Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Dreix - Noční zabiják Ano, po tom všem se už jenom takhle řekne Digovi McCoo. Je to drsný, neoblomný a podle některých lidí i bezcharakterní člověk. Přesně jak by jste u nájemného vraha očekávali. Tuto pověst získal zhruba před rokem... Byl to vesničan, farmář... Měl malý polorozbořený domek na okraji Denu. Bylo to malé městečko kousek od Klamathu. Ačkoliv neměl rodinu, byl šťastný. Měl totiž přítele jménem Frank, který mu byl jako bratem. Bydleli kousek od sebe a měli společné pole a ohradu s Brahmínami. "Jak to jde, Digu?" pozdravil ho Frank "Ale...stoji to za prd..." odpověděl mu Dig suše. "Co se děje?" " Zase se ti rozbila ta studená skřín?" Ta skříň o které mluvil sloužila, jak se dočetl ve starém holodisku, lidem před válkou jako místo, kde se chladily věci k jídlu. Ted však sloužila Digovi jako prostředek, kterým si mohl svítit v domě. Sice to bylo malé světýlko, ale alespoň něco. "Počkej, kouknu se na to" řekl klidně Frank, když v tom... Dveře se rozlétly a do místnosti, kde oba stáli, vběhli tři muži v kevlarových brněních a s loveckými puškami v rukou. Frank a Dig se zděsili, protože nevěděli co se děje a co ti muži chtějí. Než je však stačilo něco napadnout, jeden z mužů promluvil... "Na rozkaz prezidentky Vault City se tento dům i s vybavením zabírá pro vojenské účely" zahuhlal přes helmu. "Nikdy!!!" zařval Frank a bleskově, mnohem rychleji, než mu v tom Dig stačil zabránit, vytáhl nůž, který měl za opaskem a hodil jej po muži, který mu chce sebrat domov. Nůž proletěl kolem jeho hlavy a zabodl se do zdi na protější straně místnosti. "To byla chyba" zahuhlal opět voják a pokynul zbývajícím dvěma vojákům... Nad Denem zazněly tři výstřely... Frank se zbarvoval rudou krví, která mu tryskala z ran v hrudníku. "Vy bastardi" zařval Dig a ohnal se po vojákovi co byl nejblíž a neměl helmu. Uhodil ho do spánku a už se chystal vzít mu pušku, když v tom... Pažba pušky druhého vojáka ho prudce udeřila do temena... Náhle se všude setmělo a Dig ztratil vědomí... Probudil se daleko za městem, mimo všechnu "civilizaci" spolu s mrtvolami některých jeho sousedů. Pomalu vstal a rozhlížel se kolem. Nikde nic. Náhle však ucítil obrovskou bolest na hlavě. "Asi to bude z tý pažby, kurva..." ulevil si. Ale náhle ho přerušil hluk. Vstal, aby se koukl co to je a zjistil, že je to karavana. Zavolal na ni. Karavana se zastavila a počkala, než k ní Dig přiběhne. "Kdo jsi?" zeptal se vůdce karavany. Než mu však stačil Dig opovědět,omdlel. Pravděpodobně z dlouhého pobytu na slunci a také díky zranění. Probudil se ve velké místnosti, různě vyzdobené trofejemi geckonů a jiných zvířat. Než se však stačil rozkoukat, přišel k němu velitel karavany, kterému patřil tento pokoj a kterýho zachránil z pustiny, když omdlel. "Jak ti je?" zeptal se. "Líp" odpověděl mu tiše Dig. "Jen mně bolí hlava" dodal. "Na, vem si to, pomůže to" řekl vůdce karavany a podal mu improvizovanou sklenici s žlutou tekutinou. Dig se neptal, co to je a vypil to. Chutnalo to jako brahminí maso s něčím, co neznal. "Kde to jsem? zeptal se Dig a vracel mu prázdnou sklenici. "Jsi v New Renu, chlapče" odpověděl mu vůdce karavany. "Jmenuju se Hers" dodal. "Já