"Co to bude dneska, Tome?", zeptal se trpaslík za pultem malého krámku na předměstí New California Republic.
"No, řeknu to takhle, Gretchi, doufám, že máš, co sháním, protože jinak bych tu musel nechat zbraně a jít si to něco koupit do centra. A víš, že tam takový chlapi z pustin nemají rádi, pokud zrovna starostka něco nepotřebuje", odpověděl Tom.
"Hm, to máš pravdu", odvětil Gretch. "Jsem jedno velký ucho. Asi scháníš něco speciálního a já bych byl nerad, kdyby mi jeden z mejch nejlepších zákazníků sběhl ke konkurenci". Snažil se nedat najevo obavy trpaslík. Tenhle muž už od něj dlouho odebíral zbraně a munici a poslední dobou obchody nejsou, co bývaly. Od tédoby co se kolem neustále prochání ten chlápek s třináctkou na zádech.
"Nuže potřeboval bych munici do těchhle hraček. Naposledy, když jsem byl tam venku jsem narazil na ne zrovna přátelskou skupinu ohnivejch geckonů. No řeknu ti nebýt mejch holek, asi by mě dostali", s těmito slovy vyložil na pult svou M4A1 s infraskopem a emitorem paprsku pro noční vidění, útočnou pušku AKM a nakonec z útrob svého, podle Gretche snad bezedného, batohu vytáhl naleštěného Dragunova. Gretchovi jen zajiskřily oči.
"No, vidím, že si umíš vybrat", řekl a pohlédl na M4ku. "Do tohohle s municí nebude problém. Používá armádní munici 5.56 mm. Té tu mám celkem dost. Po dvou stech dolarech zásobník s třiceti náboji".
"Jo, jasně, tak mi jich dej pět", řekl Tom, ale začal smlouvat. "Jenom vidím problém v tom, že tyhle náboje nejsou v původních zásobnících a já je budu muset přebíjet. To jak víš nebere málo času. Takže osm set celkem a jsme dohodnutý", zkusil to Tom s peveně upřeným pohledem. Dvojice strážců v kevlarových zbrojích, která stála podél stěn obchodu se zamračila, ale čekala, jak jejich šéfa rozladí lovcova nabídka. Gretch nejdřív nasadil zachmuřený výraz, ale ten se postupně měnil na neutrální až trpaslík roztál a začal se zubit. "Že si to ty, Tome, dám ti je za tu cenu", rozhodl Gretch. Když si Tom bral zásobníky, aby je prohlédl, nespatřil už trpaslíkův potutelný úsměv. Gretch sice přesně nevěděl, co za munici potřebují zbývající dvě pušky, ale byl si jist, že nebývá příliš obvyklá, proto by snad mohl kompenzovat cenu předešlého obchodu zde. "Hm, Tome, řikám si, co je tohle za pušky?. Nejsem si jistej, ale myslim, že jsem je ještě neviděl", otázal se Gretch, ale uvědomil si, že se bude muset nechat poučovat, což neměl rád. Tom vzal do ruky AKM a začal s výkladem: "Tohle je AKM je to jedna z vylepšenejch verzí AK-47ky, ty tu myslim ještě exitujou v dost hojnym počtu. Používá stejnou munici, 7.62 mm ne 5.45 mm jako některý jiný pušky podobnýho typu. Normální plastový zásobníky jsou na třicet kulek, ale chlápek, co mi ji prodával mi k ní dal i upravený zásobníky s dvojnásobnou kapacitou. Je to celkem dost odolná puška a navíc k ní mám tenhle puškohled a tradiční emitor laseru", popsal Tom první z neznámých zbraní. Pak vytáhl Dragunova. Zbraň byla naleštěná a voněla olejem. Pažba a zadní část hlavně byla vyvedena v dřevupodobném voděodolném plastu. Tom vytáhl závěr, z něhož vyskočila nábojnice, jíž následně podal Gretchovi stejně jako zásobník, který vyjmul a pokračoval: "Tohle je Dragunov SVD používá stejnou munici jako AKMko. Je to sakra přesná odstřelovačka. Aktivní dostřel má něco kolem sedmiset, proto jí mam tak rád, není jako ty těžký a pomalý sniperky se sice vysokym dostřelem, ale málo nábojema v zásobníku. Pokud de o mě sedm set metrů je akorát. Deset nábojů v zásobníku. Tenhle puškohled", ukázal Tom na masivní šedočernou trubici "má tu nevýhodu, že se nedá vyměnit za jinej typ a nemá emitor laseru. Ale ve dne je až neuvěřitelně přesnej, a v noci taky není k zahození, zvlášť s tímhle infrahledem pro noční vidění. To je celý. No, takže já ti pověděl, co chci a teď ty pověz, jestli to máš, jinak bych musel jít o dům dál", rozhodl Tom. Gretch svraštil čelo a bylo vidět, že usilovně přemýšlí. "Což o to, určitě to mam, ale nějak to nemůžu zařadit. Nechceš mi říct, kdes ty pušky sehnal?", pouštěl Gretch zvědavost z řemene.
