Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
... vstup do vaultu ... orientace ... vaultmasteři ... kontakt ... poslat novinku ... fórum ... archiv ..

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


Zizi - Barbar



Když se v půl páté ráno probudil k životu syn barbarského bojovníka, osud se nad ním smiloval, a i když jeho matka při obtížném porodu zemřela, on přežil. Byl silný a dělal čest svému otci a strarší jeho kmene ho měli ve velké oblibě. Dokonce v několika rituálních soubojích vybojoval vítěztví a směl nosit svatá tetování a jeho největší pícha byla obroušená geckoní kost kterou směl nosit v nose. Měl také sestru, byla jeho od smrti matky, dali mu jí starší jako odškodné za smrt jeho matky. Jeho jméno znělo Sulik, v jeho jazyce to znamenalo pěst jako kámen, jméno nosil oprávněně, nikdo jiný z kmene by si nedovolil riskovat že by si dal stejné jméno. Když mu bylo 18 let, opustil vesnici. Byl to zvyk, nejsilnější z kmene odešel z vesnice aby založil novou, pojmenovanou po něm. Ale to se již přes příliš zaobírám detaily kmenových zvyků post-apokaliptického světa. Nuže, zatímco já se rozepisuji o drobnostech Sulik se již vypravil s Nico, to znamenalo něco jako žena silného. Asi po dvou dnech cesty pustinou uslyšeli to čím se strašili malé děti, zvuk osmiválce, divoši sice nechápali o co jde, ale věděli že kdykoli uslyšeli tentno zvuk, přineslo to smrt do jejich rodiny. Nico zpanikařila hned jak si uvědomila co slyší, její mohutný bratr svíral pevně v rukou svou 20kg palici potřísněnou gekoní krví. Prudce se otočil a jeho svalovinou na pravé ruce projela pálící silná bolest, z ramene mu tekl proud krve a v momentě kdy se nájezdníci dostali dost blízko, aby mohli darovat skupince dávku z m60 připevněné na střeše buginy velmi improvizovaným svárem elektrickým obloukem. Sulik držel svou palici levou rukou a sotva stál na nohou, byl v šoku, měl prostřelený sval a tu největší zbraň kterou měl než odešel. Jeho sestra se dávno zhroutila a ležela u jeho nohou, bugina zastavila asi 5m od nich a vystoupili z ní mži v divných oblecích a s zvláštními zbraněmi, kterými na ty dva ukazovali. Jeden otrokář pronesl něco v řeči které Sulik nerozuměl:"ty blbče, seš blázen? Tys jí určitě zabil, metzger nás pěkně zprudí jestli přivezem zase jenom takovýhleho pomalovanýho magora." "Di do hajzlu Frankie, já nevim kdo minule zastřelil toho chlapa, víš, když má člověk ruce nad hlavou tak nemíří bouchačkou, ale vzdává se a vůbec dyť ta holka sebou jenom švihla." To už bylo na Sulika moc, postřelený s takovými muži po boku a sestrou u nohou se sklátil na zem, stačil k tomu slabý výboj z elektrického obušku který sebou Frankie nosil. Jeho kladivo spadlo na zem, začalo mu bzučet v uších, v hrudi ucítil bolest od obušku a rozmazal se mu pohled, padl k zemi, nebyl mrtev, jen omráčen. Když se probudil byl v kleci, nejdřív moc nedokázal vnímat a srovnat si fakta, pak si uvědomil že leží vedle sedmi dalších zadržovaných. Posadil sem a zeptal se spolujezdce kde je, ten nerozuměl ani slovo, nebo byl hluchý. Postavil se a rozhlédl se kolem, jejich klec měla rozměry asi 2x2x2m a táhly ji dvě brahminy na povozech vedle jelo ještě asi šest podobných vozů, všechny tažené brahminami. Bylo jich tam asi pět, divoši v přibližně stejném stavu jako on. Znavení cestou v nelidských podmínkách, většina z nich měla hnisajcí rány po biči. Na jednom voze nebyla klec, ale na ploše kde by byla jedna klec s šesti otroky seděli dva otrokáři. Byli to jiní než ti kteří zajali jeho. Seděli na voze, povídali si a jeden kouřil jakousi cigaretu a říkal druhému: "ti řikám vole, ten canabis co měl ten vědec v tý maringotce je boží." "Jojo, je to fajn věcička, sem prej slyšel že dřív, jako, před tou válkou to bylo zakázaný." "Ale co to kecáš za kraviny, dyť než sem ho složil tak eště řikal jak je to skvělý a zdravotně nezávadný." "Já nevim, je to fajn ale fakt sem to slyšel, od toho noo, Myrona, jak sme ho vzali z toho doupěte u Rena." "Myron je sice blbec ale v tomhle se vyzná, holt to byli blbci jestli to dřív zakazovali…" Pak přestal Sulik poslouchat rozhovor o rostlině která se vezla na povoze v truhlíku. Neslyšel Praotce Kostěje a to mu dělalo starosti, vždycky mu byl na blízku, taky už docela dlouho nedostal jídlo. Jeden z jeho "spolubydlících" se dotkl jeho kosti hrdinství kterou měl v lopatce, to nemohl nechat bez odezvy, to si nesměl dovolit nikdo, srazil otroka k zemi a chodidlem mu rozdrtil krk, krev vystříkla a ostatní otroci uskočily a namáčkly se na klec. V momentě kdy se Sulik otočil, dostal ránu elektrickým obuškem, Frankie se pokochal soubojem a udělal tomu přítrž. Vzápětí na to dostal ránu do tváže od Louiho se slovy: "Ty idiote, seš blbej?? Teď nám každýmu zacáluješ toho mrtvýho, kdybys nebyl tak úchylnej tak moch žít ty blbče." "No tak dobře, se snad nezblázníš ne?? "Já ne, ale Jim tě roztrhne jak hada až to zjistí." V Frankieho obličeji projela zmínka o Jimovi jako jedovatý šíp krkem mladé gazely. Sklopil zrak a vrátil se na svůj povoz. Ještě ten večer dostali otroci jídlo, poprvé za tři dny bezútěšné cesty, každý dostal kus prosoleného brahminího masa, bylo trochu upravené, ale dostalo se sotva na mez poživatelnosti. Sulik žvíkal svůj pžíděl a v mysli hledal Praotce Kostěje, byl od něj odloučen moc dlouho a pomalu začínal ztrácet naději, když dojedl opřel se o jednu rezavou tyč jeho cely a usnul. Od toho incidentnu s tím opovážlivcem neměl o životní prostor nouzi, dá-li se to použít v jeho situaci, zavřen v kleci a v velmi nelidských podmínkách. To se mělo změnit, za dva dny přišla jeho šance na svobodu. Když se probudil, byla ještě tma, protáhnul se a rozhlédl se kolem klece. Vzhůru byl Frankie a Jim, Frankie se znuděně kolébal na povoze ale vzhůru byl, Jim chodil mezi klecemi a kontroloval jestli je vše v pořádku. Dva metry a jeden metrák chodícího otrokáře s elektrickým obuškem a velkou pistolí respekt rozhodně budily, ale bohužel nestačily ani na oštěp se železným hrotem který proťal jeden jeho spánek tak rychle že ani nevykřikl, zaryl se do něj asi dvacet centimetrů hluboko a špička vyjela druhou stranou jeho hlavy ještě než dopadl an zem. V momentě kdy spadl k zemi se Frankie probudil, sáhl po svém obušku a dostal sečnou ránu do tváře velkým nožem. Vykřikl, jednou a naposledy, další rána byla mířena přesně mezi oči a nůž zmizel v jeho hlavě, krev vystříkla na ruku útočníka, v momentě kdy zabil Frankieho sáhl po svých několika vrhacích nožích a jeden poslal přesně do srdce otrokáře kterého probudil výkřik. Varen, jak později Sulik zjistil, hledal jednoho otroka, jmenoval se Vic. To jméno volal a nakonec zabil stejně chladnokrevným způsobem dva další otrokáře. Nakonec, když zjistil že Vic není v klecích které vezli otroky, rozbil všechny zámky a pustil divochy na svobodu, někteří utekli, někteří zůstali v klecích v strachu a obavách, choulivší se k mřížím. Sulik hledal mezi zůstavšími svou sestru, prošel několik klecí, ale bez úspěchu, v lepším případě utekla, v horším je mrtvá. Tak jako tak ji musí vyhledat, a to bezpodmínečně. K ránu se posadil, vzdal své prohledávání bezprostředního okolí. V mometě kdy usedl pohlédl na jeden povoz, poprvé za několik dní se usmál, viděl svojí palici. Přiběhl k povozu a vzal do rukou zbraň která mu již párkrát zachránila život. Položil ji vedle sebe a lehl si, vyspí se a ráno se mu půjde líp. Když ulehl, Varen postával kolem a klepal cosi do ruky, Sulikovi to přišlo velmi idiotské. Když Varen dopsal něco do PIP boye, obrátil se na Sulika: "viděl si tu Vica? Běloch, prý je starý a při těle.." Sulik mu nerozuměl ani slovo, trošku sice mluvit uměl, ale Varen mluvil rychle a používal několik jemu neznámých slov. Po chvilce trapného mlčení Varne pochopil na čem je a opakoval pomalu: "Ty, neviděl si tu muže, tlustý, bílá pleť, jmenuje se Vic." Když to řekl podruhé Sulik pochopil a velmi nenávaznou a zkomolenou angličtinou odpověděl: "Ne, viděl ty moje sestra? Černé vlasy, vysoká jak ty." Bohužel, jak to vyznělo z Jeho obličeje ani jeden neměli jediné stopy po těch které hledali. Když si mladík vzal od mrtvoli nějaké peníze a pistoli, lehce zamyšlen a znovu otočil na podřimujcího barbara: "hele, pojď hledat svou sestru se mnou, ve dvou bude cesta bezpečnější." To byla pravda a Sulik neváhal s odpovědí: "jo, ráno pudem." Lehce se usmál a rychle usnul, do svítání zbývalo jen pár hodin. Ráno vyrazili, směr východ, pokračovali tam, kam měla namířena kolona. Za dva dny nudné a zdlouhavé cesty dorazili k městu, podle PIP boye to byl Den, celkem malé městečko. Dva bary, starý kostel, otrokářská základnička, asi nic moc velkýho. Když kolem poledne vešly do zřícenin kdysi slavného města, byli lehce zaskočeni množstvým bezdomovců, pobíhajcích po městě s nevinným výrazem na tváři, většinou prohazovali hlášky typu: "já lííítáááám" nebo "mamíí už jduuu!!" pro dva cestovatele, kteří nikdy nepřišli do styku s totálně zfetovanými civilisty to byla celkem rána, no řekněte, v jejich situaci by ste si asi taky mysleli že se zahli a vešli do blázince.. Po několika minutách konečně narazili na "normálního" civilistu, stál na rohu v kožený bundě a tvářil se opravdu pekelně nenápadně, hodně nenápadný bylo i když si šahal do náprsní kapsy a hooodně nenápadně pozoroval jestli kolem nikdo není, kromě asi osmi "poletujcích" nikdo poblíž nebyl. Vyndal malou lahvičku se slovy: "prvotřídní JET, řikám ti kámo dovo až z rena od boha Myrona, za 500 je tvůj, ale co to kecám, první je kamarádskej, jenom za pade." Než stihli naši poutníci pochopit o co se jedná dostal celkem nenápadný dealer jedu nového světa kopí do hlavy, než spadl na zem kopí mu špičkou propíchlo spánek z druhé strany a krev byla všude kolem, hned po tom následovalo několik rychle po sobě jdoucích výstřelů, do ulice naběhlo asi dvanáct mladíků s pistolemi a v velmi rychlém taktickém ústupu postříleli v psychoze se zmítajcích asi pět letců, evidentně nevěděli co mají dělat, aspoň to tak vypadalo podle výkřiků typu: "Ty vole chcípnem!" nebo "KURVA KURVA KURVA je jich moc." Snad jen trošku hrdinské "jestli mám chcípnout tak jich sebou pár ve" doříct to nestihl, dostal ránu z desert eaglu do týla, udělal ladný skok a smetl dva prázdné kanystry na vodu, v rychlém sledu ze zadu postřílel kdosi zbylé střelce podobně brutálním stylem. Když popadali na zem, střelba utichla a zpoza rohu vyšla mladá, krásná brunetka s pekelně velkou zbraní v ruce, její titanové brnění se lesklo a její chladné oči neukazovali jakoukoli lítost nad mrtvými. Prohodila chladně: "ok, chlapi myslim že teď už tu chemii v kostele máme na krku mi." Kopla do jedné mrtvoly a odešla aniž by se obtěžovala pohlédnout na Varena. Ten stál a nevěřícně koukal. Zabíjel, ano, ale jenom ty zlé a přeci jenom v Denu toho bylo na něj trochu moc najednou. Sulik se zatím s klidem vydal směrem k mrtvým a začal je šacovat, byl to v podstatě, až na ty kosti po těle, velmi praktický člověk. S lehce nechápavým pohledem se otočil na Varena s pistolí v ruce: "to mam vzít taky??" Varne přikývl a vyšel za ním. Slunce svítilo a země byla zbarvená krví, ti dva pobrali pár věcí a vyali se do srce města, no, vlastně tam odkud byl slyšel enjvětší rámus, nebylo to moc klidné město. Někdo právě rozchodil rozhlas, tak pustil nějakou desku od Elvise Preslyho a tančil na náměstí, Sulik v životě nic takového neviděl a jistá nejistota která Varena užírala notnou chvíli ho dostihla také, po chvilce k nim přišli dva narostlí holohlaví chlapíci s velikými obušky: "vy ste vodsut?" "ne, přišli sme z daleka" "ok, máte u sebe nějaké zbraně nebo tak něco?" Varen znejistěl a řadši blafoval: "ne proč?" "ok, v tom případě máte problém" v bleskovém sledu událostí velký chlapík uchopil obušek a napřáhl se, obušek zajiskřil a 25V baterie zasvítila na světle v pažbě obušku, když hodlal udeřit, byl obdařen devítimilimetrovou