Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


(11) ŠERIF ZE SHADY SANDS - VELKÝ PODRAZ
I. díl - Pohřešovaná



Brahmína sebou zatřásla, jako by dostala zásah z brokárny, a šlehla sebou na zem.
"Dlužíš mi pajdu," prohlásil šerif Justin Green a rozzářil se jako žárovka stovka.
"Hmchrmhm," zachrčel jsem rozmrzele. V ohradě zbývala jediná brahmína. Hmmm…
"O paďocha, že ji dám na jeden úder." Vsadil jsem všechno na jednu kartu. Green se jen usmál úsměvem vítěze. Pak kývl. Přišel jsem k brahmíně, pořádně ji prohlédl, a pak se rozhodl pro standardní výkop s otočkou. Kopanec byl mířen přesně pod levou přední lopatku.
SPLACH!
Přestože jsem si téměř rozdrtil palce na noze, nepodařilo se mi brahmínu složit. Dnešní turnaj v bezva sportu "Strkání do brahmín" jsem prohrál.
"Do prkvančic!!!"
"Dlužíš mi stovku, frajere."
"Hmm, jsem švorc." Justin zatím došel k brahmíně a přesným úderem ji položil. Ačkoliv pocházím ze starobylého kovbojského rodu, v téhle disciplíně byl lepší kolega Green. Pak jsem si všiml postavy, která se vymotala z trosek města a zcela evidentně mířila k nám.
"Justy, někdo sem jde."
"Že by nějací milenci?" pravil Green a pomáhal brahmíně vstát.
"Já bych to tipl spíše na hlídače stáda."
"Tak berem roha!!"
"Moment, pánové, momentíček!" zavolala na nás ona postava.
"Co chcete?!" zavolal jsem zpátky.
"Mám pro vás zajímavou nabídku. Peněžního charakteru."
"To je šance pro tebe," neodpustil si Green. Postava došla k nám.
"Šerif Green?" zeptal se cizinec.
"To vy nejste, já ho znám, vypadá úplně jinač než vy." Justin mě zpražil pohledem a pak se ozval: "Jo to jsem já. Vo co go?"
"A vy musíte být šerif ze Shady Sands?"
"Říkejte mi Joe."
"Jo, říkejte mu Joe Prázdná kapsa."
"Prosím, pojďte za mnou. Můj šéf má pro vás nabídku, která vám může vynést tisíce zátek." To číslo nám vyrazilo dech.
"Tak pojďme!"

Byl jsem tehdy na návštěvě Hubu, jednalo se o schůzku vůdců největších měst tady na severovýchodě. Za Shady Sands byla vyslána Tandi a Razlo, za Junktown Kilian Darkwater a dr. Morbid, Hub zastupovali dr. Thorndyke, bankéř Lorenzo, Daren Hightower za Kupce s vodou, Harold a šerif Justin Green. Zajímavý byl hlavně Harold. Harold byl totiž ghúl, a byl to první ghúl, kterého jsem kdy viděl. Většinu času v jeho přítomnosti jsem nevěděl, jestli se mám smát anebo plakat. To jeho "Umřel jsem. Zase." mě vždycky dostalo. Každopádně, když skončilo jednání, zůstal jsem v Hubu a společně s Justinem Greenem, mým kámošem, jsme prováděli různé výtržnosti. On je sice Green Hubský šerif, ale jinak je to veselá kopa. A kromě toho umí šťouchat do brahmín nejlíp ze všech lidí, co znám.