"Jak jsem řikal, prodal mi je jeden chlápek. Pochází hodně ze severu a prej se živí jako hledač. Dokonce se prej dostal na místa, kde měli naši před válkou a během ní pozice. Pokračoval dál a musel použít antiradiační oblek, jeho Geiger se moh zbláznit. Nakonec se mu to ale vyplatilo, našel nějakej tábor nebo nějakej pozůstatek vojenský základny. 'Snad byla Číňanů', říkal mi. Tam ležely celý stohy těchhle zbraní i s municí ještě v bednách. Vzal, co unesl a když to prodal, najal za ty peníze karavanu s ochranou a vrátil se tam. Vybrali tu základnu a co jejich vozy uvezly, to vzaly. Dva chlápci tam prej umřeli na ozáření, ale když se ten starej šťastlivec vrátil a prodal většinu nákladu, vydělal celý jmění.
I když má prachy furt dělá hledače v pustině. Když sem na něj narazil měl problémy s nájezdníkama, tak sem mu pomoh a on mi dal tohohle Dragunova a AKMko mi prodal za dobrou cenu. Koneckonců jsem mu zachránil život. Ale pokuď si pamatuju řikal, že to sou ruský pušky", dokončil Tom vyprávění.
"Jasně 7.62ka ruskej typ", vyskočil Gretch a rozběhl se do skladu. Tom jen udiveně zíral a oba strážní jeho výraz napodobili. Po několika minutách se Gretch vrátil a táhl za sebou bednu. "Máš štěstí. Tohle jsem koupil minulej týden.", řekl a ukázal na bednu. "AKčka sice moc nemívám, ale munice do nich, to už neni takovej problém. Tohle je alejiná. Dokonce tu mám i menší desetiranný zásobníky do odstřelovacích pušek, jen si je budeš muset přebít jako pro tu M4ku", zazubil se s nevinným výrazem ve tváři Gretch.
"Dobře řekl Tom. Dej mi pět zásobníků pro AKMko a tři pro Dragunova s devíti práznejma desítkama", řekl Tom a uvnitř měl nějaký divný pocit, že tohle neusmlouvá.
Gretch se snažil skrýt nadšení. "Takže to je pět a tři, osm zásobníků. Jeden je po čtyř stech. Mrzí mě to, ale je to celkem nedostupný zboží. Vozej mi ho jednou za dva měsíce a to většinou se zvýšenou dovozní daní", řekl Gretch a dál se tvářil jako by byl anděl, který právě spadl z nebe a neví oč jde.
"Dobře, tady jsou prachy. Čtyři tácy celkem", položil Tom peníze na pult a začal si skládat zásobníky do batohu.
