Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


Hamster - Mami, chci se stát nájezdníkem!




Příručka moderního nájezdníka - poučka první: Nikdy nespoléhej na techniku, které nerozumíš. Jednou bys mohl narazit.

Randall se prudce zvedl z postele a spadl na podlahu vedle ní. Okamžitě vyskočil a čelem vrazil do zdi. Odrazil se a divoce rozhodil ruce. Bokem se křečovitě rozplácl na stěně. Sesunul se dolu a s křikem o ní začal mlátit hřbetem pravačky. Zuby mu drnčely a vlasy mu do rytmu poskakovaly. Po třetím úderu se s úlevou rozložil na podlaze a zhluboka si oddechl. Pak si dal před obličej ruku, na které měl připnutý malý počítač.
"Dobré ráno!" hlásil zeleným písmem displej. "čas: 4:30 am"
"Tomu řikáš tichej budík??" zabědoval vyčítavě Randall.
"Dnes je 15.4." odpověděl na jeho dotaz Pip-boy.
A to vypadal nejdřív na dobrej obchod. Pokročilá umělá inteligence, řikal obchodník. Že prý obsahuje diář, gps, kalkulačku a java hry. Tedy ne, že by to nebyla pravda, ale zapomněl se zmínit, že firmware a kalibraci zařizovala v tomhle případě zřejmě nějaká frustrovaná brahmína. Randall spustil ruku zpátky a s heknutím si zkusil protáhnout trýzněnou svalovinu.
"Co to kruci vyvádíš??" ozvalo se znenadání z druhé strany postele. Randall zapomněl na křeče a vyskočil na nohy rychleji než prvně. Na posteli seděla vnadná blondýna a házela po něm zděšené pohledy.
"Já... teda, víš... éh..." koktal Randall, přičemž udělal dva nemotorné kroky vzad a začal za zády šmátrat po svém ošacení, které předešlý večer pověsil na židli. "Totiž chci říct... Já tě nechci opustit Loretto, chápeš??" vypadlo z něj po námaze, načež uklouzl po své košili, která včera zřejmě až k židli nedoletěla. Lorettino obočí se stáhlo.
"Cože??" zavrčela a šáhla pod postel. Randall rychle shrábl své šatstvo a s výkřikem: "Loretto, vyslechni mě!!" se rozeběhl ke dveřím na verandu. Za ním se ozvalo suché dvojcvaknutí a výstřel. Kus futra se rozletěl na třísky.
"Ty kurevníku!" Zavřeštěla agresivně slečna a neurotickým pohybem opět nabila kulovnici. Randall se prořítil dveřmi a rozhodl se, že zábradlí, které se před ním objevilo, a které se vinulo podél domu až ke shodišti do přízemí, přeskočí. Hromada oblečení v náručí mu však akci zkomplikovala. Nedoskočil, o vršek zábradlí zakopl a sletěl po hlavě do měděného napajedla přímo pod ochozem.
Nejprve jen zmatěně cákal rukama, než se mu na slizkém nánosu, který pokrýval dno špinavé vody,
podařilo udržet rovnováhu, aby při tom měl alespoň hlavu nad hladinou. Půl metru od něj stála brahmína, která ho při napájení apaticky pozorovala jednou hlavou. Randall jí pohled oplatil a odrazil se dlaněmi, aby se dokázal vykulit z oblého žlabu. Bokem se přehoupl přes okraj a bolestivě spadl do prachu. Rychle se pokusil sebrat několik kusů oblečení, které při pádu neodletěly příliš daleko a nahý, mokrý a kulhající se rozeběhl pryč z osady. Ta se s ním rozloučila ještě několika dalšímy výstřely.

Příručka moderního nájezdníka - poučka druhá: Udržuj si bezpečný a nenápadný úkryt. Vždy se najdou závistivci, kteří si vycucají z prstu tzv. "zákon", aby ti mohli tvé podnikatelské úspěchy zhatit.

