Fallout |
Fallout 2 |
Fallout Tactics |
Fallout: New Vegas |
FOnline |
Společné |
Fallout projekty |
Příbuzné hry |
Hry naživo |
Soutěže |
Zábava |
Různé |
|
Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
ARCHIV AKTUALIZACÍ VAULTU
2024: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2023: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2022: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2021: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2020: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2019: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2018: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2017: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2016: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2015: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2014: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2013: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2012: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2011: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2010: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2009: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2008: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2007: 9 10 11 12
Statické archívy před RS:
 2007: 1 2 3 4 5 6 7 8                     
 2006: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2005: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2004: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2003: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2002: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2001:5 6 7 8 9 10 11 12
Tagy:
vše Madbrahmin Kultura Zajímavosti Fallout 3 Povídky Návod Komiks LARPy Soutěže Rozhovory Příbuzné hry Modding Developers Fallout 1 Artwork Ostatní hry Fallout Tactics Články Videa Fallout MMO Van Buren Fallout 2 Komunita Fo2 RP Interplay Hudba Studená válka Fallout Online Fallout: New Vegas Anketa Recenze Film Fallout 4 Vaultmasteři FoT patch Fo3 patch Fo2 patch FOnline Fo1 patch Bethesda Černobyl Mutants Rising Screenshoty FOnline Engine BGE FoNV patch DLC Civilní ochrana Fukušima Arcanum Fallout of Nevada Olympus 2207 Fallout: Sonora Krai Mira Resurrection Wasteland Concept art Wasteland 2 Obrázky Platformy Brahmíní vemeno Urbex Junktown Festival Wasteland 3 Fallout Fallout 76 The Outer Worlds MIB88 Megamod Last Hope Fallout et tu Fallout: Yesterday Atom RPG
• 8.12.2014 . . . Vemeno je za námi
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Komunita Povídky Soutěže Brahmíní vemeno
Nuže, vážení návštěvníci, brahmíní literární soutěž je definitivně za námi. K její oslavě jsme se sešli v hospodě Time Out na kraji Brna ve složení: (Aranelka), Bodkin, Firejs, Chekotay, Justy, Krtek, (Ledňák), Miro,
Mogh, Ratman, Řepa, Shoggoth, Sof, Ssyx, Sybrakos, Tína, Toudi, Tristan,
Viky. I s afterparty trvala akce lehce přes čtyřiadvacet hodin a byla naprosto úžasná (samozřejmě). Současně s Vemenem jsme oslavili rovněž celkové letošní oživení stránky a komunity, která se zdála pomalu umírat, a také nejčerstvější přírůstek do brahmíní rodiny. Součástí afterparty byl orientační běh Brnem doplněný o řadu důmyslných questů, které jsme plnili na místech jako kostnice, kryt CO, nebo vietnamská restaurace. Tína si pak ještě šla pro cenu za nejlepší fantasy; ačkoliv se díky sérii výher ve všech soutěžích umístila v seznamu autorů fantastiky na prvním místě, stejně ten meč nedostala. Je to určitý signál pro nás, ostatní autory: Příští rok nic neposílejme, Tína si dá druhý sturm. Jedinou akcí v oboru fantastiky, kde tak může vyhrát i někdo jiný, než Tína, bude jedině Vemeno 2015, ovšem jen pokud bude Tína opět rozhodčím.
• 25.11.2014 . . . Vítěz povídkové soutěže o brahmíní vemeno
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (2) | 
Tagy: Komunita Povídky Soutěže Brahmíní vemeno
Každému, kdo si dokáže odečíst od seznamu účastníků seznam vyřazených, je zřejmé, kdo vyhrál. Moghova povídka Menej žiarivá budúcnosť si získala naše srdce originálním a propracovaným světem sevřeným ocelovou obručí nekončící globální krize, stejně jako pěknou exkursí do hlubin hrdinovy duše, to vše zamazané hustou vrstvou zoufalství a hrůzy. Mám k povídce pár výtek, hlavně co se týče určité jazykové neohrabanosti některých vět, ale to opravdu není nic zásadního.
Mogh je Madbrahmíně známá veličina. Do našeho kolektivu zaplul právě díky této soutěži a stal se silně (radio)aktivním templářem (hraje ghoula), což mimo jiné znamená, že se průběžně cvičí v psaní, když sepisuje úvody k akcím. Má svůj styl, klidné, stabilní vyprávění, jež pozvolna graduje k dobře postavené pointě. Přijde mi zajímavé, že doáže budovat tíživou atmosféru, a přitom do ní vložit sem tam kamínek absurdního humoru, který přitom neruší.
Jak už jsem psal, Budúcnosť ostře soutěžila se Šestkou. Oba příběhy jsou zasazeny do domácích reálií, oba vyprávějí o klipse, která stále ještě probíhá (Šest "svačinek" odchází spíše z podzemního velkoměsta, než z nuzného vaultu). Obě jsou o psychologii jednotlivce (zasazeného ve spíše volném kolektivu), oba hrdiny čeká osudová volba, která rozhodne nejen o jejich životech. Rád bych si myslel, že na druhém místě skončil zlý hrdina a na prvním ten dobrý - a chvíli jsem si to skutečně myslel - ale pravda je taková, že on to Mogh prostě podal o chlup lépe, než Psychotic.
Tolik tedy k letošnímu ročníku madbrahmíníé literární soutěže. Snažil jsem se spočítat, kolik soutěží jsme již organizovali, ale nedopočítal jsem se - v některých letech nebyla, jindy bylo několik soutěží za rok. Zaujaly vás soutěžní povídky? Hodnotili byste jinak? Chcete se na něco zeptat autorů, anebo naopak vysvětlit něco ve svém dílu? Přijďte si s námi popovídat 5.XII. do Brna, anebo, pakliže se vám nechce jet a boíte se, že bychom vás kousli, alespoň napište na naše forum.
• 23.11.2014 . . . Stříbrná medaile
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (8) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Boj o první příčku byl nelítostný a do poslední chvíle vyrovnaný. Tína simulovala záchvat, aby si mohla vzít volno v práci a měla tak více času na to nejdůkladnější zhodnocení. Dawen se musel hrozně opít, aby to mohl rozseknout. Na Viky je vidět, jakému hroznému psychickému vypětí byla vystavena. Já, ač unaven na smrt, nemohu spát. Prostě všichni jsme nanejvýš zralí na ukončení soutěže. Tohle je zkrátka psycho.
A tohle je Psychotic:
Šest
Tína: 1
Viky: 2
Cheky: 2
Dawen: 2
Aranelka: 2
Ssyx: 3
Tína:
Povídka se mi líbila, a přestože je pro mě současně povídkou, která
patrně nemá vyšší umělecké ambice (na rozdíl od povídky vítězné), ale
jejímž cílem je především pobavit, byla jednou z mála, které jsem si s
chutí přečetla podruhé. A jediná, kterou jsem si stále s chutí přečetla i
potřetí. Proto ji možná hodnotím výš než ostatní - opravdu mě bavila. I
ona samozřejmě obsahuje pár gramatických a stylistických chyb, jako
ostatně asi každá povídka zaslaná do soutěže (a nejenom do té naší, sama
jsem nikdy nesoutěžila s povídkou bez chyb a někdy, při opětovném
čtení, jsem byla přesvědčená, že jsem všechny ty patvary snad ani
nemohla napsat já) - občas malé písmeno na začátku věty, absence čárky v
souvětí, případně ne zcela obratná formulace nebo použití příliš
spisovného slova v jinak hovorovém dialogu, které na mě působilo rušivě
(„Ty jsi tomu také nepomohl,“ poznamenal Adam.). Sem tam možná autor v
souvětí zapomněl, čím vlastně začal, a jak by rád pokračoval
("Samozřejmě byla historka, se kterou Pětka s tím novým přišli, se
realitě blížila jen v hrubých obrysech."), což znamená, že by povídce,
jako většině zaslaných, prospěla důkladnější (auto)korektura. Na povídce
oceňuji především to, že byla svižná a zábavná, a hlavní hrdina mi
přišel zajímavý, i když rozhodně nebyl tak-docela-kladný-a-sympatický.
Myslím si, že autor příběh ukončil v pravou chvíli, i když někomu možná
bude vadit, že povídka působí jako úvod k "dobrodružstvím na druhé
straně" - podle mě už ale není v tomto rozsahu nic dalšího nutné,
pokračovat dál by mi přišlo zbytečné. I kdyby autor místo, kam se hlavní
hrdina dostal, dokázal popsat dobře (nebo dokonce originálně), lepší je
ponechat ho na představivosti čtenáře (některé naznačené zápletky by si
ovšem rozvést zasloužily, např. "Hloupá náhoda. Nebo ne? Že by sem
přišel jen proto, aby se mi mohl pomstít?" - to podezření mi přišlo s
jedním poměrně bezzubým výstupem dotyčného a jeho smrtí poněkud
proplýtváno.). Možná se autor k tomu, co bylo dál, vrátí v budoucnu
(ostatně jedna Svačinka už přece bránou prošla, takže jejich případná
konfrontace by mohla povídce dodat úplně nový rozměr), tady by to ale
mohlo působit jako příliš nastavovaná kaše. Od autora bych si v budoucnu
rozhodně ráda přečetla něco dalšího.
Viky:
Povídka se mi velmi líbila a už se těším na příští praktika z.. Eh..
Pardon. Hm. Jeden z favoritů. Rychlá, úderná, s velmi dobrým nápadem a
sice očekávatelnou, přesto příjemně nečekanou pointou (až do poslední
chvíle jsem si nebyla jistá, jestli to udělá). Chci na rozdíl od
některých hodnotících autora pochválit za skvělé vystihnutí, kdy s
povídkou skončit. Kdy už bylo řečeno vše, co je pro vyznění příběhu a
pointy třeba a kdy už by další pokračování příběh už jen sráželo. Během
čtení jsem si zapsala jen, že od 10. stránky přibylo překlepů z
nepozornosti. Za jedna.
EDIT:
Revize
Chekotay:
Třináct stran (zase Arial) vyprávění v minulém čase z pohledu první osoby s prostřihy, řekněme, snů hlavního hrdiny. Vyprávění je plynulé a neodvratně směřuje k dobře připravené pointě.
Velmi se mi líbí už jméno povídky, je krátké, vystižné, neodhaluje nic z pointy, dobře se pamatuje. „Šest,“ řekne si člověk. „Šest, šest.“ a jde si pustit písničku. Jenže příběh se rozjíždí a záhy je jasné, že se bude hrát trochu svižnější žánr.
Autor předvádí schopnost popisovat charakter světa i hlavního hrdiny jen tak mimochodem, nenásilně, a přitom jde o svět originální. Některé pasáže jsou jen nastíněny, jiné – ty, které čtenář potřebuje znát – rozepisuje dopodrobna. Oba aspekty jsou vyvážené.
Představení týmu je hezké, jsou tam ti, co mají jména (=jsou důležití, zapamatuji si je a oblíbím) a ti, co jména nemají (=kanonenfuter). Autor neponechal nic náhodě a zajistil si další kladné body osmapadesátkou, to zabere vždy.
Plížící scéna je právě taková, aby člověka napnula, akční scéna je právě taková, aby rozpumpovala krev a – bum ho! Krásný závěr, v němž se obě linie spojí a všechny dílky skládačky zapadnou do sebe. Takhle se to má dělat. Jak říkával strejda Dolfi: Jedna povídka – jeden úvod – jeden závěr!
Dobře, tak proč tahle věc není na prvním místě?
Závěr na mne fungoval jenom poprvé, při druhém čtení už se objevily pochybnosti: I kdyby skočili do krytu a bomby se deaktivovaly, pořád by seděli v krytu hned vedle brány a hromady démonů. Takže by stejně byli v pasti. Takže Martin nebyl ďáblův spratek, ale racionálně uvažující odsouzenec k smrti, který si mezi jistým zánikem a neznámem vybral neznámo.
Linka pomsty Pětky na Martinovi je možná naznačena až příliš silně na to, že není dále rozvedena. Stejně jako u jiných podobných otázek (Kdo je Vůdce? Odkud se bere všechna ta technika?) mi to ale nevadilo. Povídce by pomohlo vychytat pár drobných chybiček, spíše stylistických, než gramatických, a možná ji zkusit ještě víc zhustit, z třinácti stran na, řekněme, deset. Přitom ovšem zachovat rychlost vyprávění. To není nic snadného a ani délku nemohu považovat za vyloženou chybu nebo negativum. Tím hlavním, co u mne rozhodlo v posunutí povídky na druhé místo, bylo totiž už samotné téma, které není mým šálkem čaje. Ta povídka je dobrá, bavilo mě číst ji poprvé, ale podruhé už bych ji nečetl, kdybych nemusel, protože tenhle typ děl prostě neupřednostňuji; s tím ovšem autor jen těžko něco udělá.
Ech, už se zase hnípu v drobnostech, tedy zkráceně: Povídka mě nepřiměla představit si, jak bych se zachoval na místě hrdiny já, což ovšem není vina autora, vyplývá to ze syžetu. Povídka, která této velmi ostře konkurovala, to ovšem uměla udělat, a proto skončila na prvním místě a odsunula Šest na druhou pozici. Srovnání se nabízí více, nechám si je však do hodnocení zlaté příčky.
Dawen:
Tady už snad ani není co vytýkat. Velmi mě potěšilo, že se někdo z
autorů odvážil podívat na apokalypsu tradičnějším způsobem a vynechal
atomovky a tak. Zkrátka staré dobré peklo na zemi. Autor perfektně
vyvážil délku povídky a dávkování akce. Podařilo se mu mě až do poslední
chvíle držet v nejistotě, jak povídka dopadne. Konec přišel v pravou
chvíli a velmi se mi líbí způsob závěrečného střihu. Musím přiznat, že
bych si velmi rád přečetl něco dalšího z tohoto univerza, byť bych asi
navzdory zvědavosti dal přednost příběhu jinému, než pohledu na to se
skrývá za branou. Styl povídky by se dal přirovnat ke tvorbě Kulhánka a
Kopřivy. Velmi podobná je povídka úvodní části Kulhánkova Stroncia, což
rozhodně není na škodu. Chyb je v povídce pomálu a člověk je v zápalu
četby s chutí odpustí. Velmi dobře, jen tak dál.
Ssyx:
Skupinka trestanců na sebevražedné misi je velice zajímavé téma a
schopný tahoun příběhu. Už při prvním čtení mě povídka zaujala řemeslně
poměrně dobrým zpracováním, kryjícím drobné gramatické chybky, které
vynořily až při druhém, mnohem pečlivějším a kritičtějším čtení. Povídce
škodí z mého úhlu pohledu hlavně přebytek trojteček a neuvedení jmen
Pětky a Šestky. Celkově mi styl psaní připomíná knížky od Kopřivy a
Kulhánka, což přispělo jako klad k hodnocení. Dlouho jsem se rozmýšlel,
která povídka by měla v soutěži obsadit první místo, ale autor bohužel
ubral pár kritických bodů svému dílku tím, že nechal otevřený konec.
Autore, apeluji na tvůj smysl pro čest a napiš pokračování za branou a
konečný konec.
• 22.11.2014 . . . Šílená brahmína zve ke korytu
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (6) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Protože vítězové jsou již zřejmí a protože stříbrnou posici vám představím až zítra, chtěl jsem sepsat drobné zhodnocení soutěže. Nakonec jsem zjistil, že mi stačí si jen vypůjčit pár odstavců z minulého ročníku:
Ve vaultu
vládne smutek a nervozita: "Vytřídit ty špatné, to bylo lehké, ale jak
mám teď seřadit ty dobré?!" lká Viky a hrabe v hromadách potištěných
papírů, které pokrývají hory neumytého nádobí i rozebrané intenzimetry a
na nichž již rostou masité plodnice bedel a čirůvek. Milí čtenáři,
buďte rádi, že jste této hrůzné procedury ušetřeni a že přicházíte k
hotovému.
Do toho ty věčné debaty: "Jak to autor myslel? To
jako že naše transcendentální jsoucno je realitou atomového výbuchu
nihilisticky pokřiveno?" a "Nemá to být transdentální?"
Pak je zde ještě skvadra zmatkařů, kteří tvrdí, že
soutěž byla potichu ukončena a tým všechny ceny propil, a skupinka
tvrdící, že vše je dopředu rozhodnuté, sudí jsou zaplacení a autoři
doufající ve výhru jsou bláhoví a naivní. Nervozitu ve vaultu utěšuje
jen četba povedených děl o zániku Prahy, která ovšem bohužel nejsou soutěžní.
Soutěž měla probíhat anonymně, ale takřka všichni autoři toto
nerespektovali a prokázali mimořádnou vynalézavost, když šlo o to, kam
všude se ve svém díle podepsat. I přes toto porušení kritéria soutěže jsem
všechny povídky přijal, protože kdybych je vyloučil, tak nemáme co
hodnotit. Nakonec se stejně ukázalo, že většina soutěžících má tak
výrazný styl, že pro protřelé brahmíňany není problém autory
identifikovat. Obdobně jsme přistoupili také ke kategoriím: Zařazení
díla bereme velmi volně. U několika povídek není jisté, zda jsou vůbec
postapo, u dalších zase zda to jsou vůbec povídky. Celková úroveň mi
však přijde vyšší než loni. Bohužel na několika kusech se zřetelně
projevila uspěchanost. Myslím, že pokud cítíte touhu zúčastnit se
příštího ročníku soutěže, měli byste v tuto chvíli dopisovat svůj
soutěžní příspěvek, aby měl aspoň ten jeden rok na pořádné dozrání.
Povídky jsou jako medovina.
Já mám z téhle soutěže žaludeční vředy už teď.
Konec citací.
Zvláště předposlední odstavec bych rád vypíchl, pokud se chcete zúčastnit příštího ročníku, tak právě teď je nejlepší chvíle na dokončení soutěžní povídky a vstup do nekonečných kol revizí, ladění a chytání chyb.
Soutěžní povídky se mi líbily, ty vyhrávající se mi líbí velmi a ty největší paskvily byly již milosrdně zapomenuty (a ani Tyler Baker se s odstupem nejeví tak špatný; znovu ho číst ovšem nebudu).
Jako vždy i letos proběhne veřejné setkání za účelem předání cen a jako vždy to bude v Brně. Moc rád bych tam viděl výherce (nebudou-li moci dorazit, zašlu jim cenu poštou, ale tomuhle peklu bych se rád vyhnul; právě snaha o duševní hygienu je důvod, proč po vás nechceme zaslání výtisků. (A také rozvoj techniky, kdy už skoro každý z nás má mobilní telefon a může si ty povídky číst na něm.)), stejně jako ostatní soutěžící a vůbec všechny brahmíňany a naše spojence v ilegalitě. Zamluvil jsem pro nás salónek v restauraci Time Out v Brně-Řečkovicích (jak se tam dostat z Hlavního nádraží si přečtěte zde), počítám tak s patnácti účastníky. Útratu si platí a spaní zařizuje každý sám, osvědčenou variantou je kempování v blízkém lese. Celé mechceche se odehraje 5.XII. od 17. hodin. O následné afterparty ještě rozhodne Tína. Pokud byste si připravili nějakou presentaci na počítači, budeme tam mít notebook napojený na projektor a Internet. Kouření v salónku je zapovězeno. Pro děti je připraven dětský kouteček. Vlastní potraviny je nevhodné konsumovat v prostorách restaurace, nicméně na afterparty přijdou nepochybně k duhu.
• 21.11.2014 . . . Bronzová medaile
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (8) | 
Tagy: Komunita Povídky Soutěže Brahmíní vemeno
Dostáváme se k povídkám, které mají svou barvu. Čeká nás jedna, která je temně fialovomodrá až takřka černá, jedna, která je jasně žlutočervená - a tahle, tahle je sytě trávově zelená. (Já vidím barvy, Tína zase zlatou a stříbrnou pozici "chutnala".) Autorem bronzové povídky je Řepa.
Tohle je můj revír
Tína: 3
Viky: 3
Cheky: 4
Dawen: 3
Aranelka: 3
Ssyx: 2
Tína:
Povídka, kterou rozhodně nemohu a nechci označit za špatnou (ani po
stránce gram-stylistické, ani po stránce obsahové, třebaže obojí má své
nedostatky), přesto jsem ji od prvního přečtení nepovažovala za adepta
na dobré umístění. Vadil mi způsob seznámení s poněkud schématickými
postavami (sedm, osm odstavců koncipovaných jako Kdo je kdo
brožurka) a jejich airsoftový původ, který na mě působil poněkud
fanfiction dojmem - seznámení s nimi ("vysoký, šlachovitý, tvrdý, ale
spravedlivý, s přirozenou autoritou, za níž byli ostatní ochotní jít až
do pekel") ve mně nevzbudilo příliš chuti pokračovat ve čtení, možná
proto se mi povídka zpočátku četla těžce. Číselná označení mi příliš
nesedla, občas jsem se ve všech těch Nulách a Sedmičkách ztrácela, což
by se mi, pokud by hrdinové měli "normální" jména, pravděpodobně
nestávalo, na druhou stranu působili jako družstvo kompaktně a asi
nebylo až tak zásadní, jestli zrovna mluví ten, nebo onen. Nicméně
vyprávění samotné hodnotím jako realistické, což je nesporné plus
povídky, popis "postapo světa" jako propracovaný a uvěřitelný - a sedly
mi i "military fetiš" pasáže, možná proto, že je sama psát neumím, ale
moc ráda o nich čtu. Dialogy jsou podle mého živé a přirozené, i když se
v textu občas objeví trochu kostrbatá věta ("Družstvo sedělo v
maskáčích v jídelně na nějaké základně.") nebo zbytečně rušivá chyba
("standart" místo "standard"). Povídce by po stránce stylistické
prospělo ještě trochu se "vypsat".
Viky:
Zajímavý příběh, chtěla jsem číst dál a dozvědět se, jak to dopadne.
Ovšem při druhém čtení jsem si povídku užívala už méně, hnacím motorem
byla zvědavost a ta je již ukojena. Oceňuju ozančení postav pouze čísly,
aspoň mi tolik nevadilo, že mi splývají jeden s druhým (podobně jako
trpaslíci z Hobita). Ostatně jejich osobnosti a odlišnosti v
dovednostech nejsou pro vyznění povídky důležité.
Autor by měl
zapracvat na stylistice a zejména si dávat pozor na slovosled, aby byl
ve větách kladen důraz na to, na co má být kladen, a aby věty nebyly
zbytečně zmatečné. Také by si měl dávat pozor na dodržování středního
rodu a koncovky -o/a u sloves, na rozdíl ji/jí a zkontrolovat si čárky
vě větách. Pak už budou jeho díla téměř bezchybná a jistě si najdou své
čtenáře. Na mne to byl sem tam až moc military fetiš. Také mi trochu
vadí, že je to spíš vyprávění, než povídka, a že postapa je tam pramálo.
I přes všechny výtky, kterých jak tak koukám není málo, se mi tohle
dílo opravdu líbilo a dávám mu proto známku dva.
Revize
Cheky:
Deset stran Arialem, moje oči pláčou. Plakaly by, kdyby nebyly úplně vyschlé. Kéž by plakaly.
Technicky jde o jednoduché vyprávění v minulém čase z pohledu nezaujaté třetí osoby, tedy asi nejjednodušší forma. Nic proti tomu, je lepší dobře zvládnout jednoduchou věc, než pokazit složitou a podle chabé zásoby jazykových prostředků v povídce použitých soudím, že autor zvolil formu adekvátně svým schopnostem. Věřím však, že dospělý člověk schopný napsat deset stran souvislého textu je schopen také sestavovat souvětí a nikoliv se vyjadřovat jen v holých, jednoduchých větách. Úsečnost má své využití, třeba při popisu boje, ale když dojde na popis krajiny, charakteru, minulosti, pak je nepříjemná.
Příběh reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě a odvozuje z ní linii blízké budoucnosti. Odehrává se v jihozápadní části Čech a z popisů je zřejmé, že autor umí číst mapy, anebo kolem aspoň jednou jel rychlíkem, čímž chci říct, že míra popisů krajiny je právě taková, aby navodila atmosféru, ale nesklouzává k nudné lyrice opěvující autorovo bydliště, jak se stává jiným autorům (třeba mě). Něco přes stránka je úvod, něco méně než stránka je závěr, mezitím osm stran vyprávění, tři akce a dva pokusy o psychologii, to považuji za solidní rozložení. Pointa není nijak světoborná, ale pracuje s pesimistickou notou a tak i malé překvapení je příjemně osvěžující.
Obecně není povídka nijak výrazná, nemá žádný vynikající bod, plyne stálým tempem, kupodivu i na opakované čtení stejně příjemně. Trochu jsem se bál, jestli ji nahoru nevytáhla právě reflexe současného strachu z ruské invaze na Ukrajinu, ale když jsem si to promyslel, soudím, že to byla právě tahle příjemnost.
Nyní proberu pár věcí, které mi vadily. Je tam víc takových kousků, které drhnou, ale tyhle jsou patrně symptomatické.
Hned ze začátku, v prvním odstavci následujícím po úvodu, je v šesti větách pětkrát použito sloveso „měl“. To je zlo, za které jde u slohových prací na základní škole známka o stupeň dolů.
Přímá řeč, na kterou navazuje věta, končí čárkou (otazníkem, vykřičníkem), ne tečkou. Asi takto:
„Jardo!“ zvolal. „Jardo?“ zeptal se. „Jardo,“ řekl prostě.
Je potěšující jednou číst radiovou komunikaci, která dodržuje protokol, a ne jen to, co si spisovatelé obvykle vymyslí na základě sledování seriálů, ale na příštích dvacet let to stačilo. V této povídce to perfektně sedlo k ostatnímu military fetiši, ale pro případnou příští tvorbu upozorňuji, že by to mohlo být nezáživné.
Představování členů grupy je možná až zbytečně roztahané. Dodnes nevím, kolik jich tam vlastně je (Nula až Devět, takže deset, ale Osm chybí...), ani kdo jak vypadá – nikde dál to není důležité. Chápu, že autor při psaní měl před očima své kamarády ze softu, ale pro nás a tuhle tříakční záležitost není důležité, kdo má jaké vlasy. Osobně se mi s čísli pracuje nedobře, asi by bylo lepší, kdyby si říkali Adam, Bořek, Cecil, ale to je osobní názor, a navíc už to ukradl Neff. Takže OK.
Trochu horší je, že sice víme, že Trojka má PKM, ale už nevíme, co má Čtyřka. Je psáno „malý kulomet“ a až později zjistíme, že to je taky PKM. A když už z povídky víme, že dva borci mají PKM, dva mají RPG a starší střelec má SVD, tak už nám autor možná mohl představit i verzi útočné pušky AK zbytku bandy (třeba jestli měly granátomety). S tím suvisí následující věta: „Dále noční vidění a ke zbraním AN-PEQ.“ Mluvčí dává najevo, že ke zbraní chce přesně tuhle věc a žádnou jinou, zato noční vidění chce nějaké, je mu fuk jaké. Lépe by znělo buďto „noční vidění a laserový zaměřovač“, anebo trvat na konkrétním typu u obojího. Ve druhém případě by mohl mluvčí trvat také na dalších věcech se sexi zkratkami (granáty, svítilny, autoinjektory, co já vím).
Trošku mi vadil západočeský dialekt: „čudzá reč“, „drška“. Zvlášť ve spojení s japonštinou a mečem, což je prvek, který narušuje jinak syrově realistickou povahu vyprávění zbytečným zesměšněním. Další podobný zádrhel je zde: „Jenže jaký je vlastně jejich status, když nejsou vojáci?“ Autor představil družstvo jako lidi, kteří dlouhá léta studují bezpečnostní studie, vědí, co je AN-PEQ, ale nevědí, jaké postavení mají v mezinárodním právu? (Jsou kombatanti stejně jako příslušníci pravidelných ozbrojených sil.) Jak je to dlouho, co to Justy tady na Brahmíně vysvětloval? Sotva rok? Doučit!
Dále bych měl asi určité výhrady k použité taktice, ani ne tak pro samotnou taktiku, jako spíš pro autorův popis.
Psychologie není v příběhu takřka žádná, snad až na dialog mezi Pětkou a Šestkou, který autor podává, jako by měl vyznít dramaticky, ale přitom to je něco na úrovni „Dneska zase fazole. Hm.“, a pozdější výslech zpravodajcem a následnou ztrátu nadějí. Ne že by mi to vadilo, jednotku jsem vnímal jako jednotku a jednotliví lidé mi byli ukradení.
Tak, až doposud to byly malé, drobné chybičky, které mohou utéci každému. Teď ale to naprosto zásadní, za co by Řepa zasloužil naplácat bobřím ocasem, a totiž skoro až fatální neobratnost při práci s jazykem, který sice používá česká slova, avšak poskládán je poněkud Anglosasky:
„Velitel se chytil za krk a z něj mu stříkala krev na všechny strany.“ → „Velitel se chytil za krk, krev stříkala na všechny strany.“
„Družstvo sedělo v maskáčích v jídelně na nějaké základně“ → „Družstvo, stále v maskáčích, sedělo v jídelně na nějaké základně“ (Na jaké? Když už je použito slovo „nějaké“, mohlo tam být klidně „německé“, „vojenské“, „americké“, „oblastní“. Nebo tam nemuselo být nic.)
„Jedli poměrně slušné německé jídlo, dokonce jim dali i pivo.“ → „Jedli poměrně slušné německé jídlo, dokonce dostali i pivo.“
„ačkoli nebyla z hostitelů cítit zášť“ → „ačkoli z hostitelů nebyla cítit zášť“
„neměli kontakt s nepřítelem“ – To je něco jako „mít sex“. Zrůdnost.
„a bylo slyšet zdáli mnoho výbuchů“ → „a zdáli bylo slyšet mnoho výbuchů“
Fráze „s vybavením, o kterém mohli doteď jen snít.“ je v rámci jedné stránky použita hned dvakrát, doslova stejná.
Také je trochu zmatečné, co vlastně říká následující dialog:
„Doufám, že tohle milosrdenství se nám nevymstí,“ pronesl Devítka.
„Na to vem jed.“
a) Devítka je ubezpečen, že tohle milosrdenství se jim vymstí.
b) Devítka je ubezpečen, že tohle milosrdenství se jim nevymstí.
(Správná odpověď: C is richtig! Devítku vlastně nikdo neposlouchá, druhý mluvčí v té scéně sděluje, že propuštěného vojáka čeká trpký osud. Vůbec nehovoří o osudu své skupiny.)
A když pak člověk čte „Třeskl tichý štěk,“ vzpomene si na Pan Kaplan má třídu stále rád a ukázku v čítánce: „Skočil na mě skok.“ Ti všímavější začnou pátrat, jak vlastně tichý štěk třeská (no, na rovinu, moc mu to nejde).
Vedle toho je už jen drobnost, že třeba výraz „NATO standart“ je něco jako „vlajka NATO“, protože standarta vlaje, zatímco standard je norma. Holt/hold, standart/standard, ji/ji, černá/bíla, bába/sníh, to jsou klasické případy a i když bych se svým žebříčkem/řebříčkem neměl vyskakovat, musím na to upozornit. A další drobností je psaní velkých písmen ve jménech etnik. Zatímco rus je příslušník mnohamiliónové rozpínavé populace samostatně plachých, ale velmi odolných jedinců libujících si v netěsných bytových jádrech, nekontrolovatelné populační dynamice a stravě, kterou jiní považují za odpad, Rus je příslušník... ech...
No raději toho nechme.
P.S.: Původně jsme se nechtěl rozepisovat, ale nedalo mi to. Prostě ne.
Dawen:
Plastometná romance, která se zvrhne v dost dobré military postapo. Deus
ex vrtulník a katány included. Líbí se mi setting světa, který
dokazuje, že dobré postapo může být i něco jiného než věčná poušť,
atomovky a enkláva. Co mi však trhalo žíly bylo výše zmíněné airsoftově
romantické seznámení s postavami. V této pasáži jsem měl sto chutí
přestat číst, až tak kontrastní je k povídce jako celku. I ta katána či
co byla trochu příliš v jinak poměrně střízlivě pojaté akci. Moc se mi
líbilo pojmenování postav pomocí čísel, které postavám sedí mnohem více
než nějaké nablblé jméno, dívám se na tebe Tylere B. A byť jsou
charaktery postav nastíněny jen zběžně není problém si je oblíbit. Na
povídce je znát, že autor prostředí do kterého ji zasadil velmi dobře
zná, což notně přispívá k realističnosti vyprávění. A musím říci, že
prostředí mi vyloženě sedlo. Je mnohem jednodušší ponořit se do povídky
zasazené do českého pohraničí, než do anonymní pouště kdesi v Americe.
Překvapením byl konec, opravdu jsem čekal úplný opak toho co přišlo a
musím říct, že mě to potěšilo, byť na takové konce většinou nejsem. A
vůbec střílí se tam Ivani!
Aranelka:
Tahle povidka se cetla snad sama. Dej byl svizny, military fetise dost,
ale ne tolik, aby me to odradilo. Moc se mi libil ten optimismus "kdyz
se budeme snazit, muzem udelat rozdil!" Uvedeni hrdinu na scenu bylo
krecovite, ale cisla misto jmen byla osvezujici, ale problem byl, ze
postavy nedostaly moc prostoru se rozvijet a proto nebylo uplne
jednoduche mezi nimi rozlisit. Ale podle me by to jmena nezpravily.
Tempo cele povidky bylo tak akorat, ani jsem si nevsimla, jak to bylo
dlouhe. Libilo se mi, jak autor pracoval s prostredim, evidentne
celou oblast velmi dobre zna a povidce to hodne prospelo. Celkove se mi
povidka opravdu libi.
Ssyx:
Zasazení povídky do českých luhů a hájů dokázalo brnknout na málokdy
používanou patriotickou strunu. Svižný úvod do prostředí a reálií
naznačil dobrou čtivost textu, která se i přes mírně tabulkovité
představování postav a drobné gramatické i stylistické chybky udržela
celých devět a půl stránky. Děj byl hlavní devizou povídky, někdy až na
úkor postav, u kterých čtenář občas zapomene, kdo je kdo. V tomto
případě to díky napětí, ženoucím čtenáře dál, ani příliš nevadilo. Deus
ex machina v podobě štědrých spojenců byl použit v rozumných mezích a
nijak nerušil plynulost a logiku příběhu, což hodnotím velmi kladně.
• 20.11.2014 . . . Tajuplný obsah brahmíního vemene
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (2) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Hele, soutěž O brahmíní vemeno je v první řadě soutěží o prestiž.
Člověk, co se umístí na prvních příčkách se stává člověkem... ehm... na
něhož si občas někdo vzpomene... a lidé, co končí na příčkách
posledních, se dostávají do řečí a do počítačových her. Takže by vám
všem měl stačit diplom!
Ale doba je zlá a za diplom ani kuře nehrabe,
že? Mrzký mamon stal se pasákem Kalliopé, jak hluboko jsme tom klesli, ó
tempora, ó mores, za mých mladých let, když člověk pracně popsal celou
hliněnou destičku a zaslal ji do soutěže na Madbrahmíně, tak mohl vyhrát
v tom nejlepším případě krabici děrných štítků s celým obsahem webu,
ale to by dneska asi také neprošlo.
A když už se mám s váma všema setkat, tak tvrzení, že jsem ceny pro vítěze propil, by mi asi taky fazónu nezachránilo.
Takže
vám raději prozradím, že nějaké ceny jsou. První si z cen vybírá vítěz,
druhý druhé místo, třetí třetí místo, zbytek jde na charitu (účet
"Chekotay v nouzi").
Každý z první trojky si vybere dvě ceny: Jednu "hlavní cenu" a jednu "parazitní cenu", totiž nějaké to DVD s filmem.
No a nyní tedy ty hlavní ceny:
Ochranná maska M-10M včetně lícních filtrů zatavených v originálních obalech a atombordelu JP-75. Velikost 1. (Nic pro patricijské nosy.)
Tričko Vault šílené brahmíny unisex velikost M, kulatý výstřih, k tomu sluneční brýle a magnetka.
Survival kit: Taška vz.80, karta pro přežití, nepromokavé pouzdro na
zápalky, obvaz vz.80, mini lékárnička, polní láhev, jodid draselný.
Kapesní nožík Victorinox Trailmaster Black.
Knížka: Petr Schink: Špinavá práce.
Knížka: Mičihiko Hačija: Deník z Hirošimy, Praha, 1956. Antikvariátní stav, původní přebal.
- Počítačová hra: Fallout Classic Collection (Fallout, Fallout 2, Fallout Tactics: Brotherhood of Steel, PC DVD, Cenega). 2×
- Počítačová hra Fallout 3 (PC DVD).
- Počítačová hra: Fallout Collection (Fallout, Fallout 2, Fallout Tactics: Brotherhood of Steel, PC DVD).
Parazitní ceny:
- Film: Mad Max: Beyond Thunderdome (archivní stav, DVD).
- Film: Číslo 9 (DVD).
- Film: Potomci lidí (DVD).
- Film: Waterworld (DVD).
- Film: Utajené nehody nukleárních zbraní (DVD) 2×.
Když se tak na to dívám, asi bych to mohl nějak zakomponovat do jediného obrázku, jako minule, ale minule to dělal Ratman a on má tydlencty fotošop skilly, zatímco já ne.
Mimochodem, zavedl jsem tag "Brahmíní vemeno" a zpětně upravil pár aktuálek, takže nyní bude proklikávání se k minulému ročníku jednodušší. Ty ještě starší ročníky si ale budete muset vyhledat postaru, přes "Soutěže". Což mě přivedlo k nápadu, že bychom mohli nějaké soutěže dělat častěji. :)
• 19.11.2014 . . . BV: Čtvrté místo
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (12) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Další povídka a zase je v ní ghoul? Tahle soutěž smrdí! Ale užijte si to, je to pěkná minipovídka a já vám slibuji, že to je poslední ghoul v tomhle ročníku. Příběh napsal Mogh a já k němu dodám malou perličku: Dva týdny poté, co jsem tuto povídku přijal do soutěže, se mi stala právě taková příhoda s šutrákem, jaká je popsána i v ní. Naprostou náhodou - sice u toho byl Mogh, ale byl v tom nevinně, ten kámen mi dal UnderCage.
Noc pred bitkou
Tína: 5
Viky: 5
Cheky: 3
Dawen: 5
Aranelka: 4
Ssyx: 4
Chekotay:
Měli jsme letos v soutěži svět Fallout Online, svět Fallout: New Vegas, svět Fallout: Resurrection a nyní přišel čas na příběh ze světa Templářů VŠB, což je taková naše skupina provozující něco, čemu by v méně slušné společnosti možná i říkali LARP. V zásadě to funguje tak, že když se někdo zle zmíní o našem vaultu, tak se k němu pak v noci přikrade rozverný kněz Miroslav a narve mu jekorový tesák do náhodně zvoleného tělesného otvoru. Když zrovna nejsou děsně badass, dělají templáři i jiné věci, jako třeba umírají hlady, mrznou, hoří, bloudí, vlhnou, hrabou, krvácejí nebo se dusí. Tolik na úvod a k vysvětlení, že postavy této povídky jsou nám povědomé a já, Viky, Tína a Dawen ty lidi známe osobně. Naštěstí jsou zde ještě Ssyx a Aranelka, jejichž recenze jsou nezaujaté.
Myslím si, že umístění příběhu do osobně známých reálií není na škodu a že si jej vychutná stejně dobře čtenář, který zná Moravsko-Slovenské pomezí, jako čtenář, který v životě nevystrčil nos z Böhmenu. (Docela by mě zajímalo, jak by působily naše povídky ze světa Falloutu na lidi, kteří bydlí támhle někde u Klamath Falls, Modocu, Rena či Bakersfieldu.)
Povídka je v rozsahu mikro a asi z jedné třetiny ji tvoří retrospektiva, pointa je jednoduchá, nenásilná a příjemná. Text je přiměřeně sporý, jazyk dostatečně bohatý, zkrátka, povídka se mi líbila, je to právě takový styl, jaký se mi líbí. Také jsem ji ze všech sudích hodnotil nejvýše. Tína a Viky se mnou hrubě nesouhlasily, ale já si jsem jistý, že pět odstavců vloženého příběhu není tak mnoho, aby si člověk nepamatoval těch osm předchozích.
Když je tak super, proč povídka neskončila na ohodnocených pozicích? Právě proto: Je mikro a má jednoduchou pointu. Jiné soutěže zavádějí oddělenou kategorii mikropovídek, ta naše zůstává literárně nekorektní a diskriminační, protože pořád věřím, že dokonale vybroušená mikropovídka se silnou pointou má šanci zvítězit nad „standardními“ povídkami i bez zavádění kvót. Navíc si myslím, že v tomto případě není autor „vytrestán“ zasláním mikropovídky, protože Mogh využil neexistenci početního stropu a do soutěže nasadil díla dvě.