"Ani to nebudu přepočítávat. Ještě si mě nikdy neokrad a já věřim, že to tak zůstane", zavolal Gretch na už odcházejícího Toma. Ten se otočil a na chvíli se zastavil. "Znáš mě, Gretchi, jsem starej dobrák", řekl a zamířil ven z obchodu. Vydal se k baru, kde obvykle přespával v zadním pokoji. "Čtyři tisíce! Sakra. Takový hříšný peníze. Ale pro vás není nic dobrý, holky", poplácal láskyplně batoh. Ve skutečnosti mu tenhle obchod moc neuškodil. Když byl ráno u Westina na ranči, dostal zakázku. Pět hlav páračů nejméně za tisíc babek, podle velikosti. Navíc asi cestou narazí na geckony a kůže těch zlatých jsou dobře placené.

Za hodinu už v sobě měl pár sklenic whisky, zdálo se mu, že snad byla opravdová, protože skutečně voněla po kvalitním alkoholu a měla nádhernou jantarovou barvu. Seděl v pokoji za barem a přebíjel zásobníky. Vedle čerstvě naolejované M4ky leželo pět matně černých zásobníků, v pytlíku vedle nich ležely pro M4ku nepoužitelné prázdné šedé zásobníky. Tom už byl hotov i se zásobníky do AKM stejně jako u M4ky musel jen vyjmout náboje z drážky a umístit do jiného zásobníku. Přebíjení zásobníků pro Dragunova mu ale trvalo déle. Po jednom musel náboj přebíjet do desetiranných zásobníků. Když skončil, cítil se příšerně unavený. A to tak příšerně, že v několika minutách usnul.

Ráno si v baru dal snídani sestávající z opékaného masa, kukuřičných placek a několika kousků ovoce, kterou pak řádně spláchl whisky. Bude to koneckonců na nějakou dobu jeho poslední whisky, jelikož v pustině nikdy nepil nic než čistou vodu. Pak zašel do pokoje,kde měl věci. Do batohu sbalil zásoby vody a sušeného masa na týden, soupravu první pomoci, stimpaky zbraně a zásobníky a velkou mačetu na trofeje a za půl hodiny už byl na cestě z města na západozápadosever.

První dva dny cesty narazil jen na dvě tříčlenné skupinky zlatých geckonů. Všichni geckoni byli skoleni ranou mezi oči z AKM ještě dřív, než si stačili uvědomit, co je zabilo. Tom potom z geckonů zručně stáhl kůže a hodnotil jejich kvalitu. Když bude mít štěstí dostane za každou asi sto padesát babek, to znamená zhruba devět set. To ujde. Ze tří geckonů si třikrát udělal pečeni a ostatní tři naporcoval na plátky masa a nechal je usušit.

Třetího dne se rozhodl, že začne stopovat párače. V téhle oblasti se párači vyskytovali od NCR, kde plenili stáda až po Vault 13, jehož umístění Tomovi prozradil ten opilec Slaneček ve Westinových stájích. Čím blíž byl Tom Vaultu, tím víc vždycky vídal páračů. Tentokrát se však rozhodl odvážit se co nejblíž, protože nedaleko Vaultu většinou pobíhali dospělí samci, jejichž hlavy bude moc velice dobře zpeněžit. Z pouzdra na zádech vytáhl AKM a přiložil si k očím vojenský dalekohled. Ve vzdálenosti asi tisíce metrů uviděl dvojici velkých páračů. "Fajn, tak tohle bylo dost jednoduchý. Teď se jen hoši moc nehejbete. Nerad bych udělal do vašich hlav víc děr, než bude nutný", s těmito slovy Tom uklidil dalekohled a AKM si položil vedle sebe. Zalehl do nedalekého křoví, které navíc bylo na mírně zvlněném svahu. Ideální palebná pozice. Když vytáhl Dragunova, zachladila ho do dlaní jeho známá ocelová jistota. Pušku opřel o podstavné nožičky a zadíval se do puškohledu. Dvě stupnice. Jedna odměřující vzdálenost a aktivní dostřel a vedle ještě sílu větru. Vítr byl nezvykle slabý, takže se Tom mohl odvážit střílet