jsem Dig" řekl a poté si potřásli rukama. "Co se ti stalo, Digu?" "To je dlouhá historie" řekl mu nato smutně Dig. "Dobrá, musím ted jít něco zařídit, ty se mezitím můžeš kouknout po městě, takové si určitě ještě neviděl" řekl mu Hers a odešel. A měl pravdu. Tolik krásných žen, baru, domů, neonových světel Dig ještě pohromadě nikdy neviděl. Zjistil že mu zůstalo trochu peněz a tak šel do baru Salavatore. Posadil se k baru a obědnal si pivo. Byl v šoku, tolik změn v životě najednou. Už neměl domov, jediného přítele a nevěděl kam jít. A také právě utratil poslední peníze, které měl. "Dá se tady ve městě sehnat nějak práce" zeptal se po chvilce barmana. "Ale jo, něco se tady vždycky najde, zkus se zeptat nahoře pana Salvatoreho" odpověděl mu klidně barman. Tak Dig dopil pivo a šel. Vyšel po schodech, ale hned ho zastavila ochranka, co že prý tu dělá. "Prý se tu dá sehnat práce" řekl bázlivě. "Tak to jo" odpověděla mu ochranka a pustila ho dál. Pan Salvatore byl menší chlapík, kterému už nesloužilo zdraví, takže musel sebou neustále nosit dýchací přístroj. "Co bys rád, mladý muži?" zeptal se ho mile. "Práci" odpověděl rychle Dig. "Skvělé, možná si ten koho zrovna hledám" řekl radostně Salvatore. "Umíš zacházet se zbraněmi?" zeptal se ještě. "Ano" "Skvělé" usmál se Salvatore. "Jsi ochoten vzít jakoukoli práci?" dodal. "Víceméně ano" řekl nejistě Dig. "Dobrá, řeknu to narovinu. Chci abys jel do Vault City a tam sejmul tu zasranou prezidentku, co se do všeho sere a nedá si pokoj" vydrmolil ze sebe rychle Salvatore. "Dělá mi tady ve městě pořád nějaké prohlídky a pořád vyhrožuje" Dig nepřemýšlel ani chvíli. Je to jeho asi jediná šance jak pomstít Frankovu smrt. "Ano" řekl nahlas a srozumitelně. "Udělám to". "Výborně!" vykřikl nadšeně Salvatore. "Jestli se ti to podaří, odměním se ti čím budeš chtít" řekl horlivě. "Běž do skladu zbraní a řekni si tam o co chceš, vše dostaneš" Dig už odcházel a už byl skoro u dveří, když v tom uslyšel "Hodně štěstí, mladíku" které pronesl jeho nový zaměstnavatel. A tak šel Dig do skladu vybavení, ale tam ho málem klepla pepka. Tolik zbraní, nábojů, brnění, výbušnin, nožů, raket, kevlaru a peněz ještě pohromadě nikdy neviděl. Vybral si tedy kevlarovou zbroj v tmavé barvě, loveckou pušku, Desert Eagle, náboje, menší zásoby jídla, několik granátu, staré, ale funkční rádio, peníze a jeden bojový nuž. Takto vyzbrojen odešel, sešel zpět do baru a odešel zpátky do Hersova domu. Tam mu jen, kvůli bezpečnosti řekl, že má úkol a že se potřebuje dostat k Vault City. Hers byl rád, že zase zažije dlouhou pout do Vault City a ochotně slíbil, že mu pomůže. Ihned vyrazili. ...o čtrnáct dní později.... Hers vysadil Diga kousek od Vault City. Bylo to v pustině, kde nikdo Diga neviděl, což bylo nejdůležitější. Dál už pokračoval Hers sám. Dig se začal připravovat. Jednou ve Vault City chvíli byl, takže si pamatoval že ve dne by to nemělo šanci. Nechal to na noc. Když padla tma, vyrazil. Byl nervózní a celý se klepal, ale myšlenka na pomstu Franka byla silnější. Pomalu už se plíživým krokem přibližoval k městu. U brány stáli dva strážní v kevlaru a s brokovnicemi. Dig si řekl, že zatím nemají proč by byli proti němu nepřátelští, takže se vmísil