Došli jsme do části města, kterou zabrali pro své rezidence Kupci s vodou. Celé čtvrti vévodily velké nádrže, které zásobovaly vodou většinu kraje. Nad nádržemi se vypínaly štíhlé strážní věže, osazené lehkými kulomety a šestihlavňovými raketomety. Parodie na Nebelwerfery. A kolem baráky akcionářů. Do jednoho z nich jsme zapadli. Vzduch zde byl mnohem chladnější, ale také mnohem hustší.
"Následujte mě," pravil náš průvodce. Asi měl zkušenosti. I přes to se Greenovi podařilo v hustém dýmu přírodního tabáku několikrát zabloudit, naštěstí jsme ho pokaždé našli podle kašle. Když jsme nakonec vešli do místnosti, ve které seděl hlavní šéf, pokusil se našich srdcí zmocnit infarkt. Inventář místnosti:
1×tlustý obchodník s vodou, křeslo, dýmka, pytel tabáku.
6×strážci v kevlarových zbrojích, v náručí chovající naleštěné kalašnikovy.
1×Blesková Meggie, v kožené zbroji se čtyřmi laserovými pistolemi za pasem a na stehnech. (Mimochodem, velmi pěkné pistole na velmi pěkných stehnech.) Hledána v oblasti kolem LA za nějaké vraždy, odměna 2000 víček.
4×bandité ze smečky Kulhavého Freda, každý za cca 300 víček odměny. (Vypsal Kilian Darkwater.)
×Drtící duo - Supermutant Lasie (vrací se s raketometem, oblíbený má také gatling) + ghúl René (jeden má svaly, druhý mozek). Odpovědní za přestřelku ve Skum Pittu, které padlo za oběť snad třicet beček.
1×Daemia. Se svojí nepříjemně přesnou snajperkou se pohybuje VELMI těsně na hranici zákona.
15×různí bandité, psanci, čínské prádelny, jayhawkeři, loupežníci, nájezdníci, pochybná individua, baroví povaleči.
1×právník, hledán v Junktownu, Hubu, Shady Sands, LA a Bratrstvu, odměna 150 000 zátek za to, že se vůbec narodil.
Všichni jsme okamžitě tasili a místnost se otřásla v kraválu způsobeném nabíjením, natahováním, odjišťováním zbraní všech možných kalibrů. Vypadalo to na dost hustou přestřelku, když tlustý obchodník vyfoukl hustý oblak dýmu ze svého rádoby doutníku a prohlásil: "Ale no tak, dámy a pánové, není přece nutné se hned střílet. Konec konců, jste zde všichni kvůli jedné věci. Prosím, zachovejte v mém domě neutralitu, ano?!" Své přání podpořil mávnutím ruky, načež na nás stráže namířili své kalašnikovy. "Posaďte se, prosím," pokračoval obchodník. Justin sebou hodil na jedno křeslo, nohy položil na stůl a posloužil si z bedničky Havanos.
"Takže, proč jsem vás sem svolal. Jmenuju se Bill Donahue a jak možná víte, jsem jeden z nejlepších obchodníků s vodou v kraji. Má žena mi umřel už před léty, a já jsem žil jen pro svou dcerku. Ale před měsícem odešla na návštěvu do Junktownu, a ještě se nevrátila. Vyslal jsem pro ni své lidi, ale ti zjistili, že se Mary v Junktownu ani neukázala. Zmizela někde cestou. Na vás je, abyste ji našli."
"Cože!! Já že mám hledat nějakého rozmazleného fracka!?!" vykřikla Daemia, vstala a zamířila ke dveřím. Stejně tak i několik dalších dobrodruhů. Zastavilo je hlasité cinknutí víčka od láhve, které dopadlo na revolver, na stůl, pak na nějakou bednu a nakonec na podlahu, chvíli se kutálelo po podlaze, až se nakonec rozhodlo usídlit v rohu místnosti.
"Deset tisíc jeho bratříčků čeká na nového majitele," prohlásil klidně Bill Donahue. Daemia sebou trhla a pak se vrátila zpět. "Proč ste to neřek´rovnou…"
"Takže zpátky k vašemu úkolu: Kdo najde mou dceru a vrátí mi ji zdravou, dostane deset tisíc zátek. Pokud mi přinese zvěst o její smrti, tak pět," dokončil smutně. Pak vytáhl nějaké papíry. "Takhle vypadá."
"Ty vole, to je ale…" Justin Green sebou škubl a vyletěl vpřed. Zapomněl však, že má nohy výše než hlavu, zřítil se ze židle a zalehl kočku spící spokojeně u jeho židle. I ostatní chlapi, když zahlédli pěkně vybarvenou kresbu, najednou mysleli na koupi větších kalhot.
"Dal jsem to obkreslit, takže každý, kdo se přidá, dostane jednu kresbu." "Sakra, do toho du! - Jo, my tak! - Takovou si nenechám ujít!!!" ozývalo se odevšad. Obchodník se usmál. "Věděl jsem, že neodmítnete." Jeho pobočník každému dal jednu kresbu, která však k našemu zklamání zachycovala pouze obličej.
"Takže - jděte a bez mé dcery se nevracejte!!"
Vypadli jsme na vzduch. Na šanci zabásnout spoustu zločinců jsme náhle ani nepomysleli. Držel jsem svůj papír v ruce a snažil se zapamatovat každý rys hledané osoby. Podobné činnosti se věnoval také ghúl René. Jeho mazel, tři metráky masa, obrázek snědl, a teď mu z koutků úst trčely kousky buničiny. Šerifa Greena jsem zastihl až v jeho úřadovně, měl na sobě kompletní zbroj a právě vysvětloval svému zástupci Kennymu, co má dělat v době jeho nepřítomnosti.
"Hej, Justi, co jdeš teďka dělat?"
"To bys chtěl vědět, co konkurente?!"
"Já jen, že bysme v tom mohli jet spolu."
"Proč?"
"Ve dvou máme větší šanci. Naši protivníci jsou samí grázlové, musíme reprezentovat zákon. Spolu budeme mít každý pět tisíc, samostatní možná nic."
"Na tom něco je. Takže jedem fifty-fifty."
"Yeah, baby, deme na to!"