na hranici dostřelu. Když se oba terče objevily ve vzdálenosti sedmi set metrů, začal Tom zaměřovat. Vybral si menšího z obou páračů, protože ten byl zjevně rychlejší a měl by větší šanci se k Tomovi dostat. Na šesti stech metrech Tom řádně spočítal odchylku způsobenou větrem a rozhodl se střílet. Pohodlně si zapřel pažbu zbraně do ramena a následně dvakrát, jak byl zvyklí, stiskl spoušť. Dalekohled odhalil dva zásahy v páračově hlavě. Jeden mírně u kořene nosu a druhý v místě oka, jež nyní nahrazovala velká červená díra po kulce 7.62. Párač se zhroutil k zemi a kromě několika záškubů nervů nejevil známky života. Tom se spokojeně usmál a zamířil na druhý cíl. Párač, který uslyšel výstřel a uviděl svého mrtvého druha, nejvyšší rychlostí, jaké byl schopen, vyrazil vstříc Tomově pozici. Tom odhadoval, že nemá šanci se k němu dostat dřív než za minutu. Střelba na pohyblivý cíl byla obtížná i při střelbě z Dragunova. Zamířil doprostřed páračovi hrudi a v rychlém sledu třikrát stiskl spoušť a vytáhl závěr. Vzduchem znovu hvízdly kulky a kolem něj zavoněl střelný prach. V páračově hrudi se objevily tři červené otvory velikosti dětské pěsti, ale kromě toho, že se otřásl a lehce zpomalil se nezdálo, že by mu rány nějak vadily. Párač byl teď tři sta metrů daleko. Tom uchopil AKMko položené vedle sebe a zamířil. Na páračově těle se objevil laserový paprsek z Tomovy pušky. Párač byl jen asi sto metrů daleko. Tom přepl na střelbu dávkami a začal párače ze své pozice odstřelovat. Tentokrát však zamířil na nohy. Poté, co párače zasáhlo pět tříranných dávek, připomínaly jeho nohy spíše cáry a on necelých padesát metrů od Toma padl k zemi. I přesto se však vytrvale snažil dostat se k Tomovi. Ten se zvedl zajistil Dragunova a uložil ho do batohu a s AKMkem v rukou se přikrčen a kryje se v podrostu blížil k páračovi. Když přišel k chroptící bestii, valila se z jejích úst krev, ale nezdálo se, že by zranění chtěla podlehnout. Stále se ale plazila vstříc k němu. Pak zvedla hlavu a vypadalo to, že se zhluboka nadechuje. Tom v jejích očích viděl bolest, to bylo normální u všech zvířat, která věděla, že zemřou, ale také tam uviděl záblesk inteligence a nesmírnou zášť. Vtom se stalo něco, co Tom nečekal, párač otevřel ústa a místo nepříjemného bublání z nich vyšla slova: "Čč…člověčeee, nechtěli jssme ti ublížit, ale tys po nás začal střílet. Za to zemřeš". Tom na něj nechápavě pohlédl a pak jakoby nic vystřelil dávku mezi páračovi oči. Kulky prorazily tvrdou páračovu kůži i zpevněnou lebku a vnikly do mozku. Párač se v okamžiku sesul k zemi. Byl mrtev. Tomovi sice bylo divné, že párač mluvil, ale i přesto s vidinou odměny začal tu řezničinu. Nejdřív mačetou prořízl tvrdou kůži a pak několikrát silně sekl. Proťal krk a šlachy a oddělil páračovu hlavu od těla. Pak mačetu otřel do páračovi srsti a uložil jí spolu s hlavou, kterou ukryl do vakuového pytle, do batohu. Hlava byla docela těžká. Rozhodl se, že až odřízne i druhou hlavu zhotoví si nějaký potah. Sice se tak sníží jeho rychlost, ale alespoň si ulehčí. S AKMkem, které mělo v zásobníku ještě dvanáct nábojů, se vydal k druhé mrtvole.Jaké ale bylo jeho překvapení, když na místě, kde měla mrtvola ležet nebylo nic než písek a pouštní flóra. Přece se nemohl jen tak zvednout a odkráčet, pomyslel si Tom. Kolem se prohánělo pár ještěrek, ale jinak nic.