Půl druhého kilometru za drobnou zemědělskou komunitou stála stará shořelá farma. Randall obešel nefunkční, prorezivělý větrný generátor a vydal se k vratům stodoly - překvapivě poslední zachovalé stavbě. Otevřel dveře a vstoupil na zem pokrytou špinavou slámou a prázdnými flaškami.
"Nazdár Randalle!!" vykřikl bodře opilecký hlas zezhora. Šlachovitý Fuckie, sedící na trámu konstrukce střechy se natáhl a pokusil se Randallovi, stojícímu pět metrů pod ním, podat skoro prázdnou lahev pálenky. Při tom se pustil dřeva a s křikem sletěl do hromady slámy dole. Torch a Mike seděli u malého stolku a hráli kostky.
Mike byl Randallův přítel už několik let. Byl robustní, inteligentní a dalo se na něj spolehnout. Byl prostě takový, jaký by správný ochránce bezbranných měl být. Mike ale na bezbranné z vysoka sral. Torchovi předci zase byli z těch, kteří nepotřebovali pro přežití desetimetrový strop. Měřil dost přes dva metry a když se jednou vsadili, jak daleko dokáže hodit spícím Fuckiem, vyhrál Mitsubishi s pěti a půl metry. Mitsu nyní ležel v měkké slámě a zaspával bouři, která se mu po probdělé noci pravděpodobně rozpoutala v hlavě. Byl jako vždy čistý a na hlavě měl nakřivo nasazenou kšiltovku s nápisem "Borec". Randall pomalu došel k hracímu stolku a přitáhl si malou stoličku pro dojičky.
"Jak bylo včera?" zeptal se Mike, aniž by přestal hlídat Torchovy ruce.
"Ani se neptej..." odsekl Randall. "Nakalil sem se v krčmě, zbalil prsatou blondýnu a málem dostal patronou do řitě."
"My jsme se taky dobře bavili." zamumlal Torch a ukázal na prázdnou bednu whisky, kterou našli předevčírem zrát v zasypaném sklepě.
"To jsem rád. Kde je McElister?"
"Asi ve tři se vydal do vesnice sehnat něco ostřejšího." odpověděl Mike.
"Ostřejšího než dvě stě let starou whisku?"
"Tak nám to řekl."
"Ten na tyhle jeho opilecký výlety jednou doplatí..."
"Mluvíš z vlastní zkušenosti, Randalle?"
"Na co narážíš?"
"Nemáš kalhoty..."
"Jo na tohle!" odfrkl si uraženě Randall a odešel do rohu stodoly. Z dílenského stolu sebral široké farmářské kalhoty a prohlédl si je. Bylo třeba uznat, že nájezdnickým trendům pro jaro/léto 2247 zrovna neodpovídaly, ale leší než chodit v trenkách. Začal se do nich soukat. Když byly kšandy připnuty, zvedl ze stolku flašku se zbytkem pálenky na dně a dopřál si raního vyprošťováka. Jedno z křídel vrat se rozletělo a dovnitř naléhavě vběhl McElister. Očividně chtěl něco vykřiknout, ale naléhavost jeho vpádu přebila naléhavost opilecky zavrávorat. Vzpěra metr vlevo od dveří se mu dostala do trasy a zatímco se pokoušel dostat na nohy, Randall a Mike ho trpělivě pozorovali. Torch zatím využil příležitosti a s nenápadností traktoru si našmelil pět šestek. McElister se zvedl a vykřikl:
"Musíme vodsaď!"
"Správně!" přítákal mu Fuckie odkudsi ze sena. "Došlo pití! Už tu nebudu ani minutu!" Sklouzl z hromady na zem a zůstal ležet. Začal chrápat. McElister se nervózně rozhlédl po ostatních.
"Myslel jsem to vážně! Randall okurvil starostovu dceru a ta teď chce jeho hlavu!"
"Milý děvče." zamumlal Torch. Mike se pomalu otočil na Randalla.
"Vysvětli mi jednu věc. Proč zrovna starostova dcera?"
"Slyšel si snad někdy o nějaký jiný dceři, která by byla svobodná, mladá a vnadná zároveň?" Mitsubishi, který do té doby seděl v rohu, se vzbudil. Pomalu rozlepil oči.
"Co se tu sakra děje?" zabručel. "Co tak kyselý ksichty?"
"Musíme se zpakovat." vysvětlil Mike. "Randall nasral celou vesnici."
"A jak dlouho jim bude trvat, než nás najdou?" zeptal se Mitsu.
"Jak dlouho nás budou hledat?? Paříme tu už tejden!" zakroutil hlavou McElister. Mitsubishi něco zavrčel a rozhodl se, že nejlepší řešení nastálé situace bude pořádně se na všechno vyspat.To si ale během několika vteřin rozmyslel. Z dálky se ozvaly výstřely a skandování agresivního davu. Všichni vyskočili na nohy (i ti co už stáli) a začali rychle sbírat své věci. Mike si na záda hodil batoh naplněný cenostmi a přes rameno přetáhl karabinu. Randall shrnul několik drobností do chlebníku a šáhl na hák pro samopal. Mitsubishi si přes hlavu natáhl koženou zbroj a zvedl dva naleštěné desert eagly, se kterými, před zasunutím do pouzder, několikrát zatočil. McElister vytáhl ze sena automatickou pušku, natáhl ji a pro efekt zahláškoval, že to je vše, co bude v divočině potřebovat. Torch si na sebe hodil svůj lehký kabát a do ruky si vzal svůj těžký kulomet. Do druhé pak chytnul spícího Fuckieho a běžel za ostatními, kteří už si to mířili do pustiny skrz boční vchod.

Příručka moderního nájezdníka - poučka třetí: Nikdy nespoléhej na to, že proviant si v pustině ukradneš. Šance je asi tak jedna ku milionu, že vůbec někoho potkáš.

