• 16.11.2014 . . . BV: Druhé kolo, první padlý
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (7) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
| Sdílet na Facebooku
Dobré ráno, pokud právě obědváte, naše literární soutěž postoupila do druhého kola. Šest povídek, které postoupily z kola prvního, bylo zhodnoceno znovu a každý soudce je seřadil od nejlepší po nejhorší, já jsem každé posici přidělil body, sečetl, vydělil počtem soudců a vznikl žebříček, se kterým nesouhlasí všichni stejně. :o) (Mimochodem, děsně se mi pletou slova "žebříček" a "řebříček", tak jsem se mrkl do jakési příručky a prý je možno obojí.) Změna ve způsobu hodnocení umožňuje lépe vychytatjemné subjektivní rozdíly mezi povídkami, které prošly hrubým sítem prvního kola a jsou po řemeslné stránce v pořádku, respektive neobsahují zásadní nedostatky. Tak se nedivte, že se tady objevují nějaké pětky, šestky. Viky opět provedla korekturu povídky, její poznámky jsou k přečtení v revizní verzi.
Na šestém místě je tedy Sybrakova povídka
Nemusíš myslet na minulost
Tína: 6
Viky: 4
Cheky: 5
Dawen: 6
Aranelka: 6
Ssyx: 6
Tina:
Povídka nebyla špatná, i když samozřejmě ne bezchybná - některé chyby,
především gramatické a stylistické, byly zbytečné, opakovaly se a rušily
mě pokaždé, když jsem na ně narazila (typicky dvojtečka, případně
problémy s ji/jí, shodou podmětu s přísudkem, což je častý problém
povídek, atd.). Čtení mě nicméně bavilo, povídka byla rychlá a přiměřeně
dlouhá, vadilo jen občasné (na mě až přílišné) melodrama a ne zcela
uspokojivé zakončení, nicméně kladně hodnotím atmosféru i plynulost a
"svěžest" dialogů.
Cheky:
Ozvěny kroků ve stokách města, v němž nikdo nebydlí. Skučení větru mezi plechy Highwaymana kdesi uprostřed pouště. Špaček cigarety kutálející se mezi kameny na temeni hory, která nepotkala lidskou bytost již celá staletí. Monotónní mumlání modliteb starce, jenž jediný z celé vsi přežil morovou epidemii. Jednoduchý rytmus. Monotónní balada vyprávějící příběh, který nikoho nezajímá. Nic neznamená. Nic nezmění. A přesto, přesto je zde někdo, pro koho ty střepy rozsypané v koutech rozpadlé duše mají význam.
Kdo je na tom hůře, ten, který nikdy neměl, nebo ten, kdo měl, a ztratil?
Tahle věc se mi četla tak dobře, že jsem ani při opakovaném čtení nevnímal pravopisné chyby (kterých taky není zas tak mnoho). Hodně se mi líbí svět, v němž se odehrává: Fallout 1,5 Resurrection. Autor tak mohl pracovat s prázdnotou, s pustinou světa i mysli.
Technicky řečeno jde o jednoduché vyprávění s retrospektivními prostřihy, obě časové linie jsou spojeny nevyjádřeným odkazem na Fallout 1. Tématem jsou úvahy muže, jenž se snaží vyrovnat s traumaty tak dávnými a tak osobními, že je opravdu jediný, komu na nich sejde. Tenhle typ povídek mnohdy trpí na přebujelost a bolestínské hnípání a právě proto se mi velmi líbí, jak to tentokrát pěkně běží. Je to prostě jednoduchá věc, a je dobře zvládnutá a já ji mám rád, protože mi připomíná ticho panující v rozvalinách dávno opuštěných budov, rezavé předměty denní potřeby pohozené v prachu uplynulých desetiletí a všechny ty myšlenky, které člověka napadají, když opatrně prochází kolem.
Jen se nemůžu rozhodnout, jestli douška za koncem povídky je vtipná, anebo rušivá.
Viky:
Překvapivě dobrá povídka. Velmi se mi líbilo střídání retrospektivy s
dějem, které se s čtenářem nemazlilo. Bylo jasné, ale ne do očí bijící.
Opravdu velmi povedené, jinak obyčejnému příběhu dodalo jiskru, která
mne držela u čtení až do konce. Teda konců. Autor bohužel neodolal touze
příběh dopovědět a pak ještě jednou dopovědět. Kdyby skončil s
posledním otazníkem, povídka by vyzněla mnohem lépe a silněji. Po
stylistické stránce také není špatná, snad jen že by si autor měl
ujasnit psaní ji/jí, ještě jednou zkontrolovat shody podmětů s přísudky a
vystříhat se všech přechodníků, protože ten jeden, co je dobře, je
takový nejspíš jen náhodou. Slabší dvojka. P.S. Je-li autorem ten, co si
myslím, tak by měl dostat pochvalu před nastoupenou jednotkou, je to to
nejlepší, co jsem od něj kdy četla.
Revize
Dawen:
Kdyby se z povídky udělaly dvě bylo by to mnohem lepší. Prohnilá
romantika retrospektivy s nádechem šedesátých let v Americe se mi velmi
líbila. Horší je to ovšem s druhou rovinou povídky, která notně skřípe
vklíněná do mantinelů beznaděje a opovržení, kterými hlavní postava
překypuje. Co ovšem povídku sráží do kolen je její závěr, který je
prostě hrozný. I tak ale povídka patří to druhého kola, zejména pro část
odehrávající se v minulosti. Šesté místo.
Aranelka:
Ta retrospektiva se snazila zahrat na city a povidce dost uskodila.
Kdyby autor zustal jen u ghula v apokalytickem svete, udelal by lip.
Ssyx:
Příjemná povídka pro čekání u doktora nebo ve vlaku. Příliš časté střihy
retrospektiv ji jako náročnou na pozornost poslaly o pomyslnou příčku
níže.
... ARCHIV ...
Vault šílené brahmíny vytvářejí a spravují vaultmasteři JaW, Ratman, chekotay a smejki za přispění návštěvníků.
© JaW & Ratman & petruschka & Chekotay & Jay Kowalski & Daemon & Harley & Ještěr & Deimos & smejki 2001-2077
V grafickém zpracování jsou použity materiály z her: Fallout, Fallout 2 a Fallout Tactics © Interplay, Fallout 3 © Bethesda,
Přebírání materiálů z těchto stránek bez souhlasu autora je výslovně zakázáno
a trestáno celoživotně se vracejícími záchvaty úzkosti a provinilosti!
|