Na místě však byly stopy, a to, jak Tom poznal, stopy ještě nejméně dvou páračů. Mezi stopami byla široká rýha, jakoby mrtvolu odtáhli nějací další párači. Tom sledoval stopu asi pět set metrů, až se dostal hlouběji do údolí. Na nedalekém kopci uviděl záblesk, ale než ho jeho instinkty varovali ucítil v ruce prudkou bolest. Padl k zemi a začal kontrolovat zranění. Čistý průstřel, naštěstí. Později ruku ošetří, teď se však bude muset věnovat tomu střelci. Ale jak se sem dostal? Odpovědí mu bylo několik dalších výstřelů, přesně pět. Pak dlouho nic. "Takže ty máš šestirannou DKSku, ty parchante!", zabručel si pro sebe Tom. Pak uslyšel táhlé zvířecí skřeky. Teď se on stal lovnou zvěří. K jeho pozicím se rozběhli párači. Byli tři. Byl sice skryt za balvanem a v křoví, ale byl v údolí, kdežto střelec byl zřejmě na kopci. Ale jaktože nejdou taky po něm, ptal se tom sám sebe. "Počkat, co říkal ten párač. Nechtěli mi ublížit, ale já jsem začal střílet. Hm, takže bezva. Asi jim pomáhá tim, že střílí po mně", zavrčel Tom. Párači se blížili. Tom ale zůstal klidný. Přepl AKM na plně automatickopu střelbu a začal párače kropit. Ti dostávali zásahy všude po těle, ale blížili se. Konečně po výměně dvojzásobníku všichni padli k zemi a zůstali ležet. Na kámen začal v několikavteřinových intervalech dopadat kulky, které odštěpovaly kusy Tomova krytu. Tom si po několika chvílích uvědomil: krycí palba! Budou se ho snažit obejít. Tom se stačil obrátit a vyprázdnit do obou páračů zásobník. Mířil na hlavu, takže kulky ráže 7.62 způsobily ošklivé škody. Oba párači dostali několik zásahů do očí a čela a padli k zemi mrtví.

Pár minut Tom ostražitě vyčkával a když se nic nedělo, převázal si ránu a obvaz utáhl tak, aby s rukou mohl hýbat, pak vytáhl šátek a udělal si z něj závěs na ruku. Když byl s ošetřením hotov, píchl si stimpak. Téměř okamžitě ucítil, jak chemikálie ze stříkačky působí a rána se zatahuje. Mezitím se začalo stmívat. Tom nabil do AKMka poslední dvojzásobník a uložil ho do batohu. Z batohu vytáhl M4ku a zkontroloval zásobník. Byl plný. Do opasku si založil zbývající čtyři a M4ku uložil do pouzdra na zádech. Uchopil Dragunova a se zapnutým nočním viděním vyhlédl zpoza kamene. Pak se ihned otočil, aby zjistil, že se ho nikdo nesnaží napadnout zezadu. Skrz puškohled pohlédl ke kopci. Na obzoru plápolal oheň. U ohně seděla lidská postava a několik větších postav, to byli párači. Toma popadl vztek na toho člověka, co pomáhá páračům, aby ho zabili. Proč to prostě nemohlo být tak jednoduché jako vždycky. Ale s rizikem přece musí počítat. Byl strašně unavený, ale rozhodl se, že využije noci a vydá se směrem k NCR. Sice jen s jednou trofejí, ale alespoň živí. Mrtví si nevydělávají. I když si nedělal žádné naděje, že přežije do rána, šel stále dál.

Po třech hodinách chůze, ale padl vyčerpaný k zemi. Nad pustinou už se zcela rozprostřel černý závoj noci. Nebyl schopný jít dál. Do pouzdra na zádech si připravil M4ku a s AKM v rukou se převalil a usnul. Jeho spánek neklidný a Tom přerývaně dýchal, jak se snažil uklidnit po dlouhé námaze.