P.S.: Pamětníkům možná tenhle příběh připomene klasickou brahmíní povídku Bitva u New Bendu.
Dawen:
Povídka která se svou atmosférou naprosto hodí k současnému mlžnému
podzimnímu času. Jen mi trochu nesedí použití postav které znám v
realitě a část ve které je popisována bitva v minulosti. Avšak mýtická
atmosféra a věčný průvodce s cháronovskými prvky mě nutí umístit povídku
na páté místo.
Aranelka:
Povedena povidka, svizna a kratka, velice dobre se cetla.
Ssyx:
Krátké melancholické nahlédnutí do vzpomínek starého ghoula. Povídka
zasazená do kulis brahminího univerza byla řemeslně dobře napsána, avšak
skončila dříve, než se stačila řádně rozjet.
• 17.11.2014 . . . BV: Páté místo
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (13) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Doufám, že jste si užili dnešního svátečního dne okořeněného krásným postapo počasím, vyrazili do ulic, našli svého lokálního bolševika a obdarovali jej pravdou a láskou, co se do něj jenom vešlo. Třeba v Praze to k jednomu takovému nemají daleko, je to jenom trochu do kopce. My jsme si udělali malé cvičení civilní obrany a Tína vyhrála další literární soutěž, letos už snad poslední. A teď si dáme další povídku. Při hodnocení si párkrát vyměnila místo s předchozí, její finální umístění je výsledkem jemné licitace. Také skvěle odráží nálady v rozhodčím týmu - všimněte si, jak je dnešní hodnocení zrcadlové ke včerejšímu.
Nuže, práci napsal Merlin Zebra a jmenuje se
Rodový proud
Tína: 4
Viky: 6
Cheky: 6
Dawen: 4
Aranelka: 5
Ssyx: 5
Tína:
Zajímavá povídka, na které se mi líbila především postava cynického
hlavního hrdiny a jeho specifický úhel pohledu na svět. Oceňuji svižné
tempo a dle mého dobře zpracovanou "hláškovitost" povídky, ačkoliv první
část ve mně vzbudila dojem, že budu číst o něčem/někom trochu jiném.
Ideální délka, poněkud "rychlý" konec. Pro mě rozhodně dobrá povídka,
která mě bavila, ale které by prospělo ještě krátké uležení a hlubší
autokontrola (občas pravopisná chyba, chybějící slovo ve větě,
stylistická neobratnost, ale všeho pomálu, takže možná nechybělo moc a
povídka mohla být po této stránce téměř bezchybná). Stručně tedy - dobře
se mi četlo.
Viky:
Tato povídka mne zaujala jen zklamáním, které z její četby mám. Za
hlavní nedostatek považuji, že se autor nejspíš nemohl rozhodnout, o čem
že bude psát. První část povídky nastiňuje (či spíše se neúspěšně
snaží) neutěšený svět, ve kterém je to k sebevraždě blíž než k životu,
aby byl těnto nástin zahozen a o konce povídky nevyužit. Tahle pasáž může
být vystřihnuta a zbytku povídky to nijak neublíží. Druhá část je (nebo
se spíš snaží být) humorně hláškovitou akcí mezi hrdinou a skupinou
ozbrojenců. Třetí části, ze které si autor vzal název, je věnována půlka
jednoho odstavečku, což je k jinak zajímavému krysařskému motivu až
hanebně neuctivé - je využit pouze k osvětlení pointy druhé části (tedy
snad to měla být pointa), jinak s ním autor nijak nepracuje. Škoda, ale
třeba se této představy chopí jiní autoři ghoulích povídek a rozvedou ji
v zajímavý příběh. Stylistika by chtěla ještě učesat, gramaticky je
povídka témeř bez chyb.
Revize
Cheky:
Je hodně zvláštní, že se v soutěži objevily hned dvě povídky vyprávěné z pohledu ghoula, a ještě zvláštnější, že skončily hned vedle sebe. Zajímavé. Taky je zajímavé, že ta první se mi líbila a ta druhá se mi nelíbila. Například se mi nelíbil úvod, v němž jsou sice představeny hned tři postavy (z toho jedna mrtvá a dvě nemrtvé), ale dál pokračuje jenom jedna a ty zbylé jsou zahozeny. Asi měly pomoci vykreslit charakter hlavního chachara, leč mě to přijde jako plýtvání. Také se mi nelíbil následující dialog ve stylu "naleštěné zbroje potkávají drsňáka z pustiny", a to hlavně proto, že jsem to už četl snad stokrát. V dějinách Madbrahmíny to bylo ústřední motto první války mezi BoS a Antibosem. Což autor samozřejmě nemohl vědět (pokud to není nové alter ego Bennyho), takže mu to nemůžu mít za zlé, ale prostě "jujdamane, já jsem tak drsný a oni jsou takové buzny" jde mimo mne. No a pak se mi nelíbil ani dialog v kostele. Ono když spolu hovoří dva bezvěrci o víře, může to být sranda, ovšem ne každý je otec Miroslav. Následuje akční závěr a krysařovské vyvrcholení, což je pro změnu dobré. Ovšem až v tuto chvíli mi v hlavě přestává strašit ten mrtvý synek (kdo ho zabil a proč?) ze začátku.
Těžko se mi to hodnotilo, není to můj šálek čaje, nemám rád tenhle typ hrdinů, ale technicky je v pořádku a má i pěknou pointu. Myslím si, že z hlediska konstrukce příběhu by zasloužil uříznout celý začátek a ze "zabili syna - manželka je kráva - beru náboje a mizím - potkávám homoklády v pancíři - kněz - vítězím - jedu dál" udělat menší, symetričtější "toulám se světem dvě stě let - potkávám homoklády v pancíři - kněz - vítězím - jedu dál". Anebo naopak, přidat za závěr něco, co by vysvětlilo (a vyřešilo) ten úvod. Já mám prostě rád takové kulaté příběhy.
Jsem si každopádně jist, že si povídka najde své fanoušky a doufám, že autor bude psát víc.
Dawen:
Povedená svižná povídka, se zajímavou pointou. Navíc řemeslně zvládnutá.
Hlavní postava má psychologické pozadí adekvátní povídce a rozhodně
nejde o anonymního geroje číslo 68. Ghoulovitost hlavní postavy a
pasáctví méněvědomých bratří je zajímavým prvkem, který povídku povyšuje
nad ostatní. Za mě čtvrté místo.
Aranelka:
Co ma znamenat rodovy proud? Jinak tematika krysare mi prijde zajimava, ale takova useknuta a nevyuzita.
Ssyx:
Úvod, jak ze starého filmu se Segalem, rychle přešel ve svižnou akci z ghůlího pohledu se zajímavou pointou.
Ještě Chekotayova poznámka: Na zítřek vyhlašuji ze zdravotních důvodů přestávku.
• 16.11.2014 . . . BV: Druhé kolo, první padlý
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (7) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Dobré ráno, pokud právě obědváte, naše literární soutěž postoupila do druhého kola. Šest povídek, které postoupily z kola prvního, bylo zhodnoceno znovu a každý soudce je seřadil od nejlepší po nejhorší, já jsem každé posici přidělil body, sečetl, vydělil počtem soudců a vznikl žebříček, se kterým nesouhlasí všichni stejně. :o) (Mimochodem, děsně se mi pletou slova "žebříček" a "řebříček", tak jsem se mrkl do jakési příručky a prý je možno obojí.) Změna ve způsobu hodnocení umožňuje lépe vychytatjemné subjektivní rozdíly mezi povídkami, které prošly hrubým sítem prvního kola a jsou po řemeslné stránce v pořádku, respektive neobsahují zásadní nedostatky. Tak se nedivte, že se tady objevují nějaké pětky, šestky. Viky opět provedla korekturu povídky, její poznámky jsou k přečtení v revizní verzi.
Na šestém místě je tedy Sybrakova povídka
Nemusíš myslet na minulost
Tína: 6
Viky: 4
Cheky: 5
Dawen: 6
Aranelka: 6
Ssyx: 6
Tina:
Povídka nebyla špatná, i když samozřejmě ne bezchybná - některé chyby,
především gramatické a stylistické, byly zbytečné, opakovaly se a rušily
mě pokaždé, když jsem na ně narazila (typicky dvojtečka, případně
problémy s ji/jí, shodou podmětu s přísudkem, což je častý problém
povídek, atd.). Čtení mě nicméně bavilo, povídka byla rychlá a přiměřeně
dlouhá, vadilo jen občasné (na mě až přílišné) melodrama a ne zcela
uspokojivé zakončení, nicméně kladně hodnotím atmosféru i plynulost a
"svěžest" dialogů.
Cheky:
Ozvěny kroků ve stokách města, v němž nikdo nebydlí. Skučení větru mezi plechy Highwaymana kdesi uprostřed pouště. Špaček cigarety kutálející se mezi kameny na temeni hory, která nepotkala lidskou bytost již celá staletí. Monotónní mumlání modliteb starce, jenž jediný z celé vsi přežil morovou epidemii. Jednoduchý rytmus. Monotónní balada vyprávějící příběh, který nikoho nezajímá. Nic neznamená. Nic nezmění. A přesto, přesto je zde někdo, pro koho ty střepy rozsypané v koutech rozpadlé duše mají význam.
Kdo je na tom hůře, ten, který nikdy neměl, nebo ten, kdo měl, a ztratil?
Tahle věc se mi četla tak dobře, že jsem ani při opakovaném čtení nevnímal pravopisné chyby (kterých taky není zas tak mnoho). Hodně se mi líbí svět, v němž se odehrává: Fallout 1,5 Resurrection. Autor tak mohl pracovat s prázdnotou, s pustinou světa i mysli.
Technicky řečeno jde o jednoduché vyprávění s retrospektivními prostřihy, obě časové linie jsou spojeny nevyjádřeným odkazem na Fallout 1. Tématem jsou úvahy muže, jenž se snaží vyrovnat s traumaty tak dávnými a tak osobními, že je opravdu jediný, komu na nich sejde. Tenhle typ povídek mnohdy trpí na přebujelost a bolestínské hnípání a právě proto se mi velmi líbí, jak to tentokrát pěkně běží. Je to prostě jednoduchá věc, a je dobře zvládnutá a já ji mám rád, protože mi připomíná ticho panující v rozvalinách dávno opuštěných budov, rezavé předměty denní potřeby pohozené v prachu uplynulých desetiletí a všechny ty myšlenky, které člověka napadají, když opatrně prochází kolem.
Jen se nemůžu rozhodnout, jestli douška za koncem povídky je vtipná, anebo rušivá.
Viky:
Překvapivě dobrá povídka. Velmi se mi líbilo střídání retrospektivy s
dějem, které se s čtenářem nemazlilo. Bylo jasné, ale ne do očí bijící.
Opravdu velmi povedené, jinak obyčejnému příběhu dodalo jiskru, která
mne držela u čtení až do konce. Teda konců. Autor bohužel neodolal touze
příběh dopovědět a pak ještě jednou dopovědět. Kdyby skončil s
posledním otazníkem, povídka by vyzněla mnohem lépe a silněji. Po
stylistické stránce také není špatná, snad jen že by si autor měl
ujasnit psaní ji/jí, ještě jednou zkontrolovat shody podmětů s přísudky a
vystříhat se všech přechodníků, protože ten jeden, co je dobře, je
takový nejspíš jen náhodou. Slabší dvojka. P.S. Je-li autorem ten, co si
myslím, tak by měl dostat pochvalu před nastoupenou jednotkou, je to to
nejlepší, co jsem od něj kdy četla.
Revize
Dawen:
Kdyby se z povídky udělaly dvě bylo by to mnohem lepší. Prohnilá
romantika retrospektivy s nádechem šedesátých let v Americe se mi velmi
líbila. Horší je to ovšem s druhou rovinou povídky, která notně skřípe
vklíněná do mantinelů beznaděje a opovržení, kterými hlavní postava
překypuje. Co ovšem povídku sráží do kolen je její závěr, který je
prostě hrozný. I tak ale povídka patří to druhého kola, zejména pro část
odehrávající se v minulosti. Šesté místo.
Aranelka:
Ta retrospektiva se snazila zahrat na city a povidce dost uskodila.
Kdyby autor zustal jen u ghula v apokalytickem svete, udelal by lip.
Ssyx:
Příjemná povídka pro čekání u doktora nebo ve vlaku. Příliš časté střihy
retrospektiv ji jako náročnou na pozornost poslaly o pomyslnou příčku
níže.
• 8.11.2014 . . . Brahmíní vemeno: Oddech
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (4) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Zveřejněné povídky vypadly ze soutěže v prvním kole, druhé kolo nyní probíhá a jak dopadlo vám oznámím nejpozději za týden v neděli, tedy 16.XI. Respektive, jak dopadlo... které tři povídky vypadly ve druhém kole vám oznámím šestnáctého, definitivní pořadí na stupních vítězů bude vyhlášeno až 5.XII. Slavnostní sraz za účelem předání cen a oslavy vítězství proběhne toho dne v Brně. Hádám, že přijde tak deset lidí, zítra zamluvím hospodu.
• 6.11.2014 . . . BV: Anticena
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (6) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Je to trochu zvláštní, ale když jsme hodnotili následující povídku, shodli jsme se všichni na tom, že je taková jako docela dobrá, ale to, v čem není dobrá, je takové kvality, že si zaslouží anticenu, tedy Kejdu. Však on nám autor, Lordus, ještě poděkuje, až klekne server FOnline. :)
Gang
Tína: 3
Viky: 3
Cheky: 3
Dawen: 3
Aranelka: 2- Lepsi prumer. Kdyby pointa nebyla tak na efekt a v podstate dost nelogicka, bylo by to za 2
Ssyx: 4 Po čtrnácté stránce jsem to vzdal. Za stejnou dobu, kterou jsem věnoval povídce, jsem přečetl Nekroskop II (360 stran)
Průměrná známka: 3,1
Viky:
Po zkušenostch z minulých ročníků bylo první reakcí tl;dr. Ale dala
jsem se na porotcování, číst musím, třeba to bude dobré. Nebylo. Styl
vyprávění je suchopárný a zní jako ze záverečné zprávy o akci - ano,
něco se stalo a bylo to dobrodružné, zajímavé a akční, ale já vám to
shrnu do tří souvětí - a tak stále dokola. I to by se dalo snést, kdyby
tak byl koncipován jen úvod k povídce, ale když ještě i na páté straně
nic nenasvědčovalo změně v čtivější záležitost, kapitulovala jsem a
přejela na poslední dvě strany. Ty taky nebyly o nic lepší, ale úplně
špatné to také nebylo, tedy nebyl důvod pročítat se zbytkem. Jasná
trojka a doporučení si příště vybrat jednu z popisovaných akcí a tu
rozepsat. Předmluva je zbytečná, v dobré povídce takové drobné
nesrovnalosti s kánonem her neruší a v nedobré je to stejně jedno.
Cheky:
Tahle věc je především dlouhá. Nejen, že jde o nejdelší povídku, které letos dorazila, ona je prostě d l o u h ááááááá. Ale ne úplně nudná.
Příběh popisuje kus hry Fallout Online a čtenářům Brahmíny jeho protagonisté nejsou neznámí. Odehrává se na plácku světa, který známe z původních Falloutů a využívá stejné reálie. Je to jednoduché vyprávění v minulém čase z pohledu vypravěče, takže žádná složitá vymyšlenost, která by nešla zvládnout, a technicky to autor celkem zvládá. Povídka má dvě naprosto zásadní chyby, které ji pohřbívají:
1) Není jen inspirována hrou, je otrocky popisná.
2) Vyvrcholení je vycucané z prstu.
Hned zkraje je předmluva, která nám říká, že příběh se odehrává v trochu jiném světě, než jaký známe a upozorňuje na mutanty a Rad-X. Následně v celé povídce jsou možná dvě zmínky o mutantech, Rad-X tam je používáno, ale rozdíl oproti Falloutu je nepatrný. Je to zbytečné. Následuje popis útoku a zmrtvýchvstání, ze kterého jsem pochopil hlavně tolik, že když je hráč ve FOnline zabit, začíná znovu s minimální výbavou. Následně přicházejí první náznaky skutečného dramatu, tedy rozkolu ve velení gangu. Hrdina je zajat, předveden rozvášněnému davu a krutě, ba přímo brutálně - vypuštěn. Ehm. Že by mu aspoň malíček zlomili... ne. Původně hrdina nechtěl jít z farmy do základny, neboť je to příliš daleko, šel tedy raději do Modocu. Když ho odtamtud vyhnali, náhle to na základnu už nebylo tak nepřekonatelně daleko, což je divné. Ale OK. Následuje cesta na jih. Hrdina je pořád tajemný jako hrad v Karpatech a při pašování balíčku do NCR rafinovaný jako bílý cukr, ale konečně se začínáme dozvídat, o co jde. Scéna se zrzkou prodávající vlastní dítě je pěkná, na druhou stranu, k čemu otrokářům bude kojenec? Kojenců si můžou vyrábět do aleleuja z vlastních zdrojů, abych tak řekl, pointa otrokářství je v tom, neplatit náklady na výrobu. Přichází hromádka tajemných náznaků, jednání s překupníkem, jednání s obchodníkem. Do hry vstupuje Fallout 3 s jednou z nejdebilnějších věcí (a to je v případě F3 co říct): obojkem pro otroky. Otrokářský obojek ve světě F3 je asi stokrát dražší, než otrok, který ho nosí, a když je použit, tak se zničí. Nemá to logiku a vtáhnutí tohohle do děje mění povídku ve frašku.
Následuje setkání se zálesákem, které je uvedeno popisem extrémně složité pasti, která funguje jen na lidi a ne na zvířata. Ale budiž, bral jsem to jako nástroj, jímž autor sděluje čtenáři, že zálesák je echt kovaný oldšetrhend. Pak je zde pěkná pasáž s mapami, ta se mi líbila a k postapu patří, akčoliv by zasloužila zpracovat spíše do LARPu, než do povídky. Zjišťujeme, že zálesák je úplný vinetů a hátatitla v jednom, to bude bezva, až vyrazí na cesty.
Opět se jede vlakem. Hádám, že v původně hraném příběhu se jednalo o nějaké rychlocestování. Vyzbrojování na cestu je trapné, logika "máme málo peněz, a tak nakoupíme draze" mi uniká a "ruční colt" je škaredý slepenec slov.
Putování je však stále ještě zajímavé, o tom žádná. Pak je uťato a děj se přesouvá zpátky na základnu, což je určitě mnohem lepší, než popisovat ten přesun znovu stejným stylem. Drama vývoje situace v gangu je ale takové hodně komediální. Ti lidé nevidí situaci nijak tragicky, je to jen hra, nové dobrodružství, na něž se vydají všichni velitelé a nechají doma jenom jednoho odhaleného zrádce se všemi tajnými informacemi. Takže celé to napětí, budované kolem chystané války gangů a nebezpečí ztráty území, je najednou shozeno tím, jak všichni čelnové gangu odjedou na dovolenou někam na druhý konec mapy. No, to se hodně nepodařilo.
Gang vstupuje do bunkru. To už je hodně nepovedené. Hlavní hrdina trousí informace velmi sporadicky, a je opravdu s podivem, že přemluvil vůbec někoho, aby s ním šel. Bitka s roboty, příjezd útočníků, které nikdo z hlídky na povrchu do poslední chvíle neviděl, nebo co... a poslední stránka, kde se má to celé obrátit, veliké salto, všechno je jinak. No, hm. Jako ano, v první chvíli jsem si řekl, jasně, byla tady tahle narážka, byla tady tahlencta narážka, hm, no jo. Jenže tahle povídka má 42 stran. To znamená, že si čtete čtyřicet jedna stran jednoho příběhu a pak jednu stranu něčeho úplně jiného a pokud se nejmenujete Phillip K. Dick, pak šance, že tohle napíšete dobře, je mizivá.
Zkrátka: Na to, jak je ta věc dlouhá, je její pointa hrozně slabá. Celou dobu je totiž řeč o putování a hledání na pozadí nelítostné války, ne o té nelítostné válce (která asi nebude tak úplně nelítostná, když si všichni velitelé mohou dovolit odjet na druhý konec světa). Navíc tenhle závěr otevírá otázky, jako proč vůbec někdo za něco bojuje, když se může kdykoliv sbalit a zajet se rekreovat támhle do hor. A zálesák, který kutí takovéhle super pasti, se ukáže jako totální trapka. Ve skutečnosti je to celé o tom, jak velká nula, která zpackala i přepad odřadu BoS, přechytračí úplně všechny a za cenu strašlivých výdajů a hrozného risku si pořídí trochu jetu, auto a jetou blondýnku. Hm. Fakt výhra.
Ještě před závěrečnou poradou gangu jsem tomu chtěl dát dvojku, protože to putování se mi líbilo, ale tohle teda ne.
Dawen:
Po třech stranách jsem s tím chtěl seknout, protože lepší už to stejně
být nemohlo, ale pokračoval jsem dál. U čtrnácté mi Satan začal olizovat
mozek a zbytek mám jako v mlze... Zbytečně dlouhé a absolutně nečtivé.
Navíc úvod vysvětlující, že jde o Fallout Online, či co mi přišel trochu
zbytečný, anžto jsem nepoznal rozdíl od ostatních Faloutích povídek v
soutěži. Jasná Kejda, a to i přes to, že povídka je napsaná dobře – v
technické rovině. Tedy tři a nominace na Anticenu, přestože nejde o dno
Vemene.
• 5.11.2014 . . . BV: Ze života
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (12) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Dovolil jsem si udělat jeden den přestávky, a to z následujících důvodů: Jednak byla poslední aktuálka dvojná, jednak bylo třeba prodrbat letošní CKČ a vypít u toho pár lahví vína, aby mohl Krtek spláchnout kocovinu, ale hlavně jsme čekali na Dawena, až se prostřílí z Mariposy a připojí svůj pip boy k cíti Vault-tecu. Takže nyní jsou ke všem zveřejněným povídkám přiloženy i jeho komentáře; rovněž jsem doplnil jména autorů povídek tam, kde byla (jako pokud mi přijde e-mail ve stylu "dvestemetruodberlinaprejelivamkrtka@gmail.com", tak opravdu nevěřím, že se tak ten člověk jmenuje).
Nuže, autorem dnešní povídky je Sof.
Fikreta
Tína: 3
Viky: 3
Cheky: 3
Dawen: 5 - Příběh pomsty a hněvu, akorát tam ten příběh absentuje
Aranelka: 2-
Ssyx: 2-
Průměrná známka: 3,2
Tína:
I když se jedná jen o popis brutalit a zvráceností bez zasazení do
jakéhokoliv rámce, líbilo se mi to. Bohužel jen jako jednohubka, které
by prospělo aspoň malé, docela maličké nastínění toho, na co se vlastně
díváme - ano, na krvavou a bestiální scénu (vlastně ani ne tak
bestiální, protože sledujeme jen nepořádek "po"), jejíž smysl mi ale
poněkud uniká. Popis ohavností ve mně vzbudil zvědavost, než jsem
pochopila, že nic víc nedostanu, a to mě mrzí – podobnou scénu je totiž
lehčí napsat, když si autor nemusí lámat hlavu s vysvětlováním. Ráda
bych věřila, že je schopen kdykoliv dodat "zbytek", jen s útržkem si ale
připadám podvedená. Kladně hodnotím atmosféru, kterou jsem u tolika
povídek postrádala, bohužel se opět někam vytratil příběh - a bez něho
nemůžu dát s čistým svědomím lepší známku než 3. Chybí mi i hlubší
nádech postapa - Bělehrad sice neznám, ale upřímně věřím, že by se tam
podobný podnik našel i dneska, takže je otázka, jestli povídka splňuje
zadání, nebo ji jen autor při této příležitosti odněkud vyhrábl.
Viky:
Tahle povídka mne ničím nezaujala. Autor jí vepsal motto "příběh pomsty a
hněvu", leč příběh jsem v ní nenašla, jen jednu scénu. Spíše než
povídka mi přijde jako úvod k nějaké novele nebo přinejhorším epilog,
ale samostatně neobstojí. I podle motta bych čekala spíš epos
homérovského formátu (stačí vzpomenout prvního verše Illiady) než toto.
Tři stránky textu se četly snadno a rychle, zarazily jen sem tam
chybějící čárky a občas obtížně uchopitelná přídavná jména (imperiální
krása je co, rovný dlouhý římský nos?). Ilustrace na začátku povídce též
na kráse nepřidala. Za tři.
Cheky:
Jak to říct... Mě se to líbí, ale- Sofův styl je specifický a i u nepříjemných věcí takový příjemný, ale- Je to napsáno moc dobře, líbí se mi jazyk, ale- Technicky dobré, ale- No prostě za tři, no.
Hele, jak psala Viky, jako úvod k něčemu dalšímu dobré. Anebo by mohl být i celý takový hezky brutální příběh poskládaný jen z jednotlivých popisů nehybných scén. Anebo by mohla být tahle věc udělaná tak, aby pointou byl otec. Takhle se mi to dobře četlo, ale - jako povídka to bylo neuspokojivé.
Dawen:
Obrázek zbytečný, dost možná i na škodu. Ale nazvat něco příběhem a pak
ho čtenáři nepředložit, to už je mnohem horší. Jde vlastně jen o popis
jedné scény, který byť je napsaný dobře – vyvolává ve mě pocit, že jde o
práci okresního koronera, co miluje svou práci – nemá šanci obstát jako
povídka. Takovýto text bych očekával na přebalu knihy, nebo jako úvod,
či epilog. Samostatně nefunguje, a protože podle mě není povídkou, musím
ho ohodnotit pětkou.
• 3.11.2014 . . . BV: Na plný plyn!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (7) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Dnes dám opět dvoják, neboť s bodovým hodnocením 3,3 skončily dvě povídky. Dostáváme se do oblasti povídek, které nejsou špatné, ale taky nejsou nijak dobré. Také se dostáváme do oblasti povídek, které už Viky stály za důkladnou opravu.
Miska guláše
Autor se nepodepsal, pracovně je veden jako "kýbl".
Tína: 4
Viky: 3
Cheky: 3
Dawen: 3
Aranelka: 3
Ssyx: 4
Průměrná známka: 3,3
Tína:
Jednoduché a krátké, což je plus. U mikropovídek si ale žádám pointu,
která mě při čtení zarazí do pohovky, což se v tomto případě nestalo. Že
je guláš z lidského masa, bylo jasné už na druhém, nejpozději na pátém
řádku (kdybych byla v lepší intelektuální formě, prokoukla bych povídku
možná už po nadpisu), což je škoda, protože jakmile byla pointa
odhalena, povídka už neměla co nabídnout. Téma "ha, on to není
hověz/skop/krtkopotkan, on je to člověk" bylo zpracováno už nesčetněkrát
(mj. klasická a skvělá povídka ve sborníku Tichá hrůza, ale i spousta
inscenací, např. česká Specialita šéfkuchaře), možná proto mi tu chybělo
něco navíc – nepříjemné pocity, plíživé zlo, atmosféra blížícího se
odhalení, nebo aspoň popis odporností, které hlavní hrdina za dveřmi
nalezl. Milovníci Falloutu si můžou moje hodnocení zlepšit, jako že se
to odehrává v prostředí, které mají rádi.
Viky:
Tato povídka není ničím zajímavá. Pointa byla jasná nejpozději po prvním
odstavci, zpracování bylo běžné, a tak jen nepřítomnost gramatických
chyb a příjemná krátkost jsou devizami tohoto dílka. Za tři.
Revize.
Cheky:
No, když se povídka jmenuje Miska guláše a je ze světa Falloutu, tak je jasno. A když se odehrává v Junktownu, tak je jasno tuplem. Jasně, pořád to ještě může být psychodrama nad poslední konzervou, ale tyhle naděje člověka opustí záhy. Aby bylo jasno, není to špatné a text je naštěstí právě tak krátký, aby se dal použít třeba jako ilustrační příběh k settingu nějakého postapo LARPu. Ale prostě letos přišly lepší povídky. Mnohem lepší.
Dawen:
Svižné a krátké, navíc bez chyb. Problémem je, že pointu člověk ví už po
pár řádcích a tak se jen prokousává ke konci. Kde nic tu nic variace na
vtip "kde jste vzali to maso…“. Tři.
Cestou necestou
Povídku napsal Lmslaver.
Tína: 3-
Viky: 3
Cheky: 4
Dawen: 3
Aranelka: 3
Ssyx: 3-
Průměrná známka: 3,3
Tína:
Povídka nebyla špatná, nebyla ale ani dobrá, tedy dobrá ve smyslu „jsem
ráda, že jsem si ji přečetla“, natož „přečetla bych si ji znovu“.
Třebaže mám ráda madmax styl, tento zástupce mě až tak nezaujal. Zoufale
jsem postrádala zajímavý a především dobře vypointovaný příběh, možná
to ale nebylo záměrem autora, a mně se tak dostalo jen popisu jedné
honičky – na druhou stranu hodnotím jako plus, že to byl popis rychlý a
svižný. V kontextu honičky pak na mě působilo vysvětlení příčin a
následků apokalypsy zbytečně, a pokud už tam být muselo, pak ne takto.
Mnohem lepší by bylo dozvídat se o tom, co se stalo, pomocí narážek v
rámci „příběhu“ samotného, čtenář by jednotlivé náznaky určitě pochopil,
podobná popisná „polopata“ není nutná a působí na mě dojmem, že někam
musela, tak proč ne sem?, ačkoliv mohla být vložena prakticky kamkoliv.
Palec nahoru za kočičí chřipku! Povídka obsahuje občasnou neobratnost
nebo hrubku (nabitý náskok, o motogangech, případně souvětí, která
nedávala příliš dobrý smysl).
Viky:
Čím začít? Třeba úvodem. Úvod do světa ("Když už jsem se zmínil o
apokalypse...") je na začátek vlepen snad až dodatečně jako úlitba
nutnosti uvést svět a neschopnosti toto nějak provést v průběh povídky.
Povídce by také prospělo, kdyby si ji autor po sobě ještě jednou
přečetl, vyhnul by se tak snad alespoň některým chybám, překlepům a těm
nejnápadnějším stylistickým nedostatkům, kterých rozhodně nebylo málo.
Při procházení a vpisování postřehů přímo do textu zjišťuju, že těch
připomínke je víc, ale všechny jsou v rámci trojkové povídky
očekávatelné. Stejně tak častá absence čárek. A nic moc pointa. Proto
jsem také už dva dny po přečtení neměla tušení, o čem že povídka byla.
Revize.
Cheky:
Nejsem fanoušek automobilismu, avšak dokáži ocenit hezkou automobilovou honičku. Autor tady dobře rozvrhl povídku na jednu akční scénu, současně je to správně krátké, akční, prostě jo. Zprvu zde zaznívá i sociálně-kritický tón ("Už jsem se ale na
vlastní oči přesvědčil, že řeči o špatných českých
silnicích, divokých nepřátelských obyvatelích a vražedných
motogangech nelhaly. Tohle byla opravdová džungle ve středu
Evropy"), následně se však dozvídáme, že jde o stav až po apokalypse. Kráskam v nesnázích - nebo aspoň polonahá kozatá kráska v šortkách a nesnázích - jsou taky fajn prvky. Jenže pak přijde aquaplaning. Už to vykání je takové divné, narážka na Mad Maxe násilná, vysvětlování apokalypsy zbytečné. Pak je bitka, to je fajn, no a pak je závěr a ten je takový hodně divný. V první řadě se mi nezdá, že by gang slečnu jen tak pustil, bez ohledu na to, co řekla, nebo neřekla. Nejen reakce na nález osady, ale vůbec celé její chování je takové ploché, divné... vypravěč by patrně udělal nejlíp, kdyby ji tam nechal a odjel. :)
Viky dobře revidovala styl, ačkoliv osobně bych byl mírnější; na druhou stranu, autor krátké povídky se musí rozhodnout, jestli použije bohatý repertoár vypravěčských nástrojů, anebo to napíše krátce, rychle, úderně. Kdyby byl jazyk vycizelovaný a se slečnou trochu více pracováno (myšleno literárně), tak by to mohla být slušná dvojka.
Dawen:
Popis klipsny neuvěřitelně koliduje se zbytkem povídky. Docela by mě
zajímalo, zdali byl první popis či povídka. Gramaticky to není zlé, ale
mám pocit, že autor se vykašlal na to, aby po sobě povídku četl, pokud
by tak učinil množství gramatických a i stylistických chyb by bylo
znatelně menší. Mad Maxe mám rád, ale v případě této povídky se
nechytám. Plusem povídky je svižnost a docela sympatický závěr. Za tři.
• 2.11.2014 . . . BV: Two steps from Hell
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (3) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Dnes vám představím dílko pana Dretnotha, jež se umístilo na předposlední příčce hodnotitelského žebříčku. Stačí však jediný pohled na průměrnou známku, aby bylo jasno, že ač předposlední, od opravdu posledních kousků si udržuje solidní odstup.
Rituálny tanec za dobrú úrodu
Tína: 4
Viky: 3
Cheky: 3
Dawen: 4
Aranelka: 3-
Ssyx: 4
Průměrná známka: 3,6
Tína:
Snaha dostat do povídky všechno, co má autor rád,
případně co se mu zdá zajímavé, v tomto případě, bohužel, nevychází.
Nikoliv vinou neschopnosti autora psát, ale především vinou jeho
rozhodnutí psát o všem - sladit to tak, aby povídka působila
"komplexně", je pravděpodobně nad lidské síly. Některé slovní obraty ve
mně vzbuzovaly pochybnost, jestli je povídka myšlena vážně, nebo jestli
se jedná o kousek pro zasmání (např. hladké kože gekonov, elegantne
upravené do sexi šatičiek). Povídka byla na mě až příliš dlouhá, jako
čtenář jsem spíš čekala, co všechno se v ní ještě (v podobě větší nebo
menší deus ex machina) objeví, než abych byla zvědavá na příběh samotný
(protože, přiznejme si to, o dobrý příběh se v ní nejednalo). Co se
gramatické stránky povídky týče, přestože slovenštinu bych se
neodvažovala opravovat, všimla jsem si poměrně velkého množství chyb, a
to např. ve shodách podmětu a přísudku a interpunkci. Také používání
přítomného a minulého času bylo na několika místech pokud ne špatné, pak
alespoň poněkud matoucí. Přesto hodnotím začátek jako dobrý a popisem
rituálu působící (sexy šatičkám navzdory) zajímavě a neotřele.
Viky:
Povídka s označením "ta slovenská překombinovaná". Divoši? OK. Otrokáři?
OK, máme dvě strany, show může začít. Rangeři? No, někdo moc sleduje
filmy, je na tom palouku nějak plno, ale dejme tomu, kdyby tam nebyli
tak moc chtěně. Supermutant? WTF? To je Fallout 3, ne? Hulk?! Ale no
tak, i s popkulturními odkazy se to musí umět. BoS? Rozhodně Fallout 3.
Vzhledem k nastolenému trendu považuji za závažnou chybu absenci páračů,
tyto ikonky univerza by příběhu jistě dodaly potřebnou jiskru a
dramatičnost.. Pointička je hezká, ale na tak dlouhý flák textu a tolik
zúčastněných stran dosti slabá. Další vadou na kráse je použitý font,
Comics Sans není, opravdu není, dobrý font. Sem tam nevychází shoda
podmětu s přísudkem a v textu chybí strašně moc čárek. Za tři.
Chekotay
Kterak
parta vaulťáku sehrála obrovskou habaďůru, aby měla součástky
na opravu vaultu. (Tedy, tak jsem děj povídky pochopil já a snad
nejsem moc daleko od pravdy, ačkoliv mne trochu mate enigmatický
náznak „Symboly
na ich brneniach boli pre domorodcov nečitateľné.“) Je
to pěkný nápad a hezká pointa, ale pro příběh rozložený přes
šest stran příliš slabá. Není to vyloženě špatné, ale ani
mě to nijak zvlášť nezaujalo. Tahle povídka dorazila do soutěže
první a tak si říkám, že možná ještě potřebovala trošku
uležet a dopilovat. Font mě nestrašil, protože jsem ji četl na
Kindlu.
Dawen:
Nemám rád Comic Sans, vážně nemám. Avšak v minulém ročníku byla touto
ohavností napsána jedna z nejlepších povídek vůbec, překousl jsem tedy i
letos tento font. Z této povídky mám pocit, že chybělo málo a miloval
bych ji. Bohužel ta špetka exotického koření se ztratila někde na
hranicích a tak zbyla jen nemastná neslaná povídka. Která mate čtenáře
tím, že poskakuje mezi komičností a vážností jak ruský kozel na koncertě
alexandrovců. Překombinovaný příběh a slabší pointa, která je opravdu
tak zřejmá, že mě překvapilo, když opravdu přišla. Pokud by autor
povídku zkrátil a poslal stylem více ke komedii, byla by opravdu dobrá.
Díky tomu a ohavnému fontu si u mě povídka vysloužila čtverku.
• 1.11.2014 . . . Brahmíní vemeno k dojení připraveno!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (37) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Nuže, první kolo soutěže je ukončeno. Hodnotitelé zhodnotili, tabulky jsou vyplněny, o tom, kdo postoupil do druhého kola a kdo zůstal v prvním máme už jasno, ale abych to udělal trochu víc napínavé, nezveřejním rovnou celý žebříček, leč budu postovat povídky postupně, tak jak se umístily, od nejhorší(ch). Ostatně, stejně jako minule a předminule, atd.
Pro začátek trocha statistiky: Došlo celkem 14 soutěžních prací od 13 autorů (jeden autor zaslal dvě práce), což je, pokud si dobře pamatuji, přesně polovina počtu z minulého ročníku. Z těchto prací jsou 4 psány slovensky, zbytek je česky. Překvapilo mne hezké rozložení témat, která autoři volili: 5 povídek je více či méně přímo ze světa Falloutu, 4 povídky jsou z madbrahmíního multiverza (vyskytují se tam postavy, které známe, což může být ošemetné, ale o tom víc napíšu až konkrétně), 6 povídek se odehrává na území Československa a 2 povídky jsou psány z pohledu ghoula, což tady, pokud mne paměť neklame, ještě nebylo. Nejdelší povídka měla přes čtyřicet stran. Celkem povídky nasbíraly 256 bodů, což znamená, že průměrná známka na povídku a hodnotitele je 3, což beru jako důkaz symetrického rozložení známek. Jednoduše řečeno, kolik dobrých, tolik špatných. Linii mezi prvním a druhým kolem jsem se rozhodl vést na úrovni známky 3,0 včetně, což znamená, že do druhého kola postupuje 6 povídek.
Z hodnotitelů byla nejměkčí Viky a nejdrsnější Tína (která je ještě rozpálená z bojů o první místo v letošní CKČ a Vidoucích), nicméně hodnocení jsou vyrovnaná. Trochu jsem se bál, že povídky, které dorazily dříve (a byly tedy hodnotitely, kteří šli po řadě za sebou, čteny první), budou mít lepší hodnocení, než povídky, které dorazily v závěru, leč nestalo se tak, přímky regrese a průměru jsou v kontaktu takřka intimním. Nejhorší udělenou známkou byla 6, ale dotyčný hodnotitel nakonec ustoupil a povídku povýšil až na pětku. Jinak ovšem hodnotitelé, kteří rádi vzpomínají na svá školská léta, použili takřka úplnou škálu, s níž se můžeme setkat na základních školách, tedy mínuska, pluska, lomítka, pomlčky, scházely už jen hvězdičky a vykřičníky. Rozhodl jsem se tedy škálu rozvinout o půlbody (takže 2- je totéž co 3+, totéž co 2/3 a totéž co 2-3 a v tabulce to má hodnotu 2,5). Na adresu soutěžících bylo prozatím sesláno jenom asi dvacet kleteb.
Obecně mám z došlých povídek dobrý pocit. Autoři, kteří se letos zapojili do klání, se nebojí své fantazie a jsou schopní zapojit invenci. Ne vždy to uřídí, neumí si mnohdy pohlídat celkem zásadní "boty" a bojují s médiem (kolikrát je vidět, že by autor raději natáčel film, než psal), ale v zásadě je většina povídek zajímavá už jenom zvoleným tématem.
Tolik obecně. Nyní konkrétně. O nejspodnější příčku hodnotitelské stupnice s hodnotou 4,5 se dělí 3 kousky a bohužel žádný není tak fenomenálně zlý, abychom mu mohli s čistým svědomím udělit anticenu.
Padouch nebo hrdina
Autor této povídky se nepodepsal, pracovně je řazen pod zkratkou "bsm".