Staré město Hubu. Polovinu tvoří ghúlové, zbytek podvratné živly různého typu. A jeho východní čtvrť - tam ani Hubští poldové nechodí. A v noci už vůbec ne.
"Seš si jistej, že je to tady?" zeptal jsem se Justina.
"Stopro je to tahle fajnová čtvrť."
"Nechápu, proč by dcerka zámožnýho obchodníka chodila zrovna sem."
"Jestli má můj informátor pravdu, pak sem chodila za svým milencem, kterého neměl její tatíček zrovna v lásce. Takže,…" Za náma se ozval hrozný kravál, jako když někdo vypálí z brokovnice. Okamžitě jsme zalehli, tasili pistole a vypálili salvu do - hromady popelnic, které shodila mourovatá kočka.
"Kapku nervózní, co?" prohodil Justin.
"Nemám rád kočky."

Rozbitá budova, ztemnělá okna, stínem, co vrhá, plaší den…občas se něco za oknem mihne, ten, kdo má rozum, radši se vyhne…ehm, dost básnění. Hledaná budova měla asi tak tři patra a celkem tři stěny. Do horních oken se lozilo po hromadách haraburdí. Oproti tmavé obloze se černaly ještě tmavší otvory po oknech. Vlezli jsme do druhého patra a celkem brzo našli místnůstku, ve které měl bydlet hledaný chlapík.
"Je tu někdo?" zeptal se naivně Justin.
"Jo," odpověděl jsem mu, ať má radost.
"Tebe jsem se neptal."
"Ale já tu jediný jsem."
"Počkej, teď jsem o něco zakopl," řekl Justin.Slyšel jsem, jak v absolutní tmě šmátrá po zemi.
"Čekej, vole, zrobím světlo," zavrčel jsem a zapálil zapalovač. V jeho mihotavém světle jsem zahlédl Justina, jak má ruku až po loket zaraženou v čísi břišní dutině. Pak zapalovač zhasl, načež se ozvaly zvuky, připomínající dojení brahmíny krumpáčem.
"Co děláš, Justy?"
"Házím šavli, blueehehe…chrst…," a tak dál. Znovu jsem zapálil zapalovač a tentokrát jsem zažehl taky jednu světlici. Místnost byla zařízena stylově - v rohu hromada hadrů, několik desek coby stůl a lože v jednom, ohniště, sušená brahmíní kýta, kopí, mrtvola, o kus dál její střeva, zbytky nedojezeného oběda v kastrolu. Justin se vyprázdnil, a pak zamířil k hromadě hadrů, veden zjevnou snahou zbavit se sleziny, která mu ulpěla na loktu. Když však uviděl z hadrů čouhat deseticentimetrové chelicery, vzal raději za vděk svým tričkem.
"Tak si myslím, že za tímhle jdeme pozdě."
"Jo, ten nám už nic neřekne. Ale stejně si myslím, že o té věci neměl ani tucha, jináč by ho přeci nemuseli takhle zřídit." V tom se za náma něco ozvalo. Hodil jsem světlici do tmy a práskl sebou na zem. Justin taky, akorát že se trefil přímo do hromady střev. Pak do místnosti něco dopadlo, a hned nato jsem padl na zem zpola omráčen. Bolest vystřelila očními nervy do mozku, a tam se uhnízdila. Přestože mi reflex zavřel oční víčka, měl jsem dojem, jako bych se díval do tisíce sluncí. Ještě jsem se ani nevzpamatoval, a už mnou někdo hodil na stěnu. Pak mi ten dotyčný narval hlaveň desert eaglu do krku, vyrval mi zbraně z rukou a zahodil je. Pomalu jsem otevřel oči, a přestože jsem byl pořád oslepen, rozeznal jsem tři siluety s puškami. Byli to banditi, kteří se stejně jako my účastnili na zakázce pro tlustého obchodníka. Jeden z nich mě chytl a hodil do rohu. Přistál jsem na Justinovi.
"Hej, je ti něco?" zeptal jsem se s obavami.