"Je hroznej hic a mám kurevskej puchejř!" vykřikl už popáté Mitsubishi. "Chci přestávku!"
"Jestli nebudeš zticha, tak ti zpřelámu všechny nehty!" vysmál se mu Fuckie. Bloumali pouští už šest hodin a začala se na nich projevovat dehydratace (žízeň) a kocovina (Žízeň). Randall byl stále nevrlejší.
"Příště si musíme připravit nějaký zásoby na možnost útěku." zahlásil.
"Alespoň něco k pití." zabručel Torch.
"Kdybys nevážil jak supermutantí rodinka, tak by nám zbyla ještě spousta tý pálenky!" odvětil Fuckie. Torch se po něm ostře ohlédl a odbyl ho gestem, které v této části pustiny mezi nájezdníky znamenalo, že jeho otec souloží s ochočeným geckonem sousedovy dcery. Fuckie se nedal a divoce zagestikuloval rukama na znamení toho, že Torchova sestra musí jako otce svého dítěte uvádět jejich strýce, protože zbytek chlapů z města si nedokáže zapamatovat jménem. Torch se zašklebil a suše na něj zvedl prostředníček, což Fuckie přijal jako kapitulaci. Slunce hřálo a kentauři pobíhali seschlými houštinami. Byl to celkem pěkný letní den. McElister se rozhodl, že ostatní hlouběji zasvětí do své drsné (pětadvacetileté) historie a začal vyprávět příběh, který byl plný nebezpečí, odehrával se velice dávno kdesi předaleko na východě a ostatní si tou dobou ještě hráli na rangery a otrokáře.
"Jestli na něco nenarazíme, tak asi chcípnem." řekl Mike Randallovi potichu, aby McElisterovi nemluvil do přestřelky. Randall se vážně podrbal na strništi a přikývl.
"Chtělo by to nějakou karavanu, co převáží jídlo, dobrý pití a nahý holky."
"Nejlíp takovou, která to s ženskejma přehnala a už neměla na ochranku..." doplnil ho Mike. Oba se na chvíli odmlčeli v představách, než Randall opět zvedl hlavu.
"Blížíme se k vrcholu nějakýho převisu, rozhlídnem se a když nic nebude, tak to stočíme támhle na západ."
"OK."

Všichni stáli nad srázem a rozhlíželi se po krajině.
"Vidíte někdo něco?" zeptal se uboze McElister. Pustina před nimi vypadala stejně jako ta za nimi. I převis je sklamal, když došli na kraj a zjistili, že zem pokračuje ani ne 3 metry pod nimi. Mike se protáhl a pomalým krokem se vydal podél okraje. Ten se skládal pouze z proschlé hlíny a jeho váha způsobila blesk drobné pukliny, který proletěl skrze jeho strukturu. Zem se mu pod nohama probořila a on sjel po malé lavině na suchou trávu pod ním. Ostatní nahoře jen překvapeně sledovali oblak prachu, který se náhle objevil místo něj. Mike se zvedl do sedu a s kašlem začal rozhánět dusivý písek, který se po jeho dopadu zvedl všude kolem. Když se prach trochu rozvířil, všiml si něčeho podezřelého ve stínu srázu a pokusil se zaostřit pohled.
"Jste v pořádku?" zeptal se nerozhodně muž, který seděl nad kouřícím kotlíkem. V Mikovi se rychle probudily jeho zločinecké instinkty. Zuřivě se zašklebil a šáhl po zbrani.
"Někoho jsem tu našel, pánové..." řekl s drsně ledovým klidem.

"Tak copak tu kuchtíme?" zaliboval si Mitsubishi a špinavou naběračkou se pustil do fazolového guláše. Torch otevřel jednu z brašen a podíval se dovnitř.
"Miku?" zavolal přes rameno. "Myslim, že tohle bude dost drahý."
"Nechte mi prosím moje zboží!" bědoval muž. "Já jsem nikomu nic neprovedl!"
"Ale my už ano!" odbyl ho McElister. "Tak radši ztichni!" Mike došel k Torchovi a prohlédl si nález. V krosně byl naskládaný tucet nepoužitých vojenských vysílaček. Jednu z nich vytáhl a roztrhl igelit.
"Co je to?" divil se Randall, který už stál z druhé strany-
"Nevim," zašeptal zamyšleně Mike. "ale viděl jsem to jednou na obrázku.
"Co na něm bylo?"
"Hrozně nabušenej černoch v uniformě to držel před obličejem a pošahaně se šklebil."
"Pošahaně?" nechápal Torch.
"Jo." poučil ho Mike. "Měl doširoka votevřený voči, stažený všechny svaly co dou a eště k tomu měl hrozně roztáhlou držku." Fuckie vzal kolující exemplář a pokusil se napodobit probíranou polohu. Randall zatím vytáhl další.
"Třeba to testuje dech." navrhl Fuckie.
"To nepochybně." řekl Randall a škubl sebou, když vysílačka začala divoce praskat.
"Tys to posral!" vykřikl Mitsubishi a vyprskl si při tom trochu omáčky na zbroj.
"Co jsi zmáčkl?" naléhal Mike.
"Já už nevim, kurvá! Něco mačkám a kroutim a vono todle!" bránil se Randall a na svou obhajobu před sebou zamával rachotící vysílačkou.
"Zkus do toho dejchnout teďka!" radil Fuckie. Randall se rozhodl nedýchat a místo toho experimentálně zakroutil největším čudlíkem. Málem drahocenný přístroj upustil, když se z něj náhle ozval mužský hlas.
"...lního velitelství! Jak to tam u vás vypadá Kojote Delta??"
"Dostáváme na prdel!" odpověděl mu mnohem drsnější křik s automatickou palbou v pozadí. "Máme tu kurevsky těžký ztráty! Pět kluků zraněných! z toho jeden těžce! Do hajzlu! Kurevskej brajgl!"
"Jak to vypadá s domorodci Kojote Delta??"
"Vypadá to, že některý sou eště naživu, Krtkopotkane jedna!"
"Idioti! Nemůžete něco udělat pořádně, Kojote Delta! To znamená, že Hotel 4 negativní! Já se na to taky můžu vysrat!"
"My jsme ale na Hotel 6, Krtkopotkane jedna! Kurevskej brajgl!"
"Co děláte na šestce, když máte bejt na čtyřce, Kojote Delta?? Tam má bejt přece Kojot Epsilon!!"
"Ty vole, dyť Delta sme vlastně my!" Ozval se třetí hlas.
"A kdo jsme tedá do hajzlu my??" Ptal se přes ohlušující palbu další.
"Vy ste úplný kreténi!!" rozčiloval se Krtkopotkan jedna. "Jak tu má člověk zabodávat vlaječky do mapy, když si ani nesvedete zapamatovat, kterej jste zkurvenej kojot??"
"Jsem snad ňákej posranej Řek??"
"Kurevskej brajgl, řikám!"
"Děte všichni do prdele!! Seru na vás Kojoti!! S váma už nikdy do genocidy nejdu!! Končim!!"
Ty vado! mě na noze prostřelili ňákou hadičku!"
"Tak to máš v hajzlu posilovač řízení, kámo!"
"Ty vado!"
Vysílačka náhle ztichla, když Mike, který jí zatím převzal, přecvakl vypínač.

