Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
Viktor Smyček - Bitva u New Bendu
Centrální Oregon, 2163
Ve Squaw Creek žilo tehdy jen několik usedlých farmářů, kteří se nedaleko hor živili chovem brahminů a pěstováním zmutovananých odrůd předválečných rostlin. Pět domků, úhledně upravených, a v nich ženy a děti, vítalo každý den po práci své otce a syny, a pak všichni z celé osady usedli v největším domě Jamese Summerubyho ke společnému stolu. Zdaleka to však nebyly tak idilické časy jak se mohlo na první pohled zdát. Stávalo se často, že museli všichni muži napnout síly, aby zahnali nebo zabili zbloudilého párače, nebo skupinku loupeživých vrahů. Žili v izolaci a o ostatní svět se příliš nezajímali. Věděli ale, že nedaleko stojí zříceniny městečka Sisters, na jehož základech vyrostla pevnost, obývaná několika lidmi a že dále na jihu existuje prosperující město New Bend. Zimy byly v tomto kraji kruté a lidé se museli na toto období dlouho připravovat, právě však uprostřed příprav na krutou zimu, která mohla nastat už v říjnu, zastihla Squaw Creek, New Bend a jiné osady katastrofa. Nikdo v okolí nikdy neslyšel o Vůdci a o supermutantech, nikdo z nich v životě nespatřil lepší zbraň než loveckou pušku, jen málokdo ve Squaw Creek viděl alespoň ghůla, natož tyhle hory zelenošedého masa, netvory, kteří vyhlazovali všechny lidi, které na své pouti potkali. I když byl jejich Vůdce poražen, rozprchli se do celého světa a pokračovali v ničení. V jejich stopách kráčel děs a všude, kudy prošli, nechávali jen spálenou zemi. Jinde tak mocné Bratrstvo Oceli bylo tady na severu bezmocné, jeho bývalé základny tady byly již dávno opuštěné. Mutanti, kteří ztratili s Vůdcem jasný cíl a záměr se toulali krajinou bez jasného směru. Nikdo je dosud nezastavil.
Lidé ze Squaw Creek dávno očekávali nevyhnutelné. Již v polovině října se doslechli o velké bitvě u New Bendu. Všichni lidé byli pobiti, vůdce osady Joel Hamilsky padl při obraně radnice, kde se drželi všichni přeživší lidé až doposledka, dokud celý dům mutanti nespálili. Kouř se zapáleného hradu v Sisters věštil, že ani tam nedopadlo vyjednávání s mutanty příznivě. Jak zjistil rychlý zvěd, obyvatelé hradu byli nabodání na kůly na hradbách pevnosti. Ženy, děti bez milosti, všichni muži již předtím padli v boji a mnoho z nich nezbylo, protože mutanti používali zásadně takových zbraní, aby z jejich protivníků mnoho nezbylo. Ve Squaw Creek se strach a zoufalství mísil s hněvem. Nevěděli co si počít. Byla tedy na 20.listopadu 2163 svolána porada v domě Jamese Summerubyho.
„Musíme odtud pryč, a to rychle!" začal Killian Lightly, nejbohatší člověk ve Squaw Creek.
„Ano, ano, hned musíme pryč, ať nás ty stvůry nenajdou!" přizvukavala mu většina přísedících. Vůdci osady však byli především James Summeruby a jeho bratr Cain, na jejichž slově záleželo nejvíc. Významně se na sebe podívali a starší James řekl důrazně:
„Za pochodu jsme mnohem snadnějším cílem. Mutanti mají po celém kraji hlídky a zvědy, a tak nás dřívě nebo později, při pochodu zpozorují a ……"
„Povraždí!" doplnil bratra Cain Summeruby. Nastalo hluboké ticho. Killian Lightly se díval do země a němě tak uznal, že James má pravdu. Summerubyové ale právě chtěli dostat poradu do tohoto mrtvého bodu, aby se mohli chopit iniciativy a převzít slovo a velení.