"Zk**venej flashbang!!" zaláteřil Justin a sbíral se ze země. Nyní jsem se už jakž takž rozkoukal. Jeden bandita na nás mířil puškou, druhý nabíjel flashbang pomocí primitivního adaptéru přímo z fúzní baterky a ten třetí prohledával nuzný majetek mrtvého amanta.
"A hele," ozval se konečně jeden z banditů, "Není tohle ten slavnej šerif, jak se jen…no…"
"Joe," nabídl jsem mu snaživě.
"Ty drž hubu, s tebou nikdo nemluví!! Á, už jsem si vzpomněl! Justin Blue, že jo?"
"Green," řekl Green. "Hele, snad nebylo nutný sem takhle vlítnout, ne?! Stejně ste tu našli stejný kulový, jako my!"
"By mě zajímalo, kdo ho takhle zřídil," pravil zamyšleně bandita a kopl do mrtvoly. No nic," pokračoval, "Tiny, odpráskni ty dva a pak to tady celý prohledáme." Oslovený bandita pozdvihl pušku, avšak přerušil ho kravál z přízemí. Znělo to, jako by po schodech padal policajt v kovové zbroji, a krátce na to se ozval neohrožený hlas:
"Je-je-je taamm někkdo? Taddy je-e policie-e!!…Hmm, asi tam nikdo není, hoši jdeme odsud! Honem, padáme!!" Šerif Green zbrunátněl, když ten hlas poznal. "KENNY!!!!" zařval na celý barák, čímž způsobil, že nedaleko bydlícího Harolda přešla dobrá nálada, a tak šel strašit děti, ze kterých potom vyrůstali neurotičtí despotové. Každopádně, ani nedopadala omítka ze stěn, a už stál v místnosti šerifův zástupce Kenny a několik poldů. Jeden z nich si od bandity Tinyho půjčil pušku se zjevným úmyslem již nikdy ji nevrátit, a další dva tasili obušky a párkrát s nimi majzli bandity po hlavě, kdyby náhodou chtěli klást odpor při zatýkání.
"Výborně!" vykřikl radostně Green a začal křepčit po místnosti. Pak poslal Kennyho, aby odvedl zajaté bandity do vězení, odkud se ovšem všichni tři za pomoci hliníkové lžičky velmi rychle dostali a krátce na to přepadli dům staré paní Grishamové, která se jim však ubránila, a se svým starým kocourem Murem žije na předměstí Hubu dodnes, teda za předpokladu, že neumřela. "Ták, a teď to tady prohledáme," pravil jsem a začal se hrabat v nějakých věcech. S pomocí šerifa Greena a dvou policajtů jsme po třech hodinách usilovného pátrání nic neobjevili, a jelikož už začínalo svítat, tak jsme to zabalili a odebrali se do postelí.

Na druhý den jsem zjistil jenom to, že zajatí bandité utekli a přepadli starou paní Grishamovou, a taky, že všichni, co se podíleli na hledání ztracené holky, zmizeli z Hubu, teda kromě mě a Justina.
"Tak jo," prohlásil Green, "Měli bychom taky někam vyrazit, nebo budem vypadat jako neschopný krysy s dlouhýma slizkýma ocáskama, co lozí sem a tam a…"
"Justi, mě nezajímají tvé noční můry! Musíme se něčeho chytit. Co kdyby jsme šli tam, co ostatní? Do Junktownu?" Justin Green se na chvíli zamyslel, pohladil si vous, který by měl, kdyby se nebyl právě oholil, potom se zahleděl na obzor, rozvážně vyplivl slinu a pak pravil: "Jo."

Konec první části.
Jak dopadne hledání ztracené dívky? Dojdou vůbec šerifové do Junktownu? Podaří se mi napsat nejkrvavější povídku všech dob? Kam se poděla spravedlnost?
Dozvíte se v příštím díle!!!

Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist