Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Ramon Dexter - O výčitkách 23.10.2077 audiolog 5 playing . . . . . . . Nahrávám tuhle zprávu…..ale to je vlastně jedno pro koho. Vlastně se potřebuju vypovídat, protože tady na základně už není s kým mluvit. Brzy už to skončím, nedokážu unést svojí vinu. Jmenuji se generál Thomas Browning. Jsem, vlastně jsem býval nejvyšším velitelem armády Spojených Států Amerických, po prezidentovi, samozřejmě. Už od padesátých let vím o tom, co se děje ve světě. Sledoval jsem zvýšení cen ropy a vysychání našich a světových ropných polí. Tenkrát jsem měl svojí pracovnu v pentagonu, okna na jih. Nikdo v té době neuvažoval o válce, vždyť se objevily projekty využívající studenou fůzi. Vždyť jsem s nimi přišli my sami. Technologie se ovšem dostatečně nerozšířila a naše vláda musela nařídit obsazení Aljaškách ropných polí. Ten rozkaz jsem podepisoval já a osobně jsem dohlížel na stavbu naší základny v těch ledových končinách, kde lišky dávají dobrou noc. Pak už to s námi šlo z kopce. Ti proklatí číňani si nárokovali naší ropu, prostě k nám vtrhli přes Rusko, v té době v ekonomické krizi. Museli jsme na aljašku přesunout značnou část našeho vojenského potenciálu, ale tak jsme si oslabili svoji pozice v Kanadě, a obyvatelé se bouřili za přidružení jejich státu k USA. Vypukly nepokoje, a byl jsem to zase já, kdo podepsal rozkotá k vyhlášení stanného práva. Stále ještě vidím ten záběr v televizi, kdy dva naši vojáci popravují toho kanadského vzbouřence a ještě radostně mávají do kamery. Je mi z toho na zvracení. Ještě včera jsme slavili úspěch. Naše jednotky zatlačily útoky číňanů zpět z aljašských hranic a zdálo se, že jsme je definitivně zahladli, protože ještě večer hlásily satelity stahování vojsk zpátky do vnitrozemí. Pak jejich veškerá aktivita utichla. Připomínalo to, že vzdali všechny pokusy o útok. Dokážu si představit naše chlapce, jak na frontě slavili porážku nepřítele. Zdrcující překvapení přišlo dnes v poledne. Sledovací satelity nahlásily zpozorování neznámých předmětů, které se pohybovaly velmi rychle a mířily na naše území. Nikdo v řídícím centru nepochyboval, o co jde. Rakety. Červeným telefonem jsem se spojil s prezidentem a od něj jsem dostal rozkaz k odpálení veškerého našeho personálu. Před očima mi probíhal celý život, když jsem zasouval do zdířky aktivační klíč a do klávesnice ťukal sekvenci kódů. Věděl jsem, že přežiju, ale nechtělo se mi žít.¨ Brzy po dopadu bomb jsme ztratili spojení s okolním světem. Kamery buďto vypadly úplně, nebo přenáší jenom zrnění. Dopad samotný vypadal jako mohutné zemětřesení, a ačkoli jsme několik set metrů pod povrchem, měl jsem strach, že nás to tady zasype. Tímto se s vámi loučím. Jsem slaboch a nedokážu unést svojí vinu, a i když to nikdo nepřežil a není nikoho, kdo by mé skutky soudil, odevzdávám se vyšší spravedlnosti. -----KONEC ZÁZNAMU----- Generál Browning, oblečený do svojí slavnostní uniformy, přešel od stolu ke dveřím od kanceláře, zavřel je a zamknul. Následně vyndal ze zásuvky v jeho krásném dubovém stole schránku z třešňového dřeva a vyňal z ní nádherný pozlacený revolver. Vložil do bubínku jeden náboj, natočil komoru s nábojem k hlavni a zaklapnul zbraň. Nasadil si hlavu čepici, zasalutoval vlajce, která tam stála v rohu, přiložil chladnou ocel zbraně ke spánku a stisknul spoušť.