Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Eddie Rainwater stojí spolu s kolegou Scottem Rodenheizerem za velkou většinou finální práce na dnes už legendárních "talking heads". Na překladu rozhovůrku se pracuje.

Pověz nám něco málo o sobě, co jsi už v kariéře dokázal, …

Moje dosavadní činnost je evidentně propojena s grafikou ve hrách a jsem moc rád, že mě stabilně uživí něco, co zároveň miluju, což je vytváření artů a rozvíjení vlastního umu. Přestože jsem kvůli studiu na umělecké škole Otis Parsons se přestěhoval do Kalifornie, nikdy jsem nedoufal, že v životě dopadnu tak dobře. Můj prvotní nápad byl dělat komiksy na volné noze, obaly ke kížkám etc, možná pro sichr i nějakou práci s filmem. Někdy ve dvaadevadesátém mi hry nabídly trvalou práci (což je pro „hladového umělce“, za kterého jsem se tenkrát považoval, skutečně zajímavé) i šanci růst/učit se s posledními výkřiky daných technologií, které byly tenkrát vlastně něco docela nového. Je fajn říct, že jsem byl schopen adaptovat se různému softwaru rozličných projektů, od 2D/2D animací spritů po 3D/3D animaci spritů, po realtime 3D/3D animaci, animace xichtů, krátká videa, motion capture a to je tak zhruba všechno. Časem jsem začal udávat tón já, což bylo cool – nakonec jsem se přichomýtnul až ke tvorbě postav pro onlinovku World of Warcraft, za což jsem nesmírně rád; vyrůstal jsem totiž na fantasy knihách/komiksech všeho druhu, takže žádný div, že mě práce na WoW zcela uspokojuje. V Blizzardu je to úplná balada, prakticky se nemusím starat o nic jiného, než o svůj další růst. Pracuje tady taková hromada supertalentovaných lidí, že se zdá, že strop růstu je – bez ohledu na to, jestli se mu někdy přiblížím nebo ne – prakticky nekonečný. Jsem rád že jsem se naučil dělat pořádně s animacemi, i když pro mě tudy primární cesta nevede. Doklepu to jako doposud – je ironií, že se v poslední době vracím zpět ke 2D kořenům. A jsem za to rád.

(pokračování článku - prozatím jen anglicky)

Server No Mutants Allowed přinesl v rámci nemálo omílaného desátého výročí košaté interview s osmatřicetiletým američanem Jasonem D. Andersonem, kterýžto se na vzniku FO1 velkou měrou podílel a to především v oblasti grafiky a gamedesignu. Je-li někdo ochoten tu hromadu textu přelouskat do CZ/SK, nechť na sebe upozorní třeba touhle cestou...

Následující řádky se objevily na HP Black Isle na den přesně před neuvěřitelnými deseti lety:

Update projektu: Začínáme dávat dokupy "finální kandidáty". Jsou to vlastně cédéčka, které by eventuélně mohly reprezentovat finální verzi, pokud testeři nenarazí na větší bugy. Týpci, jež mají v tomto ohledu zaručit odpovídající kvalitu produktu, dřou na finální verzi od rána do večera. Jakmile bude placka v "silver" fázi a jakmile budou stoprocentně vychytány všechny masařky, zase sem s něčím přijdem... -- 23. září 1997 (pokračování článku)

Mimochodem, až do konce "oslav" budou dané materiály zde ve Vaultu - vzhledem ke stránkám No Mutants Allowed, které to jistě dalo nemálo práce celé zinscenovat - uveřejňovány s půldenním až denním zpožděním. Myslím, že je to pochopitelné.

Ne, nebudu se tady rozepisovat o pozměněném českém überseriálu ani o opět vzrůstající tenzi mezi Ruskem a Spojenými Státy: Když IPLY před skoro čtyřmi lety utopilo Van Burena a BIS jako koťata v konvi, pro vývojáře to byla zapeklitá situace "o nás bez nás" a nejinak tomu bylo při prodeje licence. Pánové, kteří skutečně stáli za Van Burenem, měli dost rozumu na to, aby celou situaci ponechali víceméně bez komentáře. Tedy až na slabé výjimky, potvrzující pravidlo: J.E. Sawyer (po Avelloneho odchodu nejdůležitější človíček mezi BISáky z éry úpadku) se kdysi nechal slyšet, že je rád, že FO rozhodně neumře, Leonard Boyarsky (opustil BIS dávno před Avellonem, Sawyerem a spol.) s odstupem času prohlásil něco ve smyslu "je to, jako by někomu prodali vaše dítě" atp. atp.

Toto "tabu" ale na NMA fórech přerušil Damien "Puuk" Foletto, trochu střelený, ale jinak špičkový ex-designér BIS, který se na adresu Bethesdy několikrát vyjádřil s upřímným despektem: "Takže herní kopanec do koulí je blbina, ale nukleární dělo přimontované na rameni ne?" Jindy jde na to úplně od základu: "Dával jsem Bethesdě v otázce pořádného sequelu vysoké šance. Tyto šance ale umírají s každým novým interview." Skepticky se staví i k vysoce upřednostňované otázce jakéhosi herního realismu (ve dnešním gaming businessu všeobecně oblíbený rádoby symbol kvality produktu :)) a určitým aspektům dialogového systému: "Wtf? Dialogy že neovlivní herní story? Tohle je ale RPG, ne? Je to debilní. Fallouta 3 balím. Poslední špetička naděje je v čudu." Raději přestávám otázky Bethesdy a FO3 řešit... Jeho poslední příspěvek se ale nesl v poněkud neutálně-žehlícím duchu (snad nějaký Marylandský balík neskřivil Puukovi vlásek na hlavě, protože to bych vraždil), tak uvidíme.

Tohle orientační okénko berte čistě jako zajímavost a ne jako soudní rozsudek něčí viny. Je ale dobře, že se v herním průmyslu nepohybují samé uhlazené sralbotky s projevy záživnými asi jako Íránský film o dítku, které hledá boty. Navíc, někdo jako Foletto si může dovolit blbě peskovat i britskou královnu, nejlepší části Van Burenu byly totiž velice často jeho práce.

Mimochodem, pamatujete jak internetem proběhla fotografie, kde si zubící se pan Fargo (na nějakém hodně starém E3) podává pazouru s nějakým Bethesdomaníkem? Asi ano, ale rozhodně nic nenasvědčuje tomu, že by Brian Fargo na FO3 byť jen vzdáleně dělal. Don't count on Brian Fargo...