Příručka moderního nájezdníka - poučka čtvrtá: Přepady provádějte bleskově, precizně, nikdy nenechávejte přeživší a okamžitě se z místa činu stáhněte. Cokoliv mimo tuto osnovu pro vás může mít zdrcující následky (studijní videopříloha A, filmy: Cesta mrtvol: jeden ponížený a pět set mrtvých (2045), Smrt za pět minut dvanáct (2062), Acidentální heroina (2050), Monty Typhonův cirkusový letec: Sakra! Při boji se mi zasekl kvér a teďka dostávám pěkně na prdel! (2068), Příhody hodně hloupého bandity a jiné pohádky (2031), Mstitel (2009)

"Takže pánové..." začal Mike vážně a pro efekt potěžkal přístroj. "Myslím si... že jsme právě právě byli svědky rádiového vysílání... a co to znamená?"
"Že v Enklávě sou eště větší blbci než Torch?" zkusil Fuckie.
"Ne! To znamená, že tohle... jsou vysílačky!!"
"To jsem vám mohl říct hned..." zabručel otráveně cestovatel.
"Takže nejen, že je střelíme, ale každej si jednu necháme a to nám usnadní vzájemnou komunikaci!" Prohlásil vítězoslavně Mike, aniž by dal najevo, že obchodníka slyšel. Rozhlédl se po tvářich spolubojovníků. Nadšení s ním nesdíleli.
"Co je to komunikace?" Zeptal se McElister.
"Cože?? Ty nevíš co je komunikace?? Tak to mě poser!" vysmál se mu hlasitě Fuckie.
"Ty to víš? Pochybuju..."
"Každej debil ví, co to je! Ej... sorry... každej teda zřejmě ne..."
"Tak poslouchám!"
"Co?"
"Co to je komunikace, se ptám!"
"To záleží na kontextu."
"Co je zas, kurva, kontext??"
"Ty vole! Ty fakt nevíš, co je to kontext!!"
"Sklapněte!" okřikl je Mike. "Musíme se domluvit, co s našim obchodníčkem..." Pomalu se na něj všichni otočili. Ten se náhle přestal tvářit jako na svatbě vzdáleného příbuzného a zděšeně vyskočil na nohy.
"Milost, blahorodí!" vykřikl a spráskl ruce.
"Co to furt dneska všichni melete?" kroutil hlavou McElister. "Co je to ksakru blahorodí?"
"Spíš bych rád věděl, co je to milost." usmál se Fuckie a s přehnaně drsným trhnutím ramenem vytáhl pistoli.
"Můžu vám být prospěšný!" zkoušel to obchodník.
"Vážně?" nadzvedl obočí Randall.
"Ovšem!" přikyvoval zuřivě přepadený. "Znám tu poblíž jedno město! Moc snadná obět! Tamní kasárny postihla těžká průjmová epidemie!" Mike se po ostatních rozhlédl a jen stěží skrýval vzrušení.
"A to myslíš, že ti budem věřit?"
"Už jsem vám snad někdy lhal?" To byl pro Mika přijatelný argument a tak na něj mávl rukou.
"Poslouchám."
"Je to asi tak půl dne cesty na severovýchod."
"Tak to je hustý!" šťochl Mitsubishi loktem do Randalla. "Dem to tam probrat, Miku?"
"Proboha! Neoslovuj mě před obětí jménem! Kolikrát ti to mám řikat??" rozčílil se Mike. Mitsubishi jen mávl rukou a šel otevřít další pytel se zbožím. Ostatní si zatím rozebrali po vysílačce a začali doplňovat zásoby na cestu.
"Co nám vlastně brání narazit ho teďka na kůl?" ozval se po chvíli McElister.
"Proč zrovna narážet na kůl?" nechápal Fuckie. "To nestačí přerazit mu vaz prknem?"
"To už je rychlejší střelit ho do zátylku pistolí, ne?" přidal se Randall. Všichni se na něj pomalu otočili.
"Měkoto!" řekli unisono a zase se odvrátili.
"Tak proč ho teď teda nesejmem?" zeptal se netrpělivě McElister.
"Protože bych vám nedal mapu!" vykřikl obchodník.
"Mapu??"
"Mapu toho města!" přitakal a podal Mikovi starý a zmačkaný motoristický plánek.
"Fajn, tak teď už ho zabít můžem, ne??" začínal se dopalovat McElister.
"Díkybohu!!" vykřikl obchodník.
"Tvůj přístup bych chtěl mít." zašklebil se Fuckie. Šklebit se ale přestal, když se k nim zezadu donesly hlasy. Zpoza zákrutu vycházela skupinka rozesmátých a ozbrojených můžů. Oslavovali odlov dvou masitých Geckonů. Na první pohled bylo vidět, že by byli opravdu hodně neradi, kdyby jim oslavu někdo kazil.
"Co teď??" zašeptal Mitsubishi. Mike hystericky přejel pohledem tábořiště.
"To nikoho nenapadlo, že jeden chlap neunese deset krosen??" zaprskal vzteky.
"A co tebe, ajnštajne?" řekl drze Fuckie.
"Mám plán!" vyhrkl Randall.
"Řikej!" zeptal se dychtivě Mike.
"Zdrhem pryč!"

