Vemene, pokud pominu autory a recenzenty), vztah Alice a stalkera, který jméno buď neměl, nebo měl a já ho zapomněla, byl skvělý. Jako pisálek chápu, proč autor povídku zakončil tak, jak ji zakončil, jako čtenář jsem ale koncem lehce rozčarovaná a jako recenzent vyloženě zklamaná. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že to byla jedna z mála povídek, která mě bavila od začátku do konce. A bez přeskakování! dawen Jediná zombieapokalypsa ze všech povídek, a kvalitně zpracovaná, jen mi přijde, že je to další povídka, která směřuje k něčemu delšímu… Hlavní hrdina má krásnou vlastnost, jako jeden z mála se stará jen sám o sebe, tak jak by to po skutečné apokalypse bylo, což dodává povídce nádech reality. A cynický konec mě zahřál u srdce… Bohužel jsem si povídku absolutně nemohl vybavit, nic ve mně nezanechala, proto se, v mém hodnocení, umístila na nižší příčce.
|