do skupinky obchodníku, kteří také vstupovali do města. Dig si oddechnul a pokračoval dál, směrem na sever. Zastavil se u obchodníka naproti baru, který sice nebyl rád, že má zákazníka tak pozdě večer, ale "Náš zákazník, náš pán" Dig si koupil mapu města a leguána na špejli, aby nebyl moc nápadný. Odešel z obchodu a sedl si do tmy kousek od brahminích ohrad, které byly pod obchodem. Sedl si a na chvíli pozoroval, jak Vult City žije v noci. Lidé vycházeli z baru, který, jak je psáno na mapě patří nějakému Cassidymu, vrací se do svých stanů, hádají se... V této části, jak se opět dočetl v mapě jsou jen chudáci, nebo nemajetní, co nemají na domy, tak musí spát ve stanech. V další části jsou už normální hezké domy, jenže tato oblast je už hlídána a je nutná propustka, aby mohl člověk vstoupit. Přemýšlel, jak se do druhé části města dostane. První ho napadl ozbrojený útok, ale proti takové přesile něměl moc šancí. Další ho napadlo někde si sehnat propustku. Jenže kde? Sel tedy do baru a opět si objednal pivo. Po chvíli se zeptal Cassidyho. "Kde se tady dá sehnat propustka?' zeptal se přímo. "No...to je těžší, musíš být bud občan, nebo si ji nějak zasloužit" odpověděl mu nato sklesle Cassidy. "Jednu má tamtem u toho stolu" řekl a ukázal směrem do baru. Dig se otočil a podíval se na koho Cassidy ukazuje. Byl to nějaký hubený muž v modré kombinéze s číslem na zádech… občan…, co nebyl u ostatních občanů moc v oblibě, protože chodí do tohoto "chudinského" baru. "Cassidy, další rumdu mu nalej na mně" řekl klidně Dig a odcházel k jeho stolu. Po chvíli ho natolik opil, že mu bez problému tajně ukradl propustku. Odešel tedy z baru a zamířil k bráně do druhé části města. Ještě pře tím však musel svou pušku schovat za jedním domem, protože stráže by ho jinak nepustily. "Máš propustku?" zahašteřil na něj jeden ze dvou hlídačů. "Mám" odpověděl v klidu Dig. Vrátný se na ni koukl, pak na Diga a zase na propustku. "Ta propustka není tvá!!!" zařval na Diga strážný. "Chlapi, chopte se ho!' zakřičel někam do budovy opodál. Dig chtěl utéct, ale stráže byly rychlejší. Svázaly ho a omráčily. Diga probudily až sluneční paprsky, které mu svítily do tváře. Byl v cele Vault Cityského vězení. "Sakra!" pomyslel si. "Odsud se jen tak nedostanu" řekl si po chvilce v duchu. Než však stačil něco vymyslet, za silovým polem místo mříží se objevil voják. Byl v kevlarové zbroji a v ruce měl elektrický obušek. "Kdo jsi a co jsi chtěl dělat ve Vault City?" zeptal se chladně. Dig si pomyslel, že ho čeká smrt, pokud řekne pravdu,a tak rychle přemýšlel o nějaké lži. Nic ho v tu chvíli nenapadlo. "Chtěl jsem se kouknout do nějakého "opravdového" města" vysoukal ze sebe. Sám sobě se v duchu smál, co to právě řekl. "Aha... takže ty jen tak ukradeš propustku ožralovi a jen tak se v noci jdeš kouknout do oblasti s omezeným přístupem, pochopil jsem to správně?" zeptal se naštvaně voják. "No ano... rád poznávám nová místa" ušklebil se na něj Dig. Věděl, že takto si vše akorát zhorší, ale nemohl se ovládnout. "Však tobě sklapne, věř mi" usmál se na něj voják a odešel. ... o týden později... Dig se už smířil s tím, že Franka nepomstí a že pravděpodobně zemře rukou nějakého natvrdlého želářníka. Slyšel, že