Příručka moderního nájezdníka - poučka pátá: Nikdy nevěř člověku, co říká "Věř mi!".

"To je to město?" zeptal se Mitsubishi.
"Vydíš snad poblíž ňáký jiný?" zakroutil hlavou Randall.
Před nimi stála stěna polorozbořených domů. Kdyby člověk nevěděl, že je to fungující obchodní centrum s vytíženými latrínami, skoro by řekl, že to vypadá jako pustá vesnice. Gang stál v nesouvislé řadě a měřil si trosky domů kritickým pohledem.
"Jak se to město vlastně jmenuje?" zeptal se Randall.
"Nižnij Novgorod." přečetl z mapky Mike. Chvíli bylo ticho. Vítr nevál a v těžkém dusnu visel název ve vzduchu dlouho. Všichni nájezdníci stále hleděli do zbořeniště.
"Cože?" zeptal se nerozhodně Randall. Mike název zopakoval.
"Nezdá se ti to trochu pošahaný?"
"Třeba tu žijou pošahaný lidi." zkusil to Fuckie.
"Před cvokama mě máma hodněkrát varovala." zabručel Torch.
"A co říkala? zeptal se Mike.
"Blbec fuj... fuj tajxl!"
"Moudrá žena." odvětil Mike.
"A sílu měla za pět chlapů..." zabručel Torch. Nostalgicky si prohlédl obzor. Vítr mu divoce pohazoval s pláštěm a šlehal ho pískem do posmutnělé tváře (globální oteplování je svině...).
Mike mu věnoval soucitný pohled a pak se zahloubal do mapy.
"Myslim, že u takhle velkýho města bude výhodnější rozdělit se do dvou úderných skupin. Vběhnem tam, vemem co můžem a vypadnem." Všichni přikyvovali. Tohle dávalo smysl.
"Takže bych to dal takhle:" rozvedl to Mike. Tady zaútočí Mitsubishi, Fuckie a já. Torch, Randall a McElister půjdou kus vpravo a pak pronikneme paralelně. Vzhledem k velikosti města by jsme měli bejt nenápadný, takže nevidím problém."
"Kam teda máme jít?" zeptal se Randall.
"Když vemu v úvahu směr ze kterýho jsme přišli a to, že támhle je na dohled okraj, tak budem někde tady u rohu."
"Já ale vidim i druhej okraj." řekl Fuckie.
"Teď na ty tvoje fóry neni čas, tak zklapni." odbyl ho McElister.
"A jestli jsme tady," pokračoval Mike. "tak vy by jste mohli jít tady ulicí sousedící se starým dálničním vjezdem. Aspoň budete mít jednu stranu na háku."
"Jak daleko?"
"Dvě míle možná..."
"Fajn." Randall si utřel hřbetem ruky nos a přikývl. Všichni si pobrali věci, hodinu zjišťovali, jak manipulovat s vysílačkou, dohodli si frekvenci a popřáli si hodně zdaru. Polovina se vydala doprava podél rozvalin.

Příručka moderního nájezdníka - poučka šestá: Pokud vám nesouhlasí mapa, přesvědčte se, zda jí nedržíte obráceně. Pokud i nadále nebude očividně kompatibilní s vaším okolím, vězte, že v tomto případě neplatí pořekadlo "lepší něco, než drátem do oka".

"Randalle? Taky máš pocit, že ňák moc zatáčíme vlevo?" zeptal se McElister.
"Nech mě počítat!"
"Sorry. Jak je to daleko?"
"Devět set kroků."
"Torchi?" oslovil po chvíli McElister.
"Co chceš?"
"Taky ti příjde tak divný, že jsme ještě nikoho nepotkali?"
"Třeba maj ty magoři teďka dobu odpočinku. Jak to mám asi vědět?"
"Pokud je to tak, pak je tohle to nejtišší město, který znám. Ani v Lodge Bank se nedalo v noci vyspat s otevřeným oknem."
"McElistere, ty si nikdy v žádným Lodge Bank nebyl!"
"Jak to můžeš vědět?"
"Ptal sem se chlápka, co ve Wyomingu vyrůstal a ňákou dobu žil. Nikdy o žádným Lodge Bank neslyšel. Ty sis to všechno jen vymyslel!"
"Ty taky uvěříš všemu, co ti kdo nalže." řekl uraženě McElister a dál už nepromluvil.

"Tady Randall!" Ozvalo se Mikovi ve vysílačce.
"Poslouchám Randy."
"Máme problém Mikey."
"Neřikej mi Mikey! Víš jak mě tim sereš."
"Tak mi neřikej Randy!!"
"OK, sorry... co potřebuješ?" zeptal se smířlivě Mike.
"Žádnou dálnici nevidíme."
"Jak daleko jste ušli?"
"Dvě míle, jak jsi řekl."
"Pak je přímo před váma!"
"Kurva! Miku! Žádná pojebaná dálnice tu neni! Vůbec nikde!"
"Tak se musíš pořádně podívat! Mám to přímo před sebou a řikám ti, že tam na beton je!" Rozčíloval se do vysílačky Mike.
"Proboha! Kdo svěřil mapu tomu blbcovi?" ozval se z vysílačky Fuckieho znuděný hlas.
"Cože??" Obořil se Mike na vedle stojícího Fuckieho.
"Hej, sorry! Tak se hned nevztekej!"
"Co s tou posranou dálnicí??" ptal se netrpělivě Randall.
"Když jí nevydíte, tak už je třeba v prachu. Tohle je předválečná mapa. Děte dovnitř! my dem taky."
"Zatim."
"Mějte se!" Mike se otočil k MItsubishimu a Fuckiemu. Kývl na ně. Se zbraněmi v rukou se vydali do rozvalin.

Příručka moderního nájezdníka - poučka sedmá: Při boji v ulicích města se vždy snažte mít nad nepřítelem výhodu. Zapomeňte na kuráž a nebezpečné boje muže proti muži na krátkou vzdálenost. To dnes patří minulosti. Nejnovější výzkumy v oboru prokázaly, že mnohem úspěšnějších výsledků dosáhnete, pokud využijete početní převahu, vysokorychlostní automatické zbraně a rozumnou podporu dělostřelectva.

Pomalu šli prázdnou ulicí a šlapali po suchém plevelu, který si za roky našel cestu skrze suť. Byli ostražití, ale zbytečně. Město bylo tiché.
"Třeba se lidi usadili až hlouběji v zástavbě. Tohle neni žádnej drobeček." zašeptal Mike.
Fuckieho s Mitsem to sice nepřesvědčilo, ale nevzdávali se nadějí. Někoho tu přece potkat musejí.

Potkali. Když ušli asi šest set metrů a přešli místní náměstí, uslyšel sérii výstřelů a kolem nich se zarylo do země několik kulek. Okamžitě skočili ke stranám ulice, ale brzy zjistili, že moc krytů po ruce nemají. Zpoza prorezlého dodge dále po ulici opět vyhlédl mohutný muž v plášti a vypálil po nich dávku z kulometu. Mike se chytl za bok stehla a vykřikl bolestí.
"V pohodě??" zařval na něj přes ulici Mitsubishi schovaný ve vchodu, kde už dávno vyhnily vypáčené dveře. Mike dal ruku pryč a prohlédl si ránu.
"Jo! Jen to škráblo!"
"Máme kontakt!" vykřikl z vysílačky Randall "Dáváme jim na prdel!"
"My ho máme taky, ale musíme se stáhnout k nějakému krytu! ozvu se za chvíli!"
Mike vyhlédl a několikrát vystřelil. Pak se rychle zvedli a dali se do běhu zpět na náměstí. Tam se rychle rozhlédli a rozhodli se, že nejlepší kryt jim poskytne hromada suti, na druhé straně, kde se do náměstí zřítila stěna dvoupatrové budovy. Nestáli dlouho, protože střelba pronásledovatelů se opět objevila a tak se bez rozmyslu rozeběhli napříč náměstím. Mike a Mitsubishu doběhli k půl metru vysokému pásu suti a Fuckie skočil za široký sloup v průchodu staré vysklené kavárny. Otočili se rychlou salvou se pokusili zastavit postup obránců.
"Miku?? Vykřikl Mitsubishi na svého parťáka klečícího vedle něho.
"Co je??"
"Nepřipadal ti ten vazoun trochu jako Torch?"
"Jak by to asi moh bejt Torch, když ten teď bojuje dvě míle vpravo! Slyšels Randalla!"
"Jak to s váma vypadá?? ozval se náhle z vysílačky Randall. I u něj bylo slyšet, že je pod těžkou palbou. Mike měl dokonce i pocit, že zaslechl kulomet. Doufal, že nemají takové problémy, jako mají právě teď oni. Stiskl vysílací tlačítko.
"Jsme v pohodě, akorát máme problémy s obráncema! Nechovaj se, jako by je nepřekonatelně tížily střevní potíže..." Mike opřel pušku a roztáhl mapu. "Teď sme... kurva kde teď sme?? Nejsem si jistej, ale vypadá to, že ležíme na kraji Náměstí rudýho praporu. Kde ste vy?"
Randall, střílející zpoza auta na druhé stráně prostoru se rozhlédl po nějakém vodítku. Na zemi zahlédl ležící orientační ceduli.
"Jsme na Náměstí Johna Travolty, Miku!"
"To tu nikde nevydim!"
"Proboha, Miku! Ser na mapu a bojuj!!" zařval Randall. Mike dal na jeho radu, pustil problém s mapou z hlavy a zalehl. Zamířil na dotěrného obránce se samopalem, který se krčil za rozpadlou dodávkou a několikrát po něm vystřelil. Torch zatím vyběhl po chatrném schodišti jednoho z přilehlých domů a ocitl se na jeho střeše. Prohlédl si náměstí a zaměřil jednoho z protivníků. Vystřelil. Mitsubishi vykřikl a spadl na záda.
"Ksakru! Fuckie!" zakřičel do vysílačky Mike. "Mitsubishi to dostal! Zkusim se mu doplazit na pomoc. Kryj mě!"
"Kams to dostal??" Naléhal do vysílačky McElister. Mitsubishi v lehu pomalu šáhl po vysílačce.
"Vlasy!"
"Cože??"
"Zničili mi účes, grázlové!" Mitsubishi se pomalu zvedl do sedu. "Za tohle někdo krvavě zaplatí!" procedil skrze sevřené zuby hlasem plným vzteku.
"Nedělej žádnou hovadinu!" vykřikl na něj přes hluk střelby Mike. Mitsubishi zkušeně přebil dezert ígly, vstal a rychle zatočil s pistolemi na ukazováčcích (každou jiným směrem). Pak se zatvářil ještě drsněji.
"Nedělej tóóóó!!!" Křičel za ním Mike. Mitsubishi napřáhl ruce a za rychlé palby se rozeběhl vstříc nepříteli.