Tína: 5 (původně 6, ale snažím se dodržet klasickou stupnici, sakra horko těžko)
Viky: 3 (pokud je autorem Sybrakos, odpad pokud je autorem kdokoli jiný)
Cheky: 5
Dawen: 5
Aranelka: 4 (za Hornyho Porna)
Ssyx: 5 (Takové znevážení klasiky)
Průměrná známka: 4,5
Tína:
Pravděpodobně pokus o vtipnost. Povídka, na které je ale „zábavné“ jen
to, že paroduje někoho, koho porota zná, a i to navíc špatně (tedy jen
lacině, nikoliv zábavně), mi nemá absolutně co nabídnout. Čpí z ní snaha
o frikulínství, nicméně frikulínství, podobně jako stylistickou
kvalitu, humor a pointu, povídka neobsahuje ani v náznaku. Skvěle
napsanou parodii, i kdyby se vozila po zádech jednoho z nás, bych
uvítala s nadšením, to ale rozhodně není tento případ. Drobné gramatické
chyby ztrácí na významu ve srovnání s naprostou absencí vtipu.
Viky:
Technicky průměrná až mírně nadprůměrná povídka, které je lidsky velmi
zlá. Proto ji hodnotím jako odpad a myslím si, že by měla být vyřazena.
Nu, k pointě snad jen, že jsem doufala, že když už je autor tak odvážný
(sarkastičník), tak to dotáhne do konce a napíše explicitní homosexuální
scénu dvou svalnatých jinochů a ne tuhle poněkud ohranou nudu. Autorovi
sem tam utekla nějaká hrubka a přebývala či chyběla čárka.
Chekotay:
Tahle věc je hrozně dlouhá. V zásadě
stačí prvních sto padesát slov, aby si člověk udělal obrázek.
Jediná věc, která nějak spadá do žánru „postapo“, je jedna
zmínka o platbě víčkem. Jsou tam nějaké narážky na Templáře
VŠB, ale v zásadě to je nevelmi humorná, urážlivá kravina a
jediný světlý moment v ní je slovní obrat „být mazaný jako
olejová bábovka.“ Myslím, že jsme to hodnotili jenom proto, že
jsem byl líný to vyhodit ze soutěže. Autorovi by pomohlo, kdyby
se naučil psát číslovky namísto číslic (já vím, po tom, co jsem napsal výše, je to chucpe ) a zkoušel lépe
vybírat témata.
Dawen:
Pokud šlo o sebeironickou sebereflexi autora, tak by tato povídka byla
ukázkou hlubokého zabřednutí do trapnosti. Dělat si ze sebe srandu je
fajn, ale má to své meze. Pokud si někdo chtěl přihřát grog, na účet
slavného H. T., tak jde o dosti hloupou snahu zavděčit se publiku, které
určitě zná předobraz hlavní postavy a jeho vystupování na Brahmínce.
Trapnost či hloupost povídky, doplňuje řemeslná stránka, která je
vzhledem ke kvalitě příběhu lepší než bych čekal. Snaha šokovat, která z
povídky čpí na sto honů, u mě padá na neúrodnou půdu pustin.
Všehovšudy jsem si z četby odnesl jen zhnusení – rozhodně však ne
zhnusení tím, čím mě chtěl zhnusit autor. A otázku, proč tohle někdo
vůbec psal.
Pekelný ksindl
Povídku zaslal Firejs.
Tína: 5
Viky: 4 (+ dada, - frikulínství)
Cheky: 4
Dawen: 5 (Sorry, ale tohle je blbé úmyslně)
Aranelka: 4 (Melo to sve momenty, ale jako celek to nebylo dobre)
Ssyx: 5 (Hrdinu jsem nenáviděl od 6. věty)
Průměrná známka: 4,5
Tína:
NE.
(To je opravdu slovní hodnocení povídky
a jsem na něj hrdá, protože naprosto vystihuje pocity, které ve mně
povídka vzbudila. Ne. NE. N E. Ne na mnoho způsobů, protože tohle je víc
než cokoliv jiného nepovídka. Nevím, co si šlehl autor, když ji psal,
ale pro mě, bohužel, není až tak experimentální nebo novátorská, jako je
nudná, zdlouhavá a otravná. Přiznávám, že jsem se nechytala, takže
možná jen nechápu skrytou genialitu zápletky. Má to nějakou zápletku,
že?)
Viky:
Autor chtěl být strašně moc free a cool a in a vyhrát Kejdu, co? Povídka
vyžaduje nejen jednotu místa a času, ale také jednotu postav.
Alegoricky to taky nefunguje. Nějak je tam těch lidí na 200 slov úvodu
moc. Ale je to aspoň zajímavě dada, když člověk přistoupí na
nejednostnost postav - každý hrdina má jednu dvě věty a dějí se mu
náhodné věci v náhodných místech. Nicméně protože jsou ti různí lidé
jedním jediným, tak i tento zábavní prvek odpadá a zbývá jen nuda a
nezřetelná touha, aby to ten ksindl nabral do svodidel hned na konci
prvního odstavce. Orchestr pravopisných chyb, špatně umístěných čárek a
občasných stylistických neobratností celou bídu jen podkresluje. Za
čtyři a to jen proto, že autor pětku chtěl.
Chekotay:
Titulní hrdina je nějaké auto. V něm
jede nějaký chlap. Někam. Kvůli čemu, není důležité, tohle
je jednobitková akční záležitost, ve které někdo umře a někdo
ne. Až v samotném závěru se dozvíme, že jde o postapo, v němž
obživlo samotné město. Celá tahle věc stojí na akci a na
hláškách, které jsou někdy dobré („Nespěchal. Měl čas a
mizernou fyzičku k tomu.“), ale většinou hrozně blbé („Ksindl
se pod rychlím tlakem v motoru zakuckal a pak roztočil svá kola na
maximální obrátky.“ „Rozžhavené ocelové koule...“) a plné
těžkých pravopisných chyb. Na to, že o nic nejde, je to poměrně
dlouhé, ale pořád se to ještě dá skousnout s tím, že pečlivou
prací (v první řadě prořezáním tak na polovinu) by to mohlo
být zajímavé, kdyby to nebylo tak neskutečně protivné, až to zabíjí veškerou hravost. Styl je
frikulínský, blazeovaný, slizký a po přečtení máte pocit, že
máte na hlavě brilantinu a na rukou laciný lubrikační gel.
Dawen:
HAHAHA. Tak jsme se nasmáli, bylo to cool atd. Za co? Proč? Vážně chtěl
být autor tak moc nejhorším v soutěži a vyhrát aspoň nějakou cenu? Nebo
je s posledním místem spojená nějaká zvrácená sláva a obdiv panen? Spíš
se jen bál, že by jeho vážně míněná povídka – kdyby takovou do soutěže
poslal – neuspěla. Rozhodně se k tomu neměl přiznávat. Povídka je
neskonale blbá, hlavní postava odporná, děj debilní. Za pět a bez nároku
na anticenu. Spíš na pár facek.
Tyler Baker
Povídku zaslal Tomáš Romaňák.
Tína: 5
Viky: 4
Cheky: 4
Dawen: 5
Aranelka: 5
Ssyx: 4
Průměrná známka: 4,5
Tína:
Nemohu se zbavit pocitu, že to někoho (a kupodivu ne nutně čtenáře)
přestalo bavit, a to přesně před posledním odstavcem. Povídka obsahuje
chyby, a to jak gramatické a stylistické, tak logické (i když logické je
možná silné slovo, které by znamenalo přítomnost logiky, ta však zcela
absentuje). Nechápu, jak mohl autor v polovině povídky zapomenout, jak
se píše přímá řeč. Vzhledem k podivnému příběhu a nulovému vyvrcholení
autora omlouvá pouze to, pokud je mu, podobně jako hlavnímu hrdinovi,
deset let. Na druhou stranu byly alespoň některé jednoduché, svižné
pasáže velmi čtivé.
Viky:
Jedním slovem nuda. Začátek jak obšlehnutý z
Barbara Conana (ten byl lepší) a příběh tak překombinovaný, že by se za
něj nemusel ani Fallout 3 stydět, posloužily autorovi jako mučírna
nebohých frází, které zde jsou lámány v kole a trhány jak hadi, aby z
nich posléze pejsek s kočičkou uvařili nové, nefungující (např. dostalo
na koleno - tak srazilo na kolena nebo dostalo do kolen?). Jasná 4, v
paměti mi utkvěla právě pro své chyby.
Chekotay:
Klasický příběh: Vesnici přepadnou
banditi, všechny pobijí, hlavního hrdinu odvlečou, on jim uteče
a všechny je zabije, k tomu se někde přilepí nějaké ženské a
pak všichni žijí šťastně až do smrti.
Tahle povídka je ve společnosti
ostatních dvou vlastně neprávem, neboť se, na rozdíl od nich,
nesnaží si šplhnout. Není trapná. Ale je špatná. Na to, jak je
ten příběh jednoduchý, je překombinovaný a dlouhý, navíc
psaný popisně, nezáživně. Nic vás nevtáhne, nic vás nenutí
to dočíst.
Můžeme se také pobavit o tom, jak
mohl hrdina, takto farmářský synek z jakési smradlavé díry
kdesi na konci postapo světa, znát taková slova jako „dveře
od protijaderného krytu“, „komplex“, nebo „protiradiační
oblek“. V oblasti vulgarit je však slovník hrdinův omezen.
Použité
věty jsou často holé a krátké, najdou
se hrubé chyby („k šéfovy“). Podstatné jsou však
nevyužité kousky, které z povídky trčí jako volné nitě:
Stařík tvrdí, že Tyler jediný může všechny zachránit. Proč?
Nakonec je stejně zachránil doktor a hlavně šťastná náhoda a
hádka nájezdníků. Na konci doktor tvrdí, že teď Tyler bude
moci poslouchat družice (je zajímavé, že kydač hnoje ví, co to
jsou družice), ale pak se ukáže, že to nejde. Tak proč se o tom
autor vůbec zmiňoval? Naopak není vůbec zmíněno, k čemu
nájezdníkům vlastně byly všechny ty vymyšlenosti (čip, hlavice)
a proč vůbec vystříleli celou vesnici.
Jak
to vidím já, máme před sebou prvotinu mladého autora,
který zvolil lehké téma, ale zkusil z něj udělat velký epos.
Doporučuji buďto nadále volit lehká témata a dělat z nich lehké
minipovídky, anebo rovnou budovat rozsáhlé, důkladně vystavěné
příběhy. Ale hlavně: Hodně číst, všímat si, jak jsou
postaveny dobré příběhy, a pak psát, psát, psát, dokud se
člověk nerozepíše (anebo dokud nezjistí, že nemá talent na
psaní, leč na hru na šalmaje).
Dawen:
Čekal jsem, že se nám do Vemene vloudí nesmrtelný Fallout 3 a dočkal
jsem se. Mám pocit, že autor psal povídku nadvakrát. A mezi těmito
obdobími tvůrčího zápalu uplynulo několik let. A rozhodně po sobě
povídku nečetl. Logika v povídce skřípe jak vodní mlýn v poušti a já se
nemohu zbavit dojmu, že autor měl v plánu delší příběh, který pak velmi
narychlo utnul. Celé je to takové hloupé a nesourodé. Zkrátka něco co by
s větší péčí mohlo dostat lepší známku než 5. Protože v současném stavu
je to příběh hloupý, nelogický, roztrhaný a nedodělaný jako Fallout 3.
• 30.9.2014 . . . Brahmíní vemeno uzavřeno
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (19) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Dobrý več... dobré ráno...? Dobrou půlnoc? Dobrý říjen? No prostě dobrý! Hotovo fertig, příjem povídek do letošního ročníku literární soutěže O brahmíní vemeno právě skončil. Protože vault slaví kulatých třináct let, bylo do soutěže zařazeno třináct povídek, a to tyto:
- Rituálny tanec za dobrú úrodu
- Menej žiarivá budúcnosť
- Noc pred bitkou
- Fikreta
- Miska guláše
- Tyler Baker
- Pekelný ksindl
- Padouch nebo hrdina
- Tohle je můj revír
- Cestou necestou
- Šest
- Rodový proud
- Gang
A teď pozor: Pakliže jste poslali svou povídku do soutěže, a nevidíte ji uvedenou zde (ani vám nepřišel potvrzující e-mail, že jsem ji obdržel a zařadil), pak ji honem pošlete, teď hned, nejpozději do dnešního večera. (Viky dneska prohlásila, že existuje deadline a pak ještě hard deadline.)
Povídky chodily tak nějak normálně, jedna přišla záhy, jedna přišla deset minut před půlnocí. Jedna povídka je vyvedena fontem Comic Sans, jiná jedna povídka si na přání autora ponechala ilustraci, medle ke své chybě. Jinak jsou dílka spořádaná, psána černě na bílém latinkou, ve směru od začátku do konce, tak, jak to máme rádi. Jedna povídka dorazila podepsána velmi nepravděpodobnou přezdívkou, ale protože o tři minuty po jejím obdržení napsal na Zombie forum jistý HT, že právě poslal povídku do Vemene, tak to s tou naprostou anonymitou nebude tak zlé.
Více se k povídkám vyjádříme, až je přečteme. První kolo bychom mohli ukončit tak do měsíce. Patrně dříve, ale 1.11 v 1:11 nejpozději tady budou výsledky 1. kola. Kdy přesně proběhne slavnostní vyhlášení a předávání cen, to ještě nevíme, protože Toudi a Řepa pořád neřekli, kdy budou mít volno. Konec hlášení!
//EDIT: Skutečně ještě dorazila jedna povídka, ale teď už fakt konec.
• 18.9.2014 . . . Brahmíní vemeno se nadouvá
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (4) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Do uzávěrky soutěže zbývá 12 dní!
Už asi nemá smysl přesvědčovat návštěvníky, aby psali, jako spíš apelovat na ty, kdož píší, aby posílali. Šup, šup!
• 12.8.2014 . . . Brahmíní vemeno: První bojovníci
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (6) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Od vyhlášení soutěže uplynuly skoro tři měsíce a kde nic, tu nic, na Brahmíně zdechl pes, co?
Ve skutečnosti tentokrát ne, zdechlý pes byla událost posledního "klasického" Nukleárního úderu. Letos však proběhl NÚ "nového stylu", jenž nás, mimo jiné, vytáhl ze zaprášené díry u Prahy do nejnádhernějšího srdce bývalé federace, do Bílých Karpat. Je dobrým zvykem nerozepisovat se o NÚ více (narozdíl od běžných srazů); ti, kdož neví, oč jde, nechť přijmou jako fakt, že Brahmíná pořádá jednou ročně celozávodní výjezdní zasedání, které má svá vemenatá specifika a které představuje nejvyšší zkoušku nováčků a nutný předpoklad k získání originálního ranku. A ti, kdo ví, si umí představit, jaké to bylo.
Nyní však zpátky k soutěži. Předchozím odstavcem jsem chtěl naznačit, že navzdory neaktivitě brahmíního home naše komunita žije a soutěž je v zákulisí intenzivně řešena. A k úsilí organizátorů se konečně začínají přidávat také autoři: Ke dnešnímu dni registruji první čtyři povídky, což znamená, že ceny za první tři místa + anticenu za to nejhorší bez problémů udáme. Anticenou je knížka Kejda od Dana Černého (není to tenhle týpek), patrně nejhorší dílo české fantastiky vůbec, podle pověstí ještě horší, než Poutník z Mohameda.
Přesto doufám, že soutěžních děl přijde o trochu více. Těch klasických dvacet by bylo fajn. ;-)
• 17.5.2014 . . . Literární soutěž O brahmíní vemeno 2014
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (3) | 
Tagy: Brahmíní vemeno Soutěže Povídky Komunita
Lidi, nebudem si tajit, že Brahmínka má zase narozky a že jsme je včera oslavili takovým způsobem, že dneska horko těžko vidím na klávesnici a absolutně netuším, kolikáté to narozky vlastně jsou. Zavzpomínání na staré dobré časy a zhodnocení vývoje odbydu větou, že kdysi jsme byli banda upocených nerdů, co tahala porno na disketách, zatímco dnes jsme dospělí, vyzrálí, moudří a místo disket taháme porno na fleškách.
Dumali jsme, čím tyto narozky oslavit. Padaly návrhy, jako zapálit v Brně pařez, zapálit Brno, vylít Ssyxovu bestiální vodku do Prýglu nebo napadnout Polsko, ale nakonec jsme se shodli na tom, že vyhlásíme další ročník soutěže O brahmíní vemeno.
Starší návštěvníci pamatují dávné ročníky a nyní je patrně jímá hrůza a oblévá studený pot. Ale třeba se najde dost mladých, kteří do toho půjdou. Co je čeká?
Pravidla jsou jednoduchá. Chceme po vás, abyste nejpozději do 30.IX. t.r. zaslali své autorské, doposud nezveřejněné literární dílo žánru postapo povídky na adresu mé elektronické pošty (chekotay [@] seznam.cz), a to v jazyce českém či slovenském a jako příložený soubor ve formátu .odt nebo .doc. Do předmětu zprávy uveďte prosím magickou formuli "O brahmíní vemeno", ono se pak Maxwellovým démonům pracuje mnohem lépe.
Následně vám potvrdím přijetí díla a zařazení do soutěže. Dílo bude zhodnoceno týmem expertních paznehtů (Aranelka, Dawen, Cheky, Ssyx, Tína, Viky) ve dvoukolém režimu, kdy ze subjektivních sít vzejdou tři nejlepší kousky a ty budou odměněny věcnou cenou, již si vítěz vybere z nabídky. Chvíli jsme dumali, jestli nemáme, po vzoru ostatních českých literárních soutěží, splácat z moduritu nějaké amorfní "umění", ale nakonec jsme se vrátili k tradičnímu stylu odměňování, takže v nabídce čekejte klasickou sbírku prostředků pro přežití nukleárních holocaustů a ukojení perverzních fetišů.
A nyní klasické právní proklamace:
Hodnotitelé si vyhrazují právo neocenit ani jednu povídku v případě, že by všechny došlé povídky považovali za děsuplné. Účastník soutěže nemá na výhru právní nárok.
Zasláním do soutěže autor souhlasí s uveřejněním své povídky na Vaultu šílené brahmíny, a to jak na webu, tak v případném tištěném sborníku (naděje neumírá).
Nejsem účastníkem této konference, nicméně bych chtěl tučňáka.
Pokud máte nějaké dotazy, bude nejlepší, když se poptáte na našem diskusním fóru v příslušném topiči. Tydlencty komentáře pod aktuálkama se už dávno ukázaly jako krok špatným směrem, nikdo to nečte, zatímco na fóru jsme všichni imervére.
K vyhlášení výsledků dojde ještě před Vánocema a slavnostní předávání cen vítězům bude zase, jako obvykle, v Brně.
• 9.5.2011 . . . Nový portál PostApo.cz shání redaktory
Autor: PostApo.cz | 
Zdroj: http://postapo.cz/ | Komentuj novinku (5) | 
Tagy: Komunita Soutěže Zajímavosti Civilní ochrana
Ahoj všem milovníkům postapo
tématiky. Portál PostApo.cz shání posily
do svého teamu. Hledáme zodpovědné, samostatné
a tvůrčí osobnosti. Jedná se o práci na
článcích, sběr obrázků, videí a
hudebních klipů na youtube, testování zboží
od českých výrobců a obchodů, prodávajících
armádní vybavení, a také občas reportáže
z military akcí všeho druhu.
Práce redaktora prozatím
nebude hrazená, hradí se pouze poštovné při
vracení testovaného zboží, které musíme
vracet výrobci, cestovné/ubytování/stravné
při společných cestách na akce apod. Také
redaktoři získávají některé předměty
z testů, pokud obchod netrvá na navrácení.
Většinou se jedná o bojové a lovecké nože,
taktické svítilny, spacáky, oblečení a
další „drobnosti“. Samozřejmě pokud budete testovat
optiku za 25.000, bylo byfajn ji pak vrátit… :)
Pokud vás to zaujalo, zúčastněte
se naší redaktorské soutěže o bojové nože v
hodnotě přes 6.000 Kč. Ze všech autorů pak bude vybráno
redaktorské jádro, které bude mít na
starosti aktualizaci webu.
Podrobnosti najdete zde.
• 18.11.2010 . . . O Brahmíní vemeno 2010: Závěr
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (14) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Včerejškem tedy skončila naše velká literárně-grafická soutěž. Zbývá už jen předat ceny vítězům a pěkně to s nimi oslavit, což se bude dít pozítří v Brně v podniku Valhalla od šesti hodin večer. Úroveň letošního ročníku byla vysoká a já celkem vážně uvažuju o vydání sborníku. No, jsem zvědavý, co přinese ročník příští. S jeho vyhlášením chvíli počkám, než se v úzkém kruhu vaultmasterském poradíme o jeho podobě, ale už teď je jasně patrné, že autorům omezení rozsahu velmi svědčilo. :-)
Seznam jak kdo hlasoval jsem zpřístupnil ve formátu sxc, pdf a txt.
Tak zase za rok, bando!
• 17.11.2010 . . . Brahmíní vemeno: Vítěz!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (29) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Takže, bando, všechny povídky horší než nejlepší jsme už hodili přes palubu a nyní je čas, aby to tady pořádně rozjel absolutní king naší soutěže. Všichni čekají, že to bude něco bohovského, něco, co trumfne i bitevní velrybu, a ono asi jo, protože vítězná povídka dostala pouhých 15 bodů. Napsal ji Knecht a jmenuje se Poslední obránce. Už z názvu je patrné, že to bude akční vyvražďovačka (i když jsem kdysi četl povídku se stejným názvem, a to byla filozoficko-matematická... vyvražďovačka), a z umístění současně vyplývá, že nepůjde jen o nějakou obdobu OK Corralu kdesi u Modocu. Tohle je zatracená válka. Je načase nasadit blembák, otevřít si KDP a pustit se do boje... tedy do čtení.
Příspěvek #18 [ODT] [PDF]
Aranelka:ANO
Bodkin: Ano.
Dawen: Perfektní, ANO!
Chekotay: Ano
Tína: Rozhodně ANO, s Lánským chci mít dítě
Viky: Je to dobrý, ale nelíbí se mi to. Ano.
Ratman: ANO!
Ano.
Chekotay:
Tři
stránky úvodu, čtyři vlastního příběhu a tři stránky doslovu, to je
špatný poměr. A je to asi také jediná výtka, kterou mám. Drobné
nejasnosti (jako že v půlce 70. let ještě ČSLA neměla Dragunovy, ale
pušky vz. 54) jsem si ujasnil dalším studiem. Samotný příběh je
heroická vyvražďovačka, která velmi dobře těží ze zajímavých kulis.
Postavy jsou na tom hůř, známá jména mi spíš vadila. Je vidět, že
úkolem této povídky je otevřít sérii příběhů ze života rotmistra
Lánského, a to se jí daří výborně.
Ratman:
Není
asi o čem diskutovat - splněné zadání, domácké prostředí, napínavá
svižná akce, která se Ratíkovi líbí. Tahle povídka mi přesně padla do
noty, sice není dokonalá, ale ze soutěžních příspěvků ji považuju za
nejlepší.
Viky:
Nemám,
co bych napsala více než již napsali pánové nade mnou. Povídka se mi
osobně nijak extra nelíbila, jelikož bojové akce mne nebaví, nečtu je a
jenom si přelistovávám na konec, kde si přečtu součet zraněných a
mrtvých a čtu si v příběhu dál. To v téhle povídce zorvna moc dobře
nejde. To ovšem není chybou povídky (nebo obdobných textů v jiných
povídkách/knihách), to je jen má nechuť k bojovým akcím. I přes tento
nedostatek mi čest nedovolí nepřiznat, že povídka je dobrá, zajímavá,
čtivá a vůbec dobrá. A proto, ačkoli se mi nelíbila, tak ode mne
dostala poměrně vysoké hodnocení.
• 16.11.2010 . . . Brahmíní vemeno: Druhé výherní místo
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (13) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Přihodila se nám taková zvláštní věc, dvě povídky dostaly stejný počet bodů (31) na stříbrné příčce. Tak jsme nad tím dumali a uvažovali, že zrušíme třetí místo a budou jen první dvě místa, a na nich tři výherci. Jenže jedna z těchto povídek navíc patří do (jinak prakticky nevyužité) humorné kategorie, takže ve finále padlo rozhodnutí o rozdělení pozice mezi dva výherce.
Tak tedy dnes Matej Dobias s povídkou Smutná pieseň jari a An-Fin s dílkem Iniciace. Doporučuji číst jednu před obědem a druhou po, protože jsou svým vyzněním diametrálně odlišné.
Příspěvek #20 [ODT] [PDF]
Aranelka:Ten konec...já začínám být na ty sebevraždy alergická. Jinak ANO.
Bodkin: ANO.
Dawen: ANO, velmi nevšední přístup.
Chekotay: Bože, ano, ano, ANO! Rozhodně ano.
Tína: Ano. Ale měli sníst toho mrtvého kamaráda!
Viky: ANO
Ratman: ANO
Ano.
Chekotay:
Dobře
zvládnutý jazyk podkresluje smutnou poetiku téhle tragédie a úplně mne
unesl. Na rozdíl od všech tě ustřelených hlav je tohle parádně surové a
srdceryvné. Předposlední dvě věty to ovšem kazí. Autor skvěle těží z
reálií Falloutu 2 a zasazením děje do Klamathu, mého nejoblíbenějšího
města, si mne získal nadobro. A možná mě dostalo to, že i já mám
stehlíkovu píseň a vůni třešní asociovanou se smutkem. Takže jedinou
větší připomínku k této povídce jsem měl asi takovou, že mnohé jedovaté
bobule jsou sladké a chutné a není třeba si kazit poslední chvíle na
světě, umřít se dá velmi příjemně, ale pak jsem sám sebe prohlásil za
botanického hnidopicha. Dlouho jsem toto považoval za svého kandidáta na vítěze, pak ale přišly lepší kousky.
Ratman:
Ej,
dost bolo neohrožených hrdinů a akce. Takhle nějak se dá představit
správné živoření ve světě, kde se na spravedlnost a dobrotu srdce
nehraje. Depresivní, ale přesto zajímavé. Sice se četla trošku hůře,
ale i přesto jsem se u ní nenudil.
Viky
Jeden
z nejlepších příspěvků letošní soutěže. Příběh malého chlapce a jeho
sestry, který mne chytá u srdce zejména způsobem přijmutí
nevyhnutelného osudu. Opět musím ocenit sevřenost příběhu, žádné
zbytečné odbočky a dobré vykreslení postav. Oceňuji také lehkou
poetičnost příběhu a myslím, že si zařazení ve zlatém fondu VŠB plně
zaslouží.
Jako botanička si nemůžu odpustit poznámku, že když si v
květnu nedokázali najít nic k jídlu a museli krást cibuli, pak se není
co divit, že skončili jak skončili, ale botanička má držet pec a nechat
se unést příběhem... Podobnou nepozorností je zmínění pupavových listů
pouze jako přílohy a jejich nevyužití jako samostatného jídla po
neúspěšném pokusu o ulovení veverky.
Příspěvek #03 [DOC] [PDF]
Aranelka: Nepochopila jsem proč zrovna pásovec,ale jinak jsem se u toho bavila, takže ANO :)
Bodkin: Trošičku retardované Ano.
Dawen: Příjemné čtení a docela mě to i rozesmálo, Takže jo Jen ten font
Chekotay: Rozhodně ano.
Tína: Tak tedy ANO
Viky: ANO
Ratman: ANO
Souhrn: Ano
Ratman:
Tuhle
povídku jsem původně nechtěl hodnotit tak vysoko, ale faktem je, že
zatímco jiné povídky se mi z hlavy vykouřily jak pára, na tuhle si
dobře pamatuju a to byla mezi prvními. Humorná i dobře napsaná, má sice
své šneky, ale i tak je mezi pásovci králem :o)
dawen:
To,
že je povídka vtipného ražení, ještě neznamená, že nutně musí mít kchůl
font. A to je tak jediné co můžu této povídce vytknout. Autor odvedl
skvělou práci, povídka je čistá a vtipná, závěr mě překvapil, že půjde
vysoko, mi bylo jasné od začátku. Škoda, že padlo dělení do kategorií,
protože ve své by tato povídka určitě vyhrála, takto se musí zařadit o
stupeň níž.
Viky:
Ano,
povídka naplňující zadání a přesto s nečekaným rozuzlením. A ani to
není tragédie, drasťák nebo deprese na počkání. Víc k ději napsat
nelze, nechci ochudit čtenáře o jejich porci zábavy. Jazyk na úrovni, v příběhu není nic navíc, dobře jsem se u něj bavila. Prostě ano.
Aby tu nebyla jenom chvála, připojuju se k dawenovi s poznámkou, že pro příště by bylo vhodné zvolit nějaký normálnější font.
Chekotay:
Tak tuhle povídku jsem zprvu vůbec nepochopil, dokud mne Dawen neupozornil na pointu. Inu, stál jsem si na vedení. Při druhém přečtení jsem pochopil, že autor z tématu "Jeden ponížený a pět set mrtvých" vydupal maximum, či snad ještě víc. Napsáno s lehkostí a vtipem, kterému se letos nemůže rovnat nikdo. Tohle je prostě skvělý kousek. Při jeho čtení se nebudete válet smíchy, ale na druhou stranu, tenhle humor nevyčpí a usmívat se mu budete i za dlouhou dobu.
Jen dodám poznámku, že když kdysi Hamster psal svou povídku, z níž je název kategorie citován, jistě měl na mysli něco jiného... ale věřím, že by jej potěšilo i toto.
• 15.11.2010 . . . Brahmíní vemeno: Třetí výherní místo
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (17) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Napřed něco úplně od věci, na netu jsem našel vědecké zdůvodnění, proč lidem ve Falloutu 3 po zásahu z libovolné zbraně ulétávají hlavy. Na četbu náročnou odbornou literaturu v podobě impaktového článku najdete zde. A teď zpátky k soutěži.
Dnes tedy Meehailova povídka Broken Dreams: Jednooký, která se umístil na bronzové příčce.
Příspěvek #30 [PDF]
Aranelka: ano, ANO!
Bodkin: Ale jo, spíš Ano.
Dawen: ANO
Chekotay:
Tohle je tak krásné! Vždyť to je báseň v próze! Mám chuť vzít cáry mlhy
jako dlouhé hedvábné šátky a obalit jimi ta polámaná křídla vážky
zchoulené ve stéblech ostřice na břehu rybníka, když přišly první
oktobrové mrazy. Navíc ta dokonalá práce s reáliemi Falloutu -> Rozhodně ano!
Smejki:
Tína: Ano (a nevím, co si o tom myslet)
Viky: ANO (ale konec je příliš nejasný, potřeba nechat si to projít hlavou)
Ratman: klidně me kamenujte, ale NE
Ano: 7, Ne: 1
Ratman:
Tuto
povídku jsem v prvním kole hodnotil jako jediný NE. Chekotay mě při
konstruktivní debatě nad šálkem gama-piva donutil názor poupravit,
takže jsem dal povídce ještě jednu šanci. Nicméně... ačkoli je opravdu
zajímavě napsaná a špatná není, četla se mi hůře než povídky, které
jsem hodnotil výše. Povídka má dle mého názoru bavit a tahle mě prostě
nebavila.
Chekotay:
Nádherná
věc, která v mém osobním hodnocení s přehledem převálcovala všechno
ostatní. Těžko k tomu něco dodat, protože to je prostě boží.
Ze
zajetí otrokářů utekli dva muži, dvě ženy. Klasické téma, člověk už jen
čeká, že v Pustině najdou minimálně Combat Armor a zapomenutý příruční
sklad gaussovnic a v krvavém závěru se vrátí pomstít, a ono ne. Protože
ti lidé, kteří utekli, byli opravdu otroci, ne nabušení mladiství
superhrdinové, otroci, kteří prožili příliš mnoho krutostí a jejichž
duše byly Řezníkovým (Butcher/Metzger) násilím zlomeny. Povídka přináší
mikrosvět několika lidí, který je cele vyplněn zoufalstvím a beznadějí,
a tento svět vykresluje dokonale, na rozdíl od jiných, které o něm jen
píšou. Ve světě beznaděje je i malý plamének víry oním jednookým v zemi
slepých. Avšak příbeh směřuje k neodvratnému konci, na kterém hrdinům
nezbývá nic než cáry ztracených snů a zoufalství horší než smrt.
Akorát
vytýkám autorovi některé dílčí témata, jako je hrad a průvod rytířů,
což jsou sice sny, ale i tak, jak mohly tyto postavy znát středověké
reálie?
Na druhou stranu chválím moc pěkné zasazení do světa Falloutu 2 - jemné, nenásilné, dokonalé.
• 14.11.2010 . . . Brahmíní vemeno: Čtvrtá příčka
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (19) | 
Tagy: Komunita Povídky Soutěže Brahmíní vemeno
Rovnou se omlouvám všem, kteří se ztrácejí v tom, na kterém místě se umístila jaká povídka. Ono je to trochu složité, už proto, že směrodatné jsou pro mě získané body a ne nějaké pozice. Prosím o shovívavost. Tak tedy dnes dvě povídky, které těsně nevyhrály, obě se 44 body, první od Sofa, druhá od Carlose, Danas nie najbolje... a Všechno nejlepší.
Příspěvek #05 [DOC]
Aranelka: Margaret byla dobrá :) ANO
Bodkin: Ano? Ale nepřišlo mi to jako true-postapo.
Dawen: Jediné světlé místo této povídky je vybombardování Balkánu, a to je jako s F3, takže rozhodně ne!
Chekotay: ANO
Tína:
Hlavní hrdina byl psychopat (i když ta akce se ztraceným lístkem byla
hrozný fail), už proto dávám ANO, mimoto mně se ten styl jednoduše,
gramatickým chybám navzdory, hrozně líbí
Viky:ANO
Ratman: NE - originální avšak chaotické a těžko stravitelné.
Ano: 5, Ne: 3
Ratman:
Za
svým NE z prvního kola si stojím. Stravitelnost této povídky se blíží
nule, balkán mi není ani trochu blízký a děj je těžkopádný. Pro mě
jedna z nejhorších povídek v soutěži vůbec. Jooo... a klidně mě za ten
názor kamenujte.
dawen
Autor
tuto povídku doslova zabil. Jeho poznámka na začátek mi připomněla
nechutnou a velmi smutnou aféru s autocenzurou na fóru. Už tímto
povídka ztratila mnoho bodů, když tomu přidám některé nesmysly v ději
(předání zbraně recepčnímu, ztracený papírek…), zasazení děje do pro mě
velmi neatraktivního prostředí, autorova až nezdravá fascinace
Balkánem, nesympatický hlavní hrdina a podivný britský konvoj
(ochrankáři s pistolemi? Na Balkán?!), dostává se povídka na dno.
Nezachrání to ani krásné ztvárnění Margaret a vybombardování celého
Balkánu.
A to mě mrzí, protože napsané je to dobře a použití citátů se mi moc líbilo, snad příště.
Viky
Jeden
z mých favoritů, povídka, kterou jsem si užila - politické thrillery a
detektivky mám ráda a tohle je jim docela blízké. Prostředí tu narozdíl
od řeckého děsu funguje a tvoří nedílnou kulisu děje, vykresluje a
dokresluje atmosféru tisíciletých krevních mstí, blbých náhod a
fatálních nedorozumění. Do tohoto konceptu perfektně zapadá i konec a
epilog, který by byl působivější, kdyby v něm byla pouze fiktivní
citace z novin a nic navíc a který je fatalistickým završením
tisícileté historie tohoto koutu země.
V této povídce mi
kulturně-historický úvod nevadí, autor v něm čtenáře zapojuje do
tkaniva svého příběhu a ukazuje zde sled nevyhnutelných chyb a
rozhodnutí vedoucích až k situaci, ve které se ocitá hlavní hrdina. Ten
mi mnoho k srdci nepřirostl, ale tak nějak mi k mé představě absurdního
Balkánu sedí a zapadá. Autorovu poznámku na začátku jsem raději
ignorovala stejně jako podobně zbytečné poznámky v jiných povídkách
(stejně tak jako poznámka na konci o pravopisné kontrole). A že to není
kanonické postapo mi je vcelku jedno, narozdíl od většiny ostatních
povídek jsem se u tohoto bavila. Mám snad jen jednu poznámku - že by na
tom byla britská diplomacie tak špatně, že by do služby povolala
85letou dámu?
Chekotay
Já
myslím, že ta povídka hraje na moje stereotypy, které jsem si o Balkánu
vytvořil z četby historické literatury - všichni tam jsou blázni,
všichni mají kvéry a každý chce zabít každého. V zásadě mi v té povídce
chybí už jen šňupání koksu z krucifixu a prasata žeroucí trabant. V
tomhle koutě Evropy je to zabité odjakživa, takže sem drsný příběh
prostě zapasoval - tímhle světem už apokalypsa prošla, stačí popsat
současný stav. Samotná kvalita psaní je horší a taky bych rád na
stupních vítězů viděl něco víc falloutovějšího, ale i tak skutečnost,
že při třech NE se povídka vyšplhala na páté místo o něčem svědčí.
Příspěvek #29 [ODT], [PDF]
Aranelka:ANO!
Bodkin: Ano.
Dawen: ANO
Chekotay: Ano. Hrdina se v závěru ukájí, leč já ukojen nejsem. Škoda.
Tína: Ano, opět se ovšem cestou mailem ztratil konec
Viky: ANO
Ratman: ANO
Ano.
Chekotay
Pozvolný
rozjezd je dost nežný na to, aby se čtenářem nekvedlal v kabině, ale
současně je cítit, že pod kapotou je ukryto pěkných pár koní.
Zvolený jazyk udeří do očí a čtenáři chvíli trvá, než se jej naučí a
než si na něj zvykne, po chvilce ale pozná, že autor jen vypadá jako
dabér TV NOVA a že ovládá slovotepectví ve zvoleném stylu. Na štěstí je
zde dlouhý pojezd, takže čtenář se může dobře vcítit. Na prahu vzletové
dráhy už je čtenáři jasné, jaký druh povídky to zrovna osedlal a začíná
se těšit na zombíky a onanujícího petruschku. Někde něco drhne, ale to
se snad poddá.
Start je prudký a nesmlouvavý, vtiskne čtenáře do
pancéřové sedačky a už jej táhne do oblak rozstříknuté krve! Chvilka
odpočinku, pak přichází prvky základní pilotáže a pomalu se vytváří
zápletka. Vykreslení základních postav je čisté jako bojový obrat na
Fowlerových klapkách a plynule přechází v prvky vyšší pilotáže.
Zápletka je utvořená a je skvělá.
A pak se začne střílet. Trasírky
lížou kokpit a čtenář je spocený i na padáku. Vzduch je linkován čarami
spalin PLŘS, sonický třesk přehluší mohutná exploze (někde něco
povlává, ale snad to nebude vadit), povídka se souvratem vyhoupává nad
mraky - a - poslední stránka - došel benzín.
Nezbývá mi, než abych autorovi otloukl o hlavu poučku RAF: Bojový let končí přistáním a vypnutím motoru. Ne dřív.
Pak
by si také měl autor opravit drhnoucí časovou souslednost: Dva roky po
čemkoliv s výjimkou příchodu doby ledové nebude na mrtvole žádné maso.
Stačilo by zaměnit slovo "roky" za "týdny" a už by to nedrhlo. Takhle
autor vypadá, jako by nikdy doma neměl mrtvolu. A, ano, také by se
hodilo dát si pozor na povlávající rozdíly mezi municí a náboji
(předposlední stránka dole).
Celkem vzato je toto velmi dobrá
povídka, ale absence závěru ji ničí. Připomíná mi to toho pilota
Me-262, jenž rozprášil box Fortressů, čtyři poslal k zemi a pak už
myslel jen na horkou vanu a ani si nevšiml těch dvou Tempestů, kteři ho
přepadli už s podvozkem venku. Prostě - trapas.
Ratman
Pro
mne bezkonkurenčně druhá nejlepší povídka v soutěži i když jak mnozí
ostatní tvrdí, "inspiruje" se z několika filmů dohromady. Tak proč ji
sakra nedávám na lepší místo? Důvod je nasnadě hned z prvních pasáží-
tohle téma je trošku mimo. Ač jsem četl jedním dechem a musím uznale
pokývat hlavou, za zombie téma se mi cenu dát nechce. Raději bych ji
viděl v rukou člověka, který se snažil alespoň "z rychlíku" držet
zadání bez nemrtvých a hnijícího masa. Nicméně autorovi děkuji za
příjemný i když místy nechutný zážitek. Těhule pozor!
Tina
Ač
recenzentka, zrovna dvakrát nechápu pořadí, ve kterém nám Chekotay sype
povídky na hlavu (vinen nemusí být nutně Chekotay, vemení povídky mi
prokazatelně snížily inteligenci z 25 na 10, není divu, že nechápu ani
jednoduché povely, jako například NAPIŠ K TÉTO POVÍDCE HODNOCENÍ!), ale
hádám, pravděpodobně špatně, že první vypadlou druhého kola je tahle.