dírou mezi žebra, zakolísal asi dva metry dozadu a s křikem padl k zemi, druhý mezitím skočil na sulika, uděřil hi pěstí do tváře a dostal jednu výchovno přes rameno palicí. Padl na kolena a držel si rameno, zakřičel: "KURVA DOPÍČE ZAVOLEJTE NĚKDO METZGERA!" muži nevěnoval nikdo pozornost, vlastně sledovali co udělá, ale o pomoc nikdo zájem nejevil. Když dostal druhou ránu, padl k zemi s rozdrcenným krkem, kůže mu nepraskla takže jenom divně natočil hlavu, padl k zemi ale aspoň nekrvácel. Asi za pět vteřin se ozval další výstřel, tentokrát to byla brokovnice, střelec minul, ale to už běželi na náměstí tři další plešouni. Přibližovali se přískokem a kryli se palbou, takže sulik a Varen se spěšně uchýlili za vrak automobilu a párkrát vystřelili, pak už to Sulik nevydrel, popadl ho amok a vyskočil, útočníci byli asi na tři metry daleko, v barbarské nechápavosti mrštil pistolí na jednoho otrokáře a rychle se vrhnul na druhého, udeřil ho palicí do hlavy, ta se rozbila a znečistila všechno v okolí tří metrů od zásahu, pohled na njě musel být velmi strašidelný, krvavá palice, krví ušpiněný obličej a několik kostí použytých jako obřadní piercing z něj dělalo úctyhodného nepřítele, alespoň pro někoho kdo neměl loveckou pušku s optikou, metzger konečně přiběhl na místo činu a z 15m střelil s ledovým klidem barbara do nohy, ten sebou lehce škubl a vyrazil na střelce, lehce znervózněn neúčiností střelby vypálil další kulku do hrudníku, tak sice rozdrtila jednu kost na sulikově výzdobě, ale jemu moc neublížila, lehce mu rozškrábla kůži, ale nezastavila ho, v rychlém výpadu narazil nepřítele na palici, podle zvuku mu zlomil žebra nejmíň na dvakrát každé, ten se v bolestech svilil na zem, to už se na místo dostzal Varen, schlédl zraněného, a vzhledem k tomu že musel mít rozdrcené střeva, dal mu ránu z milosti do spánku. Sulik silně zadýchaný si sedl na zem v milném domění že bitva skončila, pozdě ale přece vyběhl z domu i třetí, klepal se sice strachy ale zasáhl na druhou ránu sulika do hlavy, ten se převalil na bok, ale byl mrtvý ještě než se dotkl tváří země, varen ho střelil do nohy a když se otrokář chytl za nohu dorazil ho, jednou přesnou ranou do hlavy. Na náměstí předtavení skončilo a všichni se zase rozešli za svým. Varen přiběhl k Sulikovi, ale ten už byl beznadějně mrtev, krev zbarvila dobrou třetinu náměsti. Varen klekl k mrtvému společníkovi a odříkal za něj pár modliteb, pak ho odnsel kousek za město a pohřbil ho, nevěděl jestli by si to přál, podle jeho zvyků se to mohlo dělat jinak, ale tohle byl nejlepší způsob který znal varen, kremace mu nikdy nešla k duchu. Z dvou kalcíků a kousku drátu smotal kříž a vyryl na něj: "Sulik, mocný válečník." Chtěl tam napsat něco duchaplnějšího, ale nic ho nenapadlo. Jak na tom byl vlastně Sulik s city? Měl nějaké? A kde je slastně jeho sestra? Nebylo to koečně celé zbytečné? Otázek bylo mnoho ale od mrtvého se odpovědi nedočkal, chvíly stál u hrobu a pak odešel, tohle město bylo moc zvláštní, tak zvláštní že mu umřel skoro kamarád, ale co, třeba nebe existuje a už se má dobře, no, a jestli neexistuje tak je to stejně fuk tak co… Když tak šel na jih, přemýšlel co bude dělat, asi by to skusil v NCR, nebo tam někde, mohl by si vydělat nějaké peníze, možná by tam i našel něco i Vicovi nebo třeba aky rovnou stopu která by ho vedla k GECKu. No, tak nic no, tohle se nepovedlo, možná to v NCR bude lepší…

ANKETA

Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Stránky v EN

No Mutants Allowed
Fallout Wiki
Fallout Database

Modifikace v CZ

Fallout:Resurrection
Fallout et tu
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout:BGE (dead)
Fallout:Yurop (dead)

Modifikace v EN

Vault-Tec Labs
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout of Nevada
MIB88: Megamod
Last Hope
Fallout et tu



Sponzoři VŠB

TOPlist





.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. irc channel .. kniha hostí .. fórum .. archiv..