Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Benny - Na druhém břehu "Ahoj Ricku, jak to jde?", zeptala se Nataša. "Jo jo, mám se fajn…" odpověděl Rick se zívnutím. "Věděla jsem, že tady budeš, nikde jinde bych tě v tuhle dobu ani nehledala…" "Hm." "Hele poslouchej, Jean má zítra narozeniny, chceme ho nějak překvapit. Koupili jsme mu novej pluh. Víš, chtěla bych vědět, mohl bys pro nás ulít nějaké dobré kousky ryb? Aby to bylo dobrý…" "Promiň Natašo, ale nějak se mi teď nevede. Ryb je málo. Musím vždycky všechno prodat. Zabijte krávu, ta má masa dost." Nataša svěsila hlavu. "Ricku, Jean je přece i tvůj přítel. Alespoň jednu nějakou velkou rybu. Udělej to alespoň kvůli mně. Prosím." "Dobrá, ale jenom jednu. A teď už jdi pryč, chci bejt sám…", řekl nepřítomně Rick a dál hleděl do dálky. "Já vím Ricku, ahoj." Nataša pohladila Ricka po rameni a pak se otočila a odešla zpět k městu. Slunce pomalu zapadalo. Rick pořád ještě seděl na břehu a díval se na tu velkou rudou kouli, jak se odráží na temné hladině oceánu. Bylo mu do breku. Ostrý vítr mu vnikal do každé z mnoha vrásek na jeho obličeji. Zachoulil se do starého pruhovaného svetru co jednou přiletěl od trosek velkého zničeného města. Pak se ještě zachoulil to brahminí kůže. Koukal dál na oceán a doufal, že spatří alespoň nějaký malý bod na horizontu. Neuviděl nic. Vytáhl z vody prázdné pruty, uhasil oheň a vyrazil zpět k městu… Rick býval kdysi normální, možná i trochu veselý. A teď je to takový morous. Má svůj důvod, který všichni chápou. Rick měl bratra. Sám věří tomu, že ho stále ještě má. Odjakživa si s bratrem rozuměl jako s nikým. Už od mládí chodili z vesnice do toho velkého zničeného města a pátrali v jeho troskách. Jednoho dne došli jeho ulicemi až k místům, kde končily ulice a do oceánu se rozbíhaly veliká betonová mola. A u nich připoutány stovky malých i větších lodí. A pak ji objevili. Stála v malé garáži u vody. Plachetnice i s motorem. Zub času se na ní podepsal. Stala se jejich koníčkem. Začali ji dávat dohromady aby si splnili svůj velký sen. Zjistit, co je na druhém břehu. Tohle už od mládí chtěli vědět. Tušili, že Evropa ve které žijí není jediným obývaným místem na planetě. Starý atlas nalezený v ruinách jim to potvrdil. Tisíce kilometrů od jejich břehu, byla jiná země. Amerika. Tam, kde se podle pověstí jako první zjevil ohnivý démon. Země, kde před velkou válkou kvetla technika. Rick s bratrem věděli, že taková velká země nemůže být mrtvá. V jejich lodi už byly zásoby, palivo, i zbraně. Místo jen pro jediného člověka. A Rick si vytáhl tu delší sirku. Je to už hodně dlouho co Rickův brácha vyplul na moře. První týdny se Rick těšil na každý večer, kdy možná uvidí vracející se loď. Teď se děsí každého večera a toho, že žádnou loď neuvidí. Hospoda žila svým veselým životem, chlapi si užívali po celodenní dřině. Pivo, víno i různé kořalky tekly proudem. Dveře se otevřely. Do místnosti se vehnal studený vítr. Rick vešel dovnitř a rychle přibouchl dveře. Bez ohledu na svoji náladu tady nehodlal zmrznout. Farmář Peter byl opět opilý jako hora. Nebyl to dobrý chlap, rád dával pocítit svou sílu slabším. Tentokrát si vybral Ricka. "Hej, blbečku! Pořád čekáš až se ti vrátí tvůj brácha?? Ale on je mrtvej, rozumíš, mrtvej!!!", řval Peter opile a dýchal alkoholové výpary Rickovi přímo do tváře. Pár chlapů se snažilo Petera odtáhnout, ale marně. "Nech mě, brácha žije." "Kecy kecy kecy… Nikdy už se nevrátí. Ty si ho tam poslal a všechno co bylo jeho je teď tvoje. Umřel kvůli tobě." Rick ani nepostřehl jak se to stalo. Nějaká velká síla ho zvedla ze židle, napřáhl ruku a tím nejsilnějším úderem, jaký kdy hospoda viděla, poslal Petera k zemi. Hodil na stůl peníze a mlčky odešel. Tentokrát už nezavřel. Bylo mu to ukradené… Došel zpět k pobřeží. A v tom ji uviděl. Jejich loď se vracela. Měsíc ozařoval její bílý nátěr. Ale v Rickovi se ozývalo špatné tušení. Vrhl se do ledové vody a doběhl až k plachetnici. Bratr ležel v kožešinách a byl na pokraji smrti. V noze stará díra po kulce, hromady hnisu a zaschlá krev. "Enkláv…", nadechl se Rickův brácha. Pak už mu nebylo rozumět. Pokusil se o úsměv. Pak umřel, držíc pevně Rickovu ruku. Když ráno došli první rybáři k pobřeží, uviděli na pahorku čerstvý hrob. A na obzoru se do neznáma vzdaloval malý světlý bod…