Já jí dala ANO bez zaváhání. Jednak mám ráda zombie cokoliv, jednak se
mi líbilo, jak lehce a současně od podlahy byla napsaná. Hlavní hrdina
byl mně kupodivu sympatický povaleč (přitom takové kelleroidní postavy
nemusím, mám ráda Sama Křepelku, který pro svého pána i přes plot
skočí, a podobné z prstu vycucané, patetické, melodramatické
altruisty), rekonkvista byla úžasný nápad, ačkoliv toho její
příslušníci moc nevydrželi (škoda, ten kněz byl druhý nejpřitažlivější
muž letošního Vemene, pokud pominu autory a recenzenty), vztah Alice a
stalkera, který jméno buď neměl, nebo měl a já ho zapomněla, byl
skvělý. Jako pisálek chápu, proč autor povídku zakončil tak, jak ji
zakončil, jako čtenář jsem ale koncem lehce rozčarovaná a jako
recenzent vyloženě zklamaná. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že to
byla jedna z mála povídek, která mě bavila od začátku do konce. A bez
přeskakování!
dawen
Jediná
zombieapokalypsa ze všech povídek, a kvalitně zpracovaná, jen mi
přijde, že je to další povídka, která směřuje k něčemu delšímu… Hlavní
hrdina má krásnou vlastnost, jako jeden z mála se stará jen sám o sebe,
tak jak by to po skutečné apokalypse bylo, což dodává povídce nádech
reality. A cynický konec mě zahřál u srdce… Bohužel jsem si povídku
absolutně nemohl vybavit, nic ve mně nezanechala, proto se, v mém
hodnocení, umístila na nižší příčce.
• 13.11.2010 . . . Brahmíní vemeno: Jedna drobná aktuálka
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (9) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Dneska je takový fofr, že jsem málem zapomněl napsat aktuálku. Na šestém místě naší soutěže se usídlila mohutná povídka Drobek od Mykimot. Získala 45 bodů a i přes svůj pomalý rozjezd mě opravdu popadla za srdce.
Příspěvek #25 [PDF]
Aranelka: ANO
Bodkin: Spíše ano.
Dawen: ANO
Chekotay: Ano. Bože můj. Bože můj!
Tína: Spíše ne. Bože můj. Bože můj!
Viky: ANO
Ratman: ANO
Ano
Ratman:
Dobře
napsané, napínavé i té akce jsem si užil tak jak mám rád. Možná povídce
trošku křivdím, když ji dávám "jen" na čtvrté místo, podle mě by si
ocenění také zasloužila. Vytknout totiž nemůžu mnoho, jen mám dojem, že
po čase bych si z děje nevybavil tak moc jako u předchozích povídek a to
je pro mne v hodnocení jedním ze zásadních kritérií.
dawen
Jedna
z delších povídek, dokonce postapo začínající v minulosti. Líbilo se
mi, že autor vytvořil pro povídku prostředí s minulostí, otázkou ovšem
je zdali by se nehodilo spíše pro nějaké delší dílo...Konec mě
překvapil, snad jsem ještě takový nečetl. Co mě ovšem zamrzelo byl
hlavní hrdina, proč jeho fyzické vlastnosti nebyly využity lépe? Povídce
by pěkná akční scéna, ve které hlavní hrdina zmasakruje tlupu
nájezdníků za pomocí dvou hasičských seker slušela.
Viky
Dostáváme
se k dobrým povídkám, kterým již není třeba vytýkat neobratnost,
logické lapsy, chybějící konce a začátečnické chyby. Povídce v mých
očích trochu uškodil dlouhatánský úvod, který byl zajímavý, ale pro děj a
pochopení povídky nepodstatný. Stejně tak některé pasáže z mládí nebo
akcí, ve kterých bylo na můj vkus zbytečně mnoho military detailů, byly
zbytečně rozvleklé - ano, dokreslovaly děj a uváděly čtenáře do širšího
pozadí příběhu, ale více by slušely delšímu textu (novela, dlouhá
povídka). To, že nebyly více využity fyzické dispozice hrdiny mi nijak
nevadí, jako příčina vydělení hrdiny z davu a k znásobení dopadu konce
povídky posloužily dostatečně (tohle oceňuju asi nejvíc, využití tohoto k
dokreslení psychologie hrdiny, aniž by to haprovalo, bylo zbytečné nebo
zůstalo nevyužité). Co by mohlo čtenáře více dbajícího na nadpisy
rušit, je uvádění data a času před každým oddílem děje (že by inspirace
seriálem JAG?). Jinak nemám co vytknout, ani co dalšího chválit, jelikož
slušnou úroveň použitého jazyka považuju za samozřejmost nezbytnou pro
každého autora.
Chekotay
Boj o přední pozice byl tuhý a tenhle bojovník se v závěrečném sprintu bohužel neprosadil, ačkoliv musím přiznat, že mě tahle povídka velmi vzala. Ovšem jiné mě vzaly víc. No bylo to v samotném závěru soutěže hodně o vypjatých emocích a Viky se mě v jednu chvíli pokusila zabít... ale to odbíhám. Pasáže z mládí a military detaily mně nevadí, chápu je jako dobře použité prostředky k vykreslení psychiky hlavního hrdiny. Je pravda, že nějaká dobře skončená akční scéna by se hodila, aby čtenáře přichystala na masakr v závěru, ale už tak měla povídka 47 000 znaků a nikomu se do ní původně vůbec nechtělo. Takže pokud autor má chuť a sílu, doporučuji mu napsat na toto téma román a vydat jej. Bylo to moc pěkné.
• 11.11.2010 . . . Až se u brahmíního vemene uvolní místo
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (10) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Dneska vám nadělím povídku jen jednu, abyste si po včerejšku odpočali a připravili se na víkendovou smršť. Chlapík jménem Lmslaver se probil Pustinami plnými nástrah, anomálií, mutantů a Němců aby nám donesl svoi povídku s výživným názvem Až se v pekle uvolní jedno místo. I přes to, že obsahuje obrázek, dostala 51 bodů (pro srovnání, povídka na 3. místě má 37 bodů), neboť povídka opravdu zaujala.
Příspěvek #10 [PDF] (ODT)
Aranelka:ANO
Bodkin: Spíše ano.
Dawen: ANO, tohle se mi opravdu líbilo.
Chekotay: ano
Tína: Ano, také se mi to líbilo. Škoda jen, že tam je tolik hrubek.
Viky: ANO
Ratman: ANO
Ano.
Ratman: Je
docela škoda, že nám přišlo takové množství akčních povídek, jinak by
tato jistě vynikla. Zadání bylo bezpochyby splněno, úroveň je
nadprůměrná, jediné co mi ale vadí je možná poněkud složitější
orientace v reáliích světa. Možná kdyby autor trošku více vtáhl čtenáře
do dějin a situace, nemusel bych nad některými pasážemi déle bloumat a
poddal bych se lépe. Ale i tak velmi solidní povídka.
dawen: Krásné
šesté místo. Pes je užit o dost lépe, než v případě předchozím, povídka
má spád a velmi mě potěšilo zasazení do našeho kraje, to je u mě vždy
velké plus. Konec sice nepřekvapí, ale povedl se, neutíná totiž povídku
jako v jiných případech. Jenže konkurence je opravdu silná, a tak
povídka končí na tomto místě.
Chekotay: Tahle povídka hodně získala svými reáliemi. Ani ne tak tím, že je zasazena kamsi na Šumavu, ale tím, že svět popisuje prostě dobře. A temně. Dle mého názoru se zde setkáváme s nejtemnějším světem ze všech nabídnutých povídek. A to se mi líbí. Co se mi nelbí je množství chyb. Přiznám se, že závěr mne překvapil, ale je pravda, že k němu příběh dospěl nenuceně a přirozeně, žádné lámání logiky přes koleno. Jsem s touto povídkou spokojen a těším se na další autorova díla ze světa, kde voják slouží státu i po své smrti, do roztrhání mozku.
Viky: Jak napsal dawen, konkurence je silná a proto i přes všechny
klady tato povídka nemůže být na lepším místě. Už je to pár dní, co
jsem povídku četla, a tak nemohu podat vyčerpávající reakci. Omezím se
jen na konstatování, že mi postavy nepřišly věrohodně podané a tragický
dopad konce nepůsobil tak tragicky, jak by mohl, kdyby byly postavy a
jejich vztahy vykresleny důkladněji.
Jako všem autorům česky psaných povídek i tomuto nabízím korekturní opravy - kontakt přes forum.
Tímto zvu všechny soutěžící autory i ostatní příznivce Vaultu šílené brahmíny na slavnostní předávání cen do restaurace Valhalla v Brně. Slavnost proběhne 20.11. a začne v 18:00 SEČ v místním salónku. Restaurace nabízí solidní sortiment nápojů i jídel (a dobrých), dva nouzové východy pryč a je umístěna pod úrovní terénu a vybavena silnými zdmi spolehlivě tlumícími případné nadzemní jaderné exploze až do síle 10 kT. Salónek je bránitelný proti útoku mutantů. Prosím návštěvníky, aby těžké zbraně a trhaviny odevzdali obsluze a nenarušovali jejich přítomností slavnostní ráz akce. Po celou dobu slavnosti je zakázáno napadat ostatní účastníky akce, bez ohledu na to, z které frakce jsou.
• Soutěž s ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas - vyhodnocení třetího kola
Autor: JaW | 
Komentuj novinku (1) | 
Tagy: Fallout: New Vegas Soutěže
Tak a máme po soutěži. Uběhl další týden a my tu máme vyhodnocení třetího kola soutěže s internetovým obchodem ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas,
které jsme věnovali převážně třetímu, ne povedenému dílu Falloutu.
Celkově nám na náš redakční email přišlo překvapivě jen 25 odpovědí, z toho bylo 15 správných a 10 špatných. O to měli soutěžící větší šanci, že vyhrají.
Nejvíce chyb jste dělali v první otázce, kdy jste namísto přidruženého zboží (vpravo v liště) vyjmenovali stažitelné přídavky (Operation: Anchorage, The Pitt, Broken Steel, Point Lookout, Mothership Zeta)
Odpovídali jste na šest otázek a jednu bonusovou:
Otázka první: Co je obsahem přidruženého zboží (vybraného příslušenství) u hry Fallout 3: GOTY na stránkách Alfy?
Správná odpověď: Fallout: New Vegas, Fallout Trilogy, STALKER COP, Arcania, WOW: Cataclysm.
Otázka druhá: Jaká je minimální spustitelná konfigurace pro Fallout 3: GOTY uvedená na stránkách Alfy?
Správná odpověď: Windows XP/Vista, Pentium 4 @ 2.4 GHz, 1 GB RAM (2 GB Vista), VGA 256 MB (nVidia GeForce 6800/ATI Radeon X850)
Otázka třetí: Odbočka k Fallout Tactics: Jak se jmenuje hra,
kterou hrají brahmíny v jednom z náhodných setkání? (příslušenství ke
hře možno najít na Alfáckých stránkách v sekci "Hry")
Správná odpověď: Poker
Otázka čtvrtá: Kolik brahmín se nachází v Megatonu/Megatuně?
Správná odpověď: Jedna
Otázka pátá: Kdo napsal hudbu k Falloutu 3?
Správná odpověď: Inon Zur
Otázka šestá: Jaké hodnocení udělil Smejki Falloutu 3 v jeho recenzi?
Správná odpověď: 7/10
Bonusová otázka: Jaký je Váš nejoblíbenější eShop s elektronikou?
Správná odpověď: Někteří neměli žádný oblíbený obchod, někteří jich měli více, ale i tak s přehledem (s šestnácti hlasy) zvítězila jak jinak než ALFA COMPUTER. Druhý se umístil (s šesti hlasy) internetový obchod, který nám žádné ceny neposkytl.
Chvilka napětí... a výhercem se stává jeho ctihodnostPetr Brádler Tramtadadá. Výherci samozřejmě gratulujeme!
Výherce originálky Falloutu New Vegas v češtině již dostal emailem zprávu o výhře a může začít oslavovat.
Děkuji všem, kteří se zúčastnili naší soutěže a hlavně internetovému obchodu ALFA COMPUTER za super ceny. Snad se někdy u podobné soutěže uvidíme zase. Papá lálá.
• 10.11.2010 . . . Brahmíní vemeno - Trochu popojedem
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (22) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Čas se nám krátí, dneska vezmeme tři povídky jedním vrzem! Ať ještě stihneme v 11 hodin a 11 minut oslavit konec 1. světové války a večer zajet do města ochutnat první letošní víno na počest všech padlých.
64 bodů získala akční povídka z prostředí Masarykova okruhu v Brně Olověná bota od Henryho Thorna. Některým to připomíná Olověnou vestu (v orig. Full Metal Jacket), jiní si myslí, že zdroj inspirace leží jinde (Full Metal Panic). Tak jako tak, hodnocení z prvního kola je následující:
Příspěvek #06 [DOC]
Aranelka: Vůbec se mi nelíbil styl psaní, NE
Bodkin: Překvapené spíše Ano.
Dawen: Mad Max je mé dětství, takže ANO
Chekotay: Ano. Je to plné chyb, ale líbí se mi to.
Tína: Spíše ano.
Viky: Ne. Nuda.
Ratman: ANO
Ano: 5, Ne: 2
Ratman:
Dojmy po přečtení byly velice kladné. Hodnotit jsem chtěl vysoko,
jenže... uplynula už nějaká doba a zatímco jiné povídky jsem podle
názvu bezpečně rozpoznal, zde jsem chvíli tápal a musel si znovu pár
vět pro osvěžení paměti přečíst. V této souvislosti mi tak nezbývá než
dát povídku na takové pořadí, jaké dávám. Rád bych výš, ale tam dle
mého názoru patří kousky, na které se jen tak nezapomene.
dawen: Pokud
tuhle povídku vezmu jako akci a nedívám se do hloubi, tak je výborná.
Když se však zamyslím, objevím nesrovnalosti, střílení z pušky za
jízdy, dívku, kterou by pro její batoh stokrát zabili a hlavně jak by
se hrdina dostal do toho zásobníku na benzín?! Mad Maxe mám strašně
rád, proto se mi také líbila, jen by ho nemusela tak očividně vykrádat.
Celek ovšem působí dobře, než přijde konec, proč sakra musí všichni
umírat? Proč si autor nenechal hrdinu pro další povídku? Pěkné, ale
konkurence je dál.
Chekotay: Při rychlé jízdě Pustinou se člověk nemůže rozhlížet, upřeně sleduje
jen ten kus "cesty" před sebou a z celého putování má jen rozmlžené
dojmy, a to je přesně to, co si z této povídky odnáším. Mlhavý dojem o
rychlé cestě Pustinami. Což je velmi dobře. Autor si zvolil krátké a
nenáročné téma, které je postavené na akci, a to je dobře, protože nic
víc by to neuneslo. Jak gramatické, tak i logické chyby to má, ale
čtenář naštěstí není nucen si jich všímat, neboť děj už zase rychle
utíká dál. A to - rychlý a krátký děj - povídku katapultovalo vysoko,
protože mě se to velmi líbilo. Svižně, jasně, smrt, konec. Navíc
doplněné vtipnými hláškami (a taky ovšem několika otravnými popisy).
Navíc mi to připomíná některé události z českých PA LARPů.
Jen pro příště, benzínové nádrže ústí na povrch poklopem, aspoň tak jsem si všiml při svých zastávkách na bezninkách.
S menším počtem bodů (56) a tedy na lepším místě se umístila povídka Nestalo se nic od Páji.
Příspěvek #08 [DOC]
Aranelka: ANO
Bodkin: Spíš ano.
Dawen: Pěkné, i když k tomu mám výtky. ANO
Chekotay: Ano.
Tína:
Mně se to nelíbilo, ale dávám ANO, protože mám výtky do druhého kola
(proto ostatně pouštím všechno až na halucinogenní slátaniny typu
Brahminstara)
Viky: Spíš ano
Ratman: ANO
Ano.
Ratman:
Špatné to není, ale přecijen jsem čekal po přečtení prvních řádků
trošku víc. Nějaký zajímavý závěr, rozuzlení nebo nějakou trošku
zajímavější pointu. I když podle názvu se ten konec tak nějak nabízel
sám...
dawen: Bylo by
to skvělé, kdyby nám autor neustále nevysvětloval naprosté zbytečnosti,
to povídce skutečně ubírá, tak jako závěr, který je dle mého mínění k
povídce připlácnut, jen aby nekončila tak předvídatelně, přitom kdyby
hrdina zemřel na pobřeží, bylo by to nádherně ironické. Překvapení na
závěr, kdy se dozvídáme, že to celé byla jen halucinace, není dobrým
koncem. I tak je to slušná povídka.
Nu a hned jen o jeden bodík méně získala druhá Pájova povídka Putování.
Příspěvek #07 [DOC]
Aranelka: ANO, ano, ano!
Bodkin:
Bože NE! To je tak debilně orvané Let's feel the Dark Side of the
Force, psané nějakým retardovaným individuem bez špetky invence.
Dawen: Jednoznačně ANO.
Chekotay: Posměšné? ANO.
Tína: Mně to nejde otevřít Asi znamení... ale pokud to je Putování, to už jsem četla a dávám ANO!
Viky: ANO
Ratman: ANO
Ano: 6, Ne: 1
Ratman: Výborná
parodie a královsky jsem se bavil. Ale obávám se, že pro 99% čtenářů to
bude jeden velký blábol. Kdo alespoň trochu nemá povědomí o komunitě a
tyto věci nezná, moc si nepočte. Jen by mě zajímalo, kdo je sakra
Batman?
• Brahmíní vemeno: Opět v boji!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (7) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Nebo možná spíš Opět v loji. Dneškem totiž začínám zveřejňovat povídky, které penetrovaly do druhého kola naší skvělé soutěže o ceny... naší soutěže o skvělé ceny. Takže dnes zde máme povídku č. 11 jménem Až do konce, která ve druhém kole získala celkem 76 bodů. Autor jménem Snikch zasadil svůj příběh do šíleného prostředí fetem vypálených mozků, bohužel povídku neukočíroval a tak neuspěl. Povídka je to po všech stránkách kvalitní, ale celek jakoby nějak drhnul...
Příspěvek #11 [DOC]
Aranelka: ANO
Bodkin: NE
Dawen: ANO
Chekotay: Chtěli jsme špínu, dostali jsme špínu! Ano!
Tína: Spíše ano
Viky: Ano.
Ratman: NE - ani se to netváří moc "žánrově"
Ano: 5, Ne: 2
Ratman:
Slabé, o ničem a ani se to netváří dost postapo. Tohle by mohl být děj
prakticky jakékoli povídky odehrávající se na nějakém zapadlém
předměstí. Nedávám ani body za snahu.
dawen: Slušná
práce, zajímavý pohled do světa feťáků, s tak akorát drsným koncem.
Bohužel, je taková nemastná neslaná, nezanechá dojem. Motto na začátku
mě navnadilo, jen abych zjistil, že v povídce prakticky nemá smysl.
Navíc postapo prvky skoro chybí, klidně by se to mohlo odehrávat někde
v jihoamerickém slumu. A i když, se distancuji od gramatické stránky
povídek, tak některé chyby jsou opravdu zbytečné.
• 9.11.2010 . . . Brahmíní vemeno - VÍTĚZ! (grafický)
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (27) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Vážení návštěvníci, omluvte prosím mé výpadky v pravidelnosti zpráv - sex s šestnáctiletými mulatkami mne vyčerpává, Bolívie je peklo, chlast tu teče po ulici, nikdy sem nechoďte! Leda byste vyhráli nějakou soutěž na Madbrahmíně, což se dnes poštěstilo borcovi jménem Bigfoot. Myslím, že frajer už to musel čekat, prostou vylučovací metodou, že ano, ale i tak doufám že se mu při přečtení této zprávy podlomila kolena, na tváře vyhrkly slzy štěstí a on padl na koberec (jekorový!!11) s děkovným výkřikem "Chekotayi, vezmi si mou dceru za ženu!" (Jestli přihodí i půlku JZD, tak jsem za.)
Přátelé, od této chvíle má Vault šílené brahmíny své logo! Oi!
A jak vypadalo hodnocení? Všem se tato práce líbila, bylo vidět, že autor rozvinul slibný nápad zaslaný do soutěže dříve, akorát Gargamel, tedy, Taťka Šmoula Ratman měl námitky.
Příspěvek #22 [JPG]
Aranelka: ANO
Bodkin: Detto -> Ano
Dawen: ANO
Chekotay: Ano!
Smejki: Jsem
velmi pro. Jen bych rád poprosil autora, aby to zkusil vykolorovat
trochu hrubším stylem (sám nevím, jak to bude vypadat, ale ten airbrush
mne trochu ruší). Ale jinak je to a po drobných úpravách bych to ihned použil.
Tína: Ano.
Viky: ROZHODNĚ ANO
Ratman: NE - ta brahmína vypadá přihřátě. Chce to zdrsnit a pak bych to s potěšením bral.
Ano: 8, Ne: 1
Hodnocení ve druhém kole: Aranelka: 1, Bodkin: 1, Dawen:1, Chekotay: 1, Viky: 1, Smejki: 1, Tína: 1, Ratman: 3.
Výherci velmi blahopřeji a doufám, že se ukáže na slavnostním předávání cen, nejlépe v protichemickém obleku, s fajfkou a růžovým boa. Pokud nebude moci přijít, ceny mu budou zaslány klokaní poštou.
A od zítřka začnu uvěřejńovat povídky vypadlé ve druhém kole soutěže, začnu těmi, které se na výsledném žebříčku umístily nejníž.
• 7.11.2010 . . . Brahmíní vemeno neumřelo!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (10) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Na rozdíl od jistého vaultmastera, jenž se cítí poněkud utahán. Po včerejší pauze ztrávené útěky před věřiteli si dnes dáme druhé místo naší výroční grafické soutěže. Toto místo také není výherní, ačkoliv logo je to jistě velmi podařené - vlastně lituji, že nemáme dva Vaulty, abychom mohli používat dvě loga. Vlastně by se nám takové logo šiklo i pro chvíle, kdy se ožereme jak dogy, Tína tancuje nahá na stole, Knecht křesá jiskry přes celý sál, Viky bičuje Necra, Jarkeld mě nahání s vidličkou v ruce a Ratman kroutí hlavou a tvrdí, že nás nezná. Prostě, je to velmi podařená věc, ale nakonec jsme došli k názoru, že jiný příspěvek je ještě podařenější.
Příspěvek #27 [JPG]
Aranelka: O něco lepší, ale stále si to moc nedovedu představit jako logo. NE
Bodkin: NE.
Dawen: NE.
Chekotay: Ano
Smejki: Variace na předešlé. Výtky zůstávají. NE
Tína: Ano
Viky: ANO
Ratman: ANO
Ano: 4 Ne: 4
Prácě #27 získala ve druhém kole 16 bodů a takto bylo známkováno: Aranelka: 2, Bodkin:
2, Dawen: 3, Chekotay: 2, Viky: 2, Smejki: 2, Tína: 2, Ratman 1.
• 5.11.2010 . . . Brahmíní vemeno 2010 vstupuje do druhého kola
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (14) | 
Tagy: Komunita Povídky Soutěže Brahmíní vemeno
Tak, v zásadě už je rozhodnuto. Respektive v kreslící části soutěže již máme jasno, v povídkové více méně také, ale ještě si necháváme čas na uzrání. Loga se do druhého kola dostala tři a dnes vám ukáži první vyřazené z nich.
Příspěvek #13 [PSD]
Aranelka: ANO
Bodkin: Ne (není to skoro to samé co 12?)
Dawen: První co za něco stojí, tak teda ANO.
Chekotay: ano (Umístění písmen mezi rohy je lepší než v ostatních návrzích. Pořád se mi to ale nelíbí.)
Smejki: Ne
Tína: Ne
Viky: NE
Ratman: V té bídě zatím nejlepší, takže váhavé ANO
Ano: 4 Ne: 4
Hodnotící seřadili práce od nejlepší po nejhorší, načež jsem sečetl čísla obsazených pozic a práce s nejnižším součtem vyhrála. Práce #13 získala 22 bodů. Jak kdo hlasoval? Aranelka: 3, Bodkin: 3, Dawen: 2, Chekotay: 3, Ratman: 2, Smejki: 3, Tína: 3, Viky: 3.
• 4.11.2010 . . . Soutěž s ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas - třetí kolo
Autor: JaW | 
Komentuj novinku (4) | 
Tagy: Fallout: New Vegas Soutěže
Ve spolupráci s oblíbeným internetovým obchodem ALFA COMPUTER, pokračujeme třetím kolem soutěže o
"TŘI ORIGINÁLKY FALLOUT: NEW VEGAS V ČESTINĚ"
Soutěž je rozdělena na tři kola a každé kolo trvá jeden týden
(od pátku do čtvrtka). V každém kole odpovídáte na šestici otázek
na jedno téma. Témata jsou následující: Fallout 1, Fallout 2 a Fallut
3. Na minimálně tři otázky budete moci najít odpověď na stránkách Alfy a
odpovědi na další tři otázky budete moci dohledat u nás a nebo budete
muset zapátrat ve vaší hlavě. V tomto posledním kole jsme, ne tak jako v předchozích dvou, sáhli k velmi triviálním otázkám, což přesně pasuje ke koloritu světa Falloutu 3 od Bethesdy.
Těšit se můžete tedy celkově na tři kola v těchto termínech:
1. kolo 22.10.-29.10. téma Fallout 1 (již proběhlo)
2. kolo 30.10.- 04.11 téma Fallout 2 (již proběhlo)
3. kolo 04.11.-11.11. téma Fallout 3 (aktuální kolo)
Dnes startujeme kolo třetí a tady je šestice otázek:
Otázka první: Co je obsahem přidruženého zboží (vybraného příslušenství) u hry Fallout 3: GOTY na stránkách Alfy?
Otázka druhá: Jaká je minimální spustitelná konfigurace pro Fallout 3: GOTY uvedená na stránkách Alfy?
Otázka třetí: Odbočka k Fallout Tactics: Jak se jmenuje hra, kterou hrají brahmíny v jednom z náhodných setkání? (příslušenství ke hře možno najít na Alfáckých stránkách v sekci "Hry")
Otázka čtvrtá: Kolik brahmín se nachází v Megatonu/Megatuně?
Otázka pátá: Kdo napsal hudbu k Falloutu 3?
Otázka šestá: Jaké hodnocení udělil Smejki Falloutu 3 v jeho recenzi?
Bonusová otázka: Jaký je Váš nejoblíbenější eShop s elektronikou?
Odpovědi posílejte na náš redakční email jaw[zavináč]madbrahmin.cz, předmět "Soutěž s ALFA COMPUTER - třetí kolo"
Na závěr každého kola bude vylosovaný jedinec odměněn originálkou Fallout: New Vegas pro PC v češtině.
Uzávěrka tohoto kola bude ve čtvrtek 11.listopadu ve 12:00 a výherce bude oznámen co možná nejdříve.
Pak mu bude zaslán email s žádostí o jméno, adresu a telefon (pro
zastižení přepravní službou). Pokud budeme mít všechny informace do
16:00, výherce by měl (to už pak záleží na doručovací službě a
dostupnosti výherce) dostat cenu na druhý den, tedy v pátek a o víkendu
se už může prohánět Mohavskou pouští.
Do soutěže se samozřejmě nemohou zapojit vaultmasteři, zaměstnanci
společnosti ALFA COMPUTER, jejich rodinní příslušníci a v neposlední řadě vítězové minulých kol.
• Soutěž s ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas - vyhodnocení druhého kola
Autor: JaW | 
Komentuj novinku (24) | 
Tagy: Fallout: New Vegas Soutěže
Uběhl další týden a my tu máme vyhodnocení druhého kola soutěže s internetovým obchodem ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas,
které jsme věnovali druhému dílu Falloutu.
Celkově nám na náš redakční email přišlo 28 odpovědí, z toho bylo 12 správných a 16 špatných.
Tohle kolo bylo evidentně trošičku těžší a hlavně jen pro opravdové znalce Falloutu 2, což se projevilo i na počtu došlých emailů. Když přišly první čtyři odpovědi a byly špatně, bál sem se, že jsme to s obtížností trochu přešvihli, ale pak přišel pátý email se správnými odpověďmi a od té doby to bylo tak půl na půl.
Nejvíce chyb jste dělali v první (špatná
odpověď "4 400,-") a čtvrté otázce (špatná odpověď "Elvis je u mimozemšťanů" Tohle by se dalo brát jako správná odpověď u Falloutu jedničky, ale určitě ne u dvojky.).
Odpovídali jste na šest otázek:
Otázka první: Na kolik peněz by vás v Alfě přišla nejlevnější PC sestava, na které
byste byli schopni rozjet Fallout 2? (bez monitoru a periférií)
Správná odpověď: 3 600Kč (Server DELL PowerEdge 2500)
Otázka druhá: Kolik let by se toulal Harold po poušti, v době, kdy by Alfa slavila sté výročí založení společnosti?
Správná odpověď: 3 roky (Sté založení společnosti bude v roce 2093 a Harold opustil vault v roce 2090
Otázka třetí: Ve kterém roce byla dokončena stavba SADu (Armádní
sklad Sierra)? Lze v aktuální nabídce najít hru se stejným letopočtem v
názvu?
Správná odpověď: Stavba SAD byla dokončena v roce 1942. Ano, skladem je hra Battlefield 1942 - WWII Anthology Classic.
Otázka čtvrtá: Kde se ukrývá Elvis?
Správná odpověď: Je to fáma, jako NPC se ve hře nevyskytuje. Najít se dá pouze obraz s jeho podobiznou (například Broken Hills u ghoula Erica). / Fuzzy paintig
Otázka pátá: Který unikátní předmět najdete v palírně v Klamathu?
Správná odpověď: Dřevo na podpal / Firewood
Otázka šestá: Ve které modifikaci začínáte jako jediný přeživší přepadené karavany?
Správná odpověď: Shattered Destiny
Chvilka napětí... a výhercem se stává jeho ctihodnost Lord Havelock Tramtadadá. Výherci samozřejmě gratulujeme!
Výherce originálky Falloutu New Vegas v češtině již dostal emailem zprávu o výhře a může začít oslavovat.
Děkuji všem, kteří se prvního kola zúčastnili a hlavně internetovému obchodu ALFA COMPUTER za super ceny.
Uvidíme se ve třetím a také posledním kole.
• 2.11.2010 . . . Brahmíní vemeno: Nejasná zpráva o konci světa
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (18) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Takže na dnešní den připadla povídka, která, jak věřím, bude důstojnou tečkou za povídkami vyřazenými v prvním kole soutěže. Ano, je to tak - díla, která nebyla zveřejněna dodnes, proklouzla do druhého kola. Netěšte se, i z této dávky jich ještě jedenáct musí vypadnout, aby vítězná čtveřice mohla stanout na výsluní o to úžasnějším. Povídky, které budou uvěřejněny v nadcházejících dnech, pokládáme za podstatně výživnější, než ty uveřejněné doposud. S recenzemi to ale asi bude horší, protože Viky a Tína onemocněly záhadnou nemoci, díky které jim vyskákaly takové pupínky na... eh... prostě... a taky přišly o hlas a jsou celkově malátné a na zdechnutí, takže se jim moc nechce psát. Smejki odlétá o víkendu do Brazílie, patrně na celý zbytek života a já si za stejným účelem letuji dohromady miniponorku ze dvou na sebe přiklopených van. Ceny pro vítěze bude předávat Ratman, teda pokud ho žena pustí do hospody.
No ale zpátky k povídkám - dneska to tedy je opus magna Váhy, který sepsal Jan Podlesný - Awarr.
Příspěvek #24 [DOC]
Aranelka: Bylo to divné, NE.
Bodkin: NE!
Dawen: Aštara Šerana NE!
Chekotay:
Dovolím si citovat Mgr. P. Javora, PhD, CSc. z Frýdecké teologické
fakulty: "Katány jsou teplé!" Takže ne. Ne. NE!!! (SHIT!)
Tína: Rozhodně ne!
Viky: Ne. Znechucené ne.
Ratman: NE - co to kurva bylo?
Hodnocení: SHIT
Chekotay:
K
tomuto opusu je těžké vypsat nějakou kritiku, protože je na něm špatné
prakticky všechno. Balistický přístup k interpunkci a problémy s přímou
řečí korespondují s divokou frazeologií. Na první stránce vytýkám tyto
tři chyby: z hlediska slohu není čtenáři vůbec k ničemu informace o
vlastnostech feny a jejích rodičů, tento popis je tedy nadbytečný. Z
hlediska fyziky děje je průlet obrovského hořícího tělesa napříč celou
oblohou v tak krátké době jen velmi obtížně představitelný a spíš
zmatečný (vede to pak čtenáře k pokusům s pomerančem a oříškem a
tečnami a podobně). A z hlediska použítí frází může člověk do svého
domova buďto zamířit neomylně, nebo tam zamířit metodou pokus-omyl,
kterýžto případ poukazuje na vážnou mozkovou dysfunkci.
Na druhé
stránce se opět dostáváme k trajektorii, která, aby obsáhla Maryland,
Island, Švédsko a Portugalsko, musí mít docela divokou podobu. Na
straně třetí hapruje fyzika - zásah o rozloze celého Pyrenejského
poloostrova by této planetě nadělal závažnější problémy, než je vlna
tsunami. Podle mého názoru by bylo lidstvo ukončeno prakticky okamžitě.
Až dosud je povídka prostě jenom špatná. Je tam moc málo
smysluplného děje na příliš hodně balastu. Jenže teď na scénu vstoupí
anděl a zadrmolí nesrozumitelnou frázi, načež příběh začne připomínat
bloudění mladého rabína-gelomolovce z Jakuba Vandrovce. Dotyčný rabín
(nebo co to je) nalezne díky božímu vnuknutí "rodné cvičiště" hlavního
hrdiny a vydá se z ním. Finální scéna by se dala popsat také jako
"Setkání dvou nadšených kynologů a několika dalších postav, které
nejsou důležité". Vše se točí kolem psů, kteří jsou popsáni podrobněji
než cokoliv jiného. Smrtící temnotu sršící z očí nemohu ohodnotit
jinak, než jako žvást. Je to horší myšlenkový konstrukt než
samonabíjecí francouzská hůl s laserovým zaměřovačem. Má dlouhá
filozofická úvaha na téma "Vše, co si představíme, někde ve vesmíru
existuje, protože kdyby ne, nedal by nám Bůh schopnost si to
představit" je touto povídkou vyřešena, neboť věci, které si zde autor
vymyslel, existovat nemohou, nesmí, jsou nepřípustné. Navíc se tady
objevuje katana, což evokuje blížící se homosexuální scénu...
...která
se ovšem nekoná, protože na další stránce povídka končí. Naneštěstí
ještě před svou smrtí, v posledním záchvěvu, stihne vyplodit další
blábol, kterým zasadí smrtící ránu čtenářovu vkusu.
V zásadě můžu
říct, že už jsem podobné věci četl, a to dokonce i knižně. Bratr se
nyní rozplývá nad teenage-upírskou sérií Dhampir, která se tomuto velmi
blíží. Ale abych o téhle věci já prohlásil něco jiného, než že to je
absolutní nula tohoto roku, to by tam musela být aspoň jedna zmutovaná
lesba na motorce.
V posledních větách povídky se dozvíme detaily z
autorova intimního života a také informaci o tom, že budou následovat
další díly. To vítám. Jsem perverzní masochista a mám v úmyslu tuto
povídku na vaultu vyvěsit trvale v očekávání dalších dílů, které snad
budou držet nastolenou linii a postaví se hrdě po bok tvorbě Artemisově, Jeskyňákově a Astrově.
Tato
povídka nesplnila podmínky soutěže - není postapo, není zoufalá
(vlastně je, ale to není autorův záměr) ani vtipná, není ani dokončená.
Přesto jsem ji nevyřadil a nyní ji zde uvěřejňuji. Je to memento: Važte
si dobrých příběhů!
Viky:
Kdybych
se chtěla dozvědět nějaké ty zbytečné informace o psích plemenech, tak
si vezmu atlas psů a ne tuhle rádobyakční příručku mladého kynologa,
která čtenáře seznámí se 3 plemeny a celé to obalí nějakou nesmyslnou
vatou. K této povídce se vztahuje jeden zveřejněný hlod ze společného
čtení povídek: "Uo? Co? What? Krr... ČO?!".
Pojmu-li tuto povídku
tak, jak se jeví, pak bych autorovi vytkla kynologické nejasnosti,
nepozornosti nebo snad i chyby, spočívající ve spojení dvou smeček
tažných severských psů (sežrali by se navzájem), přivazování kavkazana
na masivní ocelový řetěz a zároveň jeho představení jakožto osobního
psa (tak buď je tak divoký, že musí být na řetězu, aby nehlídkoval v
širokém okolí a "nehlídal stádo", nebo je tak vycvičený, že je potlačen
jeho ovčácký instinkt a je s ním možno cestovat a mít ho jako svého
osobního psa) a v neposlední řadě chronická nepozornost, co se jména
feny hlavního hrdiny týká (Eiko vs. Aikonetta, tak buď je na začátku E
nebo A, chtělo by to se rozhodnout).
Pojmu-li tuto povídku tak, jak
asi autor zamýšlel, je to odpad, hnus a slátanina nejhoršího kalibru.
Prosím autora, aby se už nikdy nepokoušel psát povídky (odborný styl by
mu třeba šel lépe.. nebo žádný styl, když už jsme u toho), a prosím
jeho korektorku a betačtenáře, aby tyto služby už nikomu nenabízeli a
nebo aby je začali dělat pořádně (zejména ta korektorka, její práci bez
jakýchkoli problémů zastane automatická kontrola pravopisu, která neumí
opravovat čárky ve větách stejně jako ona).
Tak jako u všech česky
psaných povídek, i zde mohu autorovi navrhnout korekturní opravy. Pokud
by měl zájem, nechť mne kontaktuje na fóru v příslušném topiku nebo
přes PMku.
Tína:
Tina se překonala a během oblékání se na odpolední
směnu vyplodila alespoň toto: Che s Viky ví, že ačkoliv jsem většinu
povídek četla dvakrát (obvykle jsem si teprve za polovinou uvědomila,
že už je znám, a protože mi to trvalo tak dlouho, byla mi hanba je
nedočíst a spolehnout se jenom na ANO/NE obšlehnuté od Bodkina),
málokterou jsem si zapamatovala lépe než jenom jako Tu temnotu, Tu
blitku, případně Takovou tu... však víte... jak tam je to... ne? Lidská
mysl snese jenom omezené množství děsu, proto o letošním Vemeni nevím v
současnosti skoro nic. Vinu na tom nesou i mnohé názvy, pro které je
jakákoliv korespondence s obsahem povídek pravděpodobně nadstandardem
schovávaným pro Cenu Karla Čapka (pro příklad netřeba chodit daleko, je
ovšem možné, že jsem na přítomnost Vah zde zapomněla, nebo se objeví až
v druhém, případně některém následujícím dílu). Já bych nebyla tak
kritická jako Che a Viky, souhlasím ovšem s tím, aby korektorku, pokud
to nebyla Eiko nebo Google, pohltila absolutní neprohlédnutelná
temnota. Chyb tam bylo víc než vesmírných lidí, a to je smutné. Smutné
je i to, že (a lynč za toto prohlášení ustojím) ten člověk dost možná
UMÍ psát, jenom nemá co. Poslat do soutěže povídku s otevřeným koncem
je klamavá reklama, použít katánu je gaykonské a zakončit příběh, který
by ve své podstatě nemusel být nutně špatný, slovním spojením
ELDURIANSKÁ BYTOST, je na Dej si facku. Prokládání textu odbornými
perličkami se mi sice líbilo, mám na to jednoduše fetiš, ale v tomto
případě byly kynologické informace pokud ne velmi, velmi nadbytečné,
potom aspoň nevhodně umístěné. Této povídce dávám Rozhodně ne především
za promarněnou šanci, protože - klidně se se mnou hádejte - ona měla
našlápnuto na něco lepšího. Ne dobrého. Ale lepšího určitě.
• 1.11.2010 . . . Osmá zpráva o Brahmíním vemeni
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (24) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Dnes poskočím v řadě zveřejňovaných příspěvků a uveřejním dva bez komentářů, abych zítra zveřejnil jednu s dlouhými komentáři. Vaše zraky potěší návrh loga od Jakuba Prantla a povídka Childkiller od Miroslava Janečka.
Příspěvek #26 [JPG]
Aranelka: Je to vtipné, ale jako logo asi NE
Bodkin: NE.
Dawen: NE
Chekotay: Je to takové nějaké neupravené. Ne
Smejki: Celkem slušná práce, ale pro VŠB je to nepoužitelné - NE
Tína: Ano
Viky: Šílené krávy jsou šílené.. Nelíbí se mi zkosení, proto má tento návrh Ne.
Ratman: ANO
Ano: 2, Ne: 6
Příspěvek #28 [DOC]
Aranelka:ANO
Bodkin: Ne.
Dawen: ANO
Chekotay: Rozhodně ne.
Smejki:
Tína: Ano.
Viky: NE (ve světle ostatních povídek měním hodnocení)
Ratman: NE, ale je to zajímavá kravina
Ano: 3, Ne: 5
Chekotay:
Naštěstí to má jen tři a půl strany, což je jen o tři strany víc, než by se mi líbilo. Pravopis je v pořádku, akorát se mi prostě silně nelíbí námět povídky a k němu zvolený styl. Jako by hlavní hrdina (nebo autor) byl parádně zkouřený a furt těžce nad věcí, ačkoliv páchá masakr. Je to taková kulhánkovina, až na to, že to vůbec nezaujme. Vlastně mě nic netáhne číst dál a tak jsem to dočetl jenom z plezíru. Takže proto mé výrazně záporné ohodnocení.
• Sedm vemenatých
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (30) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
...je název nového westernového pornofilmu natáčeného Čestnou televizí v malebné krajině Mostecké uhelné pánve. Jak zjistila naše výzvědná služba, děj filmu kopíruje dva postranní questy z Fallout: New Vegas. JaW se již nechal slyšet, že pokud nebude obsazen do role hlavního padoucha, nabonzuje scénáristu Bethesdě. Když se zadaří, bude film promítán na předávání cen soutěže O brahmíní vemeno 2010, které proběhne 20.11. v Brně (bližší info ještě dodáme). Také bych zde rád prezentoval svůj názor, že změna letního/zimního času způsobuje (přechodnou?) demenci. Buďte ke mně prosím schovívaví. Tato prosba proti lynčování se týká hlavně dvojice dnešních neúspěšných autorů, jimiž jsou Jiří Podivín s povídkou Oáza a Hellbilly s povídkou Peklo.
A ještě poznámka: Pokud nevlastníte plnohodnotný textový editor a ve svém žití si vystačíte s nějakou jednoduchou náhražkou, tak stačí, když příponu souboru přepíšete na PDF - všechny textové soutěžní příspěvky byly serverem automaticky převedeny do PDF a TXT.
Příspěvek #21 [DOC]
Aranelka: Spíš ne.
Bodkin: Ne.
Dawen: Spíš ano.
Chekotay: Ne.
Tína: Spíše ano.
Viky: Ne.
Ratman: ANO
Ano: 3 Ne: 4
Chekotay:
Jedním
slovem: Nuda. A taky mi z toho smrdí Fallout 3 - koncepce vaultu je
typická pro Bethesdí pokus. Snaha vykreslit život ve vaultu se setkala
s vypravěčskou bezmocností, musím říct, že loni jsme měli mnohem hezčí
výpravy do nitra vaultů a života v nich (Příběh štěněte, Vetřelec).
Jsou zde nadbytečné věci - prakticky vše je zde nadbytečné. Technické
detaily pip-boye, jenž pak není nikde použit, nějaké poznámky o
fasování kde čeho... Sem patří také popisy užitečných robotů, kteří
pomáhají s kde čím, když pak ale dojde na nutnost vyslat ke dveřím
průzkum, tak jde samotný člověk, což je divné. V našich jaderných
zařízeních je praxe, že do zamořené oblasti jdou dva lidé, jeden plní
úkol a druhý hlídá dozimetr. Tady jde jeden člověk. A vůbec: Vaulty
mají vstupní prostory hlídány kamerami. Netěsnost dveří známe z Vaultu
12 (pod Bakersfieldem), ale netěsnost, kterou by se protáhly krysy? To
je na mně trochu moc. A zvracení do kombinézy už tuplem. Závěr povídky
chybí, místo něj je "záznam o ohledání těla", který sice uvádí
"příznaky nemoci z ozáření", ale vůbec neuvádí tak podstatnou věc, jako
jako třeba ekvivalentní dávka; ten záznam je prostě směšný. Doporčuju nastudovat. Takže celkově: Je to zlé a nudné a plné tečkovaných čar.
Viky:
Záměrně
plochý a sterilní styl vyprávění připravoval půdu pro pointu, která na
čtenáře zapůsobí silou kladiva a svou hutností a úderností mu nedá
vydechnout. Bohužel, této povídce autor takovu pointu nedopřál, on jí
dokonce nedopřál pointu žádnou. Příběh běží odnikud (to by nevadilo)
nikam (to vadí hodně) a vyznívá naprosto do prázdna. Škoda.
Tak jako
u všech česky psaných povídek, i zde mohu autorovi navrhnout korekturní
opravy. Pokud by měl zájem, nechť mne kontaktuje na fóru v příslušném
topiku nebo přes PMku.
Příspěvek #23 [ODT]
Aranelka: NE
Bodkin: NE.
Dawen: NE
Chekotay: Toto je peklo. Ne!
Tína: Ne (jsem pobouřena)
Viky: Ne.
Ratman: NE
Souhrn: Ne.
Chekotay:
Také
z této povídky vane duch Falloutu 3. Úžasný je nápad s vyhosťováním -
zločinec se z města jednoduše vyhostí a tím se město zbaví problému. To
je... nápadité. Jak to, že to nepoužíváme taky? Proč vůbec máme
věznice, když stačí vyvést nezbedu za poslední dům a říct mu, aby se
nevracel? Hlavní hrdina je drsný zabiják chodící po světě s puškou bez
patron. Přebývá patrně v plechové boudě bez deky, bez nože a bez sirek.
Aby na sebe nepřivolal kanibaly, křižuje rovnou poušť v noci s
pochodní. V noci spí s batohem na zádech pro případ, že by ho někdo
přepadl. Zřejmě aby mohl svižně vyskočit a obratně se bránit. Další mé
poznámky jsou obdobné: lidské čelisti nejsou uzpůsobené ke smrtícím
kousnutím a proto také kanibalové své oběti zabíjejí, abych tak řekl,
konvenčně, a pojídají je až po naporcování. Příhoda s oštěpem nabízí
otázku, zda si autor umí představit bodné zranění. Díra v těle, která
do pár minut svým krvácením promáčí kabát není nic, co by mohlo počkat,
než se hrdina uklidí do jeskyně. A jakýkoliv zásah do ledvin by
nepobízel k obavám, ale rovnou zasaženého poslal k zemi a následně k
Pánu. Údery na ledviny jsou pěkně svinská věc. Tak jako tak člověk s
dírou v boku nejspíš nezačne myslet na metafyzické otazníky z doby před
jeho narozením. A už vůbec nebude pomýšlet na další cestu a případný
střet.
Konec pak je naprosto stupidní. Co kvituji s povděkem je relativně dobrý jazyk.
Viky:
Tak
to bylo fakt peklo. Autorovi bych chtěla vzkázat jediné - k vykreslení
idiocie hlavního hrdiny by snad stačil odstavec nebo dva, nebylo přeci
nutné tomuto účelu věnovat většinu povídky. A vlastně i idiocie všech
postav. K perlám, vypsaným již chekotayem, bych ještě přidala jedno
zamyšlení nad zkušenostmi autora s pobytem venku - nájezdníci žijí na
nehostinném místě 2-3 dny pochodu pouští od nejbližšího zdroje vody a
jídla, kterým je město Blackstone a ve kterém jednou za čas někomu
ukradnou trochu proviantu. Po zbytek doby asi žijí ze slunce a písku...
• 31.10.2010 . . . Brahmíní vemeno 6
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (14) | 
Tagy: Komunita Povídky Soutěže Brahmíní vemeno
Autor Matej Dobias, dílo Horká pachuť pomsty, to je můj dnešní příspěvek k literárnímu obědu.
Příspěvek #19 [ODT]
Aranelka: NE
Bodkin: spíše NE.
Dawen: ANO
Chekotay: ANO.
Tína: Ne.
Viky: Ne.
Ratman: NE
Ano: 2, Ne: 5
Chekotay
Dobře
zvládnutý slovenský jazyk mne vždy pohladí po duši. A moc se mi líbí
dialog s Velkým Ježíšem Mordinem. Tři stránky příběhu jsou tak akorát
pro pointu této ráže.
Viky
Příběh
o pomstě kvůli zabité nevěstě mi připomněl jeden nejmenovaný Tarantinův
film. Povídka není špatná, ale v konkurenci ostatních nemohla dostat
lepší hodnocení než NE. Co mi vadí? Jak jen to říct, povídka je velmi
pevně zakotvena ve vesmíru Falloutu, tak pevně, že bez jeho důkladné
znalosti jsou postavy a prostředí ploché a osvětlující narážky působí
jenom zmatečně. To není špatně, myslím, že tato povídka by nejspíš měla
na brahmíně mít své místo, ale některé další došlé povídky jsou
zasazeny do světa Falloutu lépe a srozumitelněji i pro toho, kdo k
tomuto univerzu jenom přičuchl. Proto nemohu této povídce dát ANO.
• 30.10.2010 . . . Brahmíní vemeno: Páté promile v žilách
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (7) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Pokud sledujete pravidelná vysílání Katolického rádia Katowice, možná vás tak jako mne zarazila zpráva o tom, že policie rozehnala další demonstraci za práva zvířat. I takové věci se dějí. Hrozný svět. Než nebluďme dlouho kolem uleželého tiramisu a vrhněme se na další práci, která se pokusila udělat díru do světa v naší úžasné soutěži. Autor jménem prask poslal dvě loga.
Příspěvek #17 [PDF]
Aranelka:Nic moc, NE
Bodkin: Uffff... Slaboučké ano?
Dawen: Nic převratného. NE
Chekotay: Nápad dobrý, ale ne dost dobrý. Líbí se mi nápad s bleskem, ale tím to končí. Ne.
Tína: Ne, laciné
Viky: NE
Ratman: NE, ani náhodou
Ano: 1, Ne: 7
• 29.10.2010 . . . Brahmíní vemeno: Čtvrtý tankista a pes
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (17) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Brahmínka si užívá soutěžního podzimu - a také vysoké návštěvnosti! Zatímco normálně má Brahmínka něco přes tisíc originálních přístupů denně, v poslední době to je až čtyřikrát více. V den vydání FNV jsme registrovali dokonce přes patnáct tisíc načtení stránky (4895 originálních IP; na svých stránkách uvádím jiné číslo, což mne usvědčuje z neschopnosti číst grafy), a ačkoliv Knecht se nechal slyšet, že to je následek hrnku kafe ponechaného na klávese F5, usuzujeme z tohoto faktu, že se vám Brahmínka líbí. A to nás velmi těší. Před deseti lety nikdo z nás ani nedoufal, že bychom jednou mohli mít takovou návštěvnost a takovou skvělou komunitu.
Vaši oblibu pomocí různých reklam destilujeme v peníze, které utrácíme za padlé ženy pochybných mravů a zakázaných umění ceny do soutěží. Zatímco jméno vítěze literární a graficé soutěže ještě známo není, jméno jednoho z těch, kdož padli ještě daleko před cílovou rovinou již známo je a je to Firejs se svou povídkou Plechová bedna.
Příspěvek #16 [DOC]
Aranelka: Že to je bezduché, to se asi shodnem. NE
Bodkin: Rozhodně NE.
Dawen: ANO, krásně bezduché
Chekotay: Ne. Malé modré plus za nahé ženy oblečené v krvi, velké rudé mínus za hroznou češtinu.
Tína: Ano.
Viky: NE
Ratman: ANO - sice žádná sláva, ale konečně nějaký bezduchý MASO :)
Ne: 5
Chekotay:
Tato,
povídka není tedy byla, psána v jazyce, jenž český zove. Nahá ženská
byla fajn, zbytek byl nuda. A jak jsem později zjistil, tak to navíc
bylo všechno okopírováno z nějakého béčkového filmu.
Viky:
Nechutná
nuda. Fanoušky krvavých obscéních hororů (jak je ten termín? gore?)
možná potěší, ale tím výčet nejspíš hasne. Mizerný jazyk k prožitku z
četby nepomáhá, i když zrovna u téhle povídky je to snad i dobře, neboť
prokousat se 4 stránkami tohoto textu bylo k nepřečtení. Divně pojatý
konec taky nevzbuzuje nadšení. Tohle je prostě NE.
Pokud by měl
autor zájem o kritiku jazykové stránky povídky (tedy vyznačení a
případné rozebrání mnou nalezených chyb), nechť se mi ozve na fóru (do
příslušného topiku nebo skrze soukromé zprávy), za všechny perly
vyzdvihuju "mé záda sebou trhly". Au.
Aranelka:
Nebylo to moc
originální ani zábavné a některé obraty se tam vyloženě nehodily. Celé
by to mohlo být jako epizodka v nějakém krvavém hororu, jako povídka by
si to zasloužilo zapracovat na tom konci.
Bóďa:
Pořádnou
falloutí gore povídku jsem nečetl dlouho(a nenapsal ještě déle), a i po
přečtení této budu ještě dlouho čekat na další. Je to takový shluk
nenápaditosti. Děj, nápad, zpracování, akce i gore samotné je naprosto
klasické, žádný náznak invence, pomrkávání na čtenáře ani ničeho
jiného. Texaský masakr řetězovou pilou či hory mají oči. Oproti těm
bijákům netrpí TAK těžkými logickými krpami, na druhé straně ten
potenciál z/przněné ženy byl velmi rychle zahozen a pak to sklouzlo do
pouhé probíječky. Třeba příště.
(zase Chekotay)
Ještě douška pro vyřazené autory: Nezoufejte! Jak jsme říkali na gymplu: "Byť se nedostávalo sil, již sama snaha je hodna chvály!" Pokochejte se dredatým psem a pilně pište dál.
• Soutěž s ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas - druhé kolo
Autor: JaW | 
Komentuj novinku (7) | 
Tagy: Soutěže Fallout: New Vegas
Ve spolupráci s oblíbeným internetovým obchodem ALFA COMPUTER, pokračujeme druhým kolem soutěže o
"TŘI ORIGINÁLKY FALLOUT: NEW VEGAS V ČESTINĚ"
Soutěž je rozdělena na tři kola a každé kolo trvá jeden týden
(od pátku do čtvrtka). V každém kole odpovídáte na šestici otázek
na jedno téma. Témata jsou následující: Fallout 1, Fallout 2 a Fallut
3. Na minimálně tři otázky budete moci najít odpověď na stránkách Alfy a
odpovědi na další tři otázky budete moci dohledat u nás a nebo budete
muset zapátrat ve vaší hlavě. Ano, tato soutěž je pro vás, opravdové
fanoušky Falloutu a ne pro někoho, kdo umí dobře používat Google.
Těšit se můžete tedy celkově na tři kola v těchto termínech:
1. kolo 22.10.-29.10. téma Fallout 1 (již proběhlo)
2. kolo 30.10.-04.11. téma Fallout 2 (aktuální kolo)
3. kolo 04.11.-11.11. téma Fallout 3
Dnes startujeme kolo druhé a tady je šestice otázek:
Otázka první: Na kolik peněz by vás v Alfě přišla nejlevnější PC sestava, na které
byste byli schopni rozjet Fallout 2? (bez monitoru a periférií)
Otázka druhá: Kolik let by se toulal Harold po poušti, v době, kdy by Alfa slavila sté výročí založení společnosti?
Otázka třetí: Ve kterém roce byla dokončena stavba SADu (Armádní sklad Sierra)? Lze v aktuální nabídce najít hru se stejným letopočtem v názvu?
Otázka čtvrtá: Kde se ukrývá Elvis?
Otázka pátá: Který unikátní předmět najdete v palírně v Klamathu?
Otázka šestá: Ve které modifikaci začínáte jako jediný přeživší přepadené karavany?
Odpovědi posílejte na náš redakční email jaw[zavináč]madbrahmin.cz, předmět "Soutěž s ALFA COMPUTER - druhé kolo"
Na závěr každého kola bude vylosovaný jedinec odměněn originálkou Fallout: New Vegas pro PC v češtině.
Uzávěrka tohoto kola bude ve čtvrtek 4.listopadu ve 12:00 a výherce bude oznámen co možná nejdříve.
Pak mu bude zaslán email s žádostí o jméno, adresu a telefon (pro
zastižení přepravní službou). Pokud budeme mít všechny informace do
16:00, výherce by měl (to už pak záleží na doručovací službě a
dostupnosti výherce) dostat cenu na druhý den, tedy v pátek a o víkendu
se už může prohánět Mohavskou pouští.
Do soutěže se samozřejmě nemohou zapojit vaultmasteři, zaměstnanci
společnosti ALFA COMPUTER, jejich rodinní příslušníci a v neposlední řadě vítěz minulého kola. Původně jsme si
chtěli ceny rozebrat tady v redakci, ale po tom, co jsme usoudili, že by
se vám asi nelíbilo jen soutěžit pro radost (a pro naši radost) a nic
nevyhrát, rozhodli jsme se, že pro tentokráte předáme ceny opravdovým
soutěžícím.
• Soutěž s ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas - vyhodnocení prvního kola
Autor: JaW | 
Komentuj novinku (4) | 
Tagy: Fallout: New Vegas Soutěže
Uběhl týden a my tu máme vyhodnocení prvního kola soutěže s internetovým obchodem ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas, které jsme věnovali prvnímu dílu Falloutu. Vyhodnocení mělo být už včera, ale protože byl státní svátek, posunul jsem vyhodnocení tohoto kola o jeden den.
Celkově nám na náš redakční email přišlo 51 odpovědí, z toho bylo 38 správných a 13 špatných. Nejvíce chyb jste dělali ve druhé (špatná odpověď Fallout Trilogy) a třetí otázce (špatná odpověď NE).
Odpovídali jste na šest otázek:
Otázka první: Za jakou cenu je možno na Alfě zakoupit titul Fallout Trilogy?
Správná odpověď: Titul Fallout Trilogy je možno na Alfě zakoupit za 220 Kč.
Otázka druhá: Který titul ze světa Falloutu má Alfa nejdéle v aktuální nabídce?
Správná odpověď: Nejdéle v nabídce je titul Fallout 3: GOTY. Od 24.10.2008 (kód položky 54706)
Otázka třetí: Existuje způsob jak se skrze stránky Alfy dostat na madbrahminu?
Správná odpověď: Ano, po vyhledání termínu Fallout a vybrání Fallout Trilogy, je na kartě zboží v popisu link odkazující na VŠB pro stažení češtiny.
Otázka čtvrtá: Od koho dostanete ve hře .223 FMJ pistoli?
Správná odpověď: Pistoli .223 FMJ je možné dostat od Irwina - farmáře z Hubu, po vyčištění jeho farmy od nájezdníků.
Otázka pátá: Jak se jmenuje tlustá, zpocená postavička, sedící za mohutným dřevěným stolem?
Správná odpověď: Don Gizmo nebo Špekáček Gizmo. Jak chcete.
Otázka šestá: Jaká je hlavní ingredience leguánů-na-špejli od Boba?
Správná odpověď: Oficiálně leguán, Bob ale používá i lidské maso od Dr.Morbida z Junktownu.
Chvilka napětí... a výhercem se stává: ransom92 ze slovenské části evropské pustiny. Tramtadadá. Výherci samozřejmě gratulujeme!
Výherce originálky Falloutu New Vegas v češtině již dostal emailem zprávu o výhře a může začít oslavovat.
Děkuji všem, kteří se prvního kola zúčastnili a hlavně internetovému obchodu ALFA COMPUTER za super ceny.
Uvidíme se ve druhém kole.
• 28.10.2010 . . . Brahmíní vemeno: Tři vojáky, tři bodáky
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (14) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Nedávno jsme zapili vyřazení 122mm raketometů vz. 70 a teď to vypadá, že budem muset jít zapíjet také vrácení dopravních letounů CASA. Na světě je veselo. Leč ve vaultu vládne smutek a nervozita: "Vytřídit ty špatné, to bylo lehké, ale jak mám teď seřadit ty dobré?!" lká Viky a hrabe v hromadách potištěných papírů, které pokrývají hory neumytého nádobí i rozebrané intenzimetry a na nichž již rostou masité plodnice bedel a čirůvek. Milí čtenáři, buďte rádi, že jste této hrůzné procedury ušetřeni a že přicházíte k hotovému. Nuže tedy, dnes vám podám (vedle šípkového burčáku, který si podám sám) dvě loga od lmslavera a jednu krátkou povídku od Miroslava Janečka.
Příspěvek #12 [PSD]
Aranelka:NE
Bodkin: NE
Dawen: NE
Chekotay: Ne.
Tína: Ne.
Viky: NE
Ratman: NE
Souhrn: Ne.
Chekotay:
V
zásadě pěkný obrázek, který ovšem vypadá jako vyřezaný z brambory. Před
deseti lety bychom po tom skočili jak slepice po flusu, ale dne už jsme
poznali zlo dyzajnu a tak chceme lepší.
Příspěvek #14 [PSD]
Aranelka:NE
Bodkin: Do třetice všeho - NE
Dawen: NE.
Chekotay: Ne.
Smejki:
Semínko nápadu tam je, ale já bych rád kolorovatelnou věc, která navíc
bude použitelná ve větším rozlišení než 50x50 (čti: na co vektor, když
je takhle hnusně hrubý?) [Chekotayův překlad: patrně "Ne". I když Bůh ví.]
Tína: Mně se 12, 13 a 14 zobrazuje plus
mínus stejně, a pokud to není závada na mém prohlížeči, znamená to, že
mě autor touhle kopypastou vytočil a ze vzteku mu už dám asi na všechno
NE. A pokud je to závada, budu se muset podívat na školním compu, takže
až za čas...
Viky: NE
Ratman: NE
Souhrn: Ne.
Chekotay:
Ta
zkratka vepsaná do nukáče mě prostě ruší. Ale zase nápis nad a pod
obrázkem celkově logo táhnou na výšku, což je fajn. No, ale není to ono.
Příspěvek #15 [DOC]
Aranelka:NE
Bodkin: Ano.
Dawen: NE
Chekotay: Ne.
Tína: Spíše ne.
Viky: NE
Ratman: NE
Ano: 1
Ne: 6
Chekotay:
Osobně
mě dost rozladila hned první hláška hlavní postavy. Sentimentální
filozofické rozbory obecně moc rád nemám, a tady přišly hned zkraje.
Pěkný je přechod ze scény do scény provedený navazujícími přímými
řečmi, ale vzápětí se to zase kazí. Proč stalkeři vůbec útočí? Čort
znajet. Samotný příběh není nijak originální, zpracován byl již
mnohokrát, doknce i ve Star Treku bylo toto téma opakovaně vyčerpáno do
omrzení, takže pointa není vůbec úderná. O to víc vyskakují na oči
chyby: číslovky versus číslice, pokřivená fráze o tom, co se musí dělat
s dluhy (poznámka: splácet!), nepravděpodobně epický proslov
postřeleného otce, poznámka o ruských úřednících a podobně. Velkou
devizou povídky je její zasazení do zajímavé krajiny, kde se mísí ruské
zbraně s anglickými jmény, ale ani tento potenciál není využit. A
protože jsem letos podstoupil odvykací kurz závislosti na drsných
zbraních, tak ani ten Mosin a Makarov mě neoblažili. Ve výsledku je to
asi tisíckrát lepší, než to co tady bylo loni, ale přesto jsem po
přečtení měl pocit, že jsem právě vyhodil deset minut života z okna.
• 27.10.2010 . . . Brahmíní vemeno: Druhá míza
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (31) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Druhou mízu jsem po včerejší poradě generálního štábu Vaultu potřeboval já, abych se dnes aspoń trochu zmátořil. Již stárnu. Tak buďte prosím na dědečka hodní a odpusťte mu včerejší výpadek. Dnes vám opět naservíruju (vedle výborných čirůvek na paprice, které jsem naservíroval sobě) dvě soutěžní práce vyřazené v prvním kole, jednu povídku a jedno logo.
Příspěvek #04 [DOC]
Aranelka: Ale JO...ten konec mě docela překvapil :)
Bodkin: Ne, oproti ostatním prostě ne.
Dawen: Konec překvapil, nebyla to prasárna ani fontem ani stylem, takže s odřenýma ušima ANO.
Chekotay: Rozhodně ne.
Tína: ANO
Viky: NE
Ratman: NE
Souhrn: Ne.
Poznámky recenzentů:
Smejki:
Ježiš, to je nuda... a narativní bordel k tomu. Autor je asi geolog,
rybář a znalec zbraní. Tím jeho nadání pro psaní povídek končí.
Viky:
Kromě všeho ostatního (viz níže) dávám této povídce NE hlavně proto, že
v ní nejsem. Tina jo a já ne, no toto! To ani autorovi nestojím za to,
aby mi podlézal? You shall not pass!
Ehm, tolik k autorově
křečovité snaze zařadit některé postavy do povídky. Toto je povídka
zmařených nadějí, inspirací jinými díly a zejména podvídka plná nudy.
Rádoby vandrovcovský začátek se rozplývá v asi řeckobalkánské realitě,
do toho se autor snaží vmísit téma krevní msty a nějaké ty ostřelovače.
Celá povídka působí dojmem, že autor má rád určité knihy, filmy a kdo
ví co ještě, jak akční tak i nějaké humorně laděné, a snažíl se do této
povídky nacpat od každého trochu. Výsledek je stejný jako pověstný dort
pejska a kočičky, tedy nefunkční (polo)tovar, ze kterého si člověk
odnese akorát bolení žaludku (zde ve formě nudy a znechucení nad
ztrátou času). Něco konkrétnějšího nástřelem z první strany povídky -
zapojovat do textu vědomosti získané při prohlídce s průvodcem nejspíš
lze čtivě, tento autor to ale nezvládá (pyrit v lávě, ha, jaký to ale
analfabet..); logické lapsy typu Cimrmani vs. prastará pohádka nebo
klobáska po kapsách v krajině, kde "bývá v 8 ráno skoro třicet ve
stínu" a podobně; církev mající veškeré zlato ve formě olympijským
medailí a řetízků a tak dále.
Z jazykového hlediska (gramatika,
syntax) není povídka z nejhorších, přesto se tu chyby najdou. Jsou jimi
zejména časté chybějící nebo přebývající čárky a ne zrovna korektně
řešené navazování přímé řeči, klasické neduhy minulého ročníku zde
naštěstí nenajdeme, autor již buď zná funkci kontroly pravopisu a nebo
mu tato část potíže nedělá. Co tahá za oči víc, je občasné neuhlídání
stylu použitého jazyka, ve kterém se do víceméne snesitelné směsi
hovorové a obecné češtiny míchají méně snesitelné výrazy knižní
(zejména spojky) a čiré slangové.
Pokud by měl autor zájem o
důkladnější rozebrání jazykové stránky povídky (tedy vyznačení a
případné rozebrání mnou nalezených chyb), nechť se mi ozve na fóru (do
příslušného topiku nebo skrze soukromé zprávy).
Bodkin:
Původně
tu stálo Slabší ano, ale v porovnání s konkurencí muselo odejít pápá.
Největším kladem jsou nápady, některé jsou opravdu
zajímavé/zábavné/inspirující. Na druhou stranu je celá povídka neustále
ničena klasickými začátečnickými chybami, které jsou zbytečně
nafukovány použitým silně (a naprosto zbytečně) ukecaným stylem.
Logické lapsy vzal čert. Ve finále prostě ne.
Chekotay:
Povídka, jejíž autor naschvál nasázel do relativně krátkého díla všechny možné začátečnické chyby. Začal názvem povídky, který nemá žádný vztah k čemukoliv dalšímu a plynule pokračoval přes zbytečné zbrańové fetiše, nadbytečné postavy, podivné duševní pochody až k finálnímu vyvrcholení, které je tak nějak polovičaté a neuspokojující. Velké modré plus má autor za to, že se dokázal vyhnout přechodníkům a za hlášku napsanou na podomácku vyrobených plynových granátech. To je ovšem kriticky málo. Téma bláznivého teroristy, jenž po letech - to je ale náhoda! - potkává vraha svého otce a okamžitě ho poznává, načež začne pomocí kombinačních kleští vyvražďovat vlastní tábor, mne nezaujalo. V těch sedmi stranách textu je příběhu tak na necelé dvě, zbytek je tisková hlušina. Kromě toho srdečně nesnáším Řecko a břitvy.
A teď ještě obrázek na dobrou noc:
Příspěvek #09 [PNG]
Aranelka:NE(Viky seconded)
Bodkin: Ne.
Dawen: NE (ad Viky)
Chekotay: ne
Smejki: jako skica studie skvělé. jako logo nepoužitelné. použít jako základ pro logo, jinak NE
Tína: Mně se to líbí Brahmínka... maličké ano
Viky: NE (obrázek pěkný, ale logo to není)
Ratman: NE
Souhrn: Ne.
• 25.10.2010 . . . Brahmíní vemeno: První krev!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (32) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Zpráva pro ty, které nebaví nekonečné debaty snažící se ospravedlnit kradení software: První kolo soutěže je uzavřeno. Povídky hotnotilo sedm recenzentů, u log se k nim ještě přidal osmý Smejki. Každý recenzent mohl dílo ohodnotit těmito známkami: Rozhodně ano, ano, ne, rozhodně ne, shit of the year s tím, že rozhodně ano platilo za dvě ano a mohlo být uděleno pouze třikrát, rozhodně ne platilo za dvě ne a mohlo být uděleno pouze třikrát a shit byl rozhodně ne udělen jen jednou. Pokud měla práce více ano než ne (nebo to bylo rozvnoměrně), postoupila do druhého kola. Zvláštní kategorii hodnocení si vytvořil Smejki, kterému prosté ano/ne přišlo moc suché a tak nám předkládal zvláštní kódovaná haiku, ze kterých se většinou dalo vyluštit, že se daná věc Smejkimu líbila, pokud tomu nebylo naopak.
Nuže, první práce, která mi zavítala na redakční e-mail a současně první práce, která byla vyřazena:
Příspěvek #01 [PSD]
Aranelka: NE
Bodkin: Ne.
Dawen - Podobný styl jsem viděl včera na hřbitově. Ne.
Chekotay: Ne
Smejki: Nikolivěk.
Tína: Ne, ale jsem zvědavá, jestli přijde něco lepšího...
Viky: NE
Ratman: NE
Souhrn: Ne.
Tak a teď nějakou povídku:
Příspěvek #02 [TXT]
Aranelka - NE
Bodkin - Rozhodně postavit ke zdi a oddělat. NE
Dawen - NE
Chekotay: Rozhodně ne. I když základní myšlenka je pěkná.
Tina - NE
Viky - NE
Ratman: Připadám si, jako kdyby znásilnili Šmoulinku! NE
Souhrn: Ne.
Příběh chlapíka, jenž zmutoval v párače, je rozhodně dobrý námět, ovšem na této stránce už něco podobného máme...
Mimochodem, zítra od desíti hodin se ve vojenském výcvikovém prostoru Brdy naposledy rozezpívají raketomety vz. 70 Armády České republiky. Ke konci roku pak budou vyřazeny z výzbroje.
• 24.10.2010 . . . Brahmíní vemeno připraveno k podojení
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (5) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Předevčírem proběhla uzávěrka naší soutěže a včera jsem zhodnotil všechny došlé příspěvky, takže je načase trocha statistiky. Do mé redakční pošty dorazilo celkem třicet poštovních klokanů vyslaných dvaadvaceti autory. Devět klokaních kapes obsahovalo srolovaná plátna s výkresy logotypů, povětšinou včetně štůsku rovnic popisujících příslušné vektory, jednadvacet klokanů bylo povýšeno na hopsající literáty. Dva klokani museli být prověřeni přivolaným zvěrolékařem, zda se pod přílišným nákladem nestrhali, ale nakonec se ukázalo, že obě zkoumané povídky se do limitu 50 000 znaků vešly a klokany nebylo nutno ani hospitalizovat. Soutěž měla probíhat anonymně, ale takřka všichni autoři toto nerespektovali a prokázali mimořádnou vynalézavost, když šlo o to, kam všude se ve svém díle podepsat. Díky tomuto jevu jsem zvedl svůj skill úpravy dokumentů dobře o 15%. I přes toto porušení kritéria soutěže jsem všechny povídky přijal, protože kdybych je vyloučil, tak nemáme co hodnotit. Nakonec se stejně ukázalo, že většina soutěžících má tak výrazný styl, že pro protřelé brahmíňany není problém autory identifikovat. Obdobně jsme přistoupili také ke kategoriím: Zařazení díla bereme velmi volně. U několika povídek není jisté, zda jsou vůbec postapo, u dalších zase zda to jsou vůbec povídky. Celková úroveň mi však přijde vyšší než loni. Bohužel na několika kusech se zřetelně projevila uspěchanost. Myslím, že pokud cítíte touhu zúčastnit se příštího ročníku soutěže, měli byste v tuto chvíli dopisovat svůj soutěžní příspěvek, aby měl aspoň ten jeden rok na pořádné dozrání. Povídky jsou jako medovina.
Dnes v noci chceme hodnocení prvního kola uzavřít a od zítřka vás začít seznamovat s prvními padlými.
• 22.10.2010 . . . Soutěž O brahmíní vemeno 2010
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (2) | 
Tagy: Soutěže Povídky Komunita Brahmíní vemeno
Dnes se uzavírá příjem povídek a log pro soutěž "O brahmíní vemeno 2010". Všichni, kdo mi poslali svůj příspěvek, dostali potvrzení o přijetí, pakliže se tak nestalo, došlo zřejmě někde k chybě - v takovém případě posílejte urgentně znovu, máte ještě pět a půl hodiny čas. Aktuálně registruji devětadvacet soutěžních příspěvků.
• Soutěž s ALFA COMPUTER o 3 originálky Fallout New Vegas - první kolo
Autor: JaW | 
Komentuj novinku (7) | 
Tagy: Soutěže Fallout: New Vegas
Ve spolupráci s oblíbeným internetovým obchodem ALFA COMPUTER, jsme pro vás připravili soutěž o velmi hodnotné ceny:
TŘI ORIGINÁLKY FALLOUT: NEW VEGAS V ČESTINĚ.
Soutěž bude rozdělena na tři kola a každé kolo bude trvat jeden týden (od pátku do čtvrtka). V každém kole budete odpovídat na šestici otázek na jedno téma. Témata budou následující: Fallout 1, Fallout 2 a Fallut 3. Na minimálně tři otázky budete moci najít odpověď na stránkách Alfy a odpovědi na další tři otázky budete moci dohledat u nás a nebo budete muset zapátrat ve vaší hlavě. Ano, tato soutěž je pro vás, opravdové fanoušky Falloutu a ne pro někoho, kdo umí dobře používat Google.
Těšit se můžete tedy celkově na tři kola v těchto termínech:
1. kolo 22.10.-28.10. téma F1 (EDIT 27.10. - Protože je zítra státní svátek,
vyhlášení soutěže se odkládá o jeden den, tedy na pátek 29.10.)
2. kolo 29.10.-04.11. téma F2
3. kolo 05.11.-11.11. téma F3
Dnes startujeme kolo první a tady je šestice otázek:
Otázka první: Za jakou cenu je možno na Alfě zakoupit titul Fallout Trilogy?
Otázka druhá: Který titul ze světa Falloutu má Alfa nejdéle v aktuální nabídce?
Otázka třetí: Existuje způsob jak se skrze stránky Alfy dostat na madbrahminu?
Otázka čtvrtá: Od koho dostanete ve hře .223 FMJ pistoli?
Otázka pátá: Jak se jmenuje tlustá, zpocená postavička, sedící za mohutným dřevěným stolem?
Otázka šestá: Jaká je hlavní ingredience leguánů-na-špejli od Boba?
Odpovědi posílejte na náš redakční email redakce[zavináč]madbrahmin.cz, předmět "Soutěž s ALFA COMPUTER - první kolo"
Na závěr každého kola bude vylosovaný jedinec odměněn originálkou Fallout: New Vegas pro PC v češtině.
Uzávěrka každého kola bude vždy ve čtvrtek ve 12:00 a výherce bude oznámen co možná nejdříve. Pak mu bude zaslán email s žádostí o jméno, adresu a telefon (pro zastižení přepravní službou). Pokud budeme mít všechny informace do 16:00, výherce by měl (to už pak záleží na doručovací službě a dostupnosti výherce) dostat cenu na druhý den, tedy v pátek a o víkendu se už může prohánět Mohavskou pouští.
Do soutěže se samozřejmě nemohou zapojit vaultmasteři, zaměstnanci společnosti ALFA COMPUTER a jejich rodinní příslušníci. Původně jsme si chtěli ceny rozebrat tady v redakci, ale po tom, co jsme usoudili, že by se vám asi nelíbilo jen soutěžit pro radost (a pro naši radost) a nic nevyhrát, rozhodli jsme se, že pro tentokráte předáme ceny opravdovým soutěžícím.
Za banner velmi děkuji Smejkimu.
• 28.9.2010 . . . Brahmíní vemeno - odpočet do uzávěrky běží!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (9) | 
Tagy: Povídky Komunita Soutěže Brahmíní vemeno
Do uzávěrky naší graficko-literární soutěže zbývají pouhé tři týdny. Zatím jsme obdrželi osm příspěvků. Já a Tína jsme vyletěli z literární soutěže Vidoucí, já navíc ještě i z Ceny Karla Čapka, kde Tína zaskórovala, takže nyní si vyléváme hněv a vztek na nebohých soutěžících. Bodkin vzal do holportu nějakého Renčína (ne toho kreslíře) a vydává knihu, takže by měl být milý, ale to on není nikdy, a proto si také vylévá hněv a vztek na nebohých soutěžících. Viky lautr to samé. Jediný květinkový člověk v týmu hodnotitelů je Ratman, který velkoryse vymýšlí další cenu pro vítěze. Do toho ty věčné debaty: "Jak to autor myslel? To jako že naše transcendentální jsoucno je realitou atomového výbuchu nihilisticky pokřiveno?", "Nemá to být transdentální?" či "Myslím, že autor je pošuk, takhle se normální lidé nechovají" kontra "Já se takhle chovám dnes a denně." Pak je zde ještě skvadra zmatkařů, kteří tvrdí, že soutěž byla potichu ukončena a tým všechny ceny propil, a skupinka tvrdící, že vše je dopředu rozhodnuté, sudí jsou zaplacení a autoři doufající ve výhru jsou bláhoví a naivní. Nervozitu ve vaultu utěšuje jen četba povedených děl o zániku Prahy, která ovšem bohužel nejsou soutěžní.
Takže co jsem vlastně chtěl sdělit: pište, posílejte, soutěžte, nic není ztraceno, ale vzhledem k mé tendenci občas prostě vypnout a utéct na pár dní do lesa bude nejlepší, když vše pošlete tak týden před finální uzávěrkou.
• 26.8.2010 . . . Brahmíní vemeno se pomalu nalévá
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (19) | 
Tagy: Soutěže Madbrahmin Komunita
Vědí to pasáci v Modocu i New Renu - mléčné struky jsou člověku vším. V tuto chvíli ovšem chci mluvit o naší literární a grafické soutěži. Do jejího konce zbývají necelé dva měsíce a zatím nám přišly dohromady čtyři příspěvky, tři literární a jeden grafický. To tak akorát stačí k obsazení hodnocených míst, ale kde je, ptám se, kde je souboj talentů, kde je nějaká krev? Abych pobídl pisatele, tak upravuji podmínky soutěže a vzdávám se práva na upalování wůdů panenek těch neúspěšných. Mimochodem, v reminiscenci na loňský ročník jsem si sepsal tehdejší články o povídkách, i když už člověk sám nepíše, může si aspoň počíst...
• 30.6.2010 . . . O Brahmíní vemeno 2010
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (34) | 
Tagy: Soutěže Komunita
Je to již třináct let, co jsme poprvé opustili vrata Vaultu 13, kterýžto
okamžik od základů změnil naše životy. Je třeba si jej připomenout, a
proto vyhlašuji literární soutěž
hodnotných povídek o postapokalyptické ceny!
Soutěžní povídky musejí
spadat do alespoň jedné z těchto kategorií:
1) Poslední náboj
(Postapo s prvky zoufalství, odevzdanosti či naopak heroické akce)
2)
My tu všichni umřeme! (Zoufalé postapo s prvky horroru)
3) Cesta
mrtvol: Jeden ponížený a pět set mrtvých. (Akční, humorně laděné povídky
ze světa Falloutu či VŠB)
Díla se musí vejít do 50 000 znaků (mezera
je také znak), jsou povoleny maximálně tři povídky na jednoho autora.
Musí se jednat o původní nepublikovanou povídku, která nebyla v průběhu
trvání soutěže poslána do jiné soutěže, psanou v českém či slovenském
jazyce. Obsahovat musí pouze text povídky (včetně jejího nadpisu).
Autor
zasláním svého díla do soutěže souhlasí s publikací na webu VŠB či v
případném sborníku a vzdává se všech nároků na honorář.
Ne každý
je ovšem zručný v nakládání se slovy. Pro jinak talentované umělce
vyhlašuji paralelní soutěž grafickou!
Ta má jedinou kategorii a tou je logo
VŠB. Madbrahmínka potřebuje něco, co bychom si mohli vytetovat na
zadek, znak, jenž by mohl být vyšit na válečnou zástavu, pečeť, kterou
bychom mohli otisknout pod dlouhý lístek s útratou... takže je důležité,
aby výsledné grafické dílo bylo původní, evokovalo Vault šílené
brahmíny, bylo použitelné v různých rozměrech a různých barvách a vůbec
bylo úplně skvělé.