„Musíme učinit speciální opatření…," načal James.
„Opatření, která nás připraví na zimu a zároveň ochrání před mutanty," dokončil Cain.
„Ustanovíme početnější hlídky…"
„Rozdělíme na tuto zimu zásoby, aby měl každý dostatek," pravil Cain a podíval se přitom na Killiana, protože toho se toto nařízení dotkne nejvíc. Ten však nedával najevo jakýkoli nesouhlas.
„Do každého domu rozdělíme zbraně a zásoby dřeva na zimu získáme z jížního lesa u úpatí Twin Sisters," řekl James Summeruby.
„Souhlasíte?" zeptal se na konec Cain.
Všichni mlčky přikývli a ozvalo se i několik hlasitých ano!
Jak se dohodli, tak učinili a osada od té doby žila vojenskou kázní a přeopatrným šetřením zásob. Hlídky každý den hlásily nový pohyb mutantů a jejich nové oběti. Všichni pevně doufali, že se Squaw Creek vyhnou a odejdou na západ přes Santiemský průsmyk na pobřeží, které je jistě obydlenější více naž tato horská oblast. Jejich prosby však jak se zdálo nehodlaly být vyslyšeny. Mutanti se usadili na polozbořeném hradě v Sisters a odtud ohrožovali velké město Redmont, obývané snad i tisícem lidí, avšak bídně organizovaných, protože město ovládaly gangy, náboženské sekty a většina jeho obyvatel byla beznadějně závislá na předválečných i poválečných (ty byly vyráběny právě a jedině v Redmontu) drogách. Redmont vznikl stejně jako hrad v Sisters na předválečných troskách. Mutanti, kterých bylo okolo dvou stovek se zatím neodvažovali tak početné město napadnout. Avšak kdo ví? Říkali si lidé ve Squaw Creek, co když se mutanti zblázní a na Redmontu si vylámou zuby. Stalo se tak i nestalo. Když konečně 1.prosince napadl sníh a zima tak začala velmi pozdě, začali se vracet hlídky hovořící o velkém pohybu mutantů. Většina i s velkým vůdcem odešla a na hradě zůstala asi jen desetičlenná hlídka. Hned na to vzniklo v osadě velké pozdvižení a ihned byla svolána nová rada.
„Podívejte se," začal po chvíli neklidné diskuse James Summeruby "mám návrh, pevnost v Sisters je skoro opuštěná a hlídka, kterou tam mutanti zanechali, nic nečeká….."
„Co tím chceš říct!!!" vzkřikl Killian Lightly „Že se máme těm stvůram rovnou vydat a prozradit jim naši existenci!! Aby nás, až se vrátí všecky pobili a spálili naši osadu!"
„Je nás tedy ve Squaw dvacet chlapů a máme zbraně – brokovnice, lovecké pušky i samopaly. Dokonce i granáty." Řekl prudce Cain Summeruby "Hrad dobyjeme, posádku povraždíme a vezmeme si jejich výbavu. Potom se stáhneme a až se hlavní skupina vrátí, budeme dávno pryč. Budeme mít lepší zbraně větší možnost se ubránit v případě útoku!"
Killian však tentokrát nezůstal tak zticha jako minule ai když nic neříkal, nesouhlasně vrtěl hlavou a něco potichu říkal sám sobě. James to zpozoroval a tak důležitě dodal: „Budeme však muset ustanovit řekněme tříčlennou hlídku, která ve Squaw během akce, bude hlídkovat a v případě nebezpečí odvede ostatní do opuštěných brhlohů u Jížního lesa. Myslím že vůdcem by měl být někdo opatrný, svědomitý, rozvážný, neunáhlený…"
„Killian Lightly!" doplnil bratra Cain, který zřejmně už to lichocení nemohl vydržet. Killian vstal, vítězoslavnostně se rozhlédl a spokojeně odešel. S ním se zvedli i jeho dva synové, kteří považovali za samozřejmé, že zůstanou s otcem. Když byli pryč, James znova začal: „Budeme muset zaútočit v noci, spoléháme na to, že mutanti budou poněkud méně ukáznění za nepřítomnosti jejich vůdce a…"
„Jednoduše se pomocí lan dostaneme na hradby a z vyšších pozic pak postřílíme mutanty dole na nádvoří," dořekl Cain, kterému se zdal bratrův výklad poněkud rozvláčný.