Ráno otevřel oči, které ho zabolely, když se probudil do sálajícího ranního slunce. Podle slunce mohlo být tak sedm hodin. Rozhodl se, že se musí vzchopit a jít dál. Vstal a rozhlédl se. Byl na druhém kopci údolí. Chtěl se otočit a podívat se dolů do údolí, to už však bylo pozdě. Stačil se jen otočit a vyprázdnit do plížících se páračů zásobník. Byla to ironie, přežil celou noc a s přicházejícím ránem zemře. Jednoho z páračů střelba smetla s rozdrcenou nohou, ale druhý po Tomovi skočil Tom neměl čas na nabití, tak se alepoň snažil bránit AKMkem. Používal ho jako kyj. Několikrát párače zasáhl a sám se jeho výpadům vyhýbal. Nezdálo se však, že by to páračovi vadilo. Pak se mu podařilo udělat kotoul a vytáhnout z pouzdra M4ku a z batohu mačetu. S mačetou v jedné ruce a s M4kou v druhé se postavil páračovi. Párač skočil. Tom zaklekl a vystřelil po páračovi pětirannou dávku. Střely, které zasáhly páračovo skloněné tělo pod úhlem se téměř neškodně odrazily od jeho tvrdé kůže na hlavě. Dvě kulky páračovi přelomily jeden z rohů. Párač se však dostal příliš blízko a vyrazil Tomovi M4ku. Tom byl teď ozbrojen pouze mačetou. Tou páračovi prosekl hruď, ale rána nebyla příliš hluboká. Párač se rozmáchl a zasáhl Toma. Jeho paže visela na několika cárech svalů a šlach a hrudník na tom také nebyl nejlíp. Párač na Toma skočil a začal ho svými zuby trhat. Jedním okem zalitým krví Tom uviděl obrovskou postavu párače a vedle něj středně vysokého člověka, který třímal Desert Eagle a jemuž se na rameni houpala DKSka. "Dost", zařval párač a Tomův kat zavrčel, ale přerušil své hrozné dílo. Když na Toma muž pohlédl zjistil, že je velice težce zraněn. Utržená ruka, několik hlubokých ran v hrudníku, poškrábaný krk a zpřerážené nohy. Tomovi se zatmělo před očima.

Muž v kevlarové zbroji, jejíž povrch poničený kulkami už pamatoval lepší časy a pod níž bylo sem tam možno zahlédnout vaultovou kombinézu vytáhl superstimpak a píchl ho Tomovi. Pak si ale uvědomil, že to bylo zbytečné. Ležící byl v bezvědomí a téměř nedýchal. Vyvolený sám nebyl příliš zkzušený lékař, natož kvalitní polní chirurg. Do Vaultu 13 to bylo půl dne cesty. Tam byl doktor, dobrý doktor. Vyvolený tázavě pohlédl na párače, náčelníka Grunthara. Ten odhadl jeho myšlenku. "Xarn ho příliš zřídil, člověče a do Vaultu to nestihneme", na chvíli se odmlčel a pak rozhořčeně pokračoval. "Byli jsme pro něj jenom kořist. Zabil sedm mých bojovníků a dva zranil", pohlédl na Xarn§ův přeražený roh a zvedl jen jeden prst místo předchozích dvou. Xarn byl kromě několika šjrábanců vpořádku. Pro párače nic, čím by se musel zabývat. "Ty víš jaký tohle zasluhuje trest", dokončil Grunthar. Vyvolený smutně pokývl hlavou. I přesto, že toho člověka pomáhal dostat, nechtěl ho zabít, ale na druhou stranu, nemohl dopustit, aby ho Xarn rozsápal. Pozvedl Deserta a pohlédl na Grunthara, ten souhlasně kývl a poodešel dál. "Nevím, kdo jsi byl, lovče. Ani proč ses takto zachoval. Tentokrát však lovná zvěř uštvala lovce", domluvil a přiložil Deserta k Tomově srdci. Pak zmáčkl spoušť. Z oka mu skanula slza. Nevěděl však, že Tom byl mrtvý dřív, než se mu kulka stihla zarýt do srdce. Vyvolený si vyžádal, aby mohl lovce pohřbít. Pak vyšel se smečou páračů k Vaultu, kde pohřbí ostatní mrtvé párače.