Autor zasláním svého díla do soutěže souhlasí
jeho užíváním na webu VŠB a na reklamních a propagačních předmětech
spjatých s Vaultem a vzdává se všech nároků na honorář.
Svá
literární díla posílejte v běžných textových formátech (DOC, SXW, PDF,
TXT, ODT), grafická díla posílejte jako vektory (PSD, SVG, TIF)
nejpozději do 22. 10. 2010 na
adresu chekotay [at] madbrahmin.cz jako přílohy
e-mailových zpráv s předmětem "Brahmíní vemeno 2010". Do e-mailové
zprávy uveďte kategorii díla, jeho jméno a svou přezdívku či jméno.
Na
vaše výtvory se sletí letka vaultích harpyjí a rozsápe je na hadry a
cáry; co přežije, to vyhraje. Grafická soutěž ze svých útrob vyvrhne
nejvíce jednoho výherce, literární až tři, nejméně nevyvrhnou žádného,
to když shledáme všechna díla nevalná. Z nabídky cen si jako první
vybere výherce grafické soutěže, po něm bude (ze zbývajících cen)
vybírat první, druhé, třetí místo literární.
Autorovi, jenž pošle
nejhorší a nejděsivější povídku, ušiju woodoo panenku a na příštím
Nukleárním úderu ji slavnostně umučím.
• 2.12.2009 . . . Soutěž: Poslední zúčtování
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (6) | 
Tagy: Soutěže Madbrahmin Komunita Povídky
Ačkoli nejsou literární soutěže v dějinách Vaultu ničím výjimečným, tato právě skončená výjimečnou je. Zatímco kdysi mohla soutěž vyhrát kdejaká konina, tentokráte byla oceněna díla podstatně vyšší kvality. Zpočátku to tak nevypadalo. V e-mailech jsem se dočetl "nééé, vrtulník, áááá" a už se zdálo, že to nejlepší, co nás letos potká, bude Henry Thorn. Jen nováčkovské nadšení - bylo to prvně, co jsem tuto soutěž organizoval - mne udrželo v sedle a zabránilo mi ji rovnou odstřelit jakožto katastrofu. Později se to naštěstí zlomilo a začaly chodit fakt pěkné kousky.
Soudím, že všichni zúčastnění - ať již soutěžící autoři, či jejich hodnotící recenzenti - si z této soutěže odnesli nové prožitky a poznatky, které jim pomohou dále rozvíjet jejich koníčka. Soutěž to byla opravdu nečekaně kvalitní.
Stejně kvalitní byl i večer, který jsme strávili spolu v podzemí restaurace Valhalla při udělování cen vítězům - přijeli všichni tři, tedy Mogh, Matt a Tina. Ozdobou byl také Ratman, který po letech vylezl ze své nory, bohužel nám chyběla zraněná Aranelka, které tímto přeji brzké uzdravení. Report i s prvními fotkami si můžete přečíst zde.
Mimochodem, na tomto místě bych chtěl uvést, že autoři "Pekla v Pittu" ani "Fallout 3 - Pravdivý příběh" si své Ceny čtenáře nevyzvedli. Nicméně "Peklo v Pittu" bylo odměněno tak, jak se autorovi nejspíš ani nesnilo - výše zmíněná hláška byla zakomponována do českého překladu Fallout 2 Restoration Project, a číst ji tak budou všichni hráči F2RP (CZ) na věčné časy...
Autoři byli již zhodnocení, nyní je na vás, čtenářích, byste zhodnotili recenzenty - nakolik se vám jejich způsob hodnocení líbil. Anketa byla vyměněna po bezmála deseti mesících... a já slibuji, že se vynasnažím měnit ji častěji, vždy podle aktuální situace, tak, jak budeme potřebovat znát vaše názory na dění ve Vaultu.
Děkuji ještě jednou všem, autorům i recenzentům, za odvedenou práci. Vault šílené brahmíny by byl ničím bez takových návštěvníků, jako jste vy!
• 24.11.2009 . . . Soutěž: Vítěz
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (27) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
První místo... někteří z nás v něm měli jasno hned, jiným to trvalo dlouho. Proč vlastně vyhrála tato práce? Bylo to tím, že přes místa, kde se odehrává děj povídky, tři ze čtyř recenzentů jezdí domů? Bylo to snad tou tajmnou atmosférou blíže nespecifikované katastrofy? Těžko říct. Na první čtení to vypadá jako tuctová záležitost, ale... ono je tam něco navíc. Osobně musím říct, že konkurence prvních pěti míst byla dost těsná, ale ono "něco navíc" v této povídce ji posadilo na trůn. Je to zvláštní dílo... a svým činem, poté, co se dozvědla o vítězství, autorka jen potvrdila jakési zvláštní fluidum vinoucí se příběhem: z nabízených cen si vybrala originálku Fallouta 1.
Jeďte do Brna, přátelé, přepásejte se bandalíry, vypucujte své simonovy a přijeďte se 28.11. poklonit vítězce soutěže O brahmíní vemeno!
Protože vaulťáci by měli držet spolu...
• 23.11.2009 . . . Soutěž: Ještě jednou z vaultu
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (19) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
Tak tahle povídka recenzentama zamíchala asi jako protipěchotní bojová hlavice chovnou stanicí opuštěných hlodavců.
Už jsem kdesi rozepisoval svou myšlenku, že člověk zavřený pod tunami skály musí zmagořit. Já jsem sice člověk zrozený v hlubokém lůně strmých slovenských hor a představa otevřených prostor mě natahuje na zvracení, ale v prostředí protiatomového krytu jsem obvykle do dvou hodin zralý na svěrací kazajku. Takže asi chápete, že po pár generacích je mysl obyvatele vault na hony vzdálená tomu, čemu dnes říkáme normální...
Dost řečí, jsem dneska příliš ožralý na to, abych tady rozváděl sáhodlouhé rádobyhluboké myšlenky o obrazech míhajících se na stěnách jeskyní, prostě vemte za bernou minci paradigma, že realita je jen subjektivní dojem, a mazejte číst druhou nejlepší povídku téhle soutěže!
• 22.11.2009 . . . Soutěž: Vetřelec se vetřel až na třetí místo!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (14) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
Takže dneska se podíváme na nejnižší stupeň vítězů naší soutěže. Je umístěn na nejnižším patře vaultu, v tom nejzapadlejším skladišti. Přesto až sem vedou tunely filtrventilačních rozvodů, a jimi k této povídce propadla cena za třetí výherní místo.
Tento příběh je zvláštně roztomilý a možná by zasloužil i nějaké to pokračování. Těžko hledám něco, co bych k němu mohl říct více... raději vám doporučím uvařit si dobrou okenu, schoulit se na kožešinové lůžko a začíst se do vyprávění o lidech z vaultu.
• 21.11.2009 . . . Soutěž: Slibuji, že toto je poslední New Reno!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (17) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
V žilách koluje adrenalin a psycho, zpocená ruka třímá útočnou pušku, odhodlaný pohled upřený skrz HUD hodnotí taktickou situaci... v dáli zní bubny kobercového bombradování. Žánr akční fantastiky má své specifické fanoušky, stejně jako třeba speed metal. Pro mě osobně je toto jediný žánr, kde překousnu i upíry, nebo třeba... třeba New Reno. Ach ano, zase jednou New Reno... a zase jednou jeden řádně naštvaný mstitel. Tohle však není jalový Frankie, tohle je zlý vlk samotář, co po večerech hraje "na okouna" s Koniášem a Baklym. Dneska už je ale starý, a tak nerve střeva z lidí holýma rukama. Má na to docela pěknou sbírku pomůcek...
• 20.11.2009 . . . Soutěž: Průmyslové katastrofy holubích měst
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (26) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Dnešní povídka... je zvláštní. Nevím moc, co o ní napsat víc, než jsem napsal v recenzi, a vlastně asi nejlepší bude rovnou se na ni vrhnout a přečíst si ji. Pokud ve vás podzimní mlhy probudily chmurnou náladu, pak je tohle přesně to pravé na temný, studený, sychravý večer. Kdyby měly Pustiny nějakou bránu, tohle by se mohlo psát nad ni: "Budeš umírat dlouho... a osamotě..."
• 19.11.2009 . . . Soutěž: Jak pohřbít recenzenta, aby již nikdy nevylezl?
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (3) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
Když se zakládal časopic Živa, bylo rozhodnuto, v zájmu zachování plurality, vydývat i časopis Mrtva. Později začala vycházet ještě dvojice Žena a život/Muž a smrt, ale tu zakázal už strejda Dolfi. Každopádně Mrtva to chvíli táhla, byť zlé jazyky tvrdily, že fenomenálního úspěchu prvních čísel (když to ještě vedl Neruda) se již nikdy nepodařilo dosáhnout, a že zkrátka v redakci chcíp pes. Proč o tom vůbec začínám - povídka, kterou vám dnes představím, by totiž měla bezva šanci uspět v soutěžích, které svého času (než zemřel poslední redaktor a vydávání časopisu bylo nakladatelstvím ukončeno) vypisoval právě časopis Mrtva. Počtou si nejen ti, kdož po večerech za svitu baterky pod peřinou listují katalogy firmy Fiskars, nejen ti, kdož mají rádi z falloutích měst i nějaké jiné, než New Reno, ale hlavně ti, kdož mají rádi kvalitní dobrodružný příběh. Čtění trochu kazí ty malé obrázky kolem, ale to se dá umazat.
[ Hrob za hrob ODT ] [ Hrob za hrob RTF ] [ Hrob za hrob PDF ]
Mimochodem, nedá mi to... já se sice v mládí neučil hrobařem (ač jsem často jezdil s hlínou, jezdil s trakařem), nicméně veselé chvíle s rýčem jsem si na hřbitovech užil i tak. Závidím reddingským, že mají kyprou půdu, u nás doma máme jíl, a do toho kopat, to vám je opruz...
• 18.11.2009 . . . Soutěž: S větrem o závod!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (9) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Sedm nejlepších se utkalo ve druhém kole. Když se vytvořil konečný žebříček, ukázalo se, že je shodný s žebříčkem dle průměrné známky z prvního kola, což je docela zajímavý a nečekaný jev. Žádné dvě povídky se neumístily na stejném stupni, což je také fajn. Vítězové jsou již jasní, ale vás, kdož svým favoritům držíte palce, nechám ještě chvilku v nevědomosti.
Rozhodně vás však všechny zvu 28.11. do Brna, konkrétně do restaurace Valhalla, kde proběhne slavnostní předávání cen vítězům! Více se dozvíte na našem fóru...
A nyní tedy ke dnešní povídce. Reprezentuje sedmé místo, průměrnou známku má dvě celé. Autor je starý známý pisálek pro VŠB Snikch a povídka se jmenuje Freeman. Je to divoká povídka o volnosti, a jako taková reprezentuje protiklad k povídkám odehrávajícím se ve vaultech. Snikche mám rád ve všech jeho podobách a tohle se mi líbilo rovněž!
A ještě jedno ilustrační foto: Máma (vlevo) s malým Markym. V pozadí jediná živá borovice mezi San Franciscem a Kráterem.
• 17.11.2009 . . . Soutěž: Ještě jeden kousek a už na to fakt kašlu!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (11) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
Hluboce se omlouvám, ale ze seznamu aktuálek vypadla jedna povídka, konkrétně deváté místo, Poslední kšeft v New Renu. Zřetelně si pamatuji, jak jsem ji psal - buďte si jistí, že o povídce z New Rena (které nesnáším) bych se opravdu rozepsal. Dnes se tedy rozepisovat nebudu. Představuji vám dobrodružný příběh detektiva (tedy opravdu nikoli detektivka, Bodkine), který už toho má v Renu dost, a právě dostal bezva šanci pěkně za sebou prásknout dveřma. Takže ještě jednou: Oprava - tenhle příběh skončil na devátém místě se známkou 2,5.
A mimochodem: Kdo dneska nevyvěsil vlajku je houby občan!
• Soutěž: I Have a Dream...
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (20) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Fallout 1... příběh hrdiny, jenž opustil rodný Vault a vydal se do neznámé, nebezpečné Pustiny nalézt součátku, která by zachránila tisíc obyvatel vaultu. Příběh odvážného poutníka, jenž křižoval pláně a konal dobro. Příběh skvělého reka, jenž se postavil Vůdcově armádě. Příběh... ergh... příběh...
A co takhle příběh člověka, kterému život mezi čtyřmi stěnami udělal z mozku guláš? Který je labilní a sebestředný a jehož život se povětšinou odehrává v jeho vlastní hlavě?
Dvě generace života pod tunami skal, v těsném, uzavřeném prostoru vaultu udělaly z lidí slepé, ustrašené ponravy. Toto je příběh chronické ponorkové nemoci.
S hodnocením 2,25 jsme se dostali až k hranici, za kterou se zbývající povídky poměřují v druhém kole soutěže. Od průměrné známky 2 po průměrnou známku 1,05 je rozloženo sedm povídek, z nichž tři nakonec zvítězí. Proč vlastně nepokračovat tak jak dosud a prostě nevylásit první tři povídky za vítězné? Možná si ještě vzpomenete na ta slova z hodnocení čtyřkových povídek - "Dal bych tomu za pět, ale jsou tu i horší kousky". Pravda je taková, že každé hodnocení je relativní, a známka díla je spíš pozici v pohyblivém hodnotícím rámci. Jistě si pamatujete ze základní školy takové ty situace, kdy půlka třídy dostala čtyřku a vyšichni jste byli rpohlášení za líné lemry, zato když dostali čtyřku všichni, pak prostě učitel posunul rámec hodnocení. A stejně tak se posune hodnotící rámec i nyní, roztáhne se, a sedm vítězných povídek se známkou jedna až dvě bude porovnáno navzájem. Poté je recenzenti seřadí do žebříčku od jedné po sedm, příčky žebříčků od všech hodnocení se sečtou a povídka s nejměnším počtem bodů bude vítězná.
V hodnocení druhého kola již hraje pramalou roli úroveň technického zpracování, gramatika či námět, protože tyto prvky jsou zde dost silné. Pamatujete, jak jsem říkal, že hodnotit můžeme objektivní literární jevy a subjektivní umění? Tak nyní se bude bojovat hlavně v tom druhém odvětví - líbí/nelíbí. Mám z toho Pocit, nebo taky ne.
Všech sedm povídek druhého kola bude také trvale zveřejněno na stránkách Vaultu šílené brahmíny.
• 15.11.2009 . . . Soutěž: Jdi do Prahy a přines mi... Ne! Raději knihu!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (4) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
Rozkrádat Prahu je v kurzu. Však i v knajpě jsme se shodli, že by bylo záhodno vybrat nějakého geroje, jenž by Cajzl infiltroval a vypil pražákům veškerý bier. Pak by totiž Smejki přestal užívat při hodnocení povídek svá šílená desetinná čísla, naučil by se zaokrouhlovat na půlbody a Zkouška knihy by nemusela dostat známku 2,625.
Tahle povídka je zvláštní především tím, že má otřesný název. Opravdu jsem ji nechtěl číst a raději se těšil na Peklo v Pittu. Nešťastně zvolené jméno pak pokračuje martyriem špatné gramatiky a ne úplně dobře ukočírovaným vyprávěním... proč to teda dostalo dvojku? Protože to je dobré! Nejen že tam je hořící Praha (to pomůže vždycky), ale má to i dobrý nápad, zajímavou zápletku a vtipné vyvrcholení. Tahle věc by si zasloužila, aby nad ní její autor strávil ještě pár týdnů práce, někde něco osekal, jinde něco zatmelil, vybrousil, přelakoval.
• 14.11.2009 . . . Soutěž: Jdi do Prahy a přines mi hlavu jejího vládce!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (8) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
Elita národa nás vymanila z područí Císařství, elita národa uchránila češství za okupace, elita národa nás dostala do Evropské unie... elita národa spustila jadernou válku. A proto byla ustanovena skupinka skvělých bojovníků, nejlepších lidí z národa, kteří pod vedením svého duchovního i strategického vůdce brání vzniku jakýchkoliv elit. Ergh... trošku to drhne, že? A pokud ještě bydlíte ve Slezsku či v Praze, možná budete překvapení, jak se ta krajina změnila. Naštěstí je děj docela rychlý, takže většina chyb zanikne ve víru akce. Proto, a také protože se povídka odehrává u nás, známkovali jsme za 2,75.
• 13.11.2009 . . . Soutěž: Není všechno uran, co se svítí.
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (12) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Tak dnes tedy povídka Osvícení s průměrnou známkou 3,2. Byť je dnes třináctého, tato povídka leží na dvanáctém místě. Otázku, jak moc si ho zaslouží řešíme v recenzích. Přestože se jedná o technicky docela dobře zpracované dílko, se zajímavým nápadem a nadpisem, pointa je rozmělněná, a nápad utopen v přehršli zbytečných slov. Kladné body tomu dodává aspoň prostředí - do Falloutu 1 zasazuje své příběhy málokdo.
• 12.11.2009 . . . Soutěž: Třináctka ve Falloutu 3
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (29) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Třinácté místo naší povídkové soutěže obsadila povídka, kolem které se asi točilo nejvíce debat. Je totiž možno ji brát jako další hloupý výžblept, nebo také jako ďábelskou parodii. Někteří z nás tomu chtěli dát jedničku, jiní to chtěli vyloučit ze soutěže. Prostě kontroverze jak brahmína. Nakonec povídka dostala těžce průměrné hodnocení 3,25, ale to by vás nemělo odradit od jejího čtení, neboť za to stojí. Pokud znáte Fallout 3, tak toto berte jako krutou parodii, která si dělá srandu z hromady nesmyslů, kterých je F3 plný (a ještě jich spoustu nechává pro další díly). My jsme se bavili skvěle!
[ Fallout 3 - Pravdivý příběh ODT ] [ Fallout 3 - Pravdivý příběh RTF ] [ Fallout 3 - Pravdivý příběh PDF ]
Smejki doplňuje: Tato povídka si vysloužila titul nejrozporuplnějšího díla soutěže, přičemž se může pyšnit mírou rozporuplnosti rovnou hodnotě 12. Průměrná míra rozporuplnosti u ostatních děl činí něco kolem 2,59.
Algoritmus výpočtu této míry je jednoduchý - byly sečteny absolutní
hodnoty vzájemných rozdílů hodnocení všech čtyř recenzentů. Statistika
nuda je...
...ale bez ní se věda dělat nedá, dodává Chekotay.
• 10.11.2009 . . . Soutěž: Odvěký motiv šílenství a msty
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (20) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Protože včera jste měli frei, dneska do vás nahustím hned tři povídky! Avšak nebojte se, jsou krátké a větší množství času zabere snad jen ta poslední.
Začneme povídkou jménem Vault šílené brahmíny od autora jménem McLure. Její průměrná známka je 3,7. Záležitost to je krátká, a přesto, pokud si dobře vzpomínám, jí
vytýkám přílišnou rozvleklost. Děj by se vešel do dvou odstavců. Pro
nás je podstatné, že s ní končí povídky hodnocené jako "katastrofa" - následující povídky
jsou již zařazeny do kategorie "prostě špatné".
A ještě na závěr, nedá mi to: Je moc pěkné, že autor umístil nadpis povídky
doprostřed a větším písmem (potržení již nebylo nutné), a pod to uvedl
i své jméno. Opravdu, s takto upravenou povídkou se pracuje mnohem
lépe. Také je zde dobře užita přímá řeč, myšlenky hlavního hrdiny,
odstavce... Všechno to jsou drobnosti, ale myslím, že rozhodly, zda
tato povídka bude na 19. nebo 17. místě...
A teď tedy ty slibované dvě povídky s průměrnou známkou 3,5. Frankie se odehrává ve světě Falloutu 3, druhá povídka (nemá jméno) od autora, jehož nick podle e-mailové adresy tipuji na "Vana"se točí kolem starého New Rena. Zvláště druhá povídka odpovídá lehkému podprůměru toho, co na VŠB již je, leč to nelze brát za měřítko, neboť Vault ve své minulosti bral za vděk kde čím (jak myslíte, že jsem se sem dostal já?). Tak šup šup číst, tahle věc je krátká a nelogická:
[ Frankie ODT ] [ Frankie RTF ] [ Frankie PDF ]
A tahle věc je sice delší, ale rovněž velice nelogická a zmatená:
[ Povídka od Vany ODT ] [ Povídka od Vany RTF ] [ Povídka od Vany PDF ]
A jako douška: JaW si stěžoval, že neví, jak jsme hodnotili, což je po šesti dílech
"Jak recenzujeme?" docela zlé, ale pokud jsem to opravdu nezmínil, tak
se tedy omlouvám. Bylo to prosté, každý recenzent přečetl všechny
povídky a pak ohodnotil každou povídku známkou na stupnici od 1 do 5,
kde 5 znamenalo nejhorší počin. Když bylo hodnocení nejasné,
hodnotitelé použili půlstupně (1*, 2-). Smejki je navíc takový kabrňák,
že rovnou hodnotil i s desetinnými čísly, takže pak po zprůměrování
někdy vyšla dost bláznivá numera. Po oznámkování pak obyčejný
aritmetický průměr dal výslednou známku. Výjimku tvoří Peklo v Pittu,
které získalo několikerá slovní ohodnocení typu "Pověste ho vejš, ať se
houpá!", což jsme na čísla převedli jako "6". Bohužel jsem zapomněl
tuto známku u následující povídky přepsat, čímž vznikly nějaké zmatky...
• 9.11.2009 . . . Povídkování - vnitřnosti
Autor: Bodkin | 
Komentuj novinku (30) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Chekotay už utrousil dost slov o
povídkování, ale myslím, že se ještě trocha rozumování ztratí. Někteří
z vás si možná u čtení naši recenzí říkali: Co to pořád mají s tou
pointou? Jakou zase sakra gradaci! Proč to nemá být povídka? Vždyť když
vybliju nápad na papír a není to dlouhé na román, je to povídka!
Naneštěstí není, což snad vyplyne z několika velmi volných a obecných definic:
Povídka
– je krátký (!!!) literární útvar jež sleduje jeden motiv vedoucí k
pointě, která je vyvrcholením povídky. Proč jeden motiv? Protože na víc
prostě není čas. Na těch pár stránkách stihnete obstojně vykreslit osud chlapa táhnoucího pouští za kapkou vody.
Když do toho začnete pražit další motivy, například skrze flashbacky,
rozbije se gradace. Na lepší zpracování je pak třeba větší prostor –
román. Ještě dodatek - největší flák textu, který považují v Ceně Karla
Čapka za povídku, má pod 90 000 znaků (včetně mezer).
Motiv
– neboli nápad, na kterém stojí samotné základy povídky. Je důležité si
jej nerozbít dalšími motivy. Spíše je lepší, pokud máte nutkání do
vašeho textu rvát nápad za nápadem, si je zaznačit a zůstat jen u toho,
který se vám hodí nejlépe. Ze seznamu pak vybrat další nápad a napsat
povídku jen a jen pro něj.
Vezmu
si znova toho chlapa táhnoucího pouští, jeho motiv je voda (či její
nedostatek). Proto v povídce nebudu řešit, jaké má kvéry včetně ráží a
počtu munice v zásobnících, jen se zmíním že ho tíží a už je zahodil,
brnění/výbava to samé. Nebudu řešit, jestli se na něm otčím análně či
orálně ukájel. Nebudu řešit, že mu zlí nájezdníci zabili štěně! Je tu
jen chlap, poušť a jeho obrovská touha si smočit.
Gradace
– maskuje náběh na vyvrcholení. Čtenářova záda sjíždí Děda Mráz, mající
8 promile v krvi, na sněžné rolbě táhnoucí cisternu Stoličnaji. Svíjí
se (čtenář, stařík si musí počkat na delirium tremens) nedočkavostí a
proklíná se, že neumí číst rychleji. Nutně potřebuje vědět, co se
stane. Autor to ví a využívá toho. Mazaně splétá neurčité narážky,
nevyslovené hrozby, rychle běžící děj a živí čtenářovu zvědavost.
V
našem případě bych měl popisovat, jak se hrdinovi lepí jazyk na suchá
ústa. Zjevují se mu andělé slibující brzký konec, objeví se Ďábel
nabízející vodu za jeho duši. Muž leze dál, brodí se pískem, zakopne,
upadá, valí se dolů ze svahu, potácivě se zvedá. Písek ho škrábe mezi
půlkama. Znovu upadne. Lapá po dechu. Pozvedne oči. Před ním rozsáhlá
vodní plocha... BUM! Čas na pointu.
Pointa
– je ukončení děje. Buď logické nebo překvapivé, nejlépe obojí.
Nejoblíbenější fígl (i můj) je takzvaný úkrok stranou. Autor si čtenáře
celou povídku zpracovává, říká mu jen to, co chce aby věděl. Dává mu
falešné stopy a indície. Takže na konci zjistíte, že hlavní hrdina byl
vlastně celý film mrtvý, všichni byli mimozemšťani, nebo že ta atomová
puma byla od samého začátku plná šlehačky.
Můj
příklad by mohl skončit například tak, že se vysušený muž vrhne do toho
jezera, bude se brodit a cákat až do středu, aby každičká molekula jeho
dehydrovaného těla byla obklopena vodou. A když se osvěží a chce
zamířit ke břehu, prásk! uvědomí si že neumí plavat, doprostřed se
dostal jen v adrenalínovém rauši a utopí se. Konec.
Konec
– možná si říkáte, co to ten vořech mele. Dyť sám tvrdil, že pointa je
konec! A taky že ano, za tím si stojím. Ovšem dost často se stává, že
autor pointou nekončí a následují další věty, které buď mají něco
předat nebo vysvětlovat. A já říkám: „To si strčte někam, tohle do
povídky nepatří. Jakékoliv další slovo padnoucí po pointě je zlo! ZLO!“
Démonické zlo drolící sílu pointy, potažmo celé povídky. Pokud byla
pointa slabší, doslov ji spolehlivě zabije. Jen silná pointa unese
další kecy, ale i tak ji to poškodí. Takže pointa (nejlépe posledním
slovem) a konec! Šlus!
Vynoří se
z chladivého objetí, písek, horko i žízeň jsou pro teď zapomenuty. Jde
na něj spánek, oči se klíží. Nedočkavě hledí ke břehu, na který se může
svalit a spát stovky let. Břeh se ovšem nepřibližuje. Stále se vysmívá
někde v dálce. Nohy ochabují, ruce pálí. Polyká vodu. Klesá pod
hladinu, která se nad ním uzavírá s definitivní platností. Zatemňující
myslí proletí poslední přání. Kéž bych se tehdy naučil plavat.
Logika
– ne, nemyslím ji tak, jak to znáte z hodin matematiky. Beru to z
hlediska zdravého selského rozumu. Postavy se chovají dle jejich
naznačených charakterů, fyzikální jevy dle fyzikálních zákonů. Co to v
podstatě značí? Že existují situace, které v tomto vesmíru (ani
několika nejbližších) prostě nenastanou. Fanatický člen KKK nebude
pomáhat jiným rasám a nebude na černochy pokřikovat: „Afroameričani!
Snězte tyto výtečné koláče, které pro vás uvařila firma Krupp, vy
Afroameričani volnomyšlenkářští v oblastí denní hygieny!“
Stejně tak světlo je rychlejší než zvuk a kulka je rychlejší než člověk! Kolikrát už člověk nejen četl, ale i viděl ve filmech (což je onen zdroj zla mlžící mysli pisálků) tenhle výblitek:
První
samopalník byl jen pět kroků ode mne. Vypálil dávku a minul. Další jsem
se vyhnul. Rozřezal jsem ho nožem a sprintoval k nejbližšímu kameni, za
který jsem se ukryl. Samopalná palba utichla, měnili zásobníky.
Další
oblíbenou věcí jsou logické zkraty. Autor ví, že se postavy musí dostat
tam a tam. Ale nenapadne ho, jak to udělat uvěřitelně a elegantně.
Proto vymyslí nějakou snadnou koninu, která hrdinům pomůže. Například
najít vstup do Vaultu podle fotografie nalezené u mrtvého obyvatele
onoho V. Nebo je třeba dodat příběhu více komplikací, tak se jedna z
postav začne chovat proti přírodě. Viz konec filmu Nepřítel před
branami.
Teď tedy dochází k (slabé) pointě tohoto článku:
Pokud by nám přišel text, jenž by splňoval (mou) definici povídky,
sledoval solidní motiv dobře vygradován do bombastické pointy a
neobsahoval žádný okecávací konec, přitom by byl plně logický a celkem
gramaticky a stylisticky na úrovni, tak by snadno vyhrál.
Naštěstí několik takových přišlo. Můžete se ještě těšit na dobré počtení.
PS: Pokud někdo nesouhlasí se závěry, které jsem tu spáchal, ať se nebojí se jakkoliv vyjádřit, nejlépe zde, kde je více prostoru pro libovolnou polemiku. Děkuji
• 8.11.2009 . . . Soutěž: Na velikosti opravdu nezáleží!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (25) | 
Tagy: Madbrahmin Soutěže Madbrahmin Komunita
Dnes vám, čtenáři, představím dvě povídky, které zaujaly shodné místo v žebříčku hodnocení. Sjednocená 19.-18. příčka je určená průměrnou známkou 3,875. Je zvláštní, že se čtveřice recenzentů takto shodla a umístila vedle sebe dvě tak rozdílné povídky. První z nich, Púšť, je drobný přívešek e-mailové zprávy popisující jakousi přestřelku kdesi na konci světa. Druhá práce, Touha žít, touha odpouštět, je obrovské dílo zvící novely či románu, které jsem si musel stáhnout z Letecké pošty a je nabitá nápady, dějem a zvraty... a zvratky, bohužel. Samotné recenze mají sedm stran!
Na rozcvičku prosím, zde krátkou povídku, jejíž název ji zcela vystihuje: Púšť je pustá záležitost...
Henry Thorn se už v této soutěži proslavil, když opakovaně vyřvával, jak je jeho dílo dokonalé a jak jsou recenzenti neschopní. Netřeba se o této kauze rozepisovat, stačí si přečíst diskuse k předchozím aktuálkám. Co ale ještě napsat chci je, že "Touha žít, touha odpouštět" je výborný nadpis, kterého je na tuto práci škoda. Také vám doporučuji číst originál v rtf. :) Opět chci upozornit na fakt, že Henry je mým spoluhráčem z Templářského řádu, a proto je možné, že jsem mu maličko nadržoval. Poukáži ještě na reakci k minulé aktuálce, kde uživatel "heršvec" docela pěkně zhodnotil - aniž to věděl - úroveň Touhy. Myšlenka tam je, a je důležitá - ale číst se to nedá.
[ Touha žít, touha odpoštět ODT ] [ Touha žít, touha odpouštět RTF ] [ Touha žít, touha odpouštět PDF ]
Pokud jste se přenesli přes dnešní dávku povídek - doufám, že vám nezkazily nedělní odpočinek - tak ještě malá zprávička na závěr. Konečně se mi podařilo najít fotku dvou cen, které byly do seznamu přidány dodatečně, tedy dvou originálek hry Stalker: Shadows of Chernobyl (věnoval Smejki). Pozdě ale přece... přidám tedy tuto ilustraci, aby ti z vás, kdož naše aktuálky sdílejí na Facebooku, mohli zprávu doprovodit tématickým obrázkem.
• 7.11.2009 . . . Soutěž: Fallout 3 nás poznamenal víc, než by nám bylo milé
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (6) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
Jak jste se již přesvědčili na vlastní oči, první tři příspěvky do soutěže si ani nezaslouží, aby se o nich mluvilo jako o povídkách. Dnes tedy konečně trochu delší a obsáhlejší dílo, které by se již povídkou nazvat dalo. Samozřejmě je to hrůza a od nejhorší známky ji zachránilo pouze to, že referenční rámec je relativní. Tato povídka je typu "přečti a zapomeň", bylo velmi obtížné na ni psát recenzi, neboť člověk již po pár minutách nevěděl, o čem vlastně je. O otřesu, který odvážné čtenáře čeká, svědčí již nezvládnutý název povídky...
• 6.11.2009 . . . Soutěž: Čeština v bubnové palbě!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (17) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky
Pokud vám včerejší první ochutnávka nevypálila oči, zde je další atak na váš zrakový nerv. Autor je válečník Templářského řádu VŠB a můj známý, a proto se obávám, že jsem mu asi trošku nadržoval. Jeho dílko si žádný dlouhý komentář nezaslouží. Myšlenka je prostá, zpracování otřesné.
[ povídka od Linota ODT ] [ povídka od Linota RTF ] [ povídka od Linota PDF ]
Aby toho pro dnešek nebylo málo, dám sem ještě jednu dávku. Nejspíš má jít o aspiraci na výhru v bonusové kategorii, nicméně průměrná známka 4- naznačuje, že ani tento autor nedosáhl na nejvyšší vítěznou metu. Mikropovídka o VŠB má název Vemeno.
• 5.11.2009 . . . Soutěž: První krev!
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (34) | 
Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita
A je to tady, přátelé! První kolo hodnocení povídek je za námi. Do poslední chvíle nebylo nic jisté, pořád se děly věci... například JaW si v předvečer odevzdávání hodnocení všechna hodnocení omylem smazal! Ratman se dal slyšet, že všechno zhodnotit prostě nestihne a Aranelka se zdejchla úplně. Proto nakonec hodnotili jen čtyři recenzenti: Bodkin, Chekotay, Smejki a Viky. Na jejich hodnocení (a jejich známky) jedině bude brán zřetel, byť k povídkám někdy přikládám i další názory, tyto však slouží jen jako taková zajímavost. Každou povídku zde zveřejním v jednotných formátech odt, rtf a pdf. U povídek, které došly regulérně, tedy nikoli jako obsah e-mailové zprávy, pouze změním formátování souboru, aniž bych jakkoliv zasahoval do formátování textu. Hodnocení a recenze jsou umístěny až na konec souboru, za vlastní povídku.
Co se nějaké malé statistiky týká, tak došlo nám celkem 24 povídek, z toho jedna byla odmítnuta, neboť nebyla dokončena - hodnotit první tři kapitoly fakt nemá smysl. Jedna povídka nebyla do soutěže původně určena, ale pro srandu jsem ji zařadil, když už došla v soutěžním termínu. Jedna povídka byla velmi dobrá, navíc v dost obecném PA/sci-fi duchu, a proto jsem její autorce poradil ji stáhnout z naší nevýrazné soutěže a zaslat do soutěže vyšší, například do Ceny Karla Čapka. Dvacet dva autorů bylo, zdá se, mužského pohlaví, k tomu jedna jediná autorka. Z recenzentů se ukázala být nejhodnější Viky, zatímco zlý Bodkin a zlejší Smejki utvořili zabijácké duo.
Co se nějaké velké statistiky týká, tak Smejki zpracoval jakýsi famózní dokument o známkování, a já se jej pokusím převést do srozumitelné řeči.
Nyní ještě poznamenám, že veřejnou oslavu závěru soutěže spojenou s předáváním cen výhercům plánujeme uspořádat někdy kolem 28.11. v Brně, takže si na to období nic jiného neplánujte!
Teď už ale dost hloupých organizačních řečí, zvu vás na košt prvního povídkového díla, spíš tedy dílka. Povídka nazvaná Peklo v Pittu obsadila nejspodnější příčku žebříčku, když si vysloužila na pětičlenné stupnici (kde 1 je nejlepší a 5 je nejhorší) průměrnou známku 6. Vaše reakce na tuto povídku jsou vítány v příslušném topicu našeho diskusního fóra.
• 4.11.2009 . . . Soutěž: Jak recenzujeme? VI. díl
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (4) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Madbrahmin
Než řeknu cokoliv jiného, jedna základní, nejdůležitější rada, která musí jít sem dopředu a ne až na konec: Píšete-li v textovém procesoru, vždy používejte automatickou kontrolu jazyka! Je strašné, jak málo lidí tohle dělá... Teď už ale k mému článku:
Minule jsem rozváděl cosi o tom, že autor by měl psát tak, aby mu jeho čtenáři porozuměli, a rozepsal jsem tam problematiku volby témat a zacílení děje. Dneska se podívám na přízemnější záležitost - na porozumění mezi národy, na dělníky slova v potu tváře se mačkající v linkách - ano, na samotný jazyk.
Napsat povídku v jazyce, kterému čtenář nerozumí je věc, která se málokdy odpouští. Ve škole se učíme spisovný jazyk a ten bychom měli používat vždy, když píšeme pro obecenstvo. Když totiž napíšu "Po hokně hodím sicnu na Oltecu, valím augle na koc... Splách sem tři plnotučné a voprůboval betálné bresty," tak asi pardáli z Blekfíldu ví, o čem točím, ale zbytek je zralé na šaškec. Kdybych svá opilecky-erotická vyjádření napsal spisovně česky, tak mi porozumí každý od Aše po Jablunkov. A nejen to. Rozuměli by mi před sto lety a za sto let. Pokud někdo napíše "hey nygga drsnou powydku" ve slangu, který se používá jen letos a jen v oblasti garáží za panelákama, tak ji nemá co posílat na web provozovaný pro čechoslováky a s nechutně velkou životností. Okořenit povídku slangem může být zajímavé a někdy se to i podaří, ale obvykle to autor zkoní - buď použije slang, kterému nikdo nerozumí, nebo naopak použije slang, kterému rozumí mnozí, ale použije ho špatně. Poslední postava, která mluvila slangem a u které to ani moc nevadilo, byl Yarpen Zigrin.
Mimochodem, spousta lidí nadává na náš vstup do EU a lomí rukama nad úpadkem české kultury a přílivem cizinců, ale jen málokdo je ochoten na oltář milované vlasti položit svou pohodlnost a psát spisovně.
Teď si spolu užijeme kopec srandy, protože já, čtyřkař, se pokusím vysvětlit vám něco o tom, kde se ve větě píšou čárky. Na fóru se teď objevil krásný citát: "Ano, Senile L je pověstný svým balistickým přístupem k interpunkci... "Švihnu tu, čárku kam mě, napadne." Čárky jsou, v pořádku nenech se tím, rozhodit Sentinele naši, čtenáři jsou hni, dopichové" Balistický přístup autorovi při hodnocení povídky nepřidá, to je jasné. Pro začátek by autor měl prohlédnout celé své dílo a zkontrolovat, zda jsou čárky před každou spojkou (vyjma "a" a "i"). Následně nechť smaže čárky před "a" a "i". Tento jednoduchý krok zvýší úroveň mnoha povídek dvojnásobně. Celá záležitost je samozřejmě složitější, kdo se cítí na druhý krok, tomu poradím prostou skutečnost, že čárkami se od sebe oddělují odlišné myšlenky. Kdo neví, jaké myšlenky vlastně svým psaním vyjadřuje, tomu nezbyde než počítat slovesa a provádět větné rozbory, neboť dle Viky má každé sloveso stát samo, obklopeno toliko suitou svých přátel, ale odděleno od ostatních sloves čárkou. Tímto druhým krokem se již povznesete nad většinu autorů píšících na madbrahminku, ale pokud vám nestačí ani to, pak vám nezbyde, než zadat do Googlu heslo "Jak psát čárky?" a přečíst si příslušné obsáhlé návody. Například tento a tento, popřípadě henten.
Psaní měkkého a tvrdého i je také strašlivý kámen úrazu, který v první řadě svědčí o tom, že autoři nečtou, a hlavně - že nepřemýšlí. Tak polovina do očí bijících problémů je případ jevu, jenž se tuším nazývá "shoda přísudku s podmětem". Vezměme si třeba větu "Muži ráno ulovili geckona, stáhli z něj kůži, naporcovali a vyudili maso, a večer je vítězoslavně donesli do vsi." Průmerný autor™ napíše takovu větu, a přijde mu divné, že tam je mockrát "i" a málo "y", a proto se rozhodne to poopravit. Vznikne něco jako "Muži ráno ulovily geckona, stáhli z něj kůži, naporcovaly a vyudily maso, a večer je vítězoslavně donesli do vsi." Přitom si stačí uvědomit, kdo ulovil, kdo stáhl, kdo porcoval... atd. Vždy to byli ti samí muži. Ti muži ulovili, ti muži stáhli kůži, ti muži naporcovali maso... ti muži se vrátili do vsi. Čeština je krásně sexuální jazyk, čehož doceníte při psaní milostné poezie formou SMSky - v angličtině nikdy nenapíšete nic tak pěkného, jako v češtině. Pamatujte tedy, že koncovka slovesa se řídí rodem podmětu, ke kterému se sloveso (přísudek) váže. Když jde výhradně o ženy, tak slovesa končí na "y". Když jsou popisováni výhradně muži, jde o "i". Když jde o skupinku žen a mužů, nebo o skupinku bez určení rodu (pohlaví), pak pište pro sichr jen "i". Nedávno jsem četl nějakou PA povídku, která popisovala zážitky jakési skupinky lidí, kde byli zástupci obého pohlaví, a v jednu chvíli přišel čas na erotickou scénu, kde se o sebe dva lidé "vášnivě třely". Bez bližšího udání pohlaví je jasné, že se jednalo o sex lesbický. Autor sklidil posměch, protože tato scéna obrátila jeho značně machistické dílko zcela naruby a z horroru udělala satiru.