„A co když budou mutanti na hradbách!?" zeptal se kdosi.
„Ty musíme zlikvidovat tiše. Noži, oštěpy. Musí to být rychlé…"
„A smrtící!" dodal Cain.
„Ale co když nás uvidí z hradeb a začnou po nás pálit!" ptal se někdo z davu.
„NESMÍ nás uvidět!!" řekl jednoduše Cain.
„Zbraně rozdáme dnes v šest. Vyjdeme o půlhodinu později. Dostaví se všichni, tedy skoro všichni muži nad patnáct. Až dojdeme do Sisters budeme očekávat další rozkazy. Velitelem je Cain. Zástupcem velitele jsem já. Kdybych padl taky, tak se velení ujímá Harry. Ten si dále zvolí za zástupce koho chce (myslím že to bude nutné)!"
Byla už tma nad pustinou, když se osmnáct statečných od Squaw Creek sešlo u staré studny kousek na jih od osady. Vyzbrojeni puškami, brokovnicemi, rychlopalnými zbraněmi a granáty, navlečeni do brnění z brahminí kůže vyrazili po sotva znatelné možná ještě předválečné cestě. Jen málokdo z nich toho viděl z okolního světa více, než za poslední dva týdny, kdy byli všichni zaměstnáni neustálými hlídkami a spatřili mohutný hrad v Sisters a dobře spravovaný a do svého zničení velký a mocný New Bend. Tahle krajina byla i před válkou opuštěná a pustá a tak poprvé spatřili v Sisters a New Bendu výdobytky dřívější civilizace a její mocné trosky, které ukazovaly, jak dříve lidé žili. Po cestě nikdo nemluvil, všichni byli tiše, šli poprvé bojovat proti supermutantům, které nenáviděli, ale zároveň se jich nesmírně báli a tak přemýšleli o svém dosavadním životě a o smrti, která se mnohým zdála nevyhnutelná. Konečně došli na pokraj Sisters, jehož počátek ohlašoval předválečný převrácený nákladák, s červenou plachtou a bílým nápisem Nuka-cola. V dálce se také rýsoval obrys vysokého a obávaného hradu. Rozestoupili se kolem převráceného vozu a naslouchali rozkazům Caina.
„Deset z nás počká u ruin toho velkého domu na východ od hradu,osm (které jsem už vybral ve Squaw) vezme svoje lana a pokusí se s jejich pomocí dostat se na hradby. Nejdřív ale se musíme ujistit kolik je na hradbách hlídek a ty co nejrychleji zlikvidovat! Jdeme!!"