k vězňům se ve Vault City chovají obzvlášť zle a že je jen tak pro radost bijí a potajnu prodávají otrokářům. Myslel na svůj domek, když vtom se začlo stmívat. Už se chystal ke spánku, když v tom... Kdosi zaklepal na zeď u silového pole. Trhl sebou, když se silové pole vyplo a vykoukla hlava Herse. "Nazdárek, chlape!" pozdravil ho klidně Hers. "Co..." začal Dig, ale Hers mu skočil do řeči. "Ti strážní se každou chvíli proberou. Pohni!" Dig tedy vyskočil z postele a nechal se Hersem vyvést ven. Poté Hers zavřel a zamkl dveře od věznice a zahodil klíč. Oba běželi do tmy, aby se skryli. "Jak si proboha věděl co se mi stalo?" zeptal se po chvíli udivený Dig "Ale... Salvatore je můj přítel, takže jsem od začátku věděl co máš za úkol. Byl jsi pro něj vybrán místo mně ty, protože o mně tady každý ví, že jsem takovej menší zlodějíček, takže já bych se k prezidentce nedostal" odpověděl tiše Hers. Udivený Dig si musel sednout. Na tolik změn najednou je už starý, pomyslel si. "Jdi dokončit, co jsi začal! Ti strážní ve vězení se každou chvíli proberou" , "Tady" řekl ještě a podal Digovi nůž a granát. "To je vše co sem v té věznici našel z tvého vybavení" dodal smutně, ale s velkou pýchou. "Budu tady hlídat. Jdi!" řekl ještě a potom odstrčil Diga směrem k senátu, kde i přes noc sídlí prezidentka. Dig utíkal tmou a zastavil se až u rohu vstupu do senátu. Byli u něj dva strážní. Než stačil cokoliv vymyslet, uslyšel jak z místa kde byl Hers vycházejí hlasité zvuky. Oba strážní vyrazili tím směrem a nechali vchod bez dohledu. Toho Dig využil a vplížil se do senátu. Všude svítily malé lampy napájené elektrickými články. Nelenil a začal hledat pokoj prezidentky. Nebylo to těžké. Nikdo v senátu nebyl a pokud ano, tak spal. Pokoj prezidentky byl na konci chodby. Plížil se jako had. Pomalu otevřel její dveře a vstoupil do místnosti. Spokojeně spala. Přistoupil k ní a odjistil granát. Nastavil časový spínač na tři minuty a dal jí ho pod polštář. Poté se vytratil stejnou cestou jako přišel. Strážní pořád hledali zdroj hluku, takže se mohl v klidu ztratit ve tmě. Mezitím to už strážní vzdali a šli zpátky na své stanoviště. Dig se ve tmě málem srazil s Hersem, který mu šel naproti. Stín je občas k vzteku, ale teď za něj byli oba vděční. Pomalu se vytratili tajným místem u západní zdi. Byla to normální zeď, ale ostnatý drát nad malým úsekem nebyl pod proudem, jak to bylo všude jinde.Dig a Hers toho využil i- přelezli zeď a utíkali z města. "Jak si věděl, že tam není proud?" zeptal se po chvíli běhu Dig. "Už jsem dřív z Vault City utíkal" odpověděl mu s úsměvem Hers. Oba teď běželi k autu, které měl Hers půjčené od Salvatoreho. Už byli u něj, když je zaujala exploze nad městem. "Frank je pomstěn" řekl si potichu Dig. Oba nasedli do auta a odjeli do New Rena. Dig si za odměnu přál farmu s brahmínami. Pan Salvatore mu toto přání rád splnil a slíbil mu, že kdykoli něco bude potřebovat, může se na něj obrátit. Časem se nějak rozneslo, že prezidentku zabil Dig a nějaký jeho společník. Jestli se nějak prořekl Salvaore, nebo byl Dig viděn nějakým opilcem ve Vault City, to už se nikdy nedozvíme... Od té doby se Digovi, i když mnohým lidem ulehčil život, začalo říkat "Noční Zabiják"….