Psaní i/y v rámci slova tvoří menší část problému, setkávám se s ním zejména tam, kde autoři zkoušejí napsat slovo, které běžně nepoužívají. Zdá se, že drill vyjmenovaných slov zanechal jakousi stopu. Dokonce i háčky a čárky nad měkkými a dlouhými písmeny fungují docela dobře (pokud se je ovšem autor vůbec naučí psát), snad si autoři konečně uvědomili, že tahle vychytávka je krásná a hlavně užitečná.
Poslední skupina problémů je představována snahou autorů použít nové, nezvyklé slovo, či snad psát nějakým jiným jazykem, než jaký ovládají. Protože se jedná o velice vykutálené špeky, seznámím vás s nimi přímo u konkrétních povídek. Obdobný případ jsou přechodníky, trošku archaický jev, který je velmi malebný, velmi poetický a velmi obtížný. Ukusujíce kokosovou margotku přemýšlím, jak vám jej vysvětlit, leč nic mne nenapadá. Proto svůj článek zakončím tou nejlepší radou, jakou vám dát mohou - když nevíte, jak se co píše, tak to nepište. I tento článek byl několikrát přepisován tak, abych vyházel všechna sporná i/y a vyhnul se slovům a jevům, která sice čeština zná, leč mezi námi imigranty se bežně nevyskytují. A pokud nevíte o psaní vůbec nic, tak prosím, nepište vůbec. Raději čtěte. Hodně a kvalitní literaturu. Nenechte se svést na zcestí Máchou, Haškem nebo Škvoreckým a raději sáhněte po kvalitní češtině Neomillnerové, Rečkové, Nesvadby a Součka. Čeština je jeden z nejlepších jazyků Evropy - a je škoda jezdit po okreskách, když máte Lamborghini Diablo, ne?
Smejki: K mým milovaným přechodníků zde. Jasně z toho vyplývá, že chekotay ten svůj jediný zkonil
V jeho případě připadá v úvahu jen ukusuje, nebo ukusovav (minulý tvar), nebo třeba přikusuje.
• 3.11.2009 . . . Soutěž: Jak recenzujeme? V. díl
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (6) | 
Tagy: Madbrahmin Soutěže Madbrahmin Komunita
Čtenáři, doufám, že jste v pořádku přečkali Totennacht, a také, že
snesete ještě dva-tři článečky literárně technického stylu. V mém
miniseriálu jsme se dostali do stádia, kdy je již povídka čtena. Toto
období je jako bitva, jako soulož, jako dialog autora se čtenářem - a
tak jako v bitvě i souloži nedosáhne úspěchu ten, kdo nemyslí na
partnera, tak ani povídka, jejíž autor píše výhradně pro sebe, nesklidí
mnoho úspěchu. (Byť přirozeně existují výjimky, povídky zachycující
běžný život autora a přesto oblíbené.) Obvykle píšeme pro někoho a je
dobré mít na paměti, pro koho. Když jsem napsal jeden díl Šerifa jako
slohovku, nebyla z toho má učitelka ČJ zrovna nadšená, protože
samozřejmě netušila, o co jde. Pro povídky ze světa Falloutu obecně
platí, že není třeba nic vysvětlovat nijak zvlášť podrobně, protože vše
již bylo vysvětleno ve hře, a kdo hru nehrál, ten se stejně chytí jen
obtížně. Naopak, když píšete povídku z nějakého obecného postapo světa,
je dobré umístit třeba hned na úvod nějaké varování, že se nejedná o
obvyklou beletrii ale o fikci, a někde později v expozici pak objasnit,
co se vlastně stalo a že svět vypadá poněkud jinak, než by se člověk
mohl domnívat. Vezměte si třeba první dva odstavce z Qwertyho povídky
Objev. My, Fallouteři, okamžitě zasadíme příběh do PA světa a
kovbojskou stylizaci Divokého západu vnímáme jako invenci a příjemné
ladění pozadí příběhu. Avšak když dám tuto povídku přečíst tzv.
normálnímu čtenáři (to je ten, co kupuje žárovky, nezajímá se o
politiku a myslí si, že GMO kukuřice pije lidem krev), tak po prvním
odstavci sklouzne do roviny "zase nějaký rodokaps" a buď tu věc zahodí
nebo nebude chápat, co to je "vault" a kde se vzali "vembloudi".
Na
druhé straně spektra zase stojí povídky, které objasňují a vysvětlují
úplně vše, vypadají spíš jako filmové scénáře a jsou neskutečně nudné.
O tom jsem ale už psal. Abyste to, soutěžíci, neměli tak lehké, jsou v
posuzovacím týmu jak lidé, kteří reálie všech Falloutů znají dokonale,
tak lidé, kteří je znají jen obecně, popřípadě toliko některé díly.
Může se pak také stát, že nevyrovnané hodnocení je způsobeno tím, že
jeden člověk prostě nepochopil, kde a proč se děj odehrává. Samozřejmě,
že všichni víme, co to je APWA - ale ne každý z nás ví, že ti tři
ghúlové hlídající v Necropolis plasmovou pistoli se v originální hře
nazývají "Zombies" (ilustrační poznámka, samozřejmě).
Svého času si
docela užil petruschka, když napsal haldu povídek ze světa Falloutu a
Arcana, a pak, když je chtěl zveřejnit, musel je všechny "zcivilnit",
vyházet z nich všechny čistě fandovské prvky a surový příběh doplnit
tak, aby jej pochopil každý, kdo čte fantastiku. Když sáhnu do
leteckého slovníku, tak řeknu, že povídka musí být v daném kulturním
prostředí samonosná, tedy k tomu, aby byla pochopena, nepotřebuje nic
dalšího než sama sebe a věci, které jsou obecně povědomé. Šířku
kulturního prostředí - a tedy hloubku obecně povědomých termínů -
určuje autor. Takový Washington Irving psal pro masy a stal se z něj
první americký spisovatel, který se psaním uživil. Viky naopak píše pro
specialisty, a nemyslím, že by někdo z vás něco od ní četl - nebo by
vás to bavilo.
Teď bych se chtěl ještě zmínit o dynamice povídky, ale protože nejsem
vyštudovaný kritik, začínají mi docházet slova. Mluvím o jevu, který je
pro povídku zásadní, ale který jen zřídkakdy vnímáme. Někdy se stane,
že se povídka tak nějak plouží, nikam neodsýpá, vše se pořád dokola
opakuje a je to nuda... Jindy naopak děj letí jako splašený a čtenář se
jen s obtížemi chytá a vůbec neví, která bije. Asi to zní trochu
zen-buddhisticky, ale povídku si představuji jako řeku, po které pluje
kajakář - čtenář. Řeka samotná byla postavena krajinářem - autorem
povídky. Když je proud povlovný, všude se usazuje bahno a kal a kajakář
se tím musí prodírat a namáhavě veslovat, tak je to špatné. Když je
proud pomalý a nic nestojí v cestě, může se čtenář pohodlně rozvalit a
okukovat okolí - pak by si ale měl autor dát s tím okolím sakra práci a
také by si měl uvědomit, že povídka není slohový útvar určený pro
okukování okolí. Když se zase koryto povídky zúží a zaplní balvany,
kajakář je stržen prudkým proudem, který jím zmítá a dává mu do těla,
vau, to je pak počteníčko! Jen si musí autor uhlídat, aby mu kajakáři
neztráceli vesla a nevypadávali z loďky, případně aby nebyli
ultramegahustě zběsilou akcí vyšoupnuti z koryta řeky úplně.
Výhoda
pomalého budování děje je v tom, že můžete čtenáři ukázat vše, co
potřebuje vědět, aby na konci sám přepadl přes jez pointy. Výhoda
rychlého budování děje je v tom, že se čtenář soustředí na hlavní linku
a nemá čas koukat kolem, takže si třeba ani nevšimne, že máte gramatiku
dogy a že váš děj stojí na velice vratkých nožkách hraničících s
časoprostorovými paradoxy. Zde nemohu nevzpomenout krásný příklad z
Artemise Fowla, kde troll zaútočí na Julii, ale ještě než sevře
čelisti, Butler se stihne vyléčit, zorientovat, ozbrojit a sám
zaútočit. Je to kiks, ale došlo mi to až při šestém čtení, protože ta
scéna je prostě rychlá a nenechá čtenáře všímat si podružností.
Jedním ze způsobů, jak řídit rychlost povídky, jsou třeba dialogy.
Existují krátké povídky s drobnou pointou, do kterých autor prostě
musel zasadit dialog, který je ovšem zbytečný, málo vypovídající,
zdržuje, zaclání a vůbec opruzuje. Povídka je pak zbytečně dlouhá a
kajak drhne o štěrk. Opačným extrémem jsou dlouhé monolitické bloky
textu, skrz který se čtenář musí prodírat jako lepkavým blátem, bez
sebemenší naděje na spásný odlehčující dialog.
"Hele, a jak ještě můžu ovlivnit rychlost čtení?"
"Třeba volbou slov. Jejich délkou a rychlostí jejich čtení."
"To nechápu."
"Jen
vnímej melodii. Máš akci. Nářez. Užíváš krátká slova. Jednoduché věty.
Slova, co maj málo slabik. Nekecej capiny. Tak zrychlíš."
"A když chci naopak zpomalit?"
"No
tak v tom případě prostě začni psát rozvláčně, vybírej ze svého
jazykového portfolia dlouhé výrazy a slovní spojení, a když ještě navíc
celou myšlenku zasadíš do jednoho dlouhého, komplikovaného souvětí -
které navíc můžeš opepřit zajímavými odbočkami, samozřejmě stále se
ještě (aspoň trochu) týkajícími děje, za pomoci různých závorek,
pomlček, vhodně použitých čárek a středníků - tak čtenáři nezbyde, než
doopravdy zvolnit rychlost čtení, neboť mozek prostě musí držet velký
kus vyjadřovaného v operační paměti a to jej značně zpomalí; nehledě na
takové "nesportovní" pomůcky, jako jsou málo známá expresiva."
Tak
a zase se mi to rozrostlo jako nádor. Tak na závěr ještě o práci s
pointou. Pointa je to, co dělá z povídky něco víc než hustě popsaný cár
toaleťáku. Pointa je nápad, pointa je vtip, pointa je motor, který
táhne za sebou všechnu tu tíhu slov a písmenek. Největším zločinem je
vyzradit pointu předčasně a tomu se mnozí zdejší autoři vyhýbají tím,
že do svého příběhu žádnou pointu raději ani nezahrnou. Číst něco
takového je pak za trest, protože tomu zcela chybí důvod, proč vlastně
číst. Pointu obvykle v povídce umístíme až na samotný konec, extrém je
sir A. C. Clarke, který má v oblibě v poslední větě (či někdy i jen
slovu) obrátit celou povídku naruby (Střílejte veverky, Devět miliard
božích jmen). Přátelé, opravdu si představte pointu jako remorkér a
slova jako náklad. V povídce pointa táhne slova. Když je pointa slabá a
slov je mnoho, tak se to vleče a je to nuda. Když je slov málo a pointa
je silná, tak je jí škoda a nevyzní tak dobře, jak by mohla. Ze spousty
skvělých povídek se silnými pointami se dělají dlouhé romány (mám
dojem, že takhle vznikl i Stardust) a někdy to dopadne dobře; jindy to
dopadne špatně, protože pointa se utápí v množství zbytečných slov.
Autoři, prosím vás, naučte se škrtat. Škrtat je důležitější než psát.
Nebojte se vyhodit scénu, pokud je pro děj a pointu zbytečná. Ano,
autora to bolí, ale víte jak moc bolí recenzenta, když přečte pět stran
popisů a na konci není odměněn?
Snad jsem toto téma podal
srozumitelně, není lehké psát o věcech, které se týkají pocitů, a není
snadné je známkovat, ale dělat se to musí, neboť povídka je umění a
umění jsou pocity. Slibuji, že příště to již bude o přízemnějších
věcech. To, že povídka má úvod, (expozici), zápletku, vyvrcholení a
závěr snad říkat nemusím, takže příště to bude o těch věcech
nejpřízemnějších - o gramatice, slovní zásobě a interpunkci. Je to
něco, v čem jsem sám slabý a už se těším, jak mě Viky strhá.
No a místo sedmé lekce už snad budu zveřejňovat první soutěžní povídky.
• 31.10.2009 . . . Soutěž: Jak recenzujeme? IV. díl
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (11) | 
Tagy: Soutěže Kultura Komunita Madbrahmin
Čtenář-recenzent drží v ruce povídku. Zhodnotil její rozsah, zaujal jej nadpis, na první pohled zjistil, a to jej potěšilo, že povídka je dobře formátována (ne jako moje minulá aktuálka), text je přehledně zarovnán, přímá řeč je schovaná v chlívku uvozovek a každá na vlastním řádku a že jediné zvýrazněné slovo je tučné bum! v okamžiku, kdy hrdinovi pod zadkem bouchne soudek kyselého zelí. Nejsou tam žádné rušivé obrázky a povídka slibuje rychlou, dobře čtivou zábavu. Je čas přečíst první větu...
Pamatujete na své první rande naslepo? To nejdůležitější je zaujmout, protože názor na neznámého člověka si uděláme v prvních třech (až patnácti, záleží na výzkumu) sekundách osobního kontaktu. (Nehledejte za tím žádnou sexuální narážku, prosím!) Pokud svůj protějšek úspěšně zahákujete, můžete po zbytek večera mlít voloviny a lít si do výstřihu čokoládu a drobky, k abordáži stejně dojde.
Úplně stejné to je v povídkách. Dvouhodinový film si může dovolit začít dlouhou, pozvolnou sérií záběrů do krajiny. Román si může dovolit vyčlenit dvě kapitoly popisů krajiny. Povídka ne. Povídka pracuje s každým jednotlivým slovem, první slovo musí mít stejnou hodnotu jako poslední, nic nesmí přebývat, nic nesmí chybět. Psát dobré povídky je mnohdy těžší než psát dlouhé romány. Autor by neměl počítat s tím, že se čtenář do povídky časem začte, ale měl by ho hned prvními větami popadnout za límec a vtáhnout do děje. Začátečník obvykle povídku začne akcí, aniž by ho napadlo, že akční scéna na úvod funguje ve filmu, ale ne v povídce. Než začnete psát o svém příběhu, zamyslete se, čím ho začít. Nadpis a první dvě-tři věty rozhodnou, jestli vás bude někdo číst, nebo ne. V případě snahy o kariéru to rozhodne o tom, zda vás otisknou nebo ne.
Schválně si zkuste přečíst jednu až tři první věty z následujících povídek, a přeberte si v hlavě, zda byste je chtěli číst dál, až do konce: Poutník, Sarah, Lovec páračů, Na vlastní pěst. A teď tyhle: Cena za přítele, Anděl, Čokl, Kronika města Perfect Town. Tak co, vidíte rozdíl? Řekl bych, že v těch dvou skupinách nějaký je. Malý rozdíl - ale zatraceně důležitý, protože formuje podstatnou část názoru čtenáře.
Prokletím úvodu vtahujícího do děje je nastavení laťky. Může se vám stát, že napíšete bohovský úvod a jen nadprůměrný zbytek povídky, které pak vypadá odbytě. Jo, psaní povídek není žádná sranda, byť si Andrzej Pilipiuk myslí něco jiného...
Další věcí, které si čtenář všimne a kritik ohodnotí, je dynamika povídky, té však věnuji příští článek.
Pozn. - Uvedené povídky nejsou povídkami soutěžními!
• 30.10.2009 . . . Soutěž: Jak recenzujeme? III. díl
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (3) | 
Tagy: Soutěže Kultura Komunita Madbrahmin
Vážení návštěvníci, pokud vás ještě neštvu svými literáráními rozbory, dáme si dnes takhle navečer další. Ještě než se ale zakousnu do toho papírového sendviče, poznamenám, že dne 27.10. složil známý brahmíňan Justin přísahu a slavnostně tak nastoupil dráhu profesionálního vojáka - studenta všeobecné medicíny.
A teď pár věcí organizačního charakteru. Zajímá-li vás, zda bude další ročník této soutěže, pak vězte, že nic není jisté. Je zde jistá vůle soutěž zopakovat, ale vše záleží na tom, jaký dojem budeme mít z tohoto ročníku.
Někteří autoři by rádi zveřejnili svou soutěžní povídku dříve, než vyjde zde, a ptají se, zda mohou. Samozřejmě mohou. Akorát že poslat do soutěže povídku a pak ji prezentovat jinde je takové divné. Není to přímo nezdvořilé, jen tím autor dává najevo, že mu je vyhlašovatel soutěže ukradený. Asi jako když vás váš spolupracovník pozdraví a vy mu neodzdravíte. Třetí poznámku jsem už tuším někde vysvětloval, jde o zevřejňování povídek. Tak tedy, až budou všechny povídky oznámkovány, rozseknu je. Ty, co budou mít průměr vyšší než 2, půjdou do dalšího kola hodnocení, ty co budou mít průměr nižší vypadnou a budou zveřejněny postupně zde. Začnu od těch, jejichž průměr bude nejhorší, vždy zveřejním povídku i její recenze. S povídkami, které budou opětovně hodnoceny v prvním kole, mám zatím trochu neujasněné záměry - buďto je rovněž zveřejním stejným systémem, anebo je dám vytisknout a kniha bude ke koupi za cenu nákladů a dopravy.
Do hodnocení povídek nebudou připuštěni čtenáři. Jejich hlasování by totiž nebyl "vox populi-vox dei", ale spíš něco jako "vox ochlei", neboť anonymita internetu neumožňuje garantovi soutěže zaručit dodržení rovných podmínek hodnocení.
A finálně věc, která rovněž vyvolává zajímavé reakce, totiž samotné zvěřejnění povídek. Soutěžní povídky budou zveřejněny spolu se svými recenzemi prakticky ve stejné podobě, v jaké k nám přišly, avšak v jednotném formátu (předokládám lyx, odt a pdf). Pokud autoři budou chtít své výtvory vylepšit, než je zařadíme do portfolia povídek madbrahmíny, samozřejmě mohou poslat své upravené verze, tyto se však samotné soutěže již nezúčastní.
Na závěr této organizační části se chci omluvit za občasné úniky "pikantních" informací, které jsem způsobil. Asi pod vlivem bulváru, nevím... rozhodně to však není seriózní chování. Jedinou mou omluvou je fakt, že tyto statě píši na závěr dlouhých dnů, jsouce velmi unaven. A proč je tedy vlastně píši? Nebylo by snad lepší být potichu a vyčkat na zakončení soutěže? Ve skutečnosti snad ani ne. Recenzenti potřebují čas, aby mohli konat svou práci, a čtenáři VŠB potřebují ujsitit, že na tom opravdu děláme. Tato má vata literární teorie snad plní oba účely. Krom toho množství povídek do soutěže došlých představuje materiál, na němž budu moct demonstrovat své teze, jež ovšem mají obecnou platnost. Budu velmi rád, když mé výplody pomohou začínajícím autorům vypilovat jejich první povídku pro Madbrahminu, nebo ještě lépe, když jim pomohou k umístění jejich díla na žebříčku vítězů některé větší, republikové soutěže.
Nyní tedy k další kapitolce o věcech, jichž si čtenář-recenzent všímá. Slíbil jsem vám první větu, leč ta musí počkat, ještě jsme neskončili s grafickou stránkou věci. Některé povídky došlé do soutěže jsou totiž ozdobeny obrázky.
V rámci VŠB své povídky poprvé obrázky ozdobil již petruschka blahé paměti, a již tehdy to nedopadlo dobře. Povídka je totiž krátký literárání útvar, jenž stojí sám na sobě a na obecně známých kulturních základech, a kromě určitého formálního formátování, o kterém jsem psal minule, nevyžaduje nic víc než prostý text. Povídku je možno poslat Marconiho jiskrovým telegrafem, a po dekódování bude stejně čtivá jako před odesláním. Obrázky přiložené k povídce jsou přinejmenším zbytečné. Čtenář totiž náhle krom povídky hodnotí i obrázkovou přílohu. Fenomenální malíř by jistě dokázal vytvořit malbu, která by svou bohatostí dokonale doplnila povídku; tento malíř by ovšem nemusel psát, ale stačilo by mu malovat. Obrázky provázející povídku odtrhávají pozornost čtenáře od plynutí textu (na to se zaměřím později) a konfrontují jeho fantazii s realitou. Čtenář si na základě přečteného něco představuje, a najednou je tato představa zborcena a korigována kresbou, která ponechává fantazii jen málo místa. Pamatuji si, jak jsem se kdysi vnitřně stotožnil s hrdinou jakési mayovky, a jak jsem byl zklamán, když jsem posléze tohoto hrdinu spatřil v televizi - vypadal mnohem hůř, než jsem si jej představoval... Kromě toho musí být doprovodné obrázky také zpracovány a umístěny dokonale, aby nerušily text a jeho formátování. To nejlepší, co může autor od přidaných obrázků očekávat je, že nijak neovlivní hodnocení povídky čtenářem. Pravděpodobnější však je, že hodnocení ovlivní negativně. (Positivně nikdy.) Existují úžasné kiksy, například nedávno byla v Ikarii povídka doplněná ilustrací, na které bylo vyobrazeno zakončení velmi napínavého děje, včetně závěrečné pointy. Tato ilustrace však byla umístěna zhruba v polovině povídky! Zbylé tři strany jsem dočetl již jen pro forma... Přátelé, pokud chcete své povídky ilustrovat, inspirujte se dávnými rodokapsy, omezte se na jednu-dvě kresby v oblasti obálky představující povětšinou toliko Anonymního desperáda a Pochmurnou krajinu vůkol. Tím nabudíte atmosféru, ale fantazii čtenáře necháte pracovat dle její vlastní osy.
Tento problém je obsáhlejší, týká se totiž i způsobu, jakým autoři své povídky píší, jakým exponují své postavy a místo děje. Velkým nešvárem v době poslední dekády se stal "syndrom filmové expozice", kdy autor viděl mnoho filmů a napadlo jej filmové dobrodružství, protože však nemá kameru, raději napíše povídku. Neuvědomí si přitom, že literatura a herectví mají naprosto rozdílné múzy, že jde o zcela jiné formy umění pracující se zcela rozdílnými prvky a procesy. Nejblíže se filmu blíží scénář, povídka je však něco úplně jiného. Rozdíl je snad asi jako mezi fotografií a kresbou, prostě v povídce autor ukazuje čtenáři jen to, co je opravdu důležité, ale to, co je opravdu důležité, mu musí ukázat vše. Záplava "filmových povídek" donutila povolanější, než jsem já, k napsání svých statí, Žamboch, Neff, najděte si jejich rady na stránkách Ikarie či Pevnosti. určitě si však zapamatujte, že filmové triky v povídkách nefungují a ruší. Nutit čtenáři vaši vizuální představu, ať již obrázkem nebo sáhodlouhým popisem, má cenu pouze pokud se popisované vztahuje k ději. Chcete-li vyjádřit, že hrdina dlouho putuje velkou pouští, tak ve filmu ukážete dlouhé, sestříhané záběry na velkou poušť. Ve špatné povídce budete dlouze popisovat tuto velkou poušť. V dobré povídce napíšete "Hrdina putoval tou velkou pouští už fakt dlouho." Ono to stačí. Čtoucí lidé mají fantazii vycvičenou.
Na závěr dnešního perného dne (tuto stať zveřejním včera) se ještě rozepíší o posledním jevu, jenž kloubí grafickou část povídky, či tedy spíše formátování, s obsahovou částí. Řeč je přímo o formátování písma. Vezmu to odzadu.
Část svého literárního díla můžete napsat formou dolního či horního indexu. Význam to má pouze v případě vědeckých operátorů, přestože jsem tento jev zazanamenal i v literatuře pornografické (konkrétně jde o Emanuelina slunce). Nehodí se ani pro literárání pokusy a navíc ne všechny textové editory je zvládají zobrazit korektně. Další zajímavý formát je psaní kapitálkami, což jsou velká písmena psaná jako malá, nebo spíš menší. Redakční systém VŠB je nedovoluje zobrazit, a já vám hned řeknu proč - používají se totiž pouze ve vědecké literatuře pro psaní jmen vážených vědců v případě, že odkazuji na jejich práci. Další použití je ještě vražednější, kapitálkami totiž mluví Pratchettův Smrť! Když jsme se pokoušeli implementovat kapitálky do systému, objevil se v serverovně malý rack s kúsou a sundal nám diskovou plotnu...
Ne vždy je třeba obtěžovat kapitálky a můžeme použít obyčejná VELKÁ PÍSMENA. Je to nejjednodušší způsob zvýraznění, zvláště v rozsáhlém textu. Z komiksů se do literatury dostaly výkřiky a exploze typu ÁÁÁÁÁ! BUM! kde velká písmena jasně ukazují, jak byl ten výbuch obrovský. Je to poněkud americké. :) Nadužívání velkých písmen je nešvár, neboť se špatně čtou. Klasické, bežně užívané fonty mají za sebou asi šest století evoluce a zdokonalování, a vymyslet nový dobrý font není nic lehkého. Nedávno byl v HN (nebo LN) rozhovor s českým grafikem, jenž se světově proslavil, neboť po pěti stech letech vytvořil nový font, který není jen nějaká ozdobná habaďůra, ale fakt se dá dobře používat. Malá písmena klasických fontů jsou utvořena tak, že v jakékoliv vzájemné kombinaci vytvářejí tři horizontální vodící linky, po kterých klouže čtenářovo oko. Velká písmena na začátku vět mají charakter upozornění na předchozí tečku, na začátku vlastních jmen pak upozorňují, že jde o vlastní jméno. (Víte, mít přezdívku "petruschka" nebo "chekotay" je vlastně velice pitomé, a postupem času vůbec ne pohodlné.) Velká písmena však vodící "lišty" nemají, jsou všechny rovnocenné, a oko z nich zklouzává. Dlouhý text psaný velkými písmeny se čte zle. Klasické zlo jsou nadpisy vyvedené velkými písmeny, vypadají škaredě a čtou se ještě hůř. To už je lepší nadpis podtrhnout. Podtržení (underline) je nejjednodušší způsob zvýraznění ručně psaného textu, v textovém editoru jej použijeme, když potřebujeme něco nejen zvýraznit, ale také oddělit od ostatního plynutí textu. Podtržením dáváme najevo, že předchozí text se od následujícího liší. Podtržený nadpis kapitoly či povídky je docela fajn, ale mějme na paměti, že podtrhávání patří tam, kde vzniklo - do ručně psaného textu - a na stroji či počítači jde o přežitek, který používají jen staré panny a zapšklí puberťáci. Pro všechny psavce, kteří chtějí zvýraznit ta opravdu důležitá slova, bylo vymyšleno písmo tučné, neboli bold. To je naprosto ideální. Je lepší než velká písmena, je lepší než podtržení, je lepší než ta mladá sousedka odvedle. Když je něco fakt fest důležité, tak je to tučné. Když to naopak důležité tak nějak úplně není, když nám to připadá tak nějak nahnuté mimo realitu, pak o tom píšeme kurzívou, neboli italikou. V uceleném textu se kurzívou píší věci, které jsou méně důležité pro dynamiku textu, ale přeci jen je dobré je zmínit. Jindy se kurzívy využívá pro jakási intra, intermezza či outra, tedy kousky děje, který je popisován z naprosto jiného pohledu, než celý zbytek díla. V tomto případě jde však jen o takovou obezličku. Také se tak píší jména, názvy či části textu v cizí řeči, obvykle tedy fárze, které jsou známy samy o sobě a nevyžadují překlad. Ve výkladových pojednáních se kurzívou píší poznámky. V povídce užijeme kurzívy nejčastěji, když zapisujeme duševní dialog postavy. Vypadá to pak asi nějak takto:
>> Jestli si myslíš, že ti tohle sežeru, tak jsi fakt pako! pomyslel jsem si, ale nahlas jsem neřekl nic. <<
Na každý pád se vždy zamyslete, zda skutečně chcete dávat písmu jiný tvar. Velká písmenka vzbuzují pocit naléhavosti, tlustá písmenka jsou důležitá a po kurzívě zrak i mysl sklouzne rychleji. Formáty fontu jsou kořením, které vám umožňuje pracovat s rychlosti odvíjení povídky, avšak užívejte tohoto koření uvážlivě a s mírou!
Slibuji, že příští pojednání bude krátké! :)
• 27.10.2009 . . . Soutěž: Jak recenzujeme? II. díl
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (9) | 
Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže
Dneska si povíme... ne, vlastně já vám napíšu něco dalšího o jevech, jichž jsem si při hodnocení povídek kandidujících na výhru v naší soutěži všiml. Minule jsem vyprávěl, co se stane s vaším dílem, než se dostane k recenzentovi, dnes si povíme něco o recenzování. Recenzent hodnotí povídku dle dvou hlavních kritérií, tedy jako dílo řemeslné a dílo umělecké. V prvním případě se ptá, jak dobře autor zvládl vyjádřit to, co chtěl, a ve druhém případě se ptá, co to vlastně vyjadřoval. První kritérium se hodnotí objektivně - pravidla psaní povídek jsou jasně daná a kodifikovaná a jsou součástí osnov základních škol. Gramatika, syntaxe, sloh, formátování textu, stejně jako osnova malého literáráního útvaru. Druhé kritérium je subjektivní, protože umělecký prožitek vychází z velké části z nitra čtenáře. Umění je v prvé řadě dialog mezi autorem a čtenářem a běžně se stává, že to, co promlouvá k jednomu, v přítomnosti druhého zarytě mlčí. Myšlenka, pocit, pointa, to jsou prvky, které musí rezonovat se čtenářovým nitrem, aby se nějak projevily. Ve svém hodnocení musí kritik pracovat ve třech rovinách - v první rovině technické, kde zhodnotí řemeslné zpracování díla, ve druhé rovině umělecké, kde zhodnotí svůj prožitek díla, a ve třetí rovině komunitně umělecké, kdy se pokouší odhadnout, jak dílo prožijí jiné lidé z komunity čtenáře a autora - neboť, jak jsem již psal, kritika slouží v prvé řadě ostatním čtenářům.
Proto budou k hodnocených povídkám zvěřejňovány i naše slovní recenze, ve kterých se pokusíme posoudit, jak je autor zručný slovotepec, jak zapůsobil na nás a jak asi zapůsobí na vás.
Jenže povídky je třeba také nějak srovnávat navzájem a to v případě vícerozměrných analýz jde jen velmi obtížně. Proto jsme přikročili ke známkování jako na základce - známka je vyjádřením sjednoceného hodnocení všech, objektivních i subjektivních, prvků povídky. Je to těžké a každý recenzent si musí v hlavě srovnat, který prvek povídky je pro něj důležitější.
Takže recenzent drží ve svých tlapkách štůsek papírů s povídkou. Jeho oči spočinou na nadpisu a mysl začíná pracovat. Je nadpis slibný? Obsahuje cizí slova nebo pravpopisné chyby? Není to nějaká parodie? (Když člověku přijdou povídky jako "Návrat paladina", "Policejní dekadence", "Vault City: Reloaded" nebo "Desert Gump", naučí se dávat si pozor.) Nedá se z něj uhodnout, o co v té povídce jde? Tohle je častý problém, přátelé, že autor nedokáže vložit do deseti odstavců nic víc, než co již napsal do nadpisu. Na druhou stranu existují autoři (i čeští), kteří tohoto jevu umí mistrně využít, například v podobě povídky složené převážně z nadpisů. Navrhnut kulervoucí nadpis, který bude mít sílu nabušeného taktického křečka není jednoduché; všimněte si třeba Bodkina, jenž na fóru nedávno veřejnil svou novou povídku, povídka stojí, a nyní si hraje jen s nadpisy... Když se to podaří, je to palba, vezměte si teba takovou povídku Lásku za krev a smrt. Lásku... za krev... a smrt! Nářez. Hned víš, co to bude - bude to drsné a dojemné jako západ slunce nad zmasakrovaným táborem uprchlíků z dětského pracovního tábora. Tuhle Harleyovu povídku jsem četl dávno, ale dodnes si pamatuju, kde jsem se právě nacházel i jak se slunce odráželo od okenní tabule, což je dáno jednak sílou napsaného příběhu, ale také sílou nadpisu, pod nějž jsem si ten celistvý zážitek uložil. Na nadpis nespěchejte. Když povídku dopíšete a dokončíte všechny úpravy, znovu se zamyslete a popřípadě název upravte. Nad nadpisem se vyplatí přemýšlet týden nebo dva.
Ale třeba pro Viky nadpis nehraje vůbec žádnou roli - byť ji potěší, pokud nějaký je.
Někdy před nadpisem, někdy po nadpisu si čtenář všimne celkového rozložení textu. Pamatujete, jak vás na základce nutili linkovat sešity? Jak jste museli s sebou tahat pravítko, abyste mohli posunout první řádek odstavce o kousek doprava? No, tak tohle je pro čtivost jakéhokoliv útvaru delšího než výkřik podstatná záležitost. Stránka A4 má na šířku něco pod tři palce, jednadvacet centimetrů, a čteme ji na vzdálenost pokrčené ruky, tedy asi půl metru, spočítejte si tedy obvodovou rychlost imaginárního bodu průmětu optického ohniska oka při pohybu z konce jednoho řádku na začátek druhého řádku. V takové rychlosti se jemná motorika okohybných svalů unaví, mozek ztrácí přesnost, soustředění - a to je důvod, proč jsou v novinách delší články psány v tenkých odstavcích! Čte se to líp, mohem líp, rychleji. Nemusíte rovnou psát povídku ve sloupcích, byť to Writer dokáže bez problémů, ale stačí, když si nastavíte dobře odsazení dokumentu zleva i zprava a z jednadvaceti cenťáků využijete třeba jen patnáct. Je vyšší spotřeba papíru, ale je vyšší požitek ze čtení. Jako autoři pracujete nejen se strukturou povídky či s dynamikou jejího děje, ale také s dynamikou jejího čtení. Souvisí s tím i volba slov a souvětí, ale tím se zabýval i Žamboch v Ikarii a já to možná proberu někdy jindy.
Odsazení na začátku odstavce je také dobrá věc, a také vám ji Writer umožňuje snadno nastavit. U mne se jedná o automatický pohyb, otevřu prázdný dokument, odsadím první větu o půl centimetru a napíšu pracovní nadpis; pak teprve se zamyslím, co vlastně chci psát. Odsazení pomáhá čtenáři se orientovat. Mrkejte na tuhle dlouhou aktuálku - náš systém neumí odsazovat. Čte se to pěkně blbě, co? Takže odsazujte, odsazujte každý odstavec, i přímou řeč. Odsazuje se jedním zmáčknutím klávesy "Return", které PCčkaři říkají "Enter". Ano, opravdu jedním. Ne dvěma. Tři jsou úplně mimo. Kolikrát musíte zmáčknout enter, abyste ukončili jeden a začali druhý odstavec? Jednou! Když zmáčknete dvakrát, začínáte novou kapitolu. Nedodržovat tohle je strašlivé zvěrstvo, díky němuž dialogy vypadají jako lán kukuřice v Sovětském svazu.
Když napíšete povídku jako změť písmenek a slov bez ladu a skladu, čte se špatně a recenzent nebude mít moc náladu dávat vám jedničku.
Na závěr dodám, že v případě přímé řeči se enter zmáčkne pokaždé, když skončila mluvit jedna postava a začíná mluvit druhá. Jo a prosím vás - nenechte své postavy mluvit jednu přes druhou. Funguje to jenom ve stripech o Nemi, ne v povídkách!
Příště vám popíšu, co se stane, když si recenzent přečte první větu. A teď už přeji bodrou moč a vlhké sny!
• 26.10.2009 . . . Soutěž: Jak recenzujeme?
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (8) | 
Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže
Přátelé, povídková diskuse se nám docela rozproudila, tak já zase vypustím pár hlášek, ať vás udržím ve střehu. Celý náš tým maká jak šnekový diferenciál, abychom stihli ohodnotit vaše díla do konce tohoto měsíce. Povídka Henryho Thorna se již nyní stává legendou, a to ji ještě nikdo nečetl, tak já vím prozradím, že má nějakých 150 normostran. Jak recenzujeme?
Literárání kritik je nejen člověk, který má ostrý jazyk sloužící mu ke strhání díla, ale také průvodce čtenáře, kterému pomáhá k většímu a lepšímu zážitku tím, že dílo zasazuje do širšího kontextu. V případě amatérských prací (a amatérských kritiků) ještě také odděluje zrno od plev a chrání čtenáře se slabší psychickou konstitucí.
Celý proces samozřejmě začíná přijetím e-mailu. E-mailová adresa se bude povídky držet po zbytek jejího hodnocení, takže je vcelku jedno, jestli se podepíšete jako "Něžňoučká žežulička" nebo "HustejDrsnejPařanFalloutů", my z toho vidíme stejně jen "Jan.Novak@Vasefirma.cz", a i to slouží jen jako pomocný identifikátor. Proč je třeba pomocných identifikátorů? Řekneme si hnedle. Já totiž otevřu zprávu a tam se na mne vychrlí neštěstí - celá povídka je napsaná ve vlastní zprávě, a poté, co prošla řadou filtrů a přeposílání, je plná "Fwd" znaků. Což jí na čtivosti nedodá. Nicméně vypreparuju povídku do normálního souboru ve formátu odt nebo txt a uvedu ji na fóru, v topicu pro hodnotitele, pod jejím jménem a s e-mailovou adresou odesilatele. (Občas se stane, že nelze odlišit povídku od doprovodného textu.) Pokud přijde povídka tak jak má, tedy jako příloha, pak ji uvedu pod názvem souboru a s e-mailem. Někdy se povídka jmenuje jinak, než jak je nazvaná, a to pak dělá zmatky.
Povídky jsou setříděny dle abecedy, po čtyřech v příspěvku ve speciálním topicu, a recenzenti si je stahují, tisknou, čtou a pak k nim připisují svá hodnocení. Zde se objevují další problémy. Například si člověk řekne, že ho čeká šest hodin ve vlaku, tak si vytiskne deset povídek, hodí do tiskárny štos recyklovaného papíru a tiskne. Jenže některé povídky vůbec nemají nadpis! Zjistí se to až ve vlaku, a pak je třeba dohledávat, co jsem to vlastně hodnotil.
Jak jsem již psal, tyto statě mají sloužit k tomu, aby z nich začínající autoři načerpali zkušenosti, a mohli pak úspěšněji soupeřit ve velkých soutěžích celonárodních. Právě na popsaných případech je vidět, že je opravdu dobré pojmenovat povídku do nadpisu i do názvu souborů. Také potěší, když je v záhlaví povídky vyplněna aspoň e-mailová adresa; i když třeba u Ceny Karla Čapka to rádi nemají. Jedna povídka v soutěži má pro sichr jméno autora v zápatí na každé stránce, což je fajn zvláště když vlak narazí do vyvráceného smrku a papíry se rozletí a promíchají.
Tak tedy recenzent drží v rukou štůsek papírů na kterých se to hemží tiskovou drobotinou. To úplně první, čeho si všimne, je hmotnost povídky, tedy její rozsah. Zkušený člověk již ví, co může očekávat. Když to má do pěti stran, je to krátká povídka, a to obvykle bývá buď učiněná blbost, nebo moc dobrá věc. Když to má jen jednu stranu, tak to sice může být mikropovídka jiskřící vtipem, ale obvykle to bývá blábol. Sir Pratchett se vejde s erotickou fantasy povídkou do jednoho sta slov (a Kantůrek to po něm přeloží!), ale sir Pratchett nepíše na VŠB každý den. Když má záležitost mezi pěti a deset stránkami, jedná se o dlouhou povídku. Od takových je možno očekávat vše. Nemá smysl brát je sebou ráno do tramvaje, ani se do nich začítat během přednášek, protože jsou na to prostě moc dlouhé, a proto k jejich přečtení dojde spíš až večer během dlouhé cesty domů, kdy vlak kodrcá tmou mezi ztemnělými siluetami Vítkovických železáren a je tak narvaný smradlavými študáky, že recenzent sedí na umývárce, nepřečtenými povídkami se zakrývá před vlezlým studeným vichrem profukujícím skrze dveře a na přečtených sedí. Pokud má povídka více než deset normostran, tak už se to pomalu nedá považovat za povídku, ale spíš za novelletu, a na ty je třeba vyhradit si večer delší dobu, třeba než se žena obleče, nebo než se upeče štrúf. Když to jde přes dvacet, už mluvíme o novele. O něco dál je pak krátký román, jako třeba McCarthyho Cesta, která má asi tři sta normostran v polovičním formátu, tedy zhruba sto padesát normostran kancelářských. (To jen abyste věděli, s jakými díly srovnáváme ta vaše.) Ve většině soutěží by vám tohle omlátili o hlavu, ale u nás to ještě projde, i když tisknout to samozřejmě nikdo nebude.