Rychlým tempem běželi napříč troskami dávného města a po chvíli se zastavili, všichni udýcháni, u trsosek starého kina. Tam se osm mužů připravilo na své poslání (mezi nimi i Cain), hodili si zbraně přes záda a do rukou si vzali lana zakončené na jednom konci železnými háky. Hrad byl už asi jen půl kilometrů vzdálen a tak si museli dát pozor. Opatrně se kryli za staré polozbořené zdi a většinu cesty se plazili. Hrad stál přímo uprostřed trosek a nebylo tak těžké se k němu nepozorovaně, za tmy a skryt za ruinami, dostat. Hrad byl postaven z betonu, plechu a všelijakého haraburdí nacházejícího se v době stavby ve městě. Měl čtyři vysoké stěny a skoro čtvercový půdorys. Rozhodně se ale nedalo mluvit o rovnoměrnosti. Z nádvoří (tedy prostoru ohraničeném čtyřmi mohutnými zdmi) se tyčila hlavní věž, čtyřpatrová vysoká budova. Osm mužů s lany se ujistilo, že na hradbách hlídkuje jediný mutant, který krom toho seděl na jížních hradbách a nijak zvlášť nebral svou službu vážně. Nejdřív hodil lano na hradby Cain. Nepodařilo se mu však hodit lano tak, aby se hák nahoře zachytil. Naopak železný hák silně udeřil do plechového štítu a to vydalo hlasitý zvuk. Mutant sedící a mlčíčí nyní vstal a rozběhl se podívat co se děje. Jeho mohutné tělo ,i když se snažil pohybovat co nejrychleji, mu však nedovolovalo pohybovat se rychleji, než běžící desetiletá lidská holčička. Tak měl Cain čas, aby se opět skryl. Po chvíli se mutant vrátil na svou dřívější pozici a uklidněn dál hleděl do dáli jiným směrem. Netrvalo to ani pár minut a už ležel v posmrtných křečích na podlaze s nožem v lebce. Muži se rozestoupili na ochozech a pozorovali co se děje dole. Mutanti se hlučně bavili v jedné z místností, což šlo poznat podle světla z oken a velkého hluku. Slezli po žebřících dolů, aniž by mutanti odtušili jakékolik nebezpečí. Jejich neopatrnost byla obrovská, stejně jako jejich nenávist a opovržení lidmi. Muži od Squaw Creek opatrně obstoupili budovu, ve které se nacházeli mutanti. Cain dal rozkaz a tři muži zároveň hodili do oken granáty. Akce sypala. Ozvaly se hrozné výkřiky překvapení a bolesti. Několik mužů naráz vypálilo do místnosti zpoza oken několik dávek ze samopalů. Mutanti však byli rychlejší, než lidé odhadli, a stačili zareagovat. Jednomu z mužů urvala dávka z mutantské zbraně hlavu. Jindy by to lidmi otřáslo, ale teď na to nebyl čas. Cain vyrazil dveře a v čele s několika dalšími vrazil do místnosti plné mutantů. Místnost byla potemnělá, zakouřená, na podlaze ležely mutantské končetiny a krev. Chvíli bylo ticho. Naráz začala palba. Na obou stranách. Střely z takové blízkosti rvaly maso z lidí i mutantů a vytvářely na zdech a podlaze krvavé cákance. Obrovské ráže mutantských zbraní by měly jinak převahu, ale ten den je udolala převaha lidských protivníků. Po chvíli tak opět bylo ticho. Bylo po boji. Lidé se na sebe dívali omámeně, tváře zkrvavené od krve bratří i nepřátel. Energický Cain ale nehodlal promrhávat čas. Okamžitě dal posbírat lidské mrtvé a raněné, mutantské zbraně, munici i jiné bohatsví. Bylo toho hodně. Každý z mužů tehdy šel zpátky do Squaw Creek prohnut pod svým nákladem. Padlo pět mužů a všech deset mutantů.
Den na to zastihly Squaw Creek hrozné zprávy. Redmont byl údajně zničen a lidští uprchlíci se z města rozprchli na všechny strany. Vůdce mutantů se vrátil s velkou kořistí do Sisters, ale když našel svou pevnost vyrabovanou a stráže povražděné, velice se rozčílil a slíbil hrozunou pomstu, těm kteří to způsobili. Mutanti tak začali systematicky pročesávat kraj a hledat větší lidskou osadu. 18.prosince však objevili Squaw Creek, dříve než mutanti, uprchlíci z Redmontu. Asi sto padesát vyhublých lidí, ale jen ti nejsilnější, protože zbytek budĄ zemřel z rukou mutantů, nebo zahynul po pár hodinách rychlého útěku. Ve Squaw Creek je přivítali dobře, ale uvědomovali si početní převahu cizinců a přistupovali k nim s nedůvěrou. James a Cain Summerubyové navrhovali vůdcům redmontských útěk dále na jih, kde se dá lépe žít. Jednou však na to řekl Mike Stanton, jeden z nejvlivnějších lidí v Redmontu:
„A co vy? Chcete tady zůstat ve stínu mutantů? Dříve nebo později vás najdou."