Příručka moderního nájezdníka - poučka osmá: Pokud vás při boji napadne udělat něco hrdinského, vemte si rychle prášek.

"Pomóóóc! Maminko!!" křičel zoufalý Mitsubishi. McElisterova střela ho srazila k zemi dříve, než stihl dokončit desátý krok.
"Nenecháme tě tam Mitsu!" zavolal na něj Mike. Pak stiskl vysílací tlačítko. "Mitsubishi to dostal! Vypadá dost zle!"
"Proboha! Já vidim svoje střeva!!"
"Zkurvený sadistický hajzlové!!" zaječel vzteky McElister a několikrát po zraněném Mitsubishim vystřelil. Mike shodil ze zad batoh, nabil pušku a pro efekt ještě hlasitě zachrastil přídavným macho mechanismem.
"Kdo jde se mnou??" Zaburácel drsně. Fuckie na něj zamával z průchodu a omluvně se zasmál. Mike se zvedl a v přikrčeném běhu se rozeběhl za bědujícím Mitsubishim.

Příručka moderního nájezdníka - poučka osmá - dodatek: Jestliže u sebe zrovna žádný prášek nemáte, vyhledejte urychleně lékařskou pomoc. Dřive nebo později jí budete potřebovat tak jako tak (a ne kvůli hlavě).

"Vy svině! Dejte nám aspoň šanci!" zakřičel postřelený Mike.
"To tak bolí!! Kde je zdravotník??" sténal Mitsu. Mike si s ironií uvědomil, že dostal zásah, do stejného stehna, jako to, které dnes už jednou o vlásek ušlo vážnému zranění. Začal se plazit k dva metry vzdálenému spolubojovníkovi.
"Je to v řiti! Opakuji: Je to v řiti!" hlásil do vysílačky Fuckie. "Mitsu i Mike to vodsrali a já nehodlám spoléhat na zázrak, že se z toho vylížou. Padám vodsaď. Konec."
"Zůstaň kde jsi!" zařval na něj Randall. "Torch to tu zvládne, protože sme je dost oslabili. Já a McElister ti běžíme na pomoc. Ty se je snaž uhlídat!"
"Ale pochop Randalle! Oni už sou očividně po smrti!"
"Nejsem po smrti, ale ty budeš, jestli tu nezůstaneš, ty kryso!!" dal o sobě vědět Mike.
"Vy toho naděláte..." zabručel si pro sebe Fuckie a vyhlédl z úkrytu. Uviděl jak se z druhé strany náměstí zvedly dvě postavy a za krycí palby kulometčíka na střeše se rozeběhli k ulici ústící po jejich levici. Fuckiemu bylo okamžitě jasné, že jde o léčku a že pokud tu zůstane, tak to pro něj znamená jistou smrt. pomalu se rozhlédl a vyklouzl z průchodu. Pomocí nenápadných přeběhů mezi kryty se vydal k opačnému východu z náměstí, než ti dva rádoby nenápadní chytráci.

Příručka moderního nájezdníka - poučka devátá: Pokud se vám někdy přihodí, že utečete z boje, raději nepřiznávejte, že to bylo ze strachu. Z boje se dá utéct takticky, pro zmatení nepřítele, psychologicky, rafinovaně, milostivě, úsporně a někdy i omylem.