V okamžiku, kdy zhodnotí rozsah, se recenzent konečně podívá na jméno povídky.
Ale o tom si povíme zase příště.
• 18.10.2009 . . . Jak postupuje naše literární soutěž?
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (53) | 
Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže
Připravil jsem si pro vás podrobný rozbor toho, jak vlastně recenzujeme, jenže počítač jeho podrobnou rozborovitost neudržel a poroučel se. Takže to vezmu jen zkráceně. V soutěži je 23 povídek, a jsou to tyto: Broken Dreams, Fallout3 - Pravdivý příběh, For Madbrahmin, Frankie, Freeman, Hrob za hrob, Keď holubovia zapelychajú, Lovec Vyvolených, Osvícení, Peklo v Pittu, Povídka (vana3), Poslední kšeft v New Renu,Povídka (Linot), Púšť, Slib, Stalkerský příběh, Touha žít, touha odpouštět, Vault Dweller, Vault šílené brahmíny, VBS, Vemeno, Votrelkyňa, Zkouška knihy a Zrůdy by měly držet spolu.
Pokud jste svou povídku poslali, a není zde uvedená, tak jě někde chyba a do dvou dnů ji posílejte znovu!
• 2.10.2009 . . . Brahmíní vemeno připraveno k podojení
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (18) | 
Tagy: Kultura Komunita Madbrahmin Soutěže
Každý, kdo po přečtení nadpisu začal myslet na sex, si může udělat čárku. Mimochodem, na Rapidshare je nějaký soubor s názvem "Fallout erotica"... No nic. Jak už jste asi všichni pochopili, měl jsem na snídani cukr. Důležitější však je, že minulý víkend proběhl desátý ročník Post-Apokalyptické Schizofrenní Symfonie. Všechny návštěvníky madbrahmíny, kteří si byli zatrsat na dekadentní Marťušákovy rytmy tímto zdravím. Ti ostatní by se měli zamyslet, jaký má vlastně život cenu, když jej člověk nevyužije k návštěvě nejlepšího postapo LARPu u nás?
Tolik novinky ze světa... jo, vlastně ještě jedna, dlouholetý a oddaný madbrahminí patolízal Necromancker přišel o panictví, a pokud jsem dobře pochopil, mají s tím co dělat ovce, větší množství ovcí -> teď se však raději vrhnu na téma zmíněné v nadpissu. Naše literární soutěž totiž skončila. Další příspěvky už neposílejte, do soutěže zařazeny nebudou. Nyní je na mně, abych si prošel došlé e-maily a předal povídky k hodnocení mým recenzentům. Všechny povídky budou předběžně ohodnoceny a ze souboru budou vyřazeny všechny, jejichž hodnocení se bude pohybovat kdesi na konci stupnice. To, co zbyde, projde druhým, pečlivějším sítem, a až poté se budem dohadovat nad vítězi. A protože v našich životech figurují i takové věci jako je práce, škola, nutnost zaplatit nájem, jídlo, spánek, sex (kupodivu) a blížící se operace Sturm und Drang, celé to nějaký čásek potrvá.
Už teď mohu říct, že mne mnozí soutěžíci překvapili. Například když jsem si v minulé aktuálce stěžoval, že mi některé povídky došly jako e-mailová zpráva, hned na druhý den jsem dostal další dvě či tři takové. No recenzenty to nepotěší, a nepotěšený recenzent je zlé božstvo... Nejkratší obdržená povídka měla cca 10 řádků v jednom odstavci (včetně oslovení a závěrečného pozdravu) a tuším se v ní nacházely dvě tečky. Mám podezření, že byla odeslána formou SMSky. Nejdelší obdržená povídka - Henry Thorn opět překvapil - má na objem 101 MB, což je stylové, neboť se odehrává ve světě Vaultu 101.
Tož to prozatím snad i stačí.
• 19.9.2009 . . . Jak pokračuje soutěž
Autor: Chekotay | 
Komentuj novinku (22) | 
Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže
Do konce povídkové soutěže zbývají necelé dva týdny, takže malá rekapitulace. V současnosti mám ve své zmatečné evidenci dvacet povídek, z toho šest má za sebou již první kolo hodnocení. Protože má můj hodnotitelský tým zkouškové období, celkové vyhodnocení rozhodně nepřijde hned 1.10. To jen abyste nebyli zklamáni. A teď něco pikošek: pár autorů si neuvědomilo, že je rozdíl mezi e-mailovou zprávou a dokumentem poslaným skrz e-mail. Takže když jejich povídka v podobě zprávy prošla mezi pár servery, zbyla z ní jen obtížně čitelná slátanina. Což nepotěší. Naproti tomu, zkušenější harcovníci napsali jméno své povídky nejen do názvu dokumentu, ale také přímo do dokumentu, a přidali ještě i své jméno a @dresu, což je moc fajn. Na samotném hodnocení se ani jedno neprojeví, ale druhý jev značně zkvalitňuje práci. Většina prací, které jsme zatím četl, byla plná války a bezuzdého násilí - znásilňovaná čeština, upalovaná čeština, čeština lámaná v kole, zabíjená a popravovaná na sta způsobů. Jakožto člověk, jenž na základce málem propadl z češtiny, to chápu - ale jakožto vlastenec bych dotyčným nejraději nakopal zadek. Je opravdu zajímavé sledovat cesty trnitými bludišti y/i, stepování v minovém poli interpunkce a šplhání do výšin odstavců a přímé řeči.
Tož to jen tak na okraj. Smejki kleje jako pohan, (kterým také je), Viky, než by recenzovala, se raději rozhodla učit/vařit/uklízet a Bodkin si radši našel ženu. Já jsem ze stejného důvodu opravil půl roku protékající záchod, oholil se a vynesl plesnivějící koše. Je tedy jasné, že se všichni moc těšíme na další soutěžní příspěvky! :)
Jen na závěr malá poznámka - každému autorovi by mělo přijít potvrzení o přijetí jeho práce do soutěže. Jsem ovšem líný jak veš, takže se to může trochu protáhnout... ale dýl jak měsíc rozhodně ne! Přeju slunce v duši a psavou náladu.
• 14.12.2008 . . . Screensot měsíce povstává z mrtvých...
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (21) | 
Tagy: Soutěže
... do stavu nemrtvých nutno podotknouti hned na začátek, abychom měly mezi námi děfčaty jasno. Bohužel oznámení o obnovení soutěže velkou vlnu zájmu nevyvolalo a do dnešního dne došly slovy JEN TŘI nové příspěvky rozporuplných kvalit. Naštěstí jsem zapátral po našem fóru a nalezl dva další obrázky pro doplnění této sestavy a hurá - dosáhli jsme plného stavu. To je panečku bednička, ta naše šmoulí hlavička! :)
Prvním, kdo se bude o vaši přízeň ucházet je Shoggot a jeho obrázek nazvaný " Lincoln". Druhou vlaštovkou jest Smejki s obrázkem " Michael Survived!" no a třetím z nováčků a mimochodem čistě F3 típatelů jest Boris s " podivnímnevímčímboF3nehraju". Zálohou budiž nám starý dobrý F2 a Sofův " Multišukenz" :o) plus Ještěrův na hraně zákona balancovaný obrázek " Pedofilní vyvolený". Nuže bez dalších keců- mač začíná!
EDIT (JaW): Jedna technická. Pokud jste posílali screenshot na adresu madbrahmin@email.cz, tak ho prosím přepošlete na naši "novou adresu". Adresu na email.cz již nějaký ten pátek nepoužíváme, nikdo už nezná heslo a neexistuje žádný způsob, jak ho zjistit. Děkuji a omlouvám se za způsobené potíže. Najdeme viníka a tvrdě ho potrestáme.
• 22.11.2008 . . . Blíží se obnova Screenshotu měsíce
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (9) | 
Tagy: Madbrahmin Soutěže
V časech, kdy ghoulové nevypadali jako zombíci, kdy mutanty nešlo umlátit trubkou od hajzlíku, v časech, kdy ještě existovala naděje, jsme zažívali radosti i strasti se soutěží zovanou SCREENSHOT MĚSÍCE. Už déle než rok tato dřívější výkladní skříň našeho vaultu tleje jak poslední Haroldovi ponožky. Nuže přátelé, vězte, že jsem byl doslova ukecán k tomu, abych svým hlodavčím polibkem probudil k životu již dávno zapomenuté a oupštěné dítko dřívější aktuálkové bídy.
S potěšením (???...!) tedy oznamuju všem těm, které uchvátily legrační típance, že už BRZY bude vše téměř při starém... a screenshot měsíce bude zpět v plné parádě! Aby k tomu však mohlo dojít, musíme naše děťátko pochopitelně nakrmit kvalitní konzervovanou stravou, nejlépe přímo z pod kloboučku radioaktivního hřibu Velké války. Proto prosím všechny zájemce, aby na náš redakční email posílali zajímavé obrázky hodné a vhodné pro zařazení do této soutěže. Aby to nebylo tak jednoduché, tak zde jsou v předstihu nová pravidla:
1) Každý soutěžící soutěží právě s JEDNÍM obrázkem. Další obrázek může poslat až po uzávěrce příspěvků do kola jehož se účastní nebo hodlá zúčastnit. Oprava obrázku před uzávěrkou jde udělat max. 2x. Tedy pozor, maxilálně můžete poslat 3 obrázky z nichž budu do uzávěrky akceptovat vždy ten aktuálnější, bez možnosti kroku zpět. Nerad bych se totiž prodíral tunama obrázků a mejlů co kam patří.
2) Obrázky se MUSÍ týkat světa Falloutu (F1,2,3, FT...) - nemusí být však čistě jen ze hry, avšak musí mít nějakou spojitost s naší komunitou (bude se ale posuzovat přísněji:o))
3) Obrázky mohou být screenshoty, modifikované obrázky, koláže, fotky, malůvky, komiksy... zkrátka JAKÝKOLI obrázkový materiál. Screenshot měsíce totiž nikdy neznamenal úplně screenshot, že... :-)
4) Je PŘÍSNĚ zakázáno posílat obrázky nebo jakýkoliv materiál z konce hry nebo hlavní linie Falloutu 3- zkrátka jakýkoli spoiler (na hlavní linii), který by mohl pokazit zážitek ze hry lidem co F3 ještě nedohráli.
5) Obrázek musí být ve formátu JPG s rozměry max 300kB (u screenshotů a fotek), komiksy a wallpapery do 900 kB.
6) K obrázku prosím připojte miniatutu o rozměrech 200x140 pixelů - hodně mi tím ulehčíte práci :)
7) Nebojte se používat humor... a mapper ;-)
8) Pokud vše půjde dobře, je možné, že vítězové budou každý měsíc odměněni nějakou drobností (zatím bez záruky).
• 3.4.2008 . . . Soutěž pro grafiky i jiné zručné
Autor: Deimos | 
Zdroj: FMF | Komentuj novinku (1) | 
Tagy: Soutěže
Vzpomínáte na crazy soutěž o vymyšlení nejlepšího použití krysy v módu od Fan Made Fallout? Tyto stránky opět přichází se soutěží novou, určenou především pro ty, jež ovládají grafické umění. " Wattz 1500 Prototype Heavy Laser Pistol a.k.a. The HAMMER", to jest název zbraně, viz obrázek dole. Pokud byste chtěli do nového módu přispět svým uměním, vytvořte zbraň, podle následujícího...;
1- Udělejte návrh Hammera. Měl by být větší než pistole a menší než puška. A měl by být ve stylu palice (-hammer).
2- Obrázek by neměl být větší než 180 x 65 pixelů, aby se dal použít do inventáře.
3- Obrázek může být jak ve 3D tak ve 2D. Uložit jako .gif a aby měl falloutí pozadí.
4- Pokud chcete, můžete nám poslat i nějaký Váš artwork ( max. 800 x 600)
Soutěž probíhá do konce dubna, ceny jsou v podobě kreditů do hry a možnosti dostat se do FMF týmu...
• 12.2.2008 . . . Crazy soutěž!
Autor: Deimos | 
Zdroj: fanMadeFallout | Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Na nepříliš frekventovaně navštěvované stránce FanMadeFallout (viz fórum) byla vyhlášena opravdu bláznivá soutěž- nyní rapidně snadnější, než ta NMA...
Angličtinu je nutné také ovládat, na úrovni však znatelně nižší a šikovným- nehovořícím, vystačí možná byť jen slovník. Ale k tématu; zadání soutěže je prosté: vymyslet možnosti použití krysy! (Rat- ne Ratman, i když určitá spojitost tu je...;) )jednoduchá a krátká pravidla zde:
- Návrh by neměl být delší než jedna krátká věta. Hledáme nápady, ne dlouhé rozpravy.
- Uveďte prosím jméno, pod kterým chcete vystupovat, pokud je jiné než to přihlašovací.
- Návrhy přijímáme od teď (11. únor) do konce února (29.). Vítězové budou zveřejněni někdy v březnu.
Pokud tedy máte chuť zaregistrovat se na tomto fóru a napsat svůj návrh, hurá do toho. Akorát netuším, co že to bude odměna- cena pro ty výherce...
• 10.2.2008 . . . Tak a je to tady… VYHODNOCENÍ VELKÉ VÁNOČNÍ SOUTĚŽE!
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
A nastal konečně ten okamžik, na který čekalo 29 z vás… Než však přejdu k tomu, kdo vyhrál, nemohu si neodpustit obvyklou rekapitulaci. A jak začít… no, upřímně řečeno, moc jste nás nepotěšili, proto ani já vás ve značné míře nepotěším :( Zatímco v porovnání s předchozími soutěžemi byly ceny nepoměrně hodnotnější, úroveň mnohých příspěvků měla tendenci spíše opačnou, což je velká škoda. Z pěti nabízených kategorií dostávala největší pozornosti kategorie trik, kde byla konkurence opravdu značná, což se však ve valné většině moc neprojevilo. Některé kousky si sice pozornost určitě zaslouží, ale bohužel se na scéně neobjevilo žádné triko s velkým T – takové, které bych si nechal z fleku vyrobit… což mě osobně docela zklamalo, škoda. Podobná situace byla v případě grafického či programového řešení pro naše stránky, kde se zúčastnil pouze jediný člověk a právě toto byla jedna z kategorií, kde se dalo vymyslet (a šplhnout si u nás ;)) nejvíce… no, škoda přeškoda. Koneckonců, onen jediný soutěžící díky tomu neměl k výherním místečkům daleko, leč aby bylo možné kategorii počítat podle původního plánu, musela by být o poznání účast bohatší. Kategorie humor a kultura byly víceméně rozloženy co do účasti rovnoměrně, ovšem také vyloženě nic převratného, dech-vyrážejícícho, či budícího záchvaty smíchu, ale také se objevilo alespoň pár zajímavých kousků. Jediná kategorie, která vystoupila ze šedi průměru tak byl pouze Přínos pro komunitu. Každý ze tří soutěžících přišel z něčím zajímavým, co alespoň částečně naplňovalo naši předsoutěžní představu… a na výsledcích je to také znát.
Tak a teď už přejdeme pomalu k vlastní mu hodnocení. I když jsme dali možnost hlasovat ve fóru, hlasy poslal jen jediný člověk (Prezioso), takže celý jeho hlas měl nakonec váhu hlasu vaultmastera. Takže děkuji za aktivitu a ušetřenou práci s počítáním :) V zhledem k počtu soutěžících nakonec každý hodnotil z každé kategorie pouze (dle-něj) 7 nejlepších * onen koeficient kategorie, který jsem ale nakonec kvůli malé účasti v kategorii č.1. musel trošku upravit:( Konečné váhy umístění tedy byly: Kategorie trik 1, humor, stránka a umění 2 a kategorie přínosu měla váhu umístění 3.
A teď konečně k vítězům… ne? Jo, aha, chápu, jste-li soutěžící, tak tohle asi čtete jako první… ehm :) Takže na TŘETÍM MÍSTĚ s celkovým počtem bodů 104 se umístil LukeMk se svým wallpaperem. DRUHÉ MÍSTO obsadil se 135ti body:) Bodkin a jeho recenze 7mi českých postapo románů. PRVNÍ MÍSTO patří Sachetovi (144 bodů) a natípaní celkových pohledů na Fallout 1 lokace (což si osobně velice považuju, protože vím, jaká je to drbárna). A ABSOLUTNÍM VÍTĚZEM, kterého zvolily hlasy 4 vaultmasterů (a stejně by to bylo jedno, protože dosáhl i tak nejvyššího počtu bodů – 233) se stal Tom9k , ovšem těžko říct, jestli na toto vítězství měla vliv spíše Recenze Mib88 megamódu, Bestiář vs. Realita (kterýžto osobně oceňuju jakožto přínosný a zajímavý nápad), nebo Hledá se Gizmo nebo snad Vault 13 nalezen? Každopádně gratuluju a jsem rád, že výhra připadla někomu, kdo se sice snažil poslat co nejvíc, ale také ve slušné ze-šedi-průměru vystupující kvalitě:) Takže tito čtyři jmenovaní si v pořadí absolutní, 1.,2. a 3. vyberou jednu z cen + obdrží DVD s komplet VŠB a downloady, audio CD z Falloutu a poukázku na slevu a vy ostatní nesmutněte… třeba se zadaří příště… :) Vítězové budou v následujících dnech kontaktováni a vyřídíme všechny potřebné cenové formality :) Stejně tak budu postupně přenášet jednotlivé příspěvky do jednotlivých kategorií stránky, aby neupadly v zapomnění:)
Pokud chcete znát přesné pořadí, zamiřte do fóra, kde můžete případně i komentovat-gratulovat-a-nadávat. Jenom upozorňuju – nezapomeňte, že hodnocení bylo do značné míry subjektivní, každý hodnotící měl na příspěvky jiný názor (což se projevilo hlavně u trik, kde body lítaly dosti randomově), takže můžete nesouhlasit, může se vám zdát něco lepší, ale každý má halt jiný vkus.
• 3.2.2008 . . . Poslední soutěžní příspěvky a informace o tom co dál...
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Tak jsem z5 přátelé... výlet jsem si s potěšením o trošku protáhnul, ale vrátil jsem se živý a zdravý právě v čas, abych zamezil spekulacím o svém kálení na vyhlášení výsledků :) Takže nejdříve doděláme ty, co poslali svůj příspěvek ještě před koncem soutěže a v době, kdy jsem byl v pustinách... Sekci trika obohatil Chrome red (triko 1, 2, 3, 4), do humoru přispěl Swist s titulem Vlasta a bomba, no a první zastánkyní něžného pohlaví v soutěži je Cimrmanka s příspěvkem Mutant do falloutího umění.
A teď asi to, co vás hodně zajímá - jak to bude dále? Nuže vězte, že nejprve budeme muset o vítězi hlasovat. A to jak v okruhu vaultmasterském, tak i dle dříve slíbeného - na fóru, kde může čtenářstvo regnuté před datem zahájení soutěže také přispět se svojí špetkou do mlýna. Pro tyto účely zítra či pozítří dotvořím na fóru téma, kde vysvětlím jak hodnotit a vytvořím si na to patrně nějaký databázový soubor, ať se z toho sčítání pak nezblázním. Proto prosím o trpělivost a shovívavost. Vítězové soutěže by měli být vyhlášeni během tohoto víkendu (nejspíš nedělního podvečera), kdy bude na původní místo navrácena i naše stará dobrá vaultovize :)
• (Náročná) soutěž na NMA
Autor: Deimos | 
Zdroj: NMA | Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
V pustině- jak zajisté víte, nejsme jediný vault. Za osmero horami, třemo pouštěmi a desatero krátery se v hlubinách jedné skály nalézá spřátelený- FEVu zapřísáhlý vault NMA. Velení tohoto vaultu se rozhodlo, že po našem vzoru také zkonstruuje soutěž, jež by měla přeživší obyvatele Země obohatit.
Pokud holdujete jazyku anglickému (ano, tak se ve vzdáleném vaultu mluví), máte fantazii a moc se vám nezamlouvá verze Bratrstva Oceli, s kterou přišel Emil, pak čtěte dále...
Ale proč to tak nechat? My z NMA necháme vás a vaši kreativní hlavu představit vlastní vizi Bratrstva Oceli. Vaším úkolem je napsat vlastní verzi toho příběhu- tak, jak byste si to představovali, přizpůsobit Bratrstvo tak, jak byste ho ve hře rádi viděli.
Váš spis musí být zaměřen na předpoklad, že Bratrstvo Oceli - nebo skupina, která používá jejich jméno, operuje na Východním pobřeží. Kdo jsou? Co představují? Jaká je jejich historie, v jakých městech je najdeme? O co jim jde? Hledáme ambiciózní příběhy, hezky napsané a uspořádané, logické a uvěřitelné.
Všechny detaily okolo jsou na vás. Můžete - ale nemusíte, poukázat na jiné aspekty zápletky F3, na které bylo poukázáno či byly odhaleny, nebo zkuste odhadnout neprozrazené maličkosti. Můžete vaši práci uspořádat jak chcete, nezapomeňte ale na obsah.
Abyom podpořili vaši kreativní snahu, nabízíme tyto ceny- Vítěz obdrží plakát s motivem City Ruins, Cafe of Broken Dreams nebo Brand New Reno od proslulého umělce Defontena.
Veškeré informace o soutěži naleznete tadyhle, nejdůležitější informace jsou však asi tyto;
- svá díla zasílejte do 3. března 2008
- text by měl mít 1000-1200 slov
- ...v angličtině, koloušci:)
• 28.1.2008 . . . Nové příspěvky do soutěže a drobný posun termínu
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Jak jsem slíbil, tak dnes plním - je toho opravdu hoooodně, takže ať moc nezdržuju: Prvním soutěžícím v kategorii příspěvek pro VŠB je Heethen, který poslal několik bannerů ( 1, 2, 3, 4). Kategorie humor byla aktualizována o několik humornějších obrázků Alphonse (dal jsem to vše do jednoho, je toho dost). Vody umění byly trošku rozčeřeny příspěvky: Lubora Kasala ( báseň: Než vylezeš z bunkru č. 13), TohleTvůjJogurtNeumí ( báseň: AutoDOK), Twomen ( obrázek Vault MED) a LukeMk ( Wallpaper). Na a už tradičně tu je HODNĚ trik: Jezevec (triko 1, 2), Stormich a Twomen.
Toť vše, docela se toho nakupilo... ufff :) Ještěže do konce soutěže už příliš času nezbývá... i když to menší upozornění - protože zde teď několik dní nebudu, prodlužuju termín uzávěrky soutěže o JEDEN den - tedy do 31.1 (včetně).
• 26.1.2008 . . . Blíží se konec VELKÉ VÁNOČNÍ SOUTĚŽE
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
(Z interkomu se ozývá praskání... po chvíli ho prořízne trochu strojový chraplavý hlas... pozor pozor!) Vážené radioaktivní čtenářstvo, rád bych vás upozornil, že do konce Velké Vánoční Soutěže zbývá prakticky už jen několik málo dní. Poslední příspěvky budou přijímány ještě 30.1.2008 a pak už šmitec, takže pokud jste ještě nepřispěli ničím do žádné z kategorií (Grafické či programové řešení pro VŠB, Návrh postapo trika, Falloutí humor, Falloutí umění a Přínos pro komunitu), tak je nejvyšší čas. Některé kategorie ještě příliš obsazené nejsou, takže o to jsou šance lepší... ;) Takže pokud máte zájem o originální Fallout 1 s manuálem, nějaký z postapo filmů na DVD (originál - samozřejmě), knihu či webkameru je nejvyšší čas začít něco dělat. Pravidla další informace najdete na stránce soutěže.
Příspěvky došlé v uplynulých dnech budou na stránky umístěny v pondělí. (konec hlášení)
• 17.1.2008 . . . Falloutí bestiář vs. realita (soutěžní příspěvek)
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Nestává se sice často, abych sem házel soutěžní příspěvky po jednom a krátce poté, co přijdou, ale myslím, že v případě článečků, kterými můžete vyplnit pasáže "párhodinovéhoaždenního aktualizačního sucha" se zas tak moc nestane :) Nuže, vězte, že Tom9k se pro svůj další soutěžní příspěvek nechal inspirovat již legendárním dílem Zbraně vs. realita a sepsal něco podobného - tentoktráte se jedná o srovnání Falloutích potfůrek a jejich reálné podoby (je-li).
Dílko můžete shlédnout tady ve verzi PDF. Po ukončení soutěže bude samozřejmě dále předěláno do formátu webového. Ostatní nezapomeňte, že soutěž končí 30.1. (takže 31.1 00:00:01 bude pozdě! ;))
• 14.1.2008 . . . Nové soutěžní příspěvky
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Od posledního přidávání soutěžních příspěvků uběhla již řada dní, avšak bohužel nejen má časová vytíženost je příčinou tohoto zpoždění. Za celou tu dobu totiž dorazily pouhé 4 soutěžní kousky, což je vzhledem k tomu, že za 14 dní bude prakticky konec docela "síla". Doufám, že do KONCE MĚSÍCE, KDY SOUTĚŽ KONČÍ, se zapojí další lidé (ghoulové, mutanti...)! Některé kategorie totiž stále zejí prázdnotou, takže šance vyhrát je myslím poměrně dost slušná.
No, ale přejděme nyní k novým kouskům - všechny už poslali dřívější soutěžící, ovšem i tak jde vesměs o zajímavou sbírku děl, posuďte sami: X-Man a jeho Chryslus (umění?), HellFire a jeho 3 triko, Tom9k a Hledá se Gizmo (humor) a na závěr ViSiOnAr s "humorem" Foblivion... tedy, humorem... možná ano, ale pekelně černým, spíš takovou malou tragédií... :)
Ufff! Tak to je bohužel opravdu vše, co do mé schránky od poslední aktuálky dorazilo v publikovatelné formě. Doufám, že ve zbytku měsíce to bude podstatně lepší. ;)
• 2.1.2008 . . . Do nového roku s novými soutěžními udělátky
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Než přejdu k novým přídavkům do soutěže, měl bych jednu, vlastně DVĚ podstatné věci:
1. Soutěž končí až 30.1.2008, proto nechápu to množství zoufalých žádostí o prodloužení DL... žeby poSilvestrovské zmatení orientačního centra mozku? ;)
2. pokud posíláte obrázky, posílejte je prosím ve formátech JPG a GIF, nejlépe ve formě v jaké jsou uváděny na webu. předejdete tím problémům s kvalitou a podobou, která se od té zaslané může lišit! Upozorňuju, že malé-objemověvšakvelké obrázky s potěšením komprimuju ;)
Tak... a když už jsme si to trošičku upřesnili, představme si nové příspěvky a soutěžící: Prvním je Nay a jeho dva přípěvky do kultůry, ehm :) První zde a druhý tady. Druhé triko pak poslal do soutěže Hellfire, to zase uvidíte zde.
No a to je pro dnešek vše.
• 31.12.2007 . . . Novoroční všehochuť
Autor: Deimos | 
Zdroj: Briosfreakův blog, Tales of Future Past, Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže Zajímavosti
- I zámořská stránka End of World For. us je zajímavým čtením; zaměřena je především na apokalypsu, byť i tu v zombií podobě. (Ne)aktuální však nyní je soutěž, kterou stránky vyhlásili; ve hře je celkem 5 kousků knihy Wastelands: Tales of Apocalypse a nejlepší na tom je, že abyste se mohli zúčastnit, stačí nechat na fóru vzkaz typu: "Já chci vyhrát". samozřejmě v angličtině ;). Problém může být v tom, že ceny jsou zasílány jen po Americe...:/, z kontextu jsem však pochopil, že pokud jste od odjinud, budete si muset hradit poštovné...
Čas zúčastnit se máte do poledne této středy.
- Pokud si ještě vzpomínáte na malou soutěž o trička s motivem Vault Boye, jež vypsala před Vánocemi Bethesda, můžete se nyní podívat, jaké že vánoční výtvory obsadily přední příčky: Perník a Stimpack.
• 30.12.2007 . . . Poslední toholeté soutěžní příspěvečky
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Tak přátelé a přátelkyně, dnes vám odhaluju v tomto roce naposled došlé soutěžní příspěvky... a s radostí oznamuju, že už se jedná o nejen trika :) Ale přesto bych z dovolením začal jimy. Hned dvě trika poslal Seth ( triko 1, triko 2), jedno je pak dílem Necromanckerovým. Ten se pak ještě dále zařadil do kategorie humor s obrázkem Celorepublikový sraz. Humor pak dále obohatil Tom9k s obrázekm V13 konečně nalezen. No a pak tu máme dvě ryze psavecké věcičky: Tom9k (opět:) zrecenzoval/představil MiB88 megamód Falloutu 2- velmi zajímavé počteníčko, které vás docela nutí si F2 s tímto přídavkem zahrát :) Naopak na čtenářskou notu zabrnkal Bodkin, který zrecenzoval 7 českých postapo románů, které četl.
Tak to je v tomto roce vše, těším se ale na další příspěvky, které však již představím v roce 2008.
• 28.12.2007 . . . Soutěžíš, soutěžím, soutěžíme...
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
• 22.12.2007 . . . Pravidelné soutěžní okénko
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Tak a máme tu pomalu konec dalšího týdne a s ním také malý sumář nových příspěvků v soutěži. Světe difse... fšecko jsou to trika! :) Takže začněmež... Triko by Atanono, by Hellfire, by Heethen a by Wenca.
No, aby to nebylo tak jednoduché, tak osobně bych považoval za soutěžní i příspěvek Sacheta, který natípal celé lokace F1 a hodil je do celkových pohledů, viz. naše galerie. Práce vskutku chválihodná, ovšem ještě je třeba pořešit pár detailů o autentičnosti... a také o tom, proč mi sakra všechny tyhle maily skončili ve spamovém koši, zatímco se mi schránka plní sračkama typu "s Viagrou na věčné časy a nikdy jinak" nebo "udělej ze svého malého soudruha straníka No.1." :-*/
• 16.12.2007 . . . A další, další, další... trika :)
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Ufff, tak se nám to zase začíná kupit, paňmámo! Soutěž se pomalu rozjíždí a přibyla pěkná kupička nových soutěžních kousků a světe divse... až na jednu vyjímku to jsou samý trika, to bude konkurencičkapanečku! :) Takže začnem, snad na nikoho nezapenu: triko Sadama.S, Snordovo triko, Tamerovo triko, X-Manovo triko, Zbyňkovo triko mno a teď změna- ViSiOnArúv humorný příspěvek nazvaný Jinxed by Bethesda. Připomínám, že stránka se všemi dosavadními příspěvky je tady.
• 14.12.2007 . . . První soutěžní vlaštovky a úpravy
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Neuplynulo ani pár dní a už tu máme první soutěžní příspěvky a slibované úpravy. Tak čím začít? Úpravami? :) Tak jo. V prvé řadě jsem přidal do 1. kategorie možnost vytvořit nějakou webovou aplikaci, která by mohla na stránkách podpořit interaktivitu, snad se to moc nezvrhne... ale i programátoři už mají možnost se zapojit:) Dále vaultovizi dočasně střídá soutěžní upoutávka a ještě jsem opravil nějaké menší nedostatky na stránce soutěže plus přidal stránku, kde budou shromažďováni soutěžící a jejich příspěvky.
První odvážlivce tam pochopitelně najdete také. V kategorii Humor soutěží Uranix s ftipným screenem BethVault, dva zástupci jsou pak v kategorii trika ( klik a klik). Což mi připomělo další věc- kdo se pod mail nepodepíše, tak bude mít příště smolíka, protože anonymové jaxi vyhrát nemohou :)
• 12.12.2007 . . . Bethesdí aktuálka
Autor: Deimos | 
Zdroj: NMA | Komentuj novinku (2) | 
Tagy: Fallout 3 Zajímavosti Soutěže
Bethesda asi neví coby a tak jakmile zjistila, že jsme vyhlásili lákavou soutěž, začala se opičit- snažíc přebrat nám umělce, a vyhlásila podobnou soutěž jako my...no, posuďte sami:
Dříve než jsme vyrazili na každoroční Sváteční Párty konající se poslední pátek, překvapil lidi okolo našeho kanclu speciální dáreček...jedno z těch nových Vault Boy Fallout 3 trik. Jelikož jsme již ve sváteční náladě, mysleli jsme, že by mohlo být hezké dát vám možnost jedno dostat.
Tak tady to je. Pošlete nám obrázek "věci", spřízněné s Fallouto- svátečním motivem. To je celkem dost možností- třeba perníkový domeček s atomovým výbuchem, ozdobu, nebo nějakou sváteční dekoraci podle vašeho uvážení. Když se nám bude váš návrh líbit, vyhrajete Vault boy triko.
Hm, ceny si myslím máme lákavější, tak se soustřeďte radši na naši soutěž...;)
Zároveň bych rád upozornil na další rozhovor Inside the Vault, dnes s vysloužilou programátorkou Ahn Hopgood. Otázky, odpovědi a fotku této krasavice můžete shlédnout tady.
• 11.12.2007 . . . Velká vánoční soutěž Madbrahmíny o pěkné a hodnotné ceny
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Tak dosti bylo slibů, že po přesunu do vlastního bude lépe nejen po stránce aktuálek, ale i soutěží… teď to konečně rozjedem, co říkáte? :)
Takže dámové a pány, s potěšením vyhlašuji zbrusu novou soutěž Vaultu šílené brahmíny o ranec plný hodnotných cen! O čem přesně soutěž je a jaká jsou pravidla se dočtete na této stránce. Ve stručnosti posláním soutěže je tak nějak obohatit tuto komunitu či naše stránky. Do kategorií grafika, potisk trika, humor, umění a přínos můžete přispívat dle (legální) libosti, na konci ledna pak vybereme ty nejlepší a ti získají ony hodnotné ceny a že jich není málo.
Posuďte sami: Originální Fallout 1 s manuálem a Survival guide, DVD Mad Max, DVD Mad Max 3, DVD 28 dní poté, DVD Waterworld (vše samozřejmě originály), webkamera, kniha Špinavá práce s autorovým podpisem, Audio CD s hudbou F1 a 2, DVD s komplet VŠB s downloady a 300 Kč poukázky na slevu na libovolný zážitek se společností Fan Motion (poslední tři ceny získává každý výherce).
Všechny příspěvky budeme průběžně zveřejňovat na zvláštní stránce. V průběhu tohoto týdne dostane soutěž ještě menší reklamní podporu v podobě upoutávky ve vvizi a vlastní přehledné sekce. Už se těšíme na vaše výtvory :) Soutěž trvá od 12.12.2007 do 30.1.2008 (včetně)
• 21.11.2007 . . . Vyhlášení výsledků bethesdí soutěže o hodnotné ceny!
Autor: Deimos | 
Zdroj: F3 Official Site | Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Téměř po třech týdnech se z neuvěřitelných- více než 17 000ti tisíc příspěvků, konečně vybral vítěz soutěže o nejlepší perk do F3! Oním šťastným je jakýsi Marc- Andre Deslongchamps, jež uspěl se svým perkem (obr. vlevo) Grim Reaper´s Sprint, což by se hodně volně dalo přeložit jako Sekáčův Děsivý Sprint (?). A jeho popis?
Pokaždé, když zabijete nepřítele, budou vaše akční body obnoveny.
Což může znamenat něco v tom smyslu, že pokud zabijete nepřítele a útočí jich na Vás více, tak v témže kole získáte opět plný počet AP (?). Další, menší, výherce a jejich perky si můžete prohlédnout zde, upozorňuji jen, že se občas jedná o věci opravdu praštěné...:)
• 29.10.2007 . . . Fallout 3 soutěž končí již tuto středu!
Autor: Deimos | 
Zdroj: F3 official web | Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Tak dámy a pánové; téměř před měsícem započala falloutí perková soutěž, o níž jsme Vás informovali (připomenout si můžete kliknutím tady). Ceny jsou sice hodnotné, zajímavé a přitažlivé, na to jsem ale nepřišel jen já a vy a tak boje o první místa budou asi hodně tvrdé. Před týdnem totiž bylo zveřejněno číslo zúčastněných a to se blížilo k 10 000! Šance ne zrovna nadaných umělců tedy budou spíše asi jen mizivé, počkejme si ale na výsledky...;). Pokud přeci jen ještě někdo máte chuť se do několikadesetitisícového davu připojit a zkusit své štěstí, pospěšte, a do půlnoci 31. své výtvory zasílejte na registrační arch, ke kterému se dostanete zde.
• 20.10.2007 . . . A máme tu dalšího vítěze screenshotu měsíce...
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
Je jím náš starý-mladý známý Zax a jeho screen zovaný Mimo provoz. Gratulačkajaxwiňaogare! :) Nuže a kdopak nám Zaxíka v dalším kole nahradí? No, abych vás dlouho nenapínal - bude to Tom9k a jeho screen Jsme v přesile! Tak… a to je asi vše, tádadádydá… vlastně ne, hlasujte tady. A to je konec :)
• 2.10.2007 . . . Bethesda vypisuje soutěž o hodnotné ceny!
Autor: Deimos | 
Zdroj: Fallout 3 Official Site | Komentuj novinku (0) | 
Tagy: Soutěže
S bujarými oslavami 10. výročí vzniku Falloutu, jemuž Bethesda přiřkla datum 1. října, nyní přichází i soutěž! Ne však ledajaká a tak rychle k informacím: jedná se o vytvoření obrázku Perku k Fallout 3. Bethesda dává k výrobě absolutní volnost, jinými slovy- můžete použít starší ikony, načrtnout něco úplně nového, poslat fotku nebo jednoduše něco nakreslit. Výběr je na Vás. Nyní k podrobnostem:
- soutěž začíná ve 12:00 dne 1. října a končí 23:59 31. října!
- zúčastnění musí být starší 18ti let :(
- obrázek musí být ve formátu .jpg, .gif nebo . png a nesmí mít více jak 100x 100 pixelů. Nesmí být také větší než 90 kb. (používat materiál s cizími autorskými právy je samozřejmě nepřijatelné!)
A co že vlastně za to?:)
Hlavní cena:
PC:
- podle Vašeho výběru ATi nebo NVIDIA grafická karta
- Logitech G15 klávesnice
- Logitech G9 myš
- Logitech G51 repráky
- figurka Vault Boye
- falloutovská svačinová krabička
- Fallout 3 triko
- Vault Boy decal (to nevím co je, snad to najdete ale tady mezi tím ostatním :))
NEBO
Konzole:
+ bude tento výherce zveřejněn v Fallout 3 titulkách a jeho perk bude samozřejmě ve hře použit!
A aby snad nebyli ošizeni ti, jež se budou také účastnit, ale hlavní cenu nevyhrají, připravila i pro ně Bethesda menší ceny: jedná se o produkty firem NVIDIA, ATI, Logitech a Microsoft, do oběhu prý budou přidány i věcičky týkající se Falloutu 3 :). Podrobné informace (v angličtině) a formulář zapojení se do soutěže najdete přímo tady...
Doufám tedy, že se z Vás zapojí co nejvíce nadšenců a že si nakonec snad i budeme moci srovnat drobné výhry....:). Hodně štěstí!
• 7.9.2007 . . . A vítězem screenshotu měsíce se stává…
Autor: Ratman | 
Komentuj novinku (3) | 
Tagy: Soutěže
Benny ze svým screenem Blahoslaveni budiž Ori. Nuže nový soutěžící jsou nyní dva- Zax se svým screenem Mimo provoz a Vault Murder se screenem Penis-družice, nazvaném pravděpodobně tak proto, že nad ním prostě zůstává rozum stát. To muselo být pořádné hulení, ne? Asi bych to měl někdy zkusit, protože vážně nechápu… mno, nicméně to jen dokazuj křeč, kterou soutěž v posledních letech trpí, bude pravděpodobně nutné ji radikálně změnit nebo naprosto zrušit, protože zajímavých a hlavně humorných obrázků je nemnoho… což takhle soutěž ftip měsíce? :) než si to ve šmoulí vesničce Taťka šmoula promyslí, tak prosím zatím hlasujte standardně zde.
STARŠÍ VZHLEDY VAULTU
Vzhled Vaultu k 29.8.2007, ještě na Bonuswebu
Vzhled Vaultu k 4.10.2003
Vzhled Vaultu k 30.4.2002
Vzhled Vaultu k 31.1.2002
Poslední dny kompromisní grafiky 23.9.2001
Návrh příštího vzhledu od Ratmana 19.8.2001 (vítězný, zaveden 26.9)
Návrh příštího vzhledu od Jiri_auf_Wiedersehena (tehdy stávající vzhled) 19.8.2001
Návrh zaslaný Ratmanem těsně před spojením Ratman´s Tactics s Valtem šílené brahmíny
Jeden z nejstarších dochovaných vzhledů Vaultu, který ještě vedl osamělý Jiri_auf_Wiedersehen
|
|
|