„To ne. Doufáme že brzy odtáhnou." Řekl Cain.
„ChaCha!" zasmál se Stanton, „Ti neodtáhnou jen tak zanedlouho."
„Proč??"
„A proč ano! – mají v Sisters skvělou základnu, dost zbraní a munice i zásoby! Mohou odsud ovládat celý kraj. Udělají z lidí otroky a budou tady vládnoucí vrstvou. Odpůrce vybijou a zbydou tak jen zbabělí, neorganizovaní a ustrašení lidé. Zbytek musí zemřít!" odpověděl Stanton. Cain i James museli uznat pravděpodobnost Stantonoých slov.
„Co nám radíš?" zeptal se James.
„Co vám radím?" řekl Stanton, „Dobře víte, že mně můžete být ukradení, ale kdybych byl vámi, šel bych s námi. Víc hlav víc ví."
„Myslím, že život otroků, nebo věčná unavující ostražitost a odříkání, není našim cílem." řekl James, „Myslím že se k vám připojíme."
Tak se k Redmontské skupině připojili osadníci ze Squaw Creek, jako samostatná a soběstačná jednotka. Stanton však byl neupřímný, když říkal, že osud Squaw Creek je mu lhostejný. Zbraně ukořistěné z pevnosti v Sisters, bohaté zásoby a schopní lidé se mu více než hodili. Vyšli 24. prosince na Štědrý den, který tehdy nikdo neslavil. Nikomu se nešlo lehce. Lidé ze Squaw Creek opouštěli domovy, kde žili po celý život a mnoho cenného tam museli zanechat. Lidé z Redmontu byli utrmácení, hladoví (v tom jim hodně pomohli zásoby lidí ze Squaw) a hodně jich bylo více či méně raněných. Mířili si to rovnou na jih, po předválečné dálnici, která vedla až do Kalifornie. Vzadu i vpředu postavili hlídky a tak měli neustále dobrý přehled o tom co se děje a o pohybu mutantů.
Brzy však přišly špatné zprávy. Mutanti, jak se zdá, zpozorovali jejich pohyb. Dva zvědi, kteří zůstali ještě chvíli ve Squaw Creek, hlásili, že viděli celou mutantskou armádu, jak míří ke Squaw. Rychle prchli a nyní šířili svými zprávami hrůzu a děs mezi lidmi v průvodu. Vůdci se rozhodli co nejrychleji dorazit do trosek New Bendou a odtamtud na jih. V případě, že by je mutanti dostihli, připadal jim New Bend jako nejlepší možná obrana. V poledne viděli kouř stoupající z domů ve Squaw Creek a ve dvě hodiny hlásili zvědové pohyb mutantů k New Bendu. Zdálo se že byli odhaleni. Nejdůležitějším úkolem teď bylo dosáhnout New Bendu za každou cenu. Lidé už byli sotva několik mil před New Bendem, když v zadním voji spatřili předvoj mutantské armády. Někteří se dali do běhu a brzy by všechny zachvátil chaos, kdyby nezasáhli rození vůdci Mike Stanton a Cain Summeruby. Lidé tak spořádaně dosáhli New Bendu. Nemocní, ranění, ženy a děti byli schovány do sklepů a podzemních prostor. Muži se dali do stavby barikád. Už bylo jasné, že není čas na útěk, mutanti je tak i tak dostihnou. Blížil se čas na poslední obranu svobody a života. Muži pracovali usilovně, ale několik dychtivých mutantů je zastihlo uprostřed práce. Pár výstřelů z pušek a dva vystřelené mutantské mozky je ale zahnaly zpátky. Brzo přitáhl hlavní voj mutantského vojska a barikády byly mezitím dostavěny. Lidské ležení bylo obleženo. Muži se tak bránili v kruhu trosek, vraků starých aut, barelů, pneumatik a jiného harampádí.
„Jaká je naše naděje?" ptal se James Summeruby v takové patové situaci.
„Malá, budou dorážet, dokud nebudou mrtví oni, anebo my. To je jasné!" řekl Mike Stanton.
„A co plán, máte nějaký plán??" zeptal se nějaký voják z Redmontu.
„Náš plán je udržet se, jiná možnost není!" řekl Cain. To bylo vystižné. Šance lidí na přežití byla opravdu malé. Mutanti byl v boji zručnějším, zatvrzelí, měli lepší zbraně a byli početnější.
Mutanti mezitím koncentrovali síly a chystali se k útoku na lidi. Vůdce mutantů nechtěl žádné živé muže. Děti a ženy se chystali zotročit.Lidi rozhodně nečekal pěkný osud. To však k jejich postavení dodávalo zatvrzelost.
V šest hodin odpoledne útok mutantů započal. Bazooky vypálily salvy a rozrazily barikády na několika místech. Mutanti se rozběhli svým hlemíždím tempem a ani se příliš nekryli.Lidé stříleli z barikád a zabíjeli, ale častěji zranovali mutanty, protože jejich zbraně nebyli natolik účinné. Na úseku bráněném lidmi ze Squaw však mutanti utrpěli značné ztráty, protože tam měli lidé zbraně velké ráže, které snadno trhaly i silné mutantské tkáně. Na většině místech se ale mutanti dostali až k barikádám a dávkami z kulometů, bozarů, energetických zbraní a jiných rozstříleli lidské obránce na krvavé cáry. Lidé však bojovali statečně a na několika místech zatlačili mutanty zpátky. Jednoho z lidí posedl bojový amok a vrhl se s mačetou do houfu mutantu, kde rozséval zkázu. Mutanti nemohli použít svých zbraní, aby se v houfu nepozabíjeli navzájem. Nakonec skončil obrovský svalnatý šílenec s mutantími pěstmi rozbitou lebkou. Právě do tohoto houfce vypálili lidé ze Squaw několik smrtonosných dávek a způsobili mezi mutanty velké ztráty. Zdálo se, že mutantí útok zakolísá a rozpadne se, ale tehdy se stala osudná událost, která zvrátila výsledek celé bitvy. Cain Summeruby, vůdce mužů od Squaw, středu celé obrany a hlavního pilíře lidí, velel na barikádách a s gatlingem v rukou a pálil po ustupujících mutantech. Právě tehdy jeden z mutantů zamířil laserovou půšku, pomalu se ujistil a stiskl spouštť. Paprsek bleskově vystřelil a prošel Cainem. V jednu chvíli tady byl celý Cain a v té druhé už tady byly jenom Cainovy nohy. Zbytek ležel na zemi. Znovu se rozpoutala divoká palba. Lidé od Squaw zakolísali, ohromeni ztrátou svého velitele. Mutanti to zpozorovali a s hrozivým křikem se rozběhli k barikádám. Běželi a stříleli a barikády se pod tíhou střel hroutily.Lidé pozbyli naděje a ti co nebyli ihned zabiti si raději brali životy sami. Mutanti přeskočili barikády a dobíjeli lidi pažbami pušek, holemi a pěstmi. Znetvořovali své objeti a rvali jim ruce, hlavy, aby je pak mohli vystavit, coby válečné trofeje. Hrůza války v tom světě je nepředstavitelná…
Tak byli poraženi poslední lidé z toho kraje a ti co přežili a stali se otroky, věděli celý svůj život, že odpor proti té síle je marný, že zloba, která je zplodila je nesmrtelná a že přes dílčí porážky, nakonec dojdou ke konečnému vítězství. Vůdce žil dál ve svých dětech…