"Chápeš to?" zeptal se zaraženě Randall.
"Ptáš se mě na to, jestli chápu to, co zrovna nechápu?" odpověděl mu psychopaticky klidně McElister.
"To je přesně to, na co se tě zrovna ptám."
"Tak to teda fakt nechápu."
"Díkybohu, že v tom nejsem sám..."
Stáli na okraji vesnice. Ulice, která je měla přibližně navést k Náměstí rudého praporu je zavedla mezi domy sousedící s pustinou. Randall se rozhlédl po prášné krajině a otočil se McElistera.
"Myslíš, že něco zkazíme, když se vrátíme na Náměstí Johna Travolty?"
"Pochybuju..."
"Tak jdem. Záhady mě serou."

Ať se Fuckie snažil o sebevětší nenápadnost, Torchově pohledu se nevyhnul. Stalo se tak na krátkém úseku na kraji prostranství, kdy musel překonat osm metrů bez krytu. Torch okamžitě namířil strojní puškou, ale vzápětí jí opět sklonil. Vystřelit po utíkajícím nepříteli nestihl. Změřil si náměstí pohledem a rozeběhl se ke schodům.

Randall s McElisterem se vrátili na náměstí. Celou cestu strávili diskuzí nad podivnou situací, do které se dostali. Na jakoukoliv předešlou záhadu ale ihned zapomněli, když zjistili, že na malém oblouku laviček kousek od nich sedí Mike a Mitsubishi. Zatímco Mike si obvazem ošetřoval nohu, Mitsu zahanbeně hleděl na své zafačované předloktí.
"O co tady ksakru de??" Ujelo Randallovi. Mike vzhlédl.
"Už jste tady? To je dost. Jenom jste přišli pozdě. Všichni ti šmejdi už vzali roha."
"Co ale děláte TADY??" kroutil hlavou McElister. "Máte přece bejt na Náměstí rudýho tamtoho!" Mike na něj chvíli nechápavě hleděl, načež rozhodil ruce a napodobil fanfáru. Randall se zaraženě rozhlédl. Náměstí vypadalo úplně stejně, jako Johna Travolty. Vyměnili si s McElisterem pohled.
"Fuckie měl pravdu." řekl pak potichu Randall. "Tohle město je fakt totálně pošahaný..."

Torch se pomalu, s nenápadností parní lokomotivy, plížil zbořeništěm, převážně dřevěných domků v západní části městečka. Projížděl hlavní každé zákoutí a pokoušel se vystopovat muže, který mu nedopatřením proklouzl z Travoltova náměstí. Pomalu vkráčel do starého skladiště. Podlahu, pokrytou starou vrstvou prachu, brázdily čerstvé stopy. ďábelsky se pousmál a s napřaženým kulometem pomalu dokráčel ke dveřím do malé přilehlé kanceláře. Nenápadně zpoza rohu nahlédl do vyskleného okna s vysypanými žaluziemi. Místnost se zdála pustá. Torch věděl, že není. Okno na druhé straně bylo neporušené a zavřené. Prudce vykopl dveře a bokem vpadl na zem do místnosti, zbraň připravenou. Nad hlavou mu prosvištěla kulka a zaryla se do vybledlých tapet.
"Kurva! Torchi! Málem sem tě zabil! Co tu do hajzlu šaškuješ?"
"Fuckie! Ty malej bastarde! Moh sem tě zabít! Nemůžeš dávat bacha??"
"Co tady sakra děláš? Já se chtěl ubránit dvěma frajerům, co se mi trapně snažili dostat do boku."
"Sledoval jsem jednoho týpka, co se tudy snažil zdrhnout."
"Tady nikdo neni. To bych si ho všimnul. Asi už budou všichni za kopcema."
"Taky si myslim..." řekl Torch a šáhl po vysílačce. "Potkal jsem Fuckieho. Jsme v jednom starým skladišti. Kde jste vy?"
"Přiďte na náměstí." ozval se mu Mike. "My ostatní už tu jsme.
"Jdem tam."

Torch a Fuckie vyšli z budovy a vydali se po hlavní ulici.

Příručka moderního nájezdníka - poučka desátá: Pokud se vám podaří přepad naplánovat, uskutečnit a zvítězit, pokuste se naschromáždit co největší bohatství, které následně rozházejte za ženy a propijte v nálevnách. Teprve pak budete moderním nájezdníkem se vším všudy. Přejeme vám hodně štěstí! (Před započnutím nekontrolovaného hýření však na naši adresu odešlete 10% výdělku, které nám dlužíte podle úvodních stanov - stránka 3, odstavec sedmý, §4a, dodatek 2, poddodatek 3c)

Byl už večer, když všichni seděli na blízkém kopci a dívali se směrem k opuštěnému městu. V ohni prskalo proschlé křoví a vzduchem se linula vůně skromné pečeně. Zranění byla ošetřena a sváteční jointy zapáleny. Randall se rozhlédl po svých společnících. Bylo mu jasný, že i když ho občas serou, má je v podstatě rád. Měsíc měl pár dní do úplňku a ozařoval celou nehostinou scenérii pouště. Na zemi, kousek od ohniště, ležela jejich kořist. Zaprášený červený lodičky, stará sekera, několik knížek, funkční holicí strojek a bedna kvalitního ginu (dobře, přiznám barvu - McElister na to má perk). Z počátku nikdo nepromluvil. Byli ponořeni v myšlenách a užívali si atmosféru. Po půl hodině se Mike spokojeně usmál a podíval se po ostatních.
"Že jsme jim to ale dneska nandali, co?"